217 C 154/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Novákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky částka se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši částka do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení dlužné jistiny a poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši částka, dále smluvní pokuty ve výši částka a nákladů na vymáhání ve výši částka za odeslání 5 upomínek po částka a konečně se domáhala zákonného úroku z prodlení. Dle žalobkyně jsou náklady na upomínání přiměřené, o čemž svědčí i výší srovnatelné poplatky za upomínání bank a ceník centrálního depozitáře cenných papírů. Tyto náklady zahrnují nejenom náklady na poštovné a tisk dokumentu, ale např. i náklady na přípravu vzorových dokumentů,„ úpravy informačního systému poskytovatele“. To vše s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného datum uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalovanému převodem na jeho účet vyplacena zápůjčka ve výši částka, kterou se zavázal zaplatit spolu se sjednaným poplatkem ve výši částka datum, což však zcela nesplnil, neboť zaplatil pouze částku částka. V souvislosti s prodlením mu vznikla dle smlouvy povinnost zaplatit smluvní pokutu a vyčíslené náklady na upomínání a vymáhání. Žalovaný nic z toho nezaplatil ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Dne datum bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednáno v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se omluvila prostřednictvím svého právního zástupce a žalovaný, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil.

4. Protože žádné z žalobních tvrzení nebylo učiněno ze strany žalovaného nesporným, posuzoval soud nárok žalobkyně v celém rozsahu. Soud rozhodl na základě níže provedených listinných důkazů.:

5. Z předložené smlouvy o zápůjčce ze dne datum ve spojení s jejím dodatkem ze dne datum, všeobecných smluvních podmínek spolu s výpisem z účtu žalobkyně, z něhož bylo zjištěno, že žalovaný odeslal ze svého účtu č.ú. bankovní účet dne datum verifikační platbu ve výši částka a zprávou právnická osoba ze dne datum prokazující odeslání částky částka žalobkyní na účet žalovaného dne datum a dále výplatní pásky žalovaného bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný po posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně téhož dne převodem na jeho účet vyplatila zápůjčku ve výši částka. Žalovaný se smlouvou ve znění jejího dodatku zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky (plnícím úlohu úroku) v částce částka a za prodloužení ve výši částka nejpozději do datum, což nesplnil, když zaplatil pouze žalobkyní tvrzenou částku částka. Žalovaný netvrdil a ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by na zápůjčku zaplatil více, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného právního důvodu.

6. Jak prokazuje smlouva o zápůjčce (čl. 2), žalovaný se dále zavázal zaplatit pro případ prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, náklady na vymáhání ve výši částka za každou písemnou upomínku, ve výši částka za emailovou upomínku, částka za telefonickou upomínku a částka za výzvu k úhradě formou SMS, dále částku částka za přípravu dohody o splátkovém kalendáři, částku částka za předání spisu internímu oddělení vymáhání pohledávek a 750 kč za předání spisu inkasní agentuře.

7. Podle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy.

8. Protože žalovaný zápůjčku ve sjednané lhůtě nevrátil, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny a sjednaného poplatku za poskytnutí úvěru (plnícího funkci kapitalizovaného úroku) po právu, když žalovaný nenamítal neplatnost sjednaného úroku s ohledem na jeho výši pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 a § 586 občanského zákoníku, a uložil žalovanému podle § 2390 občanského zákoníku povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu a poplatek (úrok) ve výši částka, když soud nejde nad žalovanou částku.

9. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tento nárok vyplývá ze zákona a prováděcího předpisu.

10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Uvedená právní úprava však nestojí v občanském zákoníku osamoceně, v první řadě je třeba přihlížet k přirozenoprávním principům upraveným v § 1 až 8 o. z. Je třeba chránit dobré mravy a veřejný pořádek a neposkytovat ochranu zjevně nemravnému a nepoctivému jednání, a to i v případech, kdy se této ochrany výslovně dotčená osoba nedovolává (§ 547 o. z.).

12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Dle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) nesmí uplatněná smluvní pokuta přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním peněžité povahy. Dle § 122 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu. Dle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výši spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka.

14. Jak prokazuje smlouva o zápůjčce, v souzeném případě nebyla smluvní pokuta v souvislosti s prodlením žalovaného sjednána pouze ve výši 0,1 % denně, ale také ve výši rozdílu mezi reálnými náklady na odeslání upomínek a sjednanými poplatky za tyto upomínky a náklady na vymáhání. V řízení má soud přitom z upomínek ze dne datum, datum, datum, datum a datum za prokázané, že žalovaný byl upomínán elektronicky e-mailem, jak lze usoudit z formy upomínek bez podpisu a uvedení adresy žalovaného, a to formulářovými upomínkami jen se specifikací dlužníka a částky. Reálné náklady na vyhotovení jedné z těchto upomínek zcela jistě nedosahují částek sjednaných ve smlouvě o zápůjčce, přičemž skutečné náklady na upomínání žalobkyně v řízení neprokázala a ani netvrdila. Ústního jednání se žalobkyně neúčastnila, takže soud nebyl povinen ji po kvalifikovaném poučení dle § 118a) odst. 1 a 3 o.s.ř. vyzvat k doplnění tvrzení a označení důkazu v tomto směru. Odkaz na obdobné poplatky sjednávané bankami a ceník centrálního depozitáře cenných papírů není případný, a to předně z důvodu, že i poplatek stanovený bankou nemusí odpovídat reálným nákladům a může skrývat smluvní pokutu, poplatek centrálního depozitáře pokrývá především náklady na vyhledání informace v obsáhlých registrech investičních nástrojů a zejména obvyklou praxí bank není posílat zpoplatněné formulářové upomínky 5 x po sobě ob týden e-mailem, což svědčí o primárním účelu navýšit úplatu při prodlení, namísto vymožení splatného dluhu. Žalobkyní nárokované náklady na vymáhání soud proto pokládá v souladu s § 122 odst. 1 písm. a) věty za středníkem zákona o spotřebitelském úvěru za smluvní pokutu. Protože smluvní pokuta ve výši nejenom 0,1 % denně, ale i ve výši ostatních poplatků na upomínání a vymáhání byla ve smlouvě sjednána v rozporu se zákonem - § 122 odst. 2 a § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, jsou tato ujednání dle § 588 občanského zákoníku absolutně neplatná. Nepřiměřené poplatky a smluvní pokuty u spotřebitelských smluv v konečném důsledku vedou k prohlubování zadlužení a vzniku dluhových pastí u nízkopříjmových vrstev obyvatelstva, s řadou negativních sociálních dopadů narušujících veřejný pořádek. (Mezi negativní externality se řadí např. zvýšené výdaje hrazené z veřejného zdravotního pojištění, sociálního zabezpečení, snížení příjmů do sociálních fondů v důsledku práce„ na černo“ a jiné.) V tomto směru nelze odhlédnout také od skutečnosti, že samotná úplata za zápůjčku na dva měsíce byla sjednána ve výši na hranici lichevního plnění a k závěru o absolutní neplatnosti sjednané úplaty soud z moci úřední nepřistoupil pouze s ohledem na absolutní výši zastropovaného kapitalizovaného úroku, který svými dopady do majetkové sféry dlužníka v porovnání s pravidelným příjmem žalovaného prokazovaný výplatní páskou (ve výši částka) dobré mravy ve zvýšené intenzitě nenarušuje; soud se proto ve věci úplaty přidržel obecné zásady pacta sunt servanda.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 67,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,6 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 16,4% z punkta částka). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného a doměřeného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

16. Soudní poplatek byl žalobkyni doměřen dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. b) sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, když ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci). Nebude-li soudní poplatek doplacen, bude soudem vymáhán.