217 C 143/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Novákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,25 % ročně, z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,25 % ročně, z částky [částka] od [datum] do [datum] zaplacení ve výši 8,25 % ročně, z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky [částka] a co do kladného rozdílu mezi úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] od [datum] do [datum] a úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a úrokem z prodlení dle I. výroku tohoto rozsudku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši [částka] do 15-ti dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení, kdy částka sestává z nezaplacené jistiny ve výši [částka], účelně vynaložených nákladů na upomínání ve výši [částka] a smluvních pokut ve výši [částka] s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] prostřednictvím služeb elektronických komunikací – webové stránky [webová adresa] uzavřena úvěrová smlouva, na základě které byl žalovanému vyplacen úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí ve výši [částka] a sjednaným úrokem v pravidelných měsíčních splátkách do 24 měsíců. Žalovaný si dvakrát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc (tak že zaplatil od [částka], ale ne výše, než je splátka); za prodloužení splatnosti je účtován dle smlouvy o úvěru poplatek ve výši [částka], se splatností v následující splátce. Žalovaný na úvěr zaplatil následující platby: dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka]; celkem tedy [částka]. Pro porušení povinnosti řádně splácet byla žalovanému účtována smluvní pokuta [částka] dne [datum] a dne [datum]. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou úvěru, byl o zaplacení dluhu upomínán, s čímž žalobkyni vznikly náklady na upomínání 6 x [částka] za upomínky ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], dále 3 x [částka] za výzvy k zaplacení celého úvěru ze dne [datum], [datum] a dne [datum]. V souladu se smlouvou žalovanému vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu za prodlení se zaplacením zesplatněného úvěru ve výši [částka] jako 10 % z nezaplacené jistiny a úroků. Na jistinu žalobkyně z plateb žalovaného dle smlouvy započetla částku [částka]. Žalovaný dluh nezaplatil ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně.

2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz.

3. Dne [datum] bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) jednáno v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se omluvila prostřednictvím svého právního zástupce a žalovaný, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil.

4. Soud rozhodl na základě níže provedených důkazů, prokazujíc celý nárok žalobkyně, neboť žalovaný ničeho z něj neučinil nesporným.

5. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně a její oprávnění poskytovat spotřebitelské úvěry. Z formuláře obsahujícího předsmluvní informace, úvěrové smlouvy ze dne [datum], sazebníku poplatků žalobkyně účinného od 4. 1. 2019, kopie občanského průkazu žalovaného zaslané žalovaným žalobkyni, včetně obchodních podmínek, potvrzením o platbě ze dne [datum], potvrzení o vedení běžného účtu pro žalovaného, dále z platební historie úvěrové smlouvy a z předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ve spojení s poštovním podacím archem bylo v řízení prokázáno následující.: Mezi žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným, když totožnost žalovaného je prokazována zasláním fotokopie občanského průkazu a zprávou banky o majiteli tohoto běžného účtu, byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva, na základě které žalobkyně převedla na účet žalovaného ještě téhož dne částku [částka], dále se zavázala poskytnout mu doplňkovou službu„ korunový odklad“. Předmět této služby je možnost dvakrát za trvání smlouvy si odložit splatnost splátky o jeden měsíc od původního data splatnosti, čímž dojde k prodloužení celkové doby trvání o jeden měsíc. Žádostí o korunový odklad se míní také zaplacení jakékoliv částky nižší než je aktuálně splatná měsíční splátka, nejméně však [částka], do 15-ti dnů od splatnosti. Za každé využití korunového odkladu si smluvní strany v obchodních podmínkách a v hlavní smlouvě sjednaly poplatek ve výši [částka]. Žalovaný se smlouvou zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], dále smluvní úrok ve výši 49,20 % ročně splatný v druhé až osmé splátce, pro případ upomínání při prodlení se zaplacením se zavázal hradit poplatek za upomínání ve výši minimálně [částka] za měsíc vymáhání, dále smluvní pokutu ve výši [částka] při prodlení se zaplacením měsíční splátky (nejvýše ve výši dlužné splátky), dále v případě prodlení se zaplacením zesplatněného úvěru ve výši 10 % z dlužné jistiny, úroků a ceny služeb. Z obchodních podmínek bylo dále prokázáno, že v případě nedostatečné měsíční splátky se platby započítávají nejprve na poplatek za online platbu, na poplatek za korunový odklad, na jistinu a poté na jiné platby. Žalovaný úvěr zcela čerpal. Podle splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy se zavázal od [datum] úvěr hradit v měsíčních splátkách, a to první ve výši [částka], druhou až osmou ve výši [částka] a následně do 23. splátky ve výši [částka], poslední ve výši [částka]. Z platební historie smlouvy bylo prokázáno následující.: Na první splátku byla dne [datum] zaplacena [částka] zahrnutá na jistinu, dne [datum] žalovaný zaplatil částku [částka] započtenou ve výši [částka] na jistinu, ve výši [částka] na korunový odklad, ve výši [částka] na poplatek za poskytnutí úvěru, ve výši [částka] na účelně vynaložené náklady na vymáhání. Dne [datum] zaplatil žalovaný částku [částka] započtenou na poplatek za korunový odklad ve výši [částka], ve výši [částka] na jistinu, ve výši [částka] na smluvní úrok, ve výši [částka] na náklady na vymáhání, ve výši [částka] na náklady na vymáhání a ve výši [částka] na náklady na vymáhání prostřednictvím externí agentury. Dne [datum] žalovaný zaplatil [částka], z toho na jistinu [částka], na úrok [částka], dne [datum] zaplatil [částka], z toho na jistinu [částka], na úrok [částka], na náklady vymáhání [částka]. Dne [datum], [datum] a [datum] žalovaný zaplatil vždy částku [částka]. Z platební historie bylo dále prokázáno, že žalobkyně nárokovala po žalovaném zaplacení smluvních pokut 2 x [částka] za prodlení s měsíčními splátkami a [částka] za prodlení se zaplacením zesplatněného úvěru. Celkem na náklady za vymáhání bylo nárokováno [částka], účtované poplatky [částka] odpovídají měsícům, v nichž byl žalovaný v prodlení, tomu odpovídají i zjištění ze zobrazení elektronických upomínek, kdy žalovaný byl v měsících prodlení upomínán o zaplacení, za což mu byly účtovány právě náklady ve výši [částka]. Platební historií a z poštovního podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni [datum], oznámení posílala žalovanému na jeho adresu bydliště uvedenou ve smlouvě poštou, a to dvakrát, když prvně byl písemně vyzýván k zaplacení již v listopadu 2019. Předžalobní upomínka spolu s poštovním podacím archem prokazují, že žalovaný byl písemně upomenut o zaplacení i právním zástupcem žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaný ani netvrdil, že by na smlouvu zaplatil více, než co plyne ze žaloby a z důkazů platební historií.

6. Po zhodnocení shora prokázaného skutkového stavu tak soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla podle § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla a převodem na jeho účet vyplatila úvěr ve výši [částka]. Ačkoliv se žalovaný zavázal zaplatit úvěr včetně poplatku za poskytnutí úvěru do 24 měsíců od poskytnutí úvěru, svou povinnost zcela nesplnil. Výpisem z úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalovanému byla ke dni [datum] vedle nákladů za upomínky ve výši [částka], z čehož bylo k tomuto dni zaplaceno [částka], dále smluvní pokuty ve výši 2 x [částka] účtován také poplatek za odklad měsíční splátky 2 x [částka] a na náklady za vymáhání pohledávky externí agenturou ve výši [částka], které byly zaplaceny dne [datum]. Následně byla žalovanému ještě účtována smluvní pokuta ve výši [částka] za prodlení se zaplacením zesplatněné pohledávky. Za stavu, kdy soud náklady na vymáhání pohledávky prostřednictvím externí agentury a poplatek za korunový odklad soud posoudil co do částek [částka] a co do částky [částka] jako další smluvní pokutu ve smlouvě neplatně sjednanou (viz odůvodnění níže), měla být žalovaným zaplacená částka [částka] a [částka] zahrnuta žalobkyní za úhradu jistiny. Dluh na jistině tak činí částku [částka]. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni podle § [číslo] dlužnou jistinu ve výši [částka].

7. Dále soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni podle § 1721 a § 1723 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení se smlouvou dlužné poplatky za upomínání, jejichž výše a důvodnost je prokazována zaslanými upomínkami a výpisem z úvěrového účtu celkem po přihlédnutí k již zaplaceným poplatkům ve výši [částka].

8. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda.

9. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle § 122 odst. 2 zákona uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka]. Dle § 122 odst. 3 zákona souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].

11. Nárok na smluvní pokutu soud shledal po právu co do částek 2 x [částka] za prodlení se zaplacením měsíční splátky a co do částky [částka] jako smluvní pokuty za prodlení se zaplacením zesplatněného úvěru. Jak prokazuje výpis z účtu, aktuální dluh na smluvní pokutě v souvislosti s prodlením činí částku [částka], kterou soud žalobkyni přiznal dle § 2048 občanského zákoníku ve spojení se smlouvou o úvěru.

12. Podle svého ekonomického účelu je smluvní pokutou také náklad na vymáhání pohledávky prostřednictvím externí agentury, když z výpisu z účtu má soud za doložené, že poplatek ve výši [částka] byl účtován [datum] a téhož dne také zaplacen. Žalobkyně předání dluhu žalovaného k vymáhání prostřednictvím externí agentury a skutečné výdaje s tím spojené ani netvrdila, ústního jednání se neúčastnila, soud tedy nebyl povinen ji po poučení dle § 118a) odst. 1,3 o.s.ř. vyzvat k doplnění tvrzení v tomto směru a označení důkazů k prokázání doplněných tvrzení. Za stavu, kdy žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ohledně vzniku nákladů na externí vymáhání, soud podle § 122 odst. 1 zákona posoudil tento nárok žalobkyně jako další smluvní pokutu v souvislosti s prodlením se zaplacení měsíční splátky sjednaný v rozporu se zákonným limitem jednorázové smluvní pokuty ve výši [částka] při prodlení se splátkou. Nárok na zaplacení částky [částka] byl proto podle § 588 občanského zákoníku ve spojení s § 122 odst. 1 a 2 zákona ve spojení s § 1908 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož splněním dluh zaniká, zamítnut, když v tomto rozsahu nárok žalobkyně na zaplacení jistiny zanikl splněním, neboť po právu měla platbu zahrnutou na tento poplatek započíst na jistinu.

13. A contrario § 2048 ve spojení s § 555 odst. 1 a podle § 1813 občanského zákoníku soud shledává neplatným také ujednání o povinnosti zaplatit poplatek za korunový odklad co do částky 2 x [částka]. Jak prokazuje smlouva, poplatek za odložení měsíční splátky o jeden měsíc byl ujednán ve výši [částka], což představuje ve výši [částka] náklad smluvní úrok za dobu 1 měsíce a částku [částka], odpovídající svou výší smluvní pokutě za prodlení se zaplacením měsíční splátky. Poplatek za tzv. korunový odklad ve skutečnosti znamená pro žalovaného povinnost zaplatit minimálně [částka], náklady na měsíční úročení a sankci za prodlení jeden měsíc ve výši maximální zákonné smluvní pokuty [částka], a to bez vzniku prodlení se zaplacením, když smluvně byla sjednána možnost odkladu splátky o jeden měsíc. Je tedy zjevné, že uvedené ujednání smlouvy zakládá nejenom v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností mezi žalobkyní a žalovaným v neprospěch žalovaného, a je tedy neplatné dle § 1813 občanského zákoníku, ale také dle svého obsahu zakládá žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu za prodlení se splátkou v délce jednoho měsíce, aniž by porušil smluvní povinnost splátku uhradit, když smluvně mu byla dána možnost splátku odložit. Za přiměřený náklad v souvislosti s odkladem splátky soud shledává pouze částku [částka] představující měsíční smluvní úrok. Co do částky [částka], tj. 2 x [částka] měla žalobkyně opět úhradu žalovaného započíst na dlužnou jistinu.

14. Vedle nároku na zaplacení jistiny, poplatků za upomínání a smluvní pokuty v přisouzené výši žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení z těchto částek podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti ve výši, jak uvedeno v I. výroku. Úrok byl přisouzen se zohledněním k dílčím platbám na dluh, tak jak se podávají z výpisu z úvěrového účtu.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za stavu, kdy žalovaný byl ve věci více úspěšný a žádné náklady řízení mu nevznikly.

16. Soud poplatek byl doměřen dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť ve věci nebyl pro neúčelnost vydán elektronický platební rozkaz.