216 C 75/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 39 669,56 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 21 836 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 704,28 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 960,32 Kč, úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 296,93 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a úrokem ve výši 8 % ročně z částky 8 077,19 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a částky 17 833,56 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 464,89 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 780,86 Kč, úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 602,57 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a úrokem ve výši 8 % ročně z částky 5 528,34 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení nároků ze dvou smluv. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 21. 3. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č.hodnota (dále jen „smlouva č. hodnota“), na základě které byl žalovanému poskytnut hotovostní úvěr ve výši 25 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 1 268 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 12 250 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 462 Kč a inkasním poplatkem ve výši 4 500 Kč vrátit formou 14 měsíčních splátek po 3 320 Kč do 21. 5. 2024, celkem měl žalovaný uhradit částku 46 480 Kč. V žádosti o úvěr žalovaný čestně prohlásil své příjmy a výdaje a nebyly zjištěny žádné negativní skutečnosti, dále byla provedena lustrace žalovaného v registrech. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, poslední splátku ve výši 1 000 Kč uhradil dne 20. 8. 2024. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 21 836 Kč s odůvodněním, že dne 1. 8. 2023 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru č.hodnota (dále jen „smlouva č.hodnota“), na základě které byl žalovanému poskytnut hotovostní úvěr ve výši 16 000 Kč, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 812 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 840 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 204 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 880 Kč vrátit formou 14 měsíčních splátek po 2 124 Kč do 1. 10. 2024, celkem měl žalovaný uhradit částku 29 736 Kč. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, poslední splátku ve výši 1 000 Kč uhradil dne 20. 8. 2024. V žádosti o úvěr žalovaný čestně prohlásil své příjmy a výdaje a nebyly zjištěny žádné negativní skutečnosti, dále byla provedena lustrace žalovaného v registrech. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni dílčí smlouvou o postoupení pohledávky s účinností ke dni 10. 12. 2025. Žalovaný byl pod hrozbou žaloby marně vyzýván k úhradě dlužných částek. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje v případě smlouvy č. hodnota dosud neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 5 528,34 Kč, úrok ve výši 74,23 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 750 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 494,57 Kč, inkasní poplatek ve výši 642,86 Kč, smluvní pokutu ve výši 9 343,56 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 780,86 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 464,89 Kč, úrok ve výši 8 % ročně z částky 5 528,34 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 602,57 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení. V případě smlouvy č. hodnota žalobkyně po žalovaném požaduje dosud neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 8 077,19 Kč, úrok ve výši 219,74 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 360 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 944,78 Kč, inkasní poplatek ve výši 1 234,29 Kč, smluvní pokutu ve výši 8 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 960,32 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 704,28 Kč, úrok ve výši 8 % ročně z částky 8 077,19 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 296,93 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k jednání, přestože byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

3. Z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z listiny nazvané jako „Smlouva o úvěru č.hodnota“ ze dne 21. 3. 2023 včetně přílohy – předpisu splátek („smlouva č. hodnota“) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dohodu, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v místě bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Úvěr byl sjednán jako neúčelový. Strany sjednaly povinnost žalovaného zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 1 268 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 12 250 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 3 462 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 4 500 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve splátkách po 3 320 Kč měsíčně s tím, že splátky byly dohodnuty v rozmezí 14 měsíců, splatnost první splátky nastala měsíc po uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 46 480 Kč, z toho náklady úvěru činily 21 480 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % ročně. Pro případ prodlení s jakoukoli splátkou bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, a dále paušální poplatky za písemné upomínky. Listina byla podepsána oběma smluvními stranami.

5. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný v období od 22. 3. 2023 do 20. 8. 2024 uhradil celkem 37 990 Kč. Platby byly činěny nepravidelně a jejich výše byla variabilní.

6. Z listiny nazvané jako „Smlouva o úvěru č.hodnota“ ze dne 1. 8. 2023 včetně přílohy – předpisu splátek („smlouva č. hodnota“) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný sjednali dohodu na základě, které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 16 000 Kč, a to v hotovosti v místě bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Úvěr byl sjednán jako neúčelový. Strany sjednaly povinnost žalovaného zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok ve výši 812 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 840 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 204 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 880 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve splátkách po 2 124 Kč měsíčně s tím, že splátky byly dohodnuty v rozmezí 14 měsíců, splatnost první splátky nastala měsíc po uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 29 736 Kč, z toho náklady úvěru činily 13 736 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % ročně. Pro případ prodlení s jakoukoli splátkou bylo sjednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, a dále paušální poplatky za písemné upomínky. Listina byla podepsána oběma smluvními stranami.

7. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný v období od 2. 8. 2023 do 20. 8. 2024 uhradil celkem 15 900 Kč. Platby byly činěny nepravidelně a jejich výše byla variabilní.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny bylo zjištěno, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2026 soud zjistil, že žalovaný byl písemně informován o postoupení pohledávek na žalobkyni.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 3. 2026 a podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl pod hrozbou žaloby upomínán k úhradě dluhů do 24. 3. 2026.

10. Z výpisu z věci ISAS Okresního soudu v Kladně soud zjistil, že žalovaný má u Okresního soudu v Kladně vedeno celkem hodnota civilních řízení, kde vystupuje v pozici žalovaného a celkem hodnota exekučních řízení, kde vystupuje v pozici povinného, přičemž tyto většina těchto řízení byla zahájena před uzavřením úvěrových smluv.

11. Ze shora uvedených skutečností dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: žalovaný sjednal s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvy o úvěru na základě, kterých mu byly poskytnuty v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky, a to dne 21. 3. 2023 ve výši 25 000 Kč a dne 1. 8. 2023 ve výši 16 000 Kč, tj. celkem 41 000 Kč. Úvěry včetně sjednaných poplatků a úroku se žalovaný zavázal vrátit formou 14 měsíčních splátek, na úvěry uhradil částky 37 990 Kč a 15 900 Kč, tj. celkem 53 890 Kč. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni. Dne 9. 3. 2026 byl žalovaný vyzýván k úhradě dlužných částek do 24. 3. 2026.

12. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.

13. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 86 odst. 1,2 SpÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 SpÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. Podle § 75 SpÚ úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

16. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. s tím, že závazek vznikl v okamžiku, kdy byly peníze žalovanému předány (tj. při podpisu smlouvy) Jedná se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 SpÚ, neboť žalovaný vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně pak byla poskytovatelkou podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 o. z.) poskytla spotřebitelský úvěr. Soud proto vedle o. z. aplikoval i příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

18. Z § 86 odst. 1 SpÚ plyne povinnost poskytovatele s odbornou péčí (§ 75 tohoto zákona) posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 SpÚ sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020, OPR-Finance, C-679/18, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2020, č. j. 27 Co 230/2020–103, s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně).

19. Soud má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně tedy neunesla již své břemeno tvrzení, a to ani přesto, že byla během podle § 118a o. s. ř. poučena tak, aby doplnila tvrzení a označila důkazy, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to zejména ve vztahu ke skutečným výdajům žalovaného s ohledem na skutečnost, že z výpisu z ISAS vyplývá velké množností soudních i exekučních řízení v době před poskytnutím úvěrů. Žalobkyně k prokázání toho, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána uvedla, že žalovaný v žádosti o úvěr čestně prohlásil své příjmy a výdaje, ze kterých vyplývaly použitelné příjmy. Splátky stanové právní předchůdkyní žalobkyně tak nezasahovaly do finanční integrity žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku a dalších registrech a žádné negativní skutečnosti nebyly zjištěny. K prokázání těchto skutečností však nebyly tvrzeny žádné konkrétní údaje (výše příjmu, výše výdajů, způsob řešení bytové otázky, vyživovací povinnost apod), nadto nebyly předloženy ani žádné listiny, ze kterých by tyto údaje vyplývaly Z lustrace věcí u Okresního soudu v Kladně je pak patrné, že žalovaný má vedeno celkem hodnota civilních řízení, kde vystupuje v pozici žalovaného a celkem hodnota exekučních řízení, kde vystupuje v pozici povinného, přičemž většina těchto řízení byla zahájena před uzavřením úvěrových smluv. Pokud by právní předchůdkyně žalobkyně provedla řádnou lustraci žalovaného v registrech, musela by tyto skutečnosti nutně zjistit, a tudíž by měla mít vážné pochybnosti o platební morálce žalovaného. Protože však tak neučinila, nemohla mít utvořený ucelený obrazec o příjmové a výdajové stránce žalovaného. Soud proto považuje kroky k ověření úvěruschopnosti žalovaného za nedostatečné, a proto posoudil předložené smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné.

20. Soud dále zkoumal, zda na straně žalovaného nevzniklo bezdůvodné obohacení. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel celkem 41 000 Kč a zpět vrátil 53 890 Kč. Za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce a žalovaný v řízení neuplatnil ani žádnou obranu, soud platby zohlednil. V řízení tak nebylo prokázáno ani obohacení na straně žalovaného a úbytek majetku na straně žalobkyně. Soud proto žalovaný nárok neposoudil ani podle zákonných ustanovení o bezdůvodném obohacení. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud pode § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy ve větším rozsahu úspěšné žalovaného dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně.