216 C 56/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 25 032,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 24 958 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 24 958 Kč od 8. 3. 2026 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 1 074,7 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 568,72 Kč od 8. 3. 2026 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 3 568,72 Kč za dobu od 16. 11. 2025 do 13. 2. 2026 se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 536,68 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 25 032,87 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně dne 27. 9. 2025 uzavřela s žalovaným distančním způsobem smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr průběžně splácet v měsíčních splátkách 1 250 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z jistiny. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že ho vylustrovala v registrech a zhodnotila jeho příjmy a výdaje. Částka byla poskytnuta na bankovní účet č., č. účtu, . Žalovaný se však dostal do prodlení, když neuhradil splátku splatnou dne 15. 11. 2025, proto žalobkyně dne 20. 11. 2025 zaslala žalovanému písemnou upomínku. Žalovaný však ani poté splátku neuhradil, a proto žalobkyně dne 5. 12. 2025 zaslala žalovanému druhou upomínku. Jelikož tyto upomínky byly bezvýsledné, žalobkyně ke dni 21. 2. 2026 celý úvěr zesplatnila, o čemž žalovaného informovala. Dne 21. 2. 2026 žalobkyně žalovaného marně pod hrozbou žaloby vyzývala k úhradě. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu ve výši 24 958 Kč, kapitalizovaný úrok od 16. 11. 2025 do 13. 2. 2026 ve výši 3 568,72 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 74,87 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 28 526,72 Kč od 8. 3. 2026 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavil. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníku podle § 101 odst. 3 zákona č.99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z výpisů z bankovní historie bankovního účtu č., č. účtu, za období od 31. 3. 2025 do 26. 9. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání v průměrné výši , částka, . Žalovaný měl rovněž příjmy z půjček u nebankovních společností (například u společnosti , Anonymizováno, . ve výši 10 000 Kč, přes , Anonymizováno, . ve výši 20 460 Kč). Dále měl žalovaný výdaje na splátky půjček.

6. Z detailů pohybů na účtu bylo zjištěno, že z bankovního účtu č., č. účtu, byla dne 27. 9. 2025 na bankovní účet č., č. účtu, poukázána částka 1 Kč. Z detailů pohybů na účtu bylo zjištěno, že z bankovního účtu č., č. účtu, byla dne 28. 9. 2025 na bankovní účet č., č. účtu, poukázána částka 25 000 Kč.

7. Ze zprávy banky ze dne 16. 4. 2026 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č., č. účtu, je žalovaný. Dne 29. 9. 2025 byla na tento bankovní účet poukázána částka 25 000 Kč.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 2. 2026 ve spojení s podacím lístkem ze dne 21. 2. 2026 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 7. 3. 2026.

9. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli dne 27. 9. 2025 distančním způsobem smlouvu o úvěru, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako „smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, “, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že by mezi žalobkyní a žalovaným došlo k dohodě, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalovaného na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalovaného, není dostatečnou evidencí jeho projevu vůle (smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č., hodnota, , potvrzení DigiSign, předsmluvní informace, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, upomínka ze dne 20. 11. 2025, upomínka ze dne 5. 12. 2025).

10. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k existenci a obsahu dohody a dospělosti závazku. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.

12. Podle § 2991 odst. 1,2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovaného uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalovaného. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).

15. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.

16. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že žalobkyně odeslala žalovanému na bankovní účet v jeho vlastnictví celkem 25 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, má žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. Žalobkyně požadovala 24 958 Kč. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 24 958 Kč. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

17. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 8. 3. 2026, a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 21. 2. 2026 (doručení viz § 573 o. z. dne 24. 2. 2026) s určením data splatnosti do 7. 3. 2026. Žalobkyni tak od 8. 3. 2026 vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 28. 2. 2026. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 536,68 Kč, přičemž tato částka představuje 99,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 99,7 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 0,3 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 252 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 032,87 Kč sestávající z částky 400 Kč za přípravu a převzetí zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. písm. h) a. t., z částky 400 Kč za podání návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a ze tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. Postup podle § 14b a. t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

19. Lhůty k plnění se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř.