216 C 7/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované doručovací adresa Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno 01 Anonymizováno o zaplacení částky 22 779 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 487,05 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 487,05 Kč od 6. 12. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 11 291,95 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 892,12 Kč od 18. 6. 2024 do 5. 12. 2024, úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 195,1 Kč od 6. 12. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 11 487,05 Kč od 6. 12. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 22 779 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 17. 2. 2024 uzavřena distančním způsobem smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 11 500 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v denních splátkách (první splátka byla splatná dne 18. 3. 2024) a to včetně poplatku ve výši 165 Kč za službu „Presto“, poplatku ve výši 102,48 Kč za službu „klidné spaní“, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 220,45 Kč, smluvního úroku ve výši 10 681,60 Kč. Pro případ prodlení strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná prostřednictvím webové služby www.flexifin.cz požádala o úvěr, uvedla svoje osobní údaje, žalobkyně ověřila totožnost žalované přes společnost, které žalovaná zpřístupnila svoji bankovní identitu. Poté žalobkyně zaslala žalované požadovanou částku na její účet. Před uzavřením smlouvy zkoumala žalobkyně úvěruschopnost žalované tak, že vyhodnotila údaje poskytnuté žalovanou a provedla lustraci žalované v rejstřících. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, přičemž ani poté žalovaná závazek neuhradila, na dluh byla započtena částka ve výši 12,95 Kč. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 11 487,05 Kč, úroku ve výši 10 681,60 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 220,45 Kč, poplatku za presto službu ve výši 159 Kč, poplatku za klidné spaní ve výši 25,62 Kč, smluvní pokuty ve výši 205,28 Kč a úroku z prodlení ve výši 14,75 % z částky 11 892,12 Kč od 18. 6. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaná tvrdila, že žádnou smlouvu s žalobkyní neuzavřela, nemá ani smlouvu k dispozici, v době prvního vyjádření neměla k dispozici ani žalobu. Uváděla, že v roce 2024 bydlela na adrese trvalého bydliště se svou praneteří , jméno FO, a jejím přítele, několik příslušníků z rodiny mělo klíče od jejího bytu, aby jí v případě potřeby pomohli. Praneteři dobrovolně finančně vypomáhala, to byly ale jiné situace, to udělala o své vůli. Její telefon si brala její praneteř , jméno FO, , na zařízení nákupů měla k dispozici i bankovní kartu žalované Postupně se ukázalo, že si takto praneteř vzala více úvěrů. , podezřelý výraz, oznámení na ni žalovaná nepodávala, ani nechce podat, rozhodla se, že částku, která byla připsána na její účet žalobkyni uhradí. V období květen/ červen 2024 byla , podezřelý výraz, , je možné, že sebou ani neměla občanský průkaz, odvážela ji sanitka. Neví, zda v té době mohlo dojít ke zneužití jejích dokladů. O existenci nějakého dluhu se dozvěděla na podzim 2024, když obdržela upomínku od žalobkyně. Nevěděla, jak situaci řešit, obrátila se tedy na organizaci , právnická osoba, . Sama moderní technologie neovládá, uzavřít smlouvu elektronicky by neuměla. Při uzavírání smlouvy nemohlo dojít k ověření její úvěruschopnosti, když osoby, které jejím jménem smlouvu uzavíraly, nemohly mít údaje o jejích příjmech a výdajích.

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud rozhodl v její nepřítomnosti.

4. Ve věci byla k důkazu předložena listina označená jako smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 17. 2. 2024, která byla podepsána žalobkyní, podpis žalované absentoval. V této listině se uvádí, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do 50 000 Kč, uvedena byla denní výše úroku, poplatky, denní splácení úvěru. Předloženy byly všeobecné obchodní podmínky, výpis ze smlouvy, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů, výpis o úvěruschopnosti, principy společnostní, výpis příjmů, přehled bankovních transakcí, i tyto listiny jsou bez podpisu žalované. Žádnou z těchto listin nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy žalovanou.

5. Ze zprávy , právnická osoba, . a přehledu bankovních transakcí vyplacených žalované bylo zjištěno, že dne 17. 2. 2024 zaslala žalobkyně na účet žalované částku 11 500 Kč, žalobkyně si na tuto částku započetla 12,95 Kč. Dále bylo zjištěno, že na účet žalované byly od ledna do dubna 2024 připsány částky v různé výši z řady nebankovních úvěrů.

6. Z výpovědi na policii dne 19. 2. 2025 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyslechnuta jako poškozená v řízení ohledně podvodného jednání při zřízení mobilních tarifů. Výslechem žalované bylo zjištěno, že zhruba na jaře 2024 si brala asi 3 půjčky pro svoji praneteř , jméno FO, , které splácí. Docházela tam její praneteř , jméno FO, , s nákupy potravin a léků jí pomáhal i , jméno FO, , půjčovala mu svůj telefon, bral si ho i na nákupy. Ona si žádné telefonní tarify nesjednávala.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 27. 11. 2024 včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky do tří dnů.

8. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), ve znění k datu právního jednání.

9. Podle § 2395 o. z. prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 104 ZoSÚ platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

11. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

12. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

14. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen16. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ze dne 17. 2. 2024. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložené listiny vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovaly, neobsahovaly však ani podpis elektronický. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena v tvrzeném rozsahu. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru tak nebylo v řízení prokázáno. Žalovaná věrohodně popírala, že by úvěrovou smlouvu distančním způsobem uzavřela, neodpovídalo to ani jejímu věku, celkovému chování a rozhledu.

17. V řízení však bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala žalované částku 11 500 Kč na účet žalované u , právnická osoba, . žalovaná byla jediným disponentem k tomuto účtu. Pokud žalovaná tvrdila, že byla zneužita praneteří, tak k tomu žádné důkazy nenavrhla a soud nemohl vyjít pouze z jejích tvrzení. Za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod převodu částky 11 500 Kč a žalovaná neprokázala svoji obranu, má žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 487,05 Kč (11 500 Kč – 12,95 Kč).

18. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 6. 12. 2024 a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 27. 11. 2024 (doručení viz § 573 o. z.). Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 6. 12.

204. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba výrokem II. zamítnuta.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je u obou účastníků v zásadě shodný a lze tedy spravedlivě požadovat po účastnících, aby si každý nesl své náklady sám. Soud při posouzení míry úspěchu posuzoval nejen výši přiznané jistiny, ale současně i výši přiznaného úroku. Příslušenství má totiž ve vztahu k pohledávce akcesorickou povahu, nicméně není s ní neodděleně spjato. Jednotlivé druhy příslušenství pohledávky (např. úroky či úroky z prodlení) představují samostatné nároky se základem v hmotném právu, které jsou samostatně uplatnitelné a disponovatelné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2009, sp. zn. 32 Cdo 2421/2009, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 102/2010). Jestliže je žalobou kromě pohledávky požadováno také její příslušenství, tvoří bezpochyby i toto příslušenství předmět řízení. Soud musí o žalobou uplatněném příslušenství rozhodnout, aby tak vyčerpal celý předmět řízení (§ 152 odst. 2 o.s.ř.). Za účelem objektivního určení úspěchu ve věci nelze proto vycházet pouze z pohledávky (jistiny) samotné a opomenout příslušenství jako nedílnou součást předmětu řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1792/2015). Úspěch ve věci je vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 a nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08). Je-li předmětem řízení více samostatných nároků, je třeba určit i míru úspěchu ve věci ve vztahu ke každému z těchto nároků samostatně (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2009, s. 979-980).