216 C 98/2023

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Slezákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno ., Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/1 fakticky bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zaplacení částky 13 652 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky , částka, a úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit navýšenou o poplatek do 30 dnů. Žalovaná dlužnou částku nevrátila. Dlužná částka, jež nebyla zaplacena ani k písemné výzvě, se skládá z jistiny ve výši , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatku za bezpečnou splátku ve výši , částka, , poplatku za SMS servis ve výši , částka, , poplatku za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ v celkové výši , částka, , účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení, částečně kapitalizovaný. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného tak, že nahlédla do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, registrů dlužníků a vyžádala si vyplnění formuláře od žalovaného. Na základě vyplněného formuláře vycházela z příjmu žalovaného ve výši , částka, měsíčně. Výdaje žalovaného vyhodnotila žalobkyně svým skóringovým systémem.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila, odročení nežádala. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/).

3. Z listiny nazvané úvěrová smlouva ve spojení s formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a se sazebníkem poplatků bylo zjištěno, že ve smlouvě na straně úvěrujícího vystupuje žalobkyně, na straně úvěrovaného žalovaný. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , žalovaný se zavázal poskytnutou částku s poplatkem vrátit do 30 dnů, dále byly sjednány další poplatky a smluvní pokuta. Listina není podepsaná žalovaným, na místě jeho podpisu je pouze číselný kód. Z potvrzení o plnění bylo prokázáno, že žalobkyně převedla dne , datum, na účet žalovaného částku , částka, .

4. Z listiny žalobkyně nazvané potvrzení o provedení bonity klienta bylo zjištěno, že před poskytnutím úvěru žalobkyně nahlédla do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, registrů dlužníků, vyšla z tvrzení žalovaného, že je zaměstnán s příjmem , částka, , další příjmy v domácnosti činí , částka, , má jednu vyživovací povinnost, splátky jiným společnostem činí , částka, . K tomu žalobkyně uvedla, že vycházela z toho, že výdaj , částka, byl výdajem na domácnost a splátky jiným společnostem činily , částka, .

5. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, spolu s podacím archem bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky do , datum, .

6. Z ostatních důkazů nebyly zjištěny skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

9. Podle § 110 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

10. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

11. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

12. Podle § 86 odst. 1,2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Jak shora uvedeno, žalobkyní předložená listina nazvaná jako smlouva o úvěru vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z., vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Soud tak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila tvrzení a označila důkazy ohledně toho, že záznamy v elektronickém systému prováděla systematicky, posloupně a že jsou chráněny proti změnám. Z žalobkyní předložených listin a označených důkazů totiž není možné zjistit, zda listina, kterou žalobkyně založila do spisu, skutečně obsahově odpovídá uzavřené smlouvě, a to bez ohledu na možnost uzavření smlouvy distančním způsobem, když soud existenci této možnosti nijak nerozporuje. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, připravila se o možnost být v tomto směru poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru tvrzeného obsahu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku nebylo v řízení prokázáno.

15. V případě prokázání uzavření smlouvy měl taktéž soud v úmyslu poučit žalobkyni podle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., aby doplnila tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, a to zejména stran ověřování příjmů a skutečných výdajů žalovaného nikoliv jen dle informací sdělených žalovaným. Svou nepřítomností na jednání se žalobkyně připravila i o možnost tohoto poučení. Z žalobkyní doložených skutečností nemá soud za to, že by úvěruschopnost žalovaného dostatečně zkoumala, když si žádným způsobem neověřila příjmy žalovaného a nezajímala se o skutečné výdaje žalovaného, vyšla pouze z jeho tvrzení. I při tvrzených vysokých příjmech, které ale také nebyly doloženy, může mít spotřebitel tak vysoké výdaje, které poskytnutí dalšího úvěru neumožňují. A tak pro případ, kdy by soud měl za prokázané uzavření smlouvy o úvěru, nemohl by dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou pro nesplnění povinnosti řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.).

16. Prokázáno však bylo, že žalovaný od žalobkyně převzal částku , částka, , přičemž jí dosud vrátil pouze , částka, . Žalovaný se tak na úkor žalobkyně co do částky , částka, bezdůvodně obohatil a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o.z. ve spojení s § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat od , datum, , neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Takovou výzvu žalobkyně poprvé prokazatelně žalované odeslala dne , datum, s určením data splatnosti do , datum, (§ 573 o.z.) a žalovaná je tak v prodlení od následujícího dne (úroky z prodlení jsou však žádány až od , datum, ).

17. Co se týče zbylého nároku, tak ten byl soudem zamítnut.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 46,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73,24 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 26,76 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, podání žaloby, předžalobní výzva) a z částky , částka, za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (dostavení se k jednání , datum, , které se nakonalo) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši , částka, dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t.; za doplnění žaloby nebyla odměna přiznána, když podání obsahovalo v podstatě shodné údaje jako příloha žaloby. V souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, částka , částka, představující jednu polovinu z náhrady za 66 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,2 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. (když uvedeného dne se advokát u zdejšího soudu účastnil dvou jednání) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .