216 C 21/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 zaplacení částky 139 409,40 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku 139 409,40 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 139 409,40 Kč od 26. 2. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 139 409,40 Kč z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi žalobkyní jako zapůjčitelkou a žalovaným jako vydlužitelem v pozici podnikatele byla dne 25. 5. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému dne 22. 6. 2017 na účet částku 50 000 Kč. Žalovaný vystavil ve prospěch žalobce blankosměnku. Žalovaný nesplácel zápůjčku, proto došlo k zesplatnění zápůjčky. Nová jistina činila 121 264 Kč, skládala se z nesplacené jistiny a běžného úroku. Žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění oznámením ze dne 22. 7. 2018. Strany pro případ prodlení se splacením nové jistiny sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny. Žalovaný novou jistinu nesplácel, žalobkyně proto vyplnila podepsanou směnku, a to na směnečnou sumu ve výši 358 885 Kč, součástí byla smluvní pokuta ve výši 92 434,91 Kč za dobu 24. 7. 2018 až 7. 10. 2020 (0,1 % denně ze zbývající nové jistiny). , Anonymizováno, soud v , adresa, rozsudkem ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, žalobkyni vyhověl a žalovanému uložil zaplatit požadovanou směnečnou sumu. Žalobkyně touto žalobou žádá zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 114 268 Kč od 8. 10. 2020 do 9. 2. 2024, tedy částku 139 409,40 Kč.

2. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný smlouvu uzavíral jako podnikatel – uvedl své IČO a sídlo, účel zápůjčky byl na podnikání, v nadpise je uvedeno, že se jedná o podnikatelskou zápůjčku. Úvěruschopnost žalobkyně posuzovala s péčí řádného hospodáře, ne však dle zákona o spotřebitelském úvěru, který se na předmětný vztah nevztahuje. RPSN činila 65,516 %.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Ze smlouvy o revolvingové podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, ze dne 25. 5. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli smlouvu, kde žalovaný uvedl svoje bydliště, místo podnikání, rodné číslo, IČ. Dohodnuto bylo, žalobkyně poskytne žalovanému zápůjčku ve výši 50 000 Kč, úroky sjednány na 89 920 Kč, zápůjčka měla být splacena v 60 splátkách po 2 332 Kč měsíčně. Jako podnikatelský účel bylo uvedeno: investiční zápůjčka. Dohodnuto bylo, že žalobkyně posoudí úvěruschopnost žalovaného, poté případně zápůjčku poskytne. V čl. 4 sjednáno zajištění zápůjčky blankosměnkou. V čl 5.4. bylo dohodnuto prodloužení promlčecí doby veškerých závazků vzniklých zapůjčiteli vůči na dobu 15 let. V čl. 8 byly sjednány smluvní pokuty za prodlení 15 (8.1. a) a více než 30 dnů (8.1. b), automatické zesplatnění zápůjčky v případě nezaplacení dvou splátek řádně a včas, přičítání úroků k jistině zápůjčky, hrazení úroků z prodlení z celé nové jistiny, splatnost celé nové jistiny den po zesplatnění, smluvní pokuta 25 % z nové jistiny v případě nezaplacení nové jistiny do 10 dnů od zesplatnění (8.5.), smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové jistiny od 2. dne po zesplatnění dluhu (8.7.).

5. Z výpisu z živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný měl v době od 5. 1. 2015 do 1. 3. 2023 živnostenské oprávnění na , Anonymizováno, a zprostředkování , Anonymizováno, , Anonymizováno, ; v době od 5. 1. 2015 do 17. 5. 2023 živnostenské oprávnění na zprostředkování , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , v době od 5. 1. 2015 do 17. 5. 2023 oprávnění na , Anonymizováno, a , Anonymizováno, činnost, v době od 19. 4. 2016 do 17. 5. 2023 oprávnění na , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , v době od 19. 4. 2016 do 17. 5. 2023 , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (oprávnění přerušena na dobu od 4. 9. 2017 až 7. 1. 2018 a 27. 2. 2018 až 24. 3. 2019). V době od 20. 4. 2016 do 17. 5. 2023 oprávnění na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . V době , Anonymizováno, , datum, má živnostenské oprávnění na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . V době uzavírání smlouvy tak již neměl živnostenské oprávnění na poskytování a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ale pouze na , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

6. Ze spisu , Anonymizováno, soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalobkyně podala návrh na vydání směnečného platebního rozkazu, kdy žádala po žalovaném přiznat ze směnky ze dne 25. 5. 2017 směnečné plnění ve výši 266 451 Kč. Návrh doložila předžalobní výzvou ze dne 7. 10. 2020, ze které bylo zjištěno, že vyzývala žalovaného k zaplacení:a) aktuální zbývající dlužné jistiny ve výši 114 268 Kč s příslušenstvím;b) smluvní pokuty dle čl. 8.1 a), b) smlouvy ve výši 1 049 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o smluvní pokutu ve výši 8 % výše dlužné splátky, tedy částku 186,56 Kč za každou ze splátek č. 8 -11. A dále smluvní pokuty ve výši 13 % z dlužné splátky ve výši 303,16 kč v případě splátky č. 11;c) smluvní pokutu podle čl 8.5. v celkové výši 29 733 Kč;d) smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 118 932 Kč od 24.7.2018 do 23.8.2018 ve výši 3 686,83 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 116 600 Kč od 24. 8. 2018 do 24. 9. 2018 ve výši 3 731,20 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky114 , částka, od 25. 9. 2018 do zaplacení. S tím, že k datu výzvy (7. 10. 20202) činí výše této smluvní pokuty částku 92 434,91 Kč.

7. Z rozsudku , Anonymizováno, soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo zjištěno, že soud žalobkyni vyhověl rozsudkem pro zmeškání a žalovanému uložil zaplatit požadovanou směnečnou sumu. Nárok byl přiznán ze směnky, závazkovým vztahem mezi účastníky a smlouvou o zápůjčce se soud nezabýval.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 2. 2024 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu.

9. Při jednání dne , datum, soud žalobkyni poučil, že má za to, že žalovaný podle § 433 zákona č. 89/2013 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vystupoval ve vztahu ohledně poskytnutí úvěru jako slabší strana. Vyzval žalobkyni podle § 118a o. s. ř. k doplnění tvrzení a navržení důkazů, že svoji kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení nezneužila k vytvoření nebo využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

10. Žalobkyně uvedla, že žalovaný nebyl slabší stranou, byl podnikatelem, to že nepodnikal ve finančním oboru neznamená, že nebyl schopen posoudit své závazky.

11. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 50 000 Kč, tu se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni spolu s úrokem ve výši 89 920 Kč v 60 měsíčních splátkách, jistina dluhu ani úrok nebyly touto žalobou žádány, když žalobkyně si je vyžalovala v rámci směnečného řízení. Žádána byla smluvní pokuta s úroky z prodlení ze smluvní pokuty za následné období, než mělo být kryto směnkou.

12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

14. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Právně soud věc hodnotil tak, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli každý v rámci svého podnikání podle § 2390 o. z. smlouvu o zápůjčce. Žalobkyně vystupovala jako podnikatel v rámci poskytování úvěrů a zápůjček. Žalovaný vystupoval jako podnikatel, oprávnění k sjednávání nebo zprostředkování úvěrů neměl. V předmětu úvěru bylo uvedeno pouze, že je to na investice. Mezi účastníky se nejednalo o spotřebitelskou smlouvu. Žalovaný se však v předmětném právním vztahu ocitl v pozici slabší smluvní strany. Pojem slabší strany nelze s pojmem spotřebitele ztotožňovat, jedná se o pojem širší. Slabší stranou může být i osoba, která ve vztahu k podnikateli v hospodářském styku vystupuje v souvislosti s vlastním podnikáním [viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1651-1652]. Žalobkyně oproti žalovanému má bezesporu silnější hospodářské postavení, v oblasti poskytování úvěrů má větší zkušenosti, když se jedná o jeden z předmětů její činnosti. Žalobkyně disponuje finanční převahou, což plyne již ze skutečnosti, že žalovaný si vzal úvěr od nebankovní instituce za jednoznačně pro něho nevýhodných podmínek, jak bude rozvedeno dále. Soud pak dospěl k závěru, že žalobkyně svého silnějšího postavení na úkor žalovaného, jakožto slabší strany, ve smyslu § 433 o.z. zneužila k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech mezi ní a žalovaným, přičemž takové jednání nemůže být zákonem chráněno, jak ostatně plyne i z dikce § 6 o. z., dle něhož nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Žalobkyně je dle § 5 o. z. povinna jednat jako profesionál se znalostmi a pečlivostí, která je s jejím oborem podnikání spojena, a pokud tak nečiní a jedná bez odborné péče, jde to k její tíži. Pojem odborné péče pak v sobě zahrnuje mimo jiné i požadavek na poctivé jednání, přičemž sankcí je ta skutečnost, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany (§ 8 o. z.).

17. Prodlení se dvěma splátkami (nebo jednou delší než 60 dnů) bylo sankcionováno ve smlouvě hned několika různými způsoby (smluvní pokuta za prodlení se splátkou, zesplatnění dluhu, bezprostřední smluvní pokuta, další plynoucí smluvní pokuta), k tomu sjednáno zajištění blankosměnkou, prodloužení promlčecí doby pouze ve prospěch žalobkyně na 15 let. Soud dospěl k závěru, že sankční ujednání ve smlouvě o zápůjčce jsou takové intenzity, že se zcela zjevně příčí dobrým mravům. Průměrnému člověku (§ 4 odst. 1 o.z.) musí být zřejmé, že jde v daném případě o nemravný stav, který by měl být sankcionován, a že se tedy jedná o zjevný (kvalifikovaný) rozpor s dobrými mravy, když došlo k několikanásobné kumulaci sankcí postihující jedno porušení smluvní povinnosti, byly vyloučeny veškeré kodexy chování ve vztahu žalobkyně vůči žalované (nikoli však naopak), došlo k prodloužení promlčecí lhůty na 15 let. Jak již soud poznamenal výše, jednotlivé uvedené kroky žalobkyně v rozporu se zákonem nejsou, v souhrnu však zjevný rozpor s dobrými mravy založily. Jednání, které je ve zjevném rozporu s dobrými mravy, je neplatné a k této neplatnosti soud musí přihlédnout i bez návrhu, jinými slovy se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o.z.). Soud si je sice vědom § 1797 o. z., dle něhož se podnikatel nemůže při svém podnikání dovolat neplatnosti smlouvy dle § 1796 o. z., nemožnost užít pravidla pro lichvu ovšem nebrání dovolat se obecnějších zákazů zneužití práva (§ 8 o. z.), zneužití závislosti podnikatelem (§ 433 o. z.) nebo jednání nepoctivého (§ 6 o. z.). Jak již bylo výše rozebráno, žalovaný je v daném vztahu slabší stranou a žalobkyně zcela nepochybně zneužila svého postavení a jednala nepoctivě, když po žalované požaduje stále se navyšující smluvní pokutu. Ze shora uvedených důvodů tak byla žaloba zamítnuta.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.