216 C 66/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 21 730 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 9. 8. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 6 730 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 36,5 % ročně z částky 15 000 Kč za dobu od 25. 4. 2025 do 23. 6. 2025, úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 000 Kč od 28. 6. 2025 do 8. 8. 2025 a úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 9. 8. 2025 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 012,3 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 21 730 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela dne 25. 3. 2025 s žalovanou smlouvu o úvěru č., hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s úrokem ve výši 225 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 700 Kč. Pro případ prodlení si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení, poplatek za prodlení ve výši 700 Kč a náklady za odeslané upomínky. Pohledávka byla posléze postoupena na společnost , právnická osoba, , která pohledávku následně postoupila na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky. Žalobkyně proto po žalované požaduje jistinu ve výši 15 000 Kč, úrok ve výši 225 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 700 Kč, poplatek za prodlení ve výši 700 Kč, náklady za upomínání ve výši 1 800 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 305 Kč, smluvní úrok ve výši 36,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 25. 4. 2025 do 23. 6. 2025 a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 000 Kč od 28. 6. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 1. 6. 2026. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se bez důvodné a včasné omluvy na jednání soudu nedostavila. Soud tak věc projednal v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z údajů o žalované bylo zjištěno, že se ve formuláři uvádí, že má středoškolské vzdělání, bydlí ve vlastním domě/bytě s náklady ve výši 8 200 Kč, ostatní náklady žalované jsou 600 Kč. V domácnosti žalované bydlí dvě zletilé osoby a tři nezletilé osoby. Žalovaná je v současné době na mateřské/rodičovské dovolené a její příjem je 14 201 Kč měsíčně, dále má mít příjem z podnikání. Celkový příjem domácnosti žalované je 40 000 Kč.

6. Z výpisu z bankovní účet č., č. účtu, za období od 8. 4. 2026 do 11. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná pobírala rodičovský příspěvek a přídavky na děti. Žalované bylo poskytnuto několik úvěru od nebankovních společností (např. od společnosti , právnická osoba, ve výši 25 229,49 Kč či , Anonymizováno, ve výši 26 900 Kč).

7. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 25. 3. 2025 poukázala na bankovní účet č., č. účtu, částku 25 000 Kč.

8. Ze zprávy banky ze dne 29. 4. 2026 bylo zjištěno, že majitelem bankovního účtu č., č. účtu, je žalovaná. Dále bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 25. 3. 2025 na tento účet poukázala částku 15 000 Kč.

9. Z výzev ze dne 10. 5. 2025 a 28. 5. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzývána k úhradě dluhu.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na společnost , právnická osoba, Ze smlouvy o postoupení pohledávek a sezamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku na žalobkyni.

11. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy ze dne 29. 7. 2025 a podacího lístku ze dne 30. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Dále bylo zjištěno, že žalovaná byla pod hrozbou žaloby vyzývána k úhradě dluhu do 7 dnů od doručení výzvy.

12. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 25. 3. 2025 s žalovanou smlouvu o úvěru, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako „smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, “, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k dohodě, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí její projevu vůle (smlouva o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, , předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).

13. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k existenci a obsahu dohody a dospělosti závazku. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek NS ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

14. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.

15. Podle § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoliv dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. , právnická osoba, může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovanou uzavřít smlouvu kdokoli. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že soudu předložené smlouvy byly uzavřeny a podepsány právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohod dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).

19. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.

20. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala žalované na bankovní účet v jejím vlastnictví částku 15 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má žalobkyně, na kterou byly pohledávky dle § 1879 o. z. postoupeny, podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalované, soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč.

21. Nárok žalobkyně na přiznání zákonného úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 9. 8. 2025, a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 30. 7. 2025 (doručení dle § 573 o. z.), ve výzvě byla určena lhůta k plnění do 7 dnů, tj. do 8. 8. 2025. Žalovaná však nic nezaplatila, proto je ode dne následujícího, tj. od 9. 8. 2025 v prodlení a žalobkyni od tohoto dne náleží podle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení.

22. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch ve věci v rozsahu 38,06 % a soud proto tomuto účastníkovi přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši 1 012,3 Kč. Tyto náklady řízení se sestávají ze soudního poplatku ve výši 1 087 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 730 Kč. Odměna se skládá z částky 400 Kč za přípravu a převzetí zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) a z částky 400 Kč za návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., ze třech paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrady daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč. Postup podle § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů soud uložil žalované k rukám zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

24. Lhůty k plnění se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř.