216 C 50/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 27 962 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 22 000 Kč od 25. 7. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 5 962 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 26 994 Kč od 17. 7. 2025 do 24. 7. 2025 a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 4 994 Kč od 25. 7. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 548,14 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 27 962 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná dne 18. 2. 2025 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) přes webové stránky smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované bezhotovostně finanční prostředky ve výši 5 000 Kč na bankovní účet č., č. účtu, , který žalovaná uvedla. Následně došlo k dohodě, dle které byl úvěr navýšen na 22 000 Kč celkem. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku společně s úrokem vrátit do 16. 7. 2025. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované tak, že zhodnotila její příjmy a výdaje a provedla lustraci žalované v registrech. Žalovaná však nic nezaplatila. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná neúspěšně pod hrozbou žaloby upomínána k úhradě dluhu. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení nesplacené jistiny 22 000 Kč. úroku ve výši 4 994 Kč, smluvní pokuty ve výši 968 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 26 994 Kč od 17. 7. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („dále jen „o. s. ř.“).

3. Soud dospěl na základě listinných důkazů k těmto skutkovým zjištěním.

4. Z listiny nazvané „Smlouva o úvěru č., hodnota, “ bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná měly dne 18. 2. 2025 uzavřít dohodu, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně měla zavázat žalované bezhotovostně na bankovní účet č., č. účtu, vyplatit částku 5 000 Kč. Žalovaná se pak měla zavázat tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 1 150 Kč do 30 dnů. Celkem měla žalovaná zaplatit 6 150 Kč. RPSN měla 1 141,2 %. Pro případ prodlení žalované měla být sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení. Z listiny nazvané „dodatek č. 1 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ ze dne 20. 2. 2025 bylo zjištěno, že poskytnutá částka měla být stran právní předchůdkyně žalobkyně navýšena na částku 8 000 Kč a žalovaná se měla zavázat tyto částky společně s úrokem ve výši 1 816 Kč vrátit. RPSN měla být celkem 1 183,9 %. Z listiny nazvané „dodatek č. 2 ke smlouvě o úvěru č., hodnota, “ ze dne 21. 2. 2025 bylo zjištěno, že poskytnutá částka měla být stran právní předchůdkyně žalobkyně navýšena na částku 13 000 Kč a žalovaná se měla zavázat tyto částky společně s úrokem ve výši 2 906 Kč vrátit. RPSN měla být celkem 1 237,9 %. Z listiny nazvané „dodatek č. 3 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ ze dne 21. 2. 2025 bylo zjištěno, že poskytnutá částka měla být stran právní předchůdkyně žalobkyně navýšena na částku 18 000 Kč a žalovaná se měla zavázat tyto částky společně s úrokem ve výši 3 996 Kč vrátit. RPSN měla být cekem 1 263,9 %. Z listiny nazvané „dodatek č. 4 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ ze dne 22. 2. 2025 bylo zjištěno, že poskytnutá částka měla být stran právní předchůdkyně žalobkyně navýšena na částku 19 000 Kč a žalovaná se měla zavázat tyto částky společně s úrokem ve výši 4 267 Kč vrátit. RPSN měla být cekem 1 315,9 %. Z listiny nazvané „dodatek č. 5 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ ze dne 22. 2. 2025 bylo zjištěno, že poskytnutá částka měla být stran právní předchůdkyně žalobkyně navýšena na částku 20 000 Kč a žalovaná se měla zavázat tyto částky společně s úrokem ve výši 4 538 Kč vrátit. RPSN měla být cekem 1 364,9 %. Z listiny nazvané „dodatek č. 6 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ ze dne 22. 2. 2025 bylo zjištěno, že poskytnutá částka měla být stran právní předchůdkyně žalobkyně navýšena na částku 22 000 Kč a žalovaná se měla zavázat tyto částky společně s úrokem ve výši 4 994 Kč vrátit. RPSN měla být cekem 1 389,6 %. Z listiny nazvané „dodatek č. 7 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ ze dne 25. 3. 2025 bylo zjištěno, že splatnost úvěru měla být sjednána na 19. 4. 2025. Z listiny nazvané „dodatek č. 8 ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, “ ze dne 13. 5. 2025 bylo zjištěno, že splatnost úvěru měla být sjednána na 12. 6. 2025. Žádná z listina není žalovanou podepsána.

