Okresní soud v Kladně · Rozsudek

216 C 73/2024

č. j. 216 C 73/2024-35

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Praha 24 Co 32/2025-126

Rozhodnuto 2024-10-14 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSKD:2024:216.C.73.2024.1

  1. OS Kladno 216 C 73/2024-35
  2. KS Praha 24 Co 32/2025-126

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: Anonymizováno sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO: Anonymizováno sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 35 090 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 35 090 Kč spolu s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 5. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 5. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 35 090 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 1.2.2024 uzavřela se žalovaným smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému částku 30 000 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Finanční prostředky byly poskytnuty tak, že částka 27 500 Kč byla vyplacena na bankovní účet žalovaného, částka 2 500 Kč byla započtena na provizi zprostředkovatele. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 150 Kč vždy k 20. dni každého měsíce. Pro případ prodlení byl sjednán poplatek ve výši 100 Kč za každou zaslanou upomínku. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každé prodlení se splátkami a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ode dne případného zesplatnění úvěru. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas. Žalobkyně zaslala žalovanému ve dnech 24.3.2024 a 24.4.2024 upomínky, ale ani poté žalovaný nic nezaplatil. Žalobkyně proto úvěr ke dni 26.5.2024 zesplatnila, o čemž žalovaného písemně informovala. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje jistinu ve výši 30 000 Kč, dlužné úroky ve výši 2 013 Kč, poplatek za tři odeslané upomínky ve výši 300 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč za prodlení se třemi splátkami, smluvní pokutu ve výši 1 280 Kč za prodlení s úhradou dluhu od 27.5.2024 do 5.7.2024, smluvní úrok ve výši 27,28 % p. a. z částky 30 000 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 27.5.2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a souhlasila, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy na jednání nedostavil. Soud proto věc projednal a rozhodl nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

4. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že žalobkyně dně 5.2.2024 zaslala na účet č., č. účtu, částku 27 500 Kč. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že žalobkyně dně 5.2.2024 poukázala na účet č., č. účtu, částku 2 500 Kč. Jako příjemce byl označen , jméno FO, . Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že dne 5.2.2024 byla z bankovního účtu č., č. účtu, na bankovní účet žalobkyně provedena platba 1 Kč. Jako plátce byl označen žalovaný. Těmito listinami nemá soud za prokázané, že účet č., č. účtu, je účtem žalovaného a že platba byla poskytnuty právě žalovanému.

5. Předložena byla smlouva o podnikatelském úvěru č., hodnota, ze dne 1.2.2024 ve které je na straně úvěrovaného žalovaný, žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž částka 27 500 Kč měla být poskytnuta na bankovní účet č., č. účtu, a částka 2 500 Kč byla rovna provizi zprostředkovatele. Žalovaný měl částku vrátit formou měsíčních splátek po 1 150 Kč, smluvní úrok byl ve výši 15 % p. a. a RPSN bylo 39,2 %. Celkem měl žalovaný vrátit 46 000 Kč. Pro případ prodlení byl sjednán poplatek ve výši 100 Kč za každou zaslanou upomínku. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každé prodlení se splátkami a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ode dne zesplatnění z dlužné částky. Na smlouvě však není připojen vlastnoruční ani elektronický podpis žalovaného.

6. Z ostatních důkazů (bonita smlouvy, zpráva žalobkyně, úvěrové podmínky, záznam o vložení dokumentu do systému, upomínky pro smlouvu ze dne 24.2.2024 a ze dne 24.3.2024, zesplatnění ze dne 26.5.2024, podací lístek) soud neučinil žádná skutková zjištění.

7. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.

8. Podle § 1725 věty první o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.

9. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

10. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího.

11. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

12. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda skutečně došlo mezi účastníky tohoto řízení k uzavření tvrzené úvěrové smlouvy a dospěl k závěru, že v tomto směru neunesla žalobkyně svou povinnost tvrzení, ani povinnost důkazní. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy. Žalobkyně k tomu neoznačila v podstatě žádné důkazy, kromě listiny označené jako smlouva o úvěru, která není žalovaným podepsána. U jména žalovaného obsahuje mj. informaci o telefonním čísle žalovaného, čísla jeho občanského průkazu či emailové adresy žalovaného. Toto vyhotovení ovšem vytvořila sama žalobkyně a spolehlivě proto nemůže prokázat tvrzení žalobkyně, zejména skutečnost, že to byl právě žalovaný, kdo celý žalobkyní popsaný proces uzavření provedl.

13. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měl žalovaný plnit, tíží žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.1.2019, sp. zn. , spisová značka, , a tam citovaná literatura). Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 zákona o. s. ř., aby doplnila svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy a identifikace žalovaného v rámci kontraktačního procesu a zejména označila důkazy ke svým tvrzením. Jelikož se však žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze 24.3.2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní stran skutečnosti, že to byl právě žalovaný, kdo podal žádost o úvěr a podepsal smlouvu tvrzeného obsahu.

14. Jak vyplývá z § 1725 věty o. z. první a § 1745 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah, konkrétně v okamžiku účinnosti přijetí nabídky. Jinými slovy, podmínkou uzavření smlouvy je úplný konsens (souhlasná vůle) smluvních stran na (zásadně) celém obsahu smlouvy. Jak již bylo výše uvedeno, žalobkyně uzavření smlouvy o úvěru neprokázala, resp. neprokázala, že to byl právě žalovaný, kdo vůči žalobkyni učinil nabídku v podobě žádosti o úvěr.

15. Nárok žalobkyně nelze právně hodnotit ani jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1,2 o. z., neboť v řízení nebylo prokázáno bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Žalobkyně sice předložila potvrzení o provedení transakce, ze kterého se podává, že dne 27. 11. 2022 byly na bankovní účet č., č. účtu, poukázány peněžní prostředky ve výši 27 500 Kč, avšak soud v řízení nemá za prokázané, že majitelem tohoto bankovního účtu je právě žalovaný. Také v tomto směru měl soud v úmyslu žalobkyni poučit ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní ve vztahu k vlastnictví účtu žalovaného, na který dne 5.2.2024 poukázala peněžní prostředky ve výši 27 500 Kč. V řízení tak nebylo prokázáno ani obohacení na straně žalovaného a úbytek majetku na straně žalobkyně. Soud proto žalovaný nárok neposoudil ani podle zákonných ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.