217 C 143/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Novákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8,25 % ročně, z částky částka od datum do datum ve výši 8,25 % ročně, z částky částka od datum do datum zaplacení ve výši 8,25 % ročně, z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky částka a co do kladného rozdílu mezi úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka od datum do datum a úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a úrokem z prodlení dle I. výroku tohoto rozsudku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši částka do 15-ti dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení, kdy částka sestává z nezaplacené jistiny ve výši částka, účelně vynaložených nákladů na upomínání ve výši částka a smluvních pokut ve výši částka s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum prostřednictvím služeb elektronických komunikací – webové stránky webová adresa uzavřena úvěrová smlouva, na základě které byl žalovanému vyplacen úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí ve výši částka a sjednaným úrokem v pravidelných měsíčních splátkách do 24 měsíců. Žalovaný si dvakrát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc (tak že zaplatil od částka, ale ne výše, než je splátka); za prodloužení splatnosti je účtován dle smlouvy o úvěru poplatek ve výši částka, se splatností v následující splátce. Žalovaný na úvěr zaplatil následující platby: dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka; celkem tedy částka. Pro porušení povinnosti řádně splácet byla žalovanému účtována smluvní pokuta částka dne datum a dne datum. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou úvěru, byl o zaplacení dluhu upomínán, s čímž žalobkyni vznikly náklady na upomínání 6 x částka za upomínky ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, dále 3 x částka za výzvy k zaplacení celého úvěru ze dne datum, datum a dne datum. V souladu se smlouvou žalovanému vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu za prodlení se zaplacením zesplatněného úvěru ve výši částka jako 10 % z nezaplacené jistiny a úroků. Na jistinu žalobkyně z plateb žalovaného dle smlouvy započetla částku částka. Žalovaný dluh nezaplatil ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně.

2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz.

3. Dne datum bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) jednáno v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se omluvila prostřednictvím svého právního zástupce a žalovaný, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil.

4. Soud rozhodl na základě níže provedených důkazů, prokazujíc celý nárok žalobkyně, neboť žalovaný ničeho z něj neučinil nesporným.

5. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně a její oprávnění poskytovat spotřebitelské úvěry. Z formuláře obsahujícího předsmluvní informace, úvěrové smlouvy ze dne datum, sazebníku poplatků žalobkyně účinného od 4. 1. 2019, kopie občanského průkazu žalovaného zaslané žalovaným žalobkyni, včetně obchodních podmínek, potvrzením o platbě ze dne datum, potvrzení o vedení běžného účtu pro žalovaného, dále z platební historie úvěrové smlouvy a z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ve spojení s poštovním podacím archem bylo v řízení prokázáno následující.: Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, když totožnost žalovaného je prokazována zasláním fotokopie občanského průkazu a zprávou banky o majiteli tohoto běžného účtu, byla dne datum uzavřena úvěrová smlouva, na základě které žalobkyně převedla na účet žalovaného ještě téhož dne částku částka, dále se zavázala poskytnout mu doplňkovou službu„ korunový odklad“. Předmět této služby je možnost dvakrát za trvání smlouvy si odložit splatnost splátky o jeden měsíc od původního data splatnosti, čímž dojde k prodloužení celkové doby trvání o jeden měsíc. Žádostí o korunový odklad se míní také zaplacení jakékoliv částky nižší než je aktuálně splatná měsíční splátka, nejméně však částka, do 15-ti dnů od splatnosti. Za každé využití korunového odkladu si smluvní strany v obchodních podmínkách a v hlavní smlouvě sjednaly poplatek ve výši částka. Žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, dále smluvní úrok ve výši 49,20 % ročně splatný v druhé až osmé splátce, pro případ upomínání při prodlení se zaplacením se zavázal hradit poplatek za upomínání ve výši minimálně částka za měsíc vymáhání, dále smluvní pokutu ve výši částka při prodlení se zaplacením měsíční splátky (nejvýše ve výši dlužné splátky), dále v případě prodlení se zaplacením zesplatněného úvěru ve výši 10 % z dlužné jistiny, úroků a ceny služeb. Z obchodních podmínek bylo dále prokázáno, že v případě nedostatečné měsíční splátky se platby započítávají nejprve na poplatek za online platbu, na poplatek za korunový odklad, na jistinu a poté na jiné platby. Žalovaný úvěr zcela čerpal. Podle splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy se zavázal od datum úvěr hradit v měsíčních splátkách, a to první ve výši částka, druhou až osmou ve výši částka a následně do 23. splátky ve výši částka, poslední ve výši částka. Z platební historie smlouvy bylo prokázáno následující.: Na první splátku byla dne datum zaplacena částka zahrnutá na jistinu, dne datum žalovaný zaplatil částku částka započtenou ve výši částka na jistinu, ve výši částka na korunový odklad, ve výši částka na poplatek za poskytnutí úvěru, ve výši částka na účelně vynaložené náklady na vymáhání. Dne datum zaplatil žalovaný částku částka započtenou na poplatek za korunový odklad ve výši částka, ve výši částka na jistinu, ve výši částka na smluvní úrok, ve výši částka na náklady na vymáhání, ve výši částka na náklady na vymáhání a ve výši částka na náklady na vymáhání prostřednictvím externí agentury. Dne datum žalovaný zaplatil částka, z toho na jistinu částka, na úrok částka, dne datum zaplatil částka, z toho na jistinu částka, na úrok částka, na náklady vymáhání částka. Dne datum, datum a datum žalovaný zaplatil vždy částku částka. Z platební historie bylo dále prokázáno, že žalobkyně nárokovala po žalovaném zaplacení smluvních pokut 2 x částka za prodlení s měsíčními splátkami a částka za prodlení se zaplacením zesplatněného úvěru. Celkem na náklady za vymáhání bylo nárokováno částka, účtované poplatky částka odpovídají měsícům, v nichž byl žalovaný v prodlení, tomu odpovídají i zjištění ze zobrazení elektronických upomínek, kdy žalovaný byl v měsících prodlení upomínán o zaplacení, za což mu byly účtovány právě náklady ve výši částka. Platební historií a z poštovního podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni datum, oznámení posílala žalovanému na jeho adresu bydliště uvedenou ve smlouvě poštou, a to dvakrát, když prvně byl písemně vyzýván k zaplacení již v listopadu 2019. Předžalobní upomínka spolu s poštovním podacím archem prokazují, že žalovaný byl písemně upomenut o zaplacení i právním zástupcem žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaný ani netvrdil, že by na smlouvu zaplatil více, než co plyne ze žaloby a z důkazů platební historií.

6. Po zhodnocení shora prokázaného skutkového stavu tak soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla podle § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla a převodem na jeho účet vyplatila úvěr ve výši částka. Ačkoliv se žalovaný zavázal zaplatit úvěr včetně poplatku za poskytnutí úvěru do 24 měsíců od poskytnutí úvěru, svou povinnost zcela nesplnil. Výpisem z úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalovanému byla ke dni datum vedle nákladů za upomínky ve výši částka, z čehož bylo k tomuto dni zaplaceno částka, dále smluvní pokuty ve výši 2 x částka účtován také poplatek za odklad měsíční splátky 2 x částka a na náklady za vymáhání pohledávky externí agenturou ve výši částka, které byly zaplaceny dne datum. Následně byla žalovanému ještě účtována smluvní pokuta ve výši částka za prodlení se zaplacením zesplatněné pohledávky. Za stavu, kdy soud náklady na vymáhání pohledávky prostřednictvím externí agentury a poplatek za korunový odklad soud posoudil co do částek částka a co do částky částka jako další smluvní pokutu ve smlouvě neplatně sjednanou (viz odůvodnění níže), měla být žalovaným zaplacená částka částka a částka zahrnuta žalobkyní za úhradu jistiny. Dluh na jistině tak činí částku částka. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni podle § číslo dlužnou jistinu ve výši částka.

7. Dále soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni podle § 1721 a § 1723 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení se smlouvou dlužné poplatky za upomínání, jejichž výše a důvodnost je prokazována zaslanými upomínkami a výpisem z úvěrového účtu celkem po přihlédnutí k již zaplaceným poplatkům ve výši částka.

8. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda.

9. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle § 122 odst. 2 zákona uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než částka a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše částka. Dle § 122 odst. 3 zákona souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka.