5. Z potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č., hodnota, bylo zjištěno, že na bankovní účet č., č. účtu, bylo poukázáno celkem 22 000 Kč, a to ve dnech 18. 2. 2025 (částka 5 000 Kč), 20. 2. 2025 (částka 3 000 Kč), 21. 2. 2025 (částka 10 000 Kč) a 22. 2. 2025 (částka 4 000 Kč). Dále bylo zjištěno, že tohoto bankovního účtu bylo odesláno celkem 10 120 Kč, a to ve dnech 25. 3. 2025 a 13. 5. 2025 (2 x 5 060 Kč). Z výpisů účtu bylo zjištěno, že na bankovní účet č., č. účtu, bylo poukázáno celkem 22 000 Kč, a to ve dnech 18. 2. 2025 (částka 5 000 Kč), 20. 2. 2025 (částka 3 000 Kč) ,21. 2. 2025 (částka 10 000 Kč) a 22. 2. 2025 (částka 4 000 Kč). Ze zprávy banky ze dne 14. 4. 2026 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaná. Z výpisu z bankovního účtu č., č. účtu, za období od 1. 2. 2025 do 28. 2. 2025 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně na tento účet poukázala dne 18. 2. 2025 částku 5 000 Kč, dne 20. 2. 2025 částku 3 000 Kč, dne 21. 2. 2025 částku 10 000 Kč a dne 22. 2. 2025 částku 4 000 Kč. Dále bylo zjištěno, že konečný zůstatek na tomto bankovním účtu byl -0,47 Kč. Žalovaná měla příjem ze zaměstnání a kromě běžných výdajů měla výdaje na sázky, hry a splátky jiných zápůjček či úvěrů. V předmětném období byly také žalované poskytnuty částky od jiných nebankovních společností.

6. Z výzvy ze dne 27. 4. 2025 a ze dne 16. 7. 2025 ve spojení s podacím lístkem ze dne 16. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná byla právní předchůdkyní žalobkyně vyzvána k úhradě dluhu se splatností ihned. Žalovaná byla rovněž informována o okamžitém zesplatnění celého úvěru.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, dodatku č. 1 ke smlouvě o postoupení pohledávek včetně příloh a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení ze dne 18. 12. 2025 a potvrzení o podání zásilky ze dne 22. 12. 2025 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 12. 2025 a potvrzení o podání zásilky ze dne 22. 12. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do tří dnů.

9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.

10. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 104 SpÚ platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

12. Podle § 110 odst. 1 SpÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

13. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

14. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle. 2, se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

15. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle § 1970 o. z., o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 1879 o. z. ,věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ze dne 18. 2. 2025, resp. ze dne 20. 2. 2025, 21. 2. 2025, 22. 2. 2025, 25. 3. 2025 a 13. 5. 2025. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložené listiny vlastnoruční podpis žalované neobsahovaly, neobsahovaly však ani podpis elektronický. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny v tvrzeném rozsahu. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu právě s žalovanou, neboť zadat údaje žalované do jejího systému mohl prakticky kdokoliv.

20. I pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy tvrzeného obsahu, neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalované splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 SpÚ. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 SpÚ sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020, , Anonymizováno, , C-679/18, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8.10.2020, č. j. 27 Co 230/2020–103, s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně). I v tomto směru měl soud v úmyslu žalobkyni poučit ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Soud má tedy za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované uvedla jen, že vyhodnotila příjmy a výdaje žalované a provedla lustraci žalované v registrech. Nebyly ovšem tvrzeny ani prokázány konkrétní údaje, které měla právní předchůdkyně žalobkyně zjistit. Nadto z výpisu z bankovního účtu žalované vyplývá, že její majetková situace nebyla dobrá, žalovaná již byla úvěrové zatížena. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy nemohla mít postaveno na jisto, zda bude žalovaná schopna poskytnutý úvěr splatit.

21. Právní předchůdkyně žalobkyně nicméně žalované na základě neplatného závazku poskytla celkem 22 000 Kč, z nichž žalovaná doposud nic nevrátila. Poskytnuté plnění proto představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 o. z.) na straně žalované, které je povinna podle § 87 odst. 1 věty třetí SpÚ vrátit v době přiměřené jejím možnostem. Pohledávka na zaplacení této částky za žalovanou byla v souladu s § 1879 o. z. posléze postoupena na žalobkyni.

22. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky výzvou odeslanou dne 16. 7. 2025 se lhůtou plnění ihned. Výzva byla doručena dle § 573 o. z. doručena dne 19. 7. 2025 a žalovaná měla plnit ve smyslu § 1959 písm. e) o. z. ihned, tj. do 24. 7. 2025 Počínaje dnem následujícím, tj. dnem 25. 7. 2026 je tak žalovaná v prodlení, od tohoto dne též žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

23. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 22 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 25. 7. 2025 do zaplacení. Ve zbylém rozsahu pak soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

24. O náhradě nákladů řízení soud o náhradě nákladů řízení podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 548,14 Kč, přičemž tato částka představuje 57,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 78,67 % a úspěchu žalované v rozsahu 21,33 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 399 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 962 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle §14b odst. 6 písm. a) a. t. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.2 s. ř.

25. Lhůty k plnění se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř.