216 C 80/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 75 390,07 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 53 794,40 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 53 794,40 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 21 595,67 Kč a úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 75 390,07 Kč od 7. 12. 2024 do 24. 1. 2025, úroků z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 595,67 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, úroků z prodlení ve výši , právnická osoba, % ročně z částky 53 794,40 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 7 654,82 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 75 390,07 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, žalovaná dne 5. 5. 2024 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) přes webové stránky smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované bezhotovostně finanční prostředky ve výši 60 000 Kč na bankovní účet uvedený žalovanou. Následně došlo k dohodě, dle které byl úvěr navýšen. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit společně s úrokem, a to formou měsíčních splátek do 5. 6. 2025. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované tak, že zhodnotila její příjmy a výdaje a provedla lustraci žalované v registrech. Žalovaná však řádně a včas nehradila splátky, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 6. 12. 2024 zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná neúspěšně pod hrozbou žaloby upomínána k úhradě dluhu. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení nesplacené jistiny 53 794,3 Kč, úroku ve výši 20 866,89 Kč, smluvní pokuty ve výši 728,88 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % z částky 75 390,07 Kč od 7. 12. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se, ač řádně předvolána, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavila. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („dále jen „o. s. ř.“).

3. Soud dospěl na základě listinných důkazů k těmto skutkovým zjištěním.

4. Z listiny nazvané „Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, “ bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 5. 5. 2024 dohodu, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované bezhotovostně na bankovní účet č., č. účtu, vyplatit částku 60 000 Kč. Žalovaná se pak zavázala tuto částku vrátit společně s příslušenstvím ve 12 měsíčních splátkách po 8 404,38 Kč, úrok byl sjednán ve výši 108,72 %, RPSN bylo 183,1 %. Pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení. Z listiny nazvané „Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, “ ze dne 30. 7. 2024 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dohodu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 53 794,3 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit společně s příslušenstvím formou 10 měsíčních splátek po 8 404,38 Kč. Úroková sazba byla ve výši 108,72 %, RPSN bylo 143,8 %. Žádná z listina není žalovanou podepsána.

5. Z výpisů účtu bylo zjištěno, že žalovaná zaslala právní předchůdkyni žalobkyně dne 11. 1. 2023 z účtu č., č. účtu, částku 0,01 Kč. Dále bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 5. 5. 2024 poukázala na bankovní účet č. , č. účtu, částku 60 000 Kč. Dále Ze zprávy banky ze dne 3. 7. 2025 bylo zjištěno, že majitelem a jediným disponentem účtu č. , č. účtu, je žalovaná.

6. Z výzvy ze dne 6. 12. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná byla právní předchůdkyní žalobkyně vyzvána k úhradě dluhu se splatností ihned. Žalovaná byla rovněž informována o okamžitém zesplatnění celého úvěru.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek včetně příloh a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení ze dne 18. 1. 2025 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 1. 2025, včetně podacího archu z téhož dne, bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do tří dnů.

9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.

10. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 104 SpÚ platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

12. Podle § 110 odst. 1 SpÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

13. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

14. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle. 2, se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

15. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Podle § 1970 o. z., o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 1879 o. z. ,věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ze dne 5. 5. 2025, resp. ze dne 30. 7. 2024. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložené listiny vlastnoruční podpis žalované neobsahovaly, neobsahovaly však ani podpis elektronický.

20. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby navrhla důkazy k prokázání, že smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny v tvrzeném rozsahu. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru tak nebylo v řízení prokázáno. Rovněž nebylo ani prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu právě s žalovanou, neboť zadat údaje žalované do jejího systému mohl prakticky kdokoliv.

21. I pokud by žalobkyně prokázala uzavření smlouvy tvrzeného obsahu, neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 SpÚ. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Porušení této povinnosti § 87 odst. 1 SpÚ sankcionuje neplatností smlouvy o úvěru. Podle ustálené judikatury přitom platí, že se jedná o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.), ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu (viz zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020, OPR-Finance, C-679/18, a dále např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8.10.2020, č. j. 27 Co 230/2020–103, s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně). I v tomto směru měl soud v úmyslu žalobkyni poučit ve smyslu § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Soud má tedy za to, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované uvedla jen, že vyhodnotila příjmy a výdaje žalované a provedla lustraci žalované v registrech. Nebyly ovšem tvrzeny ani prokázány konkrétní údaje, které měla právní předchůdkyně žalobkyně zjistit. Právní předchůdkyně žalobkyně tedy nemohla mít postaveno na jisto, zda bude žalovaná schopna poskytnutý úvěr splatit.

22. Právní předchůdkyně žalobkyně nicméně žalované na základě neplatného závazku poskytla celkem 60 000 Kč, z nichž žalovaná doposud vrátila jen 6 205,6 Kč. Rozdíl ve výši 53 794,4 Kč proto představuje bezdůvodné obohacení (§ 2991 a § 2993 o. z.) na straně žalované, které je povinna podle § 87 odst. 1 věty třetí SpÚ vrátit v době přiměřené jejím možnostem. Pohledávka na zaplacení této částky za žalovanou byla v souladu s § 1879 o. z. posléze postoupena na žalobkyni.

23. Splatnost se v případech bezdůvodného obohacení obecně řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky výzvou odeslanou dne 18. 1. 2025 se lhůtou plnění do tří dnů. Výzva byla doručena dle § 573 o. z. dne 21. 1. 2025. Počínaje dnem 25. 1. 2025 je tak žalovaná v prodlení. Od tohoto dne též žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

24. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení 53 794,4 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 25. 1. 2025 do zaplacení. Ve zbylém rozsahu pak soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

25. O náhradě nákladů řízení soud o náhradě nákladů řízení podle § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 654,82 Kč, přičemž tato částka představuje 42,7 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71,35 % a úspěchu žalované v rozsahu 28,65 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 3 770 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 75 390,07 Kč sestávající z částky 4 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 070 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 4 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši 21 % z částky 11 700 Kč ve výši 2 457 Kč. Zaplacení nákladů řízení soud žalované k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.2 s. ř.

26. Lhůty k plnění se opírají o § 160 odst. 1 o. s. ř.