217 C 56/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Novákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 64 384,78 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 866,76 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 866,76 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, částku 3 587,08 Kč s úrokem z prodlení z částky 3 587,08 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, částku 830,94 Kč s úrokem z prodlení z částky 830,94 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, částku 100 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 56 000 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši 644 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalobkyně podle uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 2. 12. 2019 odebírala od žalobkyně elektřinu, přičemž za dodanou elektřinu v období od 16. 12. 2019 do 25. 3. 2020 nezaplatila cenu ve výši 3 766,77 Kč (podle opravného vyúčtování dle skutečného odběru), dále nezaplatila smluvní pokutu z důvodu prodlení se zaplacením ve výši 2x 100 Kč. Protože žalovaná porušila svůj závazek setrvat ve smluvním vztahu se žalobkyní po dobu 30 měsíců, na kterou byla smlouva uzavřena, nárokuje po ní žalobkyně také podle smlouvy smluvní pokutu ve výši 28 x 2000 Kč (56 000 Kč), kdy smluvní pokuta je svou funkcí paušalizovanou náhradou škody vzniklé neodebráním pro žalovanou nasmlouvané elektřiny. Žalobkyně dále se žalovanou uzavřela dne 2. 12. 2019 smlouvu o sdružených dodávkách plynu, na základě které žalobkyně dodávala pro žalovanou na stejném odběrném místě na adrese [obec a číslo] zemní plyn. Žalovaná nezaplatila za dodávku plynu v období od 4. 12. 2019 do 6. 5. 2020 částku 3 587,08 Kč, včetně dvou smluvních pokut ve výši 200 Kč. Dále žalovaná nezaplatila za sdružené služby dodávky plynu za období od 7. 5. 2020 do 29. 7. 2020 cenu ve výši 430,94 Kč a smluvní pokuty z důvodu prodlení s platbami ve výši 4 x 100 Kč. Taktéž žalovaná nezaplatila smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením vyúčtování dodávky plynu. Žalovaná ničeho nezaplatila ani k předžalobním upomínkám žalobkyně.

2. Na podporu svého nároku na smluvní pokutu ve výši 56 000 Kč žalobkyně doplnila následující.: Smluvní vztah mezi účastníky byl uzavřen v jejich oboustranném podnikatelském postavení, lze tedy i u žalované důvodně předpokládat vyšší právní a ekonomické povědomí oproti běžným spotřebitelům a z něho důvodně předpokládané vědomé a odpovědné posouzení výhodnosti smluvního vztahu pro ni samotnou, včetně utvrzení povinnosti setrvat ve smluvním vztahu po sjednanou dobu smluvní pokutou. Smluvní pokuta byla sjednána přímo ve smlouvě, transparentní formou, obsahově neodporuje zákonu a je přiměřeným a vyváženým utvrzovacím prostředkem k dodržení povinnosti žalované setrvat ve smluvním vztahu se žalobkyní po dobu 30 měsíců, za což se žalované od žalobkyně dostátá významného cenového zvýhodnění silové elektřiny oproti cenovému tarifu Standard, kterým je stanovena cena silové elektřiny při smlouvách na dobu neurčitou. Při takto poskytnuté slevě na ceně se musí žalobkyně zajistit proti pohybu cen energií a směnnému kurzu nákupem elektřiny na celé období trvání smlouvy. V případě předčasného ukončení smlouvy tak žalobkyni může vzniknout majetková újma v podobě rozdílu v ceně elektřiny, kterou již zaplatila a aktuální cenou, za kterou by ji na trhu mohla prodat (dojde-li k poklesu cen). Další újma by byla způsobena v důsledku již zaplacených poplatků za rezervaci distribuční kapacity v přenosové soustavě. Konečně nedodržením celé doby trvání smlouvy by se žalobkyni nesaturovaly vynaložené náklady v souvislosti se sjednáním a uzavřením smlouvy. V doplňujícím podání žalobkyně také zdůraznila, že smluvní pokuta ve své sankční funkci není vázána na neuskutečnění odběru elektřiny, ale na opakované neplnění platebních povinností žalované vedoucích k nutnosti ukončení smlouvy před koncem sjednané doby trvání. V této spojitosti žalobkyně poukázala na judikaturu soudů, která jako přiměřenou shledala smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně, proto i smluvní pokutu převyšující několikanásobně 100% zajištěné pohledávky ročně lze považovat dle žalobkyně za přiměřenou. V neposlední řadě, pokud jde o vyváženost utvrzení povinností žalobkyně a žalované ze smlouvy, žalobkyně zvýraznila své veřejnoprávní povinnosti na trhu s elektřinou, které prostřednictvím veřejnoprávní regulace utvrzují povinnosti žalobkyně ze smlouvy k žalované, neboť v případě porušení smluvních povinností žalobkyně vůči žalované hrozí žalobkyni veřejnoprávní sankce, takže utvrzení splnění jen povinnosti žalované smluvní pokutou není nevyvážené. Pro případ, že by soud nárok ze smluvní pokuty neměl za důvodný, domáhá se žalobkyně posouzení svého nároku z titulu náhrady majetkové újmy v důsledku předčasného ukončení smlouvy a v tomto směru splnění poučovací povinnosti soudu vůči žalobkyni, pokud jde o případně nezbytné doplnění tvrzení a označení důkazů.

3. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. V souvislosti s rozhodnutím o úpadku žalované v insolvenčním řízení bylo řízení ze zákona až do zrušení konkurzu přerušeno.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

5. Dne 25. 1. 2022 bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) jednáno v nepřítomnosti žalované.

6. Podle předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 2. 12. 2019 ve spojení s obchodními podmínkami žalobkyně a předpisem záloh bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely s účinností od 16. 12. 2019 smlouvu o dodávkách elektrické energie do odběrného místa na adrese [obec a číslo] na dobu určitou v délce 30 měsíců s tím, že cena za služby bude stanovena ceníkem žalobkyně, a to cena služeb dle ceny platné v den podpisu smlouvy a cena za dodávku silové elektřiny dle ceníku účinného v den účinnosti smlouvy vždy pro následujících 30 měsíců (s odlišnými cenami u každého z 10 měsíčního období). Cenové podmínky jsou obsaženy v nepřehledně psaném textu na str. 1 smlouvy, strana 2 smlouvy obsahuje přehledná ujednání konkretizované ve vztahu k žalované a odběrnému místu. Ze str. 1 smlouvy nepřehledného článku označeného nadpisem„ ostatní ujednání“ bylo zjištěno, že v případě, že zákazník sám ukončí smlouvu před sjednanou dobou jejího trvání, popř. učiní kroky k tomu vedoucí (např. vystaví plnou moc ke změně dodavatele), nebo opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy (bez ohledu, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení smlouvy ze strany žalobkyně), je žalobkyně oprávněna účtovat zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé žalobkyni neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 2 000 Kč pro kategorie podnikatel za každý kalendářní měsíc, i jeho část následující po dni ukončení, či přerušení dodávky. Dále bylo z tohoto článku zjištěno, že pro případ prodlení s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dní je zákazník povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Z druhé strany smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ve spojení se smlouvou o nájmu nebytových prostor uzavřenