216 C 198/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 30 440,19 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 604,15 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 27 604,15 Kč od 27. 7. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 2 836,04 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 896,25 Kč za dobu od 1. 5. 2024 do 17. 3. 2025, kapitalizovaný úrokem z prodlení ve výši 142,39 Kč za dobu od 1. 5. 2024 do 17. 3. 2025, úrokem ve výši 27,9 % ročně z částky 28 890,19 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 890,19 Kč od 16. 5. 2025 do 26. 7. 2025, úrokem z prodlení ve výši ve výši 12 % z částky 1 286,04 Kč od 27. 7. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 27 604,15 Kč od 27. 7. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 602,24 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 30 440,19 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 1. 5. 2024 s žalovanou smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se pak zavázala úvěr společně s úrokem ve výši 27,90 % p. a. a poplatky vrátit formou pravidelných měsíčních splátek. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované tak, že jí prověřila ve veřejných registrech a zhodnotila její příjmy a výdaje. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 17. 3. 2025 zesplatnila, o čemž žalovanou písemně informovala. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2025 a dne 6. 6. 2025 na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná však svůj dluh neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně proto nyní po žalované požaduje zaplacení nevrácené jistiny ve výši 28 890,19 Kč, poplatky ve výši 1 550 Kč, kapitalizovaný úrok od 1. 5. 2024 do 17. 3. 2025 ve výši 3 896,25 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 1. 5. 2024 do 17. 3. 2025 ve výši 142,39 Kč, úrok ve výši 27,9 % ročně z částky 28 890,19 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % z částky 28 890,19 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se z jednání omluvila. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

4. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 15. 5. 2023 včetně akceptace návrhu bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované za dohodnutých podmínek zprostředkovat služby běžného účtu, spořicího účtu, přímého bankovnictví a debetní karty. Smluvní strany se dále dohodly, že žalované bude zřízen běžný účet č. , č. účtu, , a sjednána byla služba přímého bankovnictví, na jejímž základě lze prostřednictvím různých komunikačních prostředků uzavírat další dohody a čerpat služby.

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce č. , hodnota, včetně akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce bankou, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, produktových podmínek, všeobecných obchodních podmínek a ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované nezajištěný neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 044 Kč s úrokem ve výši 27,90 % ročně a měsíčním poplatkem za pojištění schopnosti splácet ve výši 92 Kč. Smluvní strany si sjednaly oprávnění banky prohlásit úvěr za splatný v případě prodlení žalované se splácením.

6. Z listiny nazvané „výpis z minutové půjčky“ bylo zjištěno, že žalovaná na úvěr uhradila celkem 2 395,85 Kč.

7. Z listiny nazvané „ověření úvěruschopnosti“ bylo zjištěno, že se jedná o interní listinu právní předchůdkyně žalobkyně, dle které právní předchůdkyně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované a schválila žádost žalované o úvěr ze dne 1. 5. 2024. Při ověřování vycházela z příjmu žalované 19 300 Kč a z výdajů žalované 11 066 Kč, které tvořily výdaje na splátky půjček v částce 1 016 Kč, výdaje na bydlení vč. hypotéky a stavebního úvěru v částce 3 500 Kč, výdaje na živobytí v částce 6 000 Kč a ostatní výdaje v částce 550 Kč.

8. Z výpisu z účtu žalované bylo zjištěno, že za období od 17. 5. 2023 do 28. 2. 2025 činil disponibilní zůstatek – 11 721,20 Kč a pohledávky po splatnosti činily – 11 721,20 Kč. Z výpisu je patrné, že příjmy žalované jsou tvořeny nemocenskými dávkami v částkách zhruba 10 000 – 12 000 Kč a příchozími úhradami z jiného účtu žalované. Z výpisu vyplývá, že právní předchůdkyně poskytla žalované úvěr dne 1. 5. 2024 ve výši 30 000 Kč. Rovněž je však z výpisu zřejmé, že právní předchůdkyně poskytla žalované úvěr i před tímto datem, a to 26. 4. 2024 v částce 25 000 Kč.

9. Z prohlášení o splatnosti ze dne 17. 3. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně úvěr ke dni 17. 3. 2025 zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.

10. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 13. 12. 2023 včetně příloh, přehledu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 7. 2025, vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 12. 6. 2025 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 7. 2025 včetně seznamu odeslaných oznámení bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni a byla před podáním vyzvána k úhradě dlužné částky, a to ve lhůtě do 7 dnů od odeslání výzvy. Výzvy byla odeslána dne 18. 7. 2025.

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

13. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Dle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. I dle aktuální právní úpravy zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele má za následek absolutní neplatnost příslušné úvěrové smlouvy. Uvedená interpretace vyplývá i z aktuálního rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ze dne 5. 3. 2020, k předběžné otázce vznesené českým soudem právě k předmětné právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru, včetně shodného stanoviska generálního advokáta v obdobné věci , Anonymizováno, . Soudní dvůr EU ve věci , Anonymizováno, uzavřel, že „články 8 a 23 směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku … musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“20. K obdobným závěrům dospěl taktéž např. Krajský soud v Praze sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, nebo , spisová značka, , Anonymizováno21. Věc byla posouzena i v návaznosti na skutečnost, že věřitel ve spotřebitelských úvěrech a zápůjčkách je ten, kdo zcela určuje podmínky smluvního vztahu. Představa, že adhezní spotřebitelské smlouvy může jakkoli významně ovlivnit spotřebitel je lichá. Věřitel je z povahy svého postavení silnější smluvní stranou, zná prostředí i právní řád, využívá účinný marketing (který z povahy věci míří na slabá místa člověka, která jsou známá a kdy je jistota, že podstatná část populace tomuto není schopna čelit, neboť má jen rozum průměrného člověka jak konstatuje i § 4 odst. 1 občanského zákoníku). Na věřitele, který je podnikatelem zabývajícím se poskytováním zápůjček, tak musí být kladeny nároky uvedené i v Hlavě I. občanského zákoníku. Věřitel je dle § 5 o. z. povinen jednat jako profesionál se znalostmi a pečlivostí, která je s jeho oborem podnikání spojena a pokud tak nečiní a jedná bez odborné péče, jde to k jeho tíži. Odbornou péčí pak není myšleno v daných případech pouze posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr či zápůjčku, ale tento pojem v sobě zahrnuje i požadavek na poctivé jednání (dle ust. § 6 o. z.), přičemž sankcí i dle vnitrostátní právní úpravy je ta skutečnost, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany (§ 8 o. z.). Věřitel je tak povinen uzavírat jen takové smlouvy, které se svým obsahem poctivému jednání nepříčí.

22. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby uvedla konkrétní tvrzení ke zkoumání úvěruschopnosti a označila veškeré důkazy, které by byly schopné prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, připravila se o možnost být v tomto směru poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

23. Žalobkyně žádná konkrétní tvrzení ve vztahu ke zkoumání úvěruschopnosti žalované neuvedla a předložila pouze interní listinu právní předchůdkyně žalobkyně a výpis z bankovního účtu žalované. Z výpisu z účtu žalované vyplynulo, že příjem žalované byl tvořen pouze nemocenskými dávkami a příchozími úhradami z jiného účtu žalované. Disponibilní zůstatek za předložené období činil – 11 721,20 Kč. Nadto z výpisu vyplynulo, že právní předchůdkyně o necelý týden dříve žalované již jeden úvěr poskytla, a to ve výši 25 000 Kč. Soud tak nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). V případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, v úvahu.

24. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bez právního důvodu prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaná uhradila pouze 2 395,85 Kč. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka dle § 1879 o. z. postoupena, co do částky 27 604,15 Kč bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 18. 7. 2025 a žalované stanovila lhůtu k plnění do 7 dnů od odeslání výzvy. Žalovaná je tak od 27. 7. 2025 v prodlení.

25. Ze shora uvedených důvodů tedy soud žalobě výrokem I. vyhověl v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala zaplacení částky 27 604,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 27 604,15 Kč od 27. 7. 2025 do zaplacení. Výše úrokové sazby je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývající části nároku soud žalobu ve výroku II. jako nedůvodnou zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 602,24 Kč, přičemž tato částka představuje 81,37 % z jejich celkové výše 4 427 Kč (rozdíl mezi úspěchem žalobkyně v řízení 90,68 % a úspěchem žalované 9,31 %). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 523 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 30 440,19 Kč, sestávající z částky 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 700 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Soud přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b a. t., protože se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení nebylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota by přesahovala 50 000 Kč.

27. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.