217 C 128/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Novákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do datum ve výši 7,05 %, od datum do datum ve výši 7,5 %, od datum do datum ve výši 8 %, od datum do datum ve výši 8,75 %, od datum do datum ve výši 9 %, od datum do datum ve výši 7,25 % a dále od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky částka s úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 7,05 %, od datum do datum ve výši 7,5 %, od datum do datum ve výši 8 %, od datum do datum ve výši 8,75 %, od datum do datum ve výši 9 %, od datum do datum ve výši 7,25 % a dále od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši částka do 15-ti dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky částka se stávající z dlužné jistiny ve výši částka a kapitalizovaného úroku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od datum do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které při podpisu smlouvy žalovaný převzal půjčku ve výši částka, kterou se zavázal zaplatit spolu s poplatkem – kapitalizovaným úrokem ve výši částka v 60 týdenních splátkách. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána dnem datum. Žalovaný dosud na smlouvu zaplatil částku částka Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena právnická osoba S a.r.l., která pohledávku za žalovaným následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni. Žalovaný neplnil ani k předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně.

2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, neboť na základě žalobních tvrzení nebylo možné uzavřít na oprávněnost nároku žalobkyně v celém rozsahu.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač byl soudem vyzván.

4. Soud podle §115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) ve věci rozhodl na základě listin založených ve spise, když účastníci proti tomuto postupu k výzvě soudu žádné námitky nesdělili, soud měl tedy za to, že souhlasí.

5. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v členském státě Evropské unie a žalovaný má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána věcná příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.

6. Výpisem z obchodního rejstříku Malty byla prokázána právní osobnost žalobkyně. Výpisem z obchodního rejstříku a rejstříku právnická osoba byla prokázána právní subjektivita právnická osoba S a.r.l.. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právnická osoba a žalovaným dne datum v návaznosti na smluvní podmínky této smlouvy bylo soudem shledáno, že mezi těmito smluvními stranami byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které věřitel půjčil při podpisu smlouvy žalovanému jako dlužníkovi částku částka a žalovaný se zavázal zaplatit jistinu a souhrnný poplatek plnící funkci úroku z půjčky, když jinak úrok nebyl ve smlouvě sjednán, ve výši částka v 60 týdenních splátkách po částka splatných od 7. dne od uzavření smlouvy. RPSN byla stanovena na 224,28 %. Ze smlouvy nebylo dále zjištěno, že by ji žalovaný uzavřel v rámci své podnikatelské činnosti, naopak charakter předmětu smlouvy a identifikace žalovaného rodným číslem a bydlištěm ukazuje na spotřebitelský charakter smlouvy. Žalovaný netvrdil a ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by na smlouvu o půjčce zaplatil více, než vyplývá ze žalobních tvrzení, tj. částku částka. Ze smluv o postoupení pohledávek v návaznosti na seznam postoupených pohledávek má soud za doložené postoupení pohledávky ze shora specifikované smlouvy o půjčce ze společnosti právnická osoba na právnická osoba S a.r.l. a následně z této společnosti na žalobkyni. Jak dokládají oznámení o postoupení pohledávky ve spojení s poštovním podacím archem, původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a změně platebního místa, stejně tak přechodný věřitel. Výzva před podáním žaloby ve spojení s poštovním podacím archem dokládají doručení předžalobní výzvy do dispoziční sféry žalovaného.

7. Na prokázaný skutkový stav soud dle §3028 odst. 1. zákona č. 89/2012, občanský zákoník aplikoval zákonné předpisy účinné v době uzavření smlouvy o půjčce.

8. Po zhodnocení shora uvedených zjištění tak soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, když smlouvy o postoupení pohledávek prokazují postoupení pohledávky za žalovaným podle § 1879 a § 1880 občanského zákoníku, a žalovaným byla podle § 657 občanského zákoníku (zde a dále míněn zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013) smlouvu o půjčce, dle níž přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odstavce prvního občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Žalovaný půjčenou částku částka převzal při podpisu smlouvy. Úrok byl mezi stranami sjednán v kapitalizované výši částka na rok, což činí 72,65 % ročně. Žalovaný na smlouvu zaplatil pouze částku částka, jak prokazují nezpochybněná žalobní tvrzení. Půjčka byla splatná dne datum.

9. Dle § 41 občanského zákoníku, vztahuje-li se důvod neplatnosti jen část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu, anebo z okolnosti, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Podle § 39 občanského zákoníku je neplatným právní úkon, který se příčí dobrým mravům. Ujednání o smluvním úroku ve výši 72,65 % ročně, a to v době, kdy banky v České republice uzavírali typově obdobné smlouvy o úvěrech se smluveným úrokem od 13,9 % (např. právnická osoba do cca 27 %, např. právnická osoba), jak je soudu z úřední činnosti známo a kdy v říjnu 2009 průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěru bankovních subjektů činila 14,53 % ročně (srovnej veřejně přístupnou databázi časových řad příjmení jméno národní banky) soud pokládá za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Tento sjednaný úrok podstatně převyšuje obvyklou úrokovou mírů úvěrů sjednávaných v daném místě a čase bankovními subjekty (k interpretaci dobrých mravů srov. ustálenou judikaturu soudů, např. rozhodnutí NS ČR sp. zn.: 33 Cdo 2248/2009, 33 Cdo 4900/2010, k přiměřenosti smluveného úroku např. rozhodnutí NS ČR sp. zn.: 21 Cdo 1484/2004).

10. Soud proto podle § 657 občanského zákoníku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku částka jako nesplacenou jistinu, když v částce částka zanikl nárok na jistinu v důsledku splnění, neboť tato částka měla být po právu zahrnuta věřitelem při neplatném ujednání o úroku na dlužnou jistinu.

11. Co do částky částka byla žaloba jako nedůvodná pro neplatnosti ujednání o zaplacení úroku podle § 39 občanského zákoníku zamítnuta.

12. Protože žalovaný ve lhůtě splatnosti půjčku celou nevrátil, dostal se do prodlení a je podle § 517 odst. 1,2 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 a nařízení vlády č. 142/1994 sb., ve znění účinném do 30. 6. 2010, maximálně ve výši žalobního petitu, povinen zaplatit žalobkyni z dlužné jistiny úrok z prodlení tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.

13. Úrok z prodlení z částky částka byl jako nedůvodný zamítnut z důvodů výše uvedených.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 81,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 90,7 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 9,3 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného a doměřeného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

15. Soudní poplatek byl žalobkyní uhrazen ve výši částka, avšak dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů činí částka. Soud proto žalobkyni soudní poplatek doměřil. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu, nebo v exekučním řízení. Nebude-li soudní poplatek doplacen, bude soudně vymáhán.