216 C 97/2023

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované fakticky bytem adresa zaplacení částky 24 344 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy do 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Co do částky 9 349 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 621 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 24 344 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 15 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1 873 Kč včetně úroku ve výši 3 927 Kč, poplatku ve výši 5 417 Kč (poplatek za sjednání úvěru, administrativní poplatek a inkasní poplatek). Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované. Žalovaná závazek neuhradila. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 15 000 Kč, úroku ve výši 3 927 Kč, poplatku ve výši 5 417 Kč a dále žádá zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že si dluhu není vědoma, ani jí nebyla doručena předžalobní výzva, kdyby o dluhu [anonymizováno], tak ho zaplatí. [anonymizováno] v [anonymizováno 16 slov] [nemocnice], [anonymizováno 24 slov] [rok] [anonymizována čtyři slova] [částka], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [částka], [anonymizována čtyři slova]. [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]. Uvedla, že dluh zaplatí, požádala o možnost zaplacení ve splátkách.

3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] včetně obchodních podmínek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dohodu, podle níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 13 měsíčních splátkách po 1 873 Kč, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy. Sjednána byla ztráta východy splátek v případě neuhrazení i jen jedné splátky řádně a včas. Součástí splátky byla také úhrada úroku ve výši 3 927 Kč a poplatku ve výši 5 417 Kč. Žalovaná peníze čerpala při podpisu smlouvy v hotovosti. Ve smlouvě si strany ujednaly režim zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala jako podnikatel, žalovaná jako fyzická osoba spotřebitel.

4. Smlouvou ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalované oznámil právní předchůdce žalobkyně přípisem ze dne [datum]. Z [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně pohledávku [anonymizováno] do [anonymizována dvě slova] žalované vedeného krajským soudem v [obec] pod sp. zn [insolvenční spisová značka], které bylo zahájeno dne [datum], skončeno bylo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] dni [datum], a to z důvodu porušení povinností dlužnicí takovým způsobem, že v řízení nebylo možno pokračovat.

5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu, upomínka jí byla zaslána na adresu [adresa]. Žaloba byla následně podána [datum].

6. Výslechem žalované bylo zjištěno, že bydlí s [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] bytě, za bydlení platí 18 000 Kč měsíčně. Pobírá [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – [anonymizováno] stupeň, tj. [částka]. Pracuje v [anonymizována dvě slova] na stálou ranní směnu, příjem má kolem [částka] měsíčně. Výživné na [anonymizováno] nepobírá. Má [anonymizována dvě slova], jedná se o [anonymizována dvě slova], léky stojí [částka] na [anonymizováno] měsíce, absolvuje kontroly u lékaře v [obec], [anonymizována dvě slova], to se snaží zvládat při práci. [anonymizováno] má pouze [anonymizováno] výdaje. Minulé dluhy splatila, před 3 – 4 měsíci si vzala u [anonymizováno] úvěr ve výši 20 000 Kč z důvodu [anonymizováno], peníze použila na [anonymizováno], úvěr splácí po 1 909 Kč měsíčně. Platí si penzijní připojištění [částka] měsíčně.

7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] dne [datum] uzavřela s žalovanou dohodu, podle níž se zavázala poskytnout žalované částku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 13 měsíčních splátkách po 1 873 Kč počínaje od [datum] včetně smluveného úroku a poplatků. Žalovaná úvěr čerpala, neprokázala, že by na úvěr něco zaplatila. Smlouvou ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalované oznámil právní předchůdce žalobkyně přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně prokázala, že žalovanou předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala k uhrazení dluhu. Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

8. Žalobkyně se na jednání ve věci nedostavila a připravila se tak o možnost poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, zejména ve vztahu k řádnému posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle ust. § 118a o. s. ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o. s. ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (viz rozsudek [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ ob. z.“), zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ s. o. z.“), zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.

10. Podle § 261 odst. 3 obchodního zákoníku, je smlouva o úvěru obchodně právním vztahem, na který se aplikuje obchodní zákoník.

11. Podle § 263 odst. 4 obchodního zákoníku ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

12. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ust. § 9 odst. 1 SpÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

15. Podle § 517 odst. 1 s. o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

16. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Právně soud věc hodnotil tak, že vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byl podle § 261 odst. 3 obchodního zákoníku obchodně právním vztahem, neboť se jednalo o smlouvu o úvěru sjednanou dne [datum], tedy před účinností o. z. Vzhledem k tomu, že se jednalo o vztah mezi podnikatelem při jeho podnikatelské činnosti a žalovanou jako spotřebitelkou, bylo třeba postupovat podle § 263 odst. 4 obchodního zákoníku.

18. Na základě smlouvy o úvěru byl žalované právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut úvěr. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezjišťovala úvěruschopnost žalované (resp. žalobkyně zjištění úvěruschopnosti žalované neprokázala), byla smlouva o úvěru na základě § 9 odst. 1 SpÚ hodnocena jako neplatná. Při úvaze, zda se jedná o neplatnost relativní nebo absolutní, pak vychází soud z toho, že zákon o spotřebitelském úvěru je svou povahou kogentní předpis, jehož účelem je ochrana slabší strany a zajištění socioekonomické rovnováhy ve společnosti, neboť v mnoha případech je spotřebitelský úvěr uzavírán při jednostranně určených podmínkách a v situaci, kdy potřeba peněžních prostředků je pro spotřebitele zpravidla aktuálně tíživá a jednorázově mu tak úvěr pomůže, avšak v dlouhodobém horizontu další zadlužení situaci tohoto spotřebitele naopak dále ztěžuje a v konečném důsledku toto zatěžuje i celou společnost (sociální a ekonomické vyloučení jedince ze společnosti a navazující správní, nalézací, vykonávací a insolvenční řízení). Z tohoto pohledu lze dojít k závěru, že nedostatečné prošetření schopnosti spotřebitele splácet úvěr, je nejen v rozporu s kogentním ustanovením zákona. Soud má tak za to, že uzavřená smlouva o úvěru je dle s. o. z. absolutně neplatná pro rozpor se zákonem. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních. 19. [jméno] věc lze posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, neboť právní předchůdkyně žalobkyně předala žalované částku 15 000 Kč, přičemž za stavu, kdy odpadl právní důvod této transakce a žalovaná v řízení neuplatnila ani žádnou obranu, má právní předchůdce žalobkyně podle ust. § 451 s. o. z. právo na vrácení prostředků. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo taktéž prokázáno. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. Žalobkyni byl přiznán i úrok z prodlení, a to od [datum] do zaplacení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

20. Návrhu žalované na stanovení povinnosti zaplatit dluh ve splátkách dle ust. § 160 o.s.ř soud vyhověl. Majetkové, osobní i [anonymizováno] poměry žalované, jakož i doba, kterou žalobkyně zaplacení dluhu nežádala, odůvodňují umožnění zaplacení dluhu ve splátkách. Jako přiměřená byla shledána výše splátky 1 000 Kč měsíčně, když žalovaná všechny svoje ostatní dluhy z minulosti uhradila a nový závazek jí vznikl pouze v souvislosti se změnou [anonymizováno] a zaplacením [anonymizováno] za [anonymizováno]. Nezaplacením jedné splátky se stává splatný celý dluh.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení v převážné míře úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 621 Kč, přičemž tato částka představuje 23,24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,62 % a úspěchu žalované v rozsahu 38,38 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 218 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 344 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

22. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Jejich zaplacení žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.