11. Nárok na smluvní pokutu soud shledal po právu co do částek 2 x částka za prodlení se zaplacením měsíční splátky a co do částky částka jako smluvní pokuty za prodlení se zaplacením zesplatněného úvěru. Jak prokazuje výpis z účtu, aktuální dluh na smluvní pokutě v souvislosti s prodlením činí částku částka, kterou soud žalobkyni přiznal dle § 2048 občanského zákoníku ve spojení se smlouvou o úvěru.

12. Podle svého ekonomického účelu je smluvní pokutou také náklad na vymáhání pohledávky prostřednictvím externí agentury, když z výpisu z účtu má soud za doložené, že poplatek ve výši částka byl účtován datum a téhož dne také zaplacen. Žalobkyně předání dluhu žalovaného k vymáhání prostřednictvím externí agentury a skutečné výdaje s tím spojené ani netvrdila, ústního jednání se neúčastnila, soud tedy nebyl povinen ji po poučení dle § 118a) odst. 1,3 o.s.ř. vyzvat k doplnění tvrzení v tomto směru a označení důkazů k prokázání doplněných tvrzení. Za stavu, kdy žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ohledně vzniku nákladů na externí vymáhání, soud podle § 122 odst. 1 zákona posoudil tento nárok žalobkyně jako další smluvní pokutu v souvislosti s prodlením se zaplacení měsíční splátky sjednaný v rozporu se zákonným limitem jednorázové smluvní pokuty ve výši částka při prodlení se splátkou. Nárok na zaplacení částky částka byl proto podle § 588 občanského zákoníku ve spojení s § 122 odst. 1 a 2 zákona ve spojení s § 1908 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož splněním dluh zaniká, zamítnut, když v tomto rozsahu nárok žalobkyně na zaplacení jistiny zanikl splněním, neboť po právu měla platbu zahrnutou na tento poplatek započíst na jistinu.

13. A contrario § 2048 ve spojení s § 555 odst. 1 a podle § 1813 občanského zákoníku soud shledává neplatným také ujednání o povinnosti zaplatit poplatek za korunový odklad co do částky 2 x částka. Jak prokazuje smlouva, poplatek za odložení měsíční splátky o jeden měsíc byl ujednán ve výši částka, což představuje ve výši částka náklad smluvní úrok za dobu 1 měsíce a částku částka, odpovídající svou výší smluvní pokutě za prodlení se zaplacením měsíční splátky. Poplatek za tzv. korunový odklad ve skutečnosti znamená pro žalovaného povinnost zaplatit minimálně částka, náklady na měsíční úročení a sankci za prodlení jeden měsíc ve výši maximální zákonné smluvní pokuty částka, a to bez vzniku prodlení se zaplacením, když smluvně byla sjednána možnost odkladu splátky o jeden měsíc. Je tedy zjevné, že uvedené ujednání smlouvy zakládá nejenom v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností mezi žalobkyní a žalovaným v neprospěch žalovaného, a je tedy neplatné dle § 1813 občanského zákoníku, ale také dle svého obsahu zakládá žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu za prodlení se splátkou v délce jednoho měsíce, aniž by porušil smluvní povinnost splátku uhradit, když smluvně mu byla dána možnost splátku odložit. Za přiměřený náklad v souvislosti s odkladem splátky soud shledává pouze částku částka představující měsíční smluvní úrok. Co do částky částka, tj. 2 x částka měla žalobkyně opět úhradu žalovaného započíst na dlužnou jistinu.

14. Vedle nároku na zaplacení jistiny, poplatků za upomínání a smluvní pokuty v přisouzené výši žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení z těchto částek podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti ve výši, jak uvedeno v I. výroku. Úrok byl přisouzen se zohledněním k dílčím platbám na dluh, tak jak se podávají z výpisu z úvěrového účtu.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za stavu, kdy žalovaný byl ve věci více úspěšný a žádné náklady řízení mu nevznikly.

16. Soud poplatek byl doměřen dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť ve věci nebyl pro neúčelnost vydán elektronický platební rozkaz. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.) Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Nebude-li soudní poplatek doplacen, bude soudně vymáhán.