216 C 23/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: B2 Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 11 784,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 241,15 Kč spolu s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 8 241,15 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 241,15 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 3 543,70 Kč a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 200 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 924,95 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 11 784,85 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr do výše 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku průběžně splácet společně s úrokem ve výši 21,99 % ročně. Dále se žalovaný zavázal uhradit sjednané poplatky za vedení účtu a v případě prodlení poplatky za odeslané upomínky, poplatek za prohlášení úvěru za splatný a poplatek za převedení nepovoleného zůstatku na úvěrový účet. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, tak že ho prověřila v registrech a zhodnotila údaje o jeho příjmech a výdajích. Žalovaný úvěr průběžně čerpal, úvěr však nesplácel řádně a včas, a to i přes zaslané písemné upomínky. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni 10. 6. 2025 zesplatnila, což žalovanému dne 13. 6. 2025 písemně oznámila. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému dne 29. 9. 2025 oznámeno. Žalobkyně dne 13. 10. 2025 žalovaného marně pod hrozbou žaloby upomínala k úhradě dlužné částky. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu ve výši 7 941,15 Kč, poplatky za upomínání ve výši 3 200 Kč, poplatek za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč, úrok z prodlení ve výši 343,7 Kč, úrok ve výši 12 % ročně z částky 7 941,15 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12% ročně z částky 11 441,15 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 8. 4. 2026. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavil. Soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/19693 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Dále bylo jednání nařízeno na den 6. 5. 2026, žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy nedostavil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků.

4. Ze žádosti o povolení debetního zůstatku , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaný požádal o kontokorentní úvěr. V žádosti uvedl, že je svobodný a žije ve vlastním domě/bytě s náklady na bydlení ve výši 3 000 Kč, je vyučen a je zaměstnán na dobu neurčitou ve společnosti , právnická osoba, . s průměrným příjmem za poslední 3 měsíce ve výši , částka, . Celkový příjem domácnosti žalovaný uvedl 50 000 Kč.

5. Z listin nazvaných jako „, Anonymizováno, “ a „, datum, “, sazebníku účinného od 1. 11. 2024, informace pro spotřebitele, formuláře pro standardní , Anonymizováno, o spotřebitelském úvěru a produktových podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dohodu, dle které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému zřídit běžný bankovní účet č., č. účtu, a dále měl být žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr do výše 5 000 Kč, jež měl být čerpán prostřednictvím běžného bankovního účtu. Žalovaný se zavázal čerpanou částku společně s úrokem ve výši 21,99 % ročně průběžně vracet s tím, že měsíční splátka musí být alespoň 50 % povoleného limitu. RPSN sjednána na 33,12 %. Dále byl sjednán poplatek za prohlášení úvěru za splatný ve výši 300 Kč, poplatek za každou odeslanou upomínku ve výši 600 Kč, jež měl být s účinností od 1. 11. 2024 navýšen na 800 Kč, poplatek za snížení povoleného limitu ve výši 200 Kč, poplatek za oznámení o převodu na úvěrový účet ve výši 200 Kč za vedení splatného flexikreditu ve výši 49 Kč. Listina byla podepsána právní předchůdkyní žalobkyně i žalovaným.

6. Z potvrzení o výši příjmů ze dne 17. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný měl být zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . s průměrným příjmem za poslední 3 měsíce ve výši , částka, .

7. Z dopisu ze dne 21. 11. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zrušila a zůstatek ve výši 7 941,15 Kč převedla na nově zřízený úvěrový účet.

8. V dopisech ze dne 9. 1. 2025, ze dne 29. 1. 2025, ze dne 3. 3. 2025, ze dne 11. 3. 2025, ze dne 20. 3. 2025, ze dne 19. 4. 2025 a ze dne 10. 5. 2025 právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného upomínala k úhradě dluhu. Za odeslání upomínek ze dne 9. 1. 2025, ze dne 29. 1. 2025, ze dne 20. 3. 2025, ze dne 19. 4. 2025 měl vzniknout nárok na poplatek ve výši 800 Kč. Zaslání upomínek žalovanému však nebylo prokázáno.

9. Z oznámení o zesplatnění ze dne 12. 6. 2025 a z podacího archu ze dne 13. 6. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr ke dni 10. 6. 2025 za splatný, což žalovanému dopisem ze dne 12. 6. 2025 odeslaným dne 13. 6. 2025 oznámila.

10. Z platební historie a z výpisu z úvěrového účtu ze dne 18. 9. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný úvěr průběžně čerpal, avšak nehradil ho řádně. Dluh na jistině byl vyčíslen na 7 941,15 Kč, dluh na úroku na 343,7 Kč a dluh na poplatcích na 3 500 Kč.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení, seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení ze dne 25. 9. 2025 a potvrzení o podání ze dne 26. 9. 2025 bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.

12. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 9. 10. 2025 a z potvrzení o podání ze dne 13. 10. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně pod hrozbou žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 7 dnů.

13. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.

14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

16. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 122 odst. 1 až 4 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a)právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupiteli bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

20. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v plné výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaný úvěrový rámec řádně splatil, když zpět nevrátil 7 941,5 Kč. Na smluvním základě tak právní předchůdkyně žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala po žalovaném uhrazení jistiny, úroků a poplatků. Pohledávka na zaplacení za žalovaným byla v souladu s § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Pro posouzení aktivní legitimace žalobkyně je oznámení o postoupení pohledávky žalované dostačující. V řízení má soud tedy za prokázané, že závazek žalovaného na zaplacení zbývající části načerpané a nesplacené jistiny ve výši 7 941,5 Kč platně vznikl a dospěl, přičemž žalovaný v řízení zánik tohoto závazku netvrdil, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo. Důvodný je také poplatek ve výši 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný. Tento poplatek byl sjednán v úvěrové smlouvě a žalobkyně prokázala odeslání příslušného dopisu žalovanému.

221. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním v rámci jednotlivých splátek a od 11. 6. 2025 se dostal do prodlení s celou nesplacenou jistinou včetně příslušenství. Žalobkyně však požadovala úrok až od 24. 9. 2025. V případě úvěrového dluhu dále platí, že žalovaný je po dobu prodlení povinen k úhradě nejen úroku z prodlení, ale taktéž smluvního úroku, který je nárokován v zákonné výši dle § 122 odst. 4 SpÚ. Proto soud uložil žalovanému povinnost dluh ve výši 8 241,15 Kč společně s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 8 241,15 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení a úrokem ve výši 12 % ročně z částky 8 241,15 Kč od 24. 9. 2025 žalobkyni uhradit.

22. Žaloba byla zamítnuta co do částky 3 543,7 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 200 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení. Ohledně částky 3 200 Kč, představující poplatky za odeslané upomínky, žalobkyně neunesla důkazní břemeno, neboť v řízení nebylo prokázáno, že tyto upomínky byly žalovanému skutečně odeslány. Současně nebylo prokázáno, že žalovanému bylo oznámeno zvýšení poplatku z původně sjednaných 600 Kč na 800 Kč. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl. Pokud jde o částku 343,7 Kč, představující úrok, tak žalobkyně ani přes poučení soudu netvrdila, jakým způsobem k této částce dospěla, ačkoliv byla upozorněna, že nedoplnění těchto tvrzení může vést k neúspěchu ve věci. Soud proto neměl k dispozici dostatečný skutkový podklad pro posouzení důvodnosti uplatněného nároku, neboť nebylo zřejmé, z čeho se uvedená částka podává. I v této části proto soud žalobu zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 924,95 Kč, přičemž tato částka představuje 39,86 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,93 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30,07 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 784,85 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 580 Kč za účast na jednání ve věci samé dne 8. 4. 2026 podle § 11 odst. 1 písm. písm. g) a. t., ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., z náhrady paušálních výdajů ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a z náhrady daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) ve výši 21 % z částky 3 330 Kč ve výši 699,3 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za doplnění žaloby ze dne 2. 4. 2026 a ze dne 23. 4. 2026, neboť tam uvedená tvrzení měla již být součástí žaloby, která tak neobsahovala vylíčení všech rozhodujících skutečností. Postup podle § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

24. Lhůty k plnění se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř.