217 C 29/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Novákovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO 07538316 sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 zaplacení částky 13 559,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 935,79 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 26. 2. 2024 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 9 624,09 Kč s úrokem z prodlení z částky 9 624,09 Kč od 26. 2. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši 200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 559,88 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně tohoto dne vyplatila žalovanému pro potřeby jeho podnikání zápůjčku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal řádně splácet. Protože svou platební povinnost nesplnil, došlo k zesplatnění celé jistiny a úroků ke dni 21. 4. 2020. Pro případ nezaplacení tzv. nové jistiny, konkrétně částky 36 584 Kč, se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Tato smluvní pokuta za období od zesplatnění do 23. 11. 2020 byla žalobkyni v plném rozsahu přiznána rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne , právnická osoba, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , právnická osoba, čj.: , spisová značka, . Žalobkyně aktuálně žaluje smluvní pokutu z ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny z částky 11 562 Kč od 24. 11. 2020 do 9. 2. 2024, spolu s náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč.

2. Ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač byl soudem vyzván.

3. Dne 23. 4. 2024 bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednáno v nepřítomnosti žalovaného, který se bez omluvy nedostavil.

4. Soud v řízení rozhodl na základě níže uvedených důkazů.:

5. Ze spisu Okresního soudu v Kladně čj. , spisová značka, , a to z rozsudku čj. , spisová značka, ze dne , právnická osoba, , který v I. výroku nabyl právní moci dne 22. 4. 2021, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , právnická osoba, čj.: , spisová značka, , a žalobou ve věci bylo prokázáno, že v tomto řízení se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 38 686 Kč s příslušenstvím, dále smluvní pokuty za období od 23. 4. 2020 do 23. 11. 2020 ve výši 0,1 % denně nejprve z částky 36 584 Kč, od 1. 5. 2020 z částky 32 011 Kč, od 30. 5. 2020 z částky 27 438 Kč, to s odůvodněním, že jde o dluh žalovaného ze stejné smlouvy o úvěru, jak je z ní žalováno v aktuálně projednávaném případě. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně, který nebyl v této části napaden odvoláním, soud přisoudil žalobkyni z nároku na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pouze částku 2 703,16 Kč, když dospěl k závěru, že tzv. nová jistina s ohledem na ve smlouvě o úvěru nemravně sjednaný úrok má sestávat ze zesplatněné jistiny a dle soudu prvního stupně zákonného kapitalizovaného úroku s úrokovou sazbou 30 % ročně. K odvolání žalobkyně do zamítavého výroku Krajský soud v Praze dospěl k závěru o neplatnosti smluveného úroku pro rozpor s dobrými mravy, neboť sjednaná výše je nemravně vysoká i vzhledem k podnikatelskému charakteru smlouvy. Krajský soud uzavřel, že při neplatnosti smluveného úroku, je úvěr podle § 1802 občanského zákoníku úročen úrokem, který odpovídá výši úroků poskytovaných v daném období za obdobných podmínek „bankami“, jež v daném případě činil s ohledem na statistické informace databáze České národní banky ARAD úrok ve výši 5,7 % ročně. Ze zprávy ze statistiky ARAD ČNB bylo zjištěno, že v září 2019 činil obvyklý úrok u podnikatelských úvěrů se splatností do jednoho roku včetně 5,70 % ročně.

6. Ze smlouvy o podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, včetně oznámení o schválení zápůjčky ze , datum, a splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému pro jeho podnikatelské účely úvěr ve výši 30 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr zaplatit v 12 měsíčních splátkách splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje 20. 10. 2019, spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal zaplatit úrok v kapitalizované výši 24 876 Kč, což při délce úvěru činí 82,92 % ročně. Ze smlouvy (čl. 4.5,4.6 bylo zjištěno, že nebude-li platba na úvěr postačovat na zaplacení sjednané splátky započítá se nejprve na úhradu úroku tvořícího splátku, dále na úhradu jistiny tvořícího splátku. Dále bylo z obchodních podmínek, které jsou součástí smlouvy a jsou žalovaným podepsané, zjištěno ujednání o automatickém zesplatnění zápůjčky v případě prodlení žalovaného se zaplacením dvou splátek, dále, že v případě zesplatnění zápůjčky se k tomuto okamžiku nezaplacené splátky, tj. jistina a úrok, stávají součástí tzv. nové jistiny, kterou je žalovaný povinen zaplatit do deseti dnů od zesplatnění. Dle čl. 6.7 vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny ode dne následujícího po zesplatnění, jestliže bude v prodlení se zaplacením nové jistiny. Výpisem z účtu žalobkyně bylo doloženo, že na základě smlouvy o úvěru vyplatila žalovanému 30 000 Kč převodem na jeho účet dne 10. 9. 2019. Z karty klienta soud shledal, že žalovaný na zápůjčku zaplatil splátky vždy ve výši 4 573 Kč dne 22. 10. 2019, 29. 11. 2019, 20. 1. 2020, 13. 3. 2020, 30. 4. 2020 a dne 29. 5. 2020. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 2. 2024 ve spojení s poštovním podacím archem soud doložil upomenutí žalovaného o zaplacení smluvní pokuty ve výši 14 759,88 Kč.

7. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“, nebo „občanský zákoník“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

8. Podle § 1 odst. 2 o.z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

9. Podle § 433 odst. 1 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

10. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

11. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jehoostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

14. V projednávaném případě soud ve shodě s právním názorem Krajského soudu v Praze z rozsudku ze dne , právnická osoba, má za to, že ve smlouvě o zápůjčce sjednaný úrok v úrokové sazbě 82,92 % ročně, a to zvláště za situace také prokazované smlouvou o zápůjčce a výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, že žalobkyně smlouvu uzavřela na rozdíl od žalovaného v rámci své hlavní podnikatelské činnosti poskytování nebankovních úvěrů, tedy ve smyslu § 433 odst. 1 o.z. v postavení odborníka v oboru, svou výši odporuje dobrým mravům. Soud proto ujednání smlouvy o zápůjčce o úroku shledal neplatným podle § 588 o.z., když takto sjednávané úročení úvěrů poskytovaných fyzickým osobám vede ke vznikům dluhových pastí dlužníků se všemi negativními dopady do veřejného pořádku. Taktéž ve shodě s krajským soudem má soud za to, že jistinu v projednávaném případě je třeba dle § 1802 občanského zákoníku úročit při neplatně sjednaném úroku obvyklým úrokem, za který banky v České republice v září 2019 poskytovali úvěry podnikatelům na dobu 1 roku včetně. Jak prokazuje databáze ARAD, obvyklý úrok činil 5,7 % ročně. Právě tímto úrokem v souladu se zákonem měla být jistina zápůjčky úročena. Dle názoru soudu ujednání smlouvy o tom, že tzv. novou jistinu tvoří vedle dlužné jistiny ke dni zesplatnění také úrok za dobu od zesplatnění do konce sjednané doby trvání smlouvy je také v rozporu se zákonem, a tudíž neplatné dle § 588 občanského zákoníku, když uvedené ujednání zakládající žalobkyni nárok na úrok z jistiny za dobu, kdy by nebýt tohoto ujednání, ještě splatnost úroku nenastala, je zjevně v rozporu se zákazem zneužívání dominantního postavení v podnikatelském vztahu podle § 433 odst. 1 občanského zákoníku. K tomu třeba dovysvětlit, že úrok je svým účelem a funkcí cenou poskytnutých peněz v čase, ujednání o zesplatnění dosud nesplatných úroků jde proti definici úroku. Soud proto dospěl k závěru, že v souladu s § 1802 a § 433 odst. 1 občanského zákoníku smluvní pokuta platně utvrzuje jen povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu a již dospělý úrok ve výši 5,7 % ročně z jistiny.

15. S ohledem na prokázané platby od žalovaného (z karty klienta) a sjednanou dobu splatnosti jednotlivých splátek (jak prokazuje splátkový kalendář), s přihlédnutím k judikovanému názoru Krajského soudu v Praze v rozsudku ze dne , právnická osoba, , podle něhož je třeba pro účely přepočtu dluhu ze zápůjčky při jiném úročení vycházet nikoliv ze sjednané 12 měsíční doby splatnosti, ale z výše jednotlivé splátky a na tuto dohodu o splátkách navázat případné prodlení, zesplatnění a smluvní pokutu (srovnej bod 28 rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2022 čj.: 27 Co 279/2021-78), vypočetl soud, že ke dni zesplatnění zápůjčky dne 21. 4. 2020, což vzhledem ke smluvnímu ujednání o zesplatnění a prodlením se zaplacením únorové splátky 2020 odpovídá, činila jistina ke dni zesplatnění 12 372,84 Kč, ke dni 29. 5. 2020 částku 7 892,58 Kč a od 30. 5. 2020 jistina činí částku 3 355,32 Kč. K výpočtu soud doplňuje, že v souladu s ujednáním, že splátka se nejprve započítává na úrok a poté na jistinu, soud platby od žalovaného zahrnul nejprve na kapitalizovaný úrok ve výši 5,7 % ročně a zůstatek platby na jistinu (úrok od 10. 9. 2019 do 22. 10. 2019 z 30 000 Kč = 201,45 Kč, od 23. 10. 2019 do 29. 11. 2019 z částky 25 628,45 Kč = 152,08 Kč, od 30. 11. 2019 do 20. 1. 2020 z částky 21 207,53 Kč 172,21 Kč, od 21. 1. 2020 do 13. 3. 2020 z 16 806,74 Kč = 139,10 Kč, od 14. 3. 2020 do 30. 4. 2020 z částky 12 372,84 Kč = 92,74 Kč, od 1. 5. 2020 do 29. 5. 2020 z 7 892,58 Kč = 35,74 Kč).

16. Soud tak žalobkyni podle § 2048 občanského zákoníku ve spojení se smlouvou o zápůjčce přiznal smluvní pokutu z částky 3 355,32 Kč od 24. 11. 2020 do 9. 2. 2024 ve výši 0,1 % denně v kapitalizované výši 3 935,79 Kč a co do zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

17. Protože předžalobní upomínka ve spojení s poštovním podacím archem prokazují, že žalovaný byl vyzván k zaplacení smluvní pokuty podáním daným k poštovní přepravě dne 9. 2. 2024 nejpozději do 15 dnů od data odeslání, což nesplnil, dostal se podle § 1968 občanského zákoníku do prodlení dne 26. 2. 2024 a je podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., povinen zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, co do zbytku byl úrok z prodlení pro absenci prodlení v důsledku neexistence dlužné jistiny zamítnut.

18. Podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. uložil žalovanému také povinnost zaplatit žalobkyni náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, když smluvní vztah byl uzavřen mezi podnikateli.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za stavu, kdy úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

20. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud proto podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. b) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, soudní poplatek žalobkyni doměřil.