217 C 152/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Novákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] v částce [částka] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky [částka] se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši [částka] do 15-ti dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] (sestávající z nezaplacené jistiny ve výši [částka], poplatků za upomínání ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka]) se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od [datum] do zaplacení s poukazem na to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] prostřednictvím prostředků elektronické komunikace, na základě které po ověření identity žalovaného také odesláním verifikační platby ve výši [částka] z jeho bankovního účtu byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], následně dodatkem ke smlouvě byl k žádosti žalovaného úvěr navýšen na částku [částka]. Úvěr byl žalovanému vyplacen a žalovaný se zavázal jej vrátit v jediné splátce ke dni [datum], což nesplnil, když dluh na jistině činí [částka] Smluvní pokuta za prodlení se zaplacením byla mezi smluvními stranami dle žalobkyně sjednána ve výši 0,1 % denně, žalobkyně nárokuje po žalovaném smluvní pokutu ve výši [částka] za období od [datum] do [datum]. Dále nárokuje dlužné poplatky za upomínání ve výši [částka] a náklady na vymáhání pohledávky sestávající z nákladů na výjezd pracovníka do bydliště žalovaného a na jeden doporučený dopis. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] původní věřitel [právnická osoba] postoupila pohledávku ze smlouvy za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný ničeho nezaplatil ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil i přes výzvu soudu.

3. Ve věci bylo podle § 115 a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) rozhodnuto na základě listin založených ve spise bez nařízení soudního jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný k výzvě soudu přes dané poučení žádné námitky proti tomuto postupu nesdělil, soud tedy vyšel z toho, že také souhlasí.

4. Protože žalovaný žádné z tvrzení žaloby neučinil nesporným, dokazoval soud oprávněnost nároku žalobkyně v celém rozsahu.

5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] ve spojení s výpisem z účtu společnosti [právnická osoba] ke dni [datum] bylo zjištěno, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které ve znění jejího dodatku úvěrující vyplatil dne [datum] v hotovosti při podpisu smlouvy žalovanému částku [částka] a následně po uzavření dodatku ke smlouvě, kterým byl navýšen úvěr na částku [částka], převodem na účet žalovaného další částku ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy právě s osobou žalovaného má soud za doložené z verifikační platby ve výši [částka] odeslané z účtu žalovaného dne [datum] a z vlastnoručního podpisu žalovaného na původní smlouvě. Jak prokazuje smlouva ve znění dodatku, žalovaný se zavázal úvěr splatit jednorázovou splátkou do [datum]. Ze smlouvy o úvěru, bylo dále zjištěno ujednání stran o povinnosti žalovaného zaplatit úvěrující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení se splatností v den následující po dni prodlení, dále ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit při prodlení paušální poplatek určený následovně: při prodlení delším než 45 dní ve výši [částka] za první upomínku, [částka] za upomínku po 120 dnech prodlení, [částka] za upomínku po 210 dnech prodlení a [částka] za každou jinou písemnou upomínku. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky žalovaného vyhotoveného dne [datum] žalobkyní bylo prokázáno, že v rámci mimosoudního vymáhání pohledávky za žalovaným žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] upomínku formou obyčejného dopisu a dne [datum] se za účelem vymožení pohledávky dostavil na kontaktní adresu žalovaného pověřený terénní pracovník žalobkyně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve spojení s prohlášením smluvních stran této smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným ze smlouvy o úvěru byla postoupena podle § 1879 a § 1880 občanského zákoníku na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn, jak prokazuje oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Dále předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně ve spojení s poštovním podacím lístkem dokládají, že žalobkyně také upomenula žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby. Žalovaný v řízení ani netvrdil, že by na smlouvu o úvěru zaplatil více, než plyne ze žalobních tvrzení, nic jiného v řízení nevyšlo najevo.

6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda.

8. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle § 122 odst. 2 zákona uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka]. Dle § 122 odst. 3 zákona souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka].

10. Po zhodnocení shora provedeného dokazování soud tak ze smlouvy o úvěru ve znění jejího dodatku spolu s výpisem z účtu právního předchůdce žalobkyně společnosti [právnická osoba] prokázal, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla podle § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaný čerpal od společnosti [právnická osoba] úvěr ve výši [částka], který se zavázal zaplatit nejpozději do [datum], což nesplnil, když žalobkyni vrátil pouze částku [částka]. Po splatnosti dluhu byl žalovaný o zaplacení upomínán celkem 3 upomínkami, za což mu vznikla povinnost v souvislosti se smlouvou o úvěru zaplatit žalobkyni reálné náklady na upomínání 3 x [částka] (což prokazují upomínky ze dne [datum], [datum] a ze dne [datum]). Dále sama žalobkyně upomenula žalovaného o zaplacení formou obyčejného dopisu s náklady ve výši [částka] (jak prokazuje dopis ze dne [datum]) a také se snažila dluh vymoci prostřednictvím terénního pracovníka, s čímž jí vznikly reálné výdaje na cestu a práci ve výši [částka] (jak prokazuje výpis úkonů mimosoudního vymáhání).

11. Za takto prokázaného skutkového stavu věci, soud shledal žalobu po právu a podle § 2395 občanského zákoníku přiznal žalobkyni, na níž byla pohledávka postoupena dle § 1879 a § 1880 občanského zákoníku dlužnou jistinu úvěru ve výši [částka]. Podle § 1721 a § 1723 občanského zákoníku ve spojení se smlouvou o úvěru soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni reálné náklady na upomínání a mimosoudní vymáhání v částce [částka] za 3 upomínky a ve výši [částka] a [částka] za mimosoudní vymáhání.

12. Naopak nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] jako smluvní pokuty byl jako nedůvodný zamítnut z důvodu neplatnosti sjednané smluvní pokuty pro rozpor se zákonem a zjevné narušení veřejného pořádku. Jak prokazuje smlouva o úvěru včetně jejich dodatků, smluvní pokuta nebyla sjednána pouze ve výši 0,1 % denně, ale také při běžných nákladech na upomínání ve výši maximálně [částka] a reálném nákladu na výjezd terénního pracovníka ve výši [částka] a poštovného za obyčejné psaní ve výši [částka] [částka] při prodlení delším než 45 dní ([částka] – [částka] - [částka]), navýšenou o částku [částka] při prodlení delším než 120 dní a navýšenou o [částka] při prodlení delším než 210 dní. V souladu s § 122 odst. 1 písm. a) věty za středníkem je třeba na jmenované částky převyšující obvyklé výdaje spojené s upomínáním také nahlížet jako na smluvní pokuty v důsledku prodlení. Ve smlouvě sjednaná smluvní pokuta v důsledku prodlení žalovaného tak překročila zákonný limit § 122 odst. 2 zákona, a je tedy v rozporu se zákonem. Přitom zákonná regulace sankčních ujednání ve spotřebitelských smlouvách je žádoucí a nezbytná v zájmu ochrany veřejného pořádku, neboť její deregulace vedla ke vzniku dluhových pastí u nízkopříjmových skupin obyvatelstva s negativní externalitou útěkem těchto osob do černé, či šedé ekonomiky, a tím i podkopání nejenom veřejných financí, ale i sociálního zabezpečení těchto osob. Soud proto nárok na smluvní pokutu pro neplatnost jejího sjednání dle § 588 občanského zákoníku zamítnul.

13. Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti ve výši, jak uvedeno v I. výroku.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 70,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 85,21 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 14,79 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného a doměřeného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

15. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. a) sazebníku poplatků soudní poplatek doměřil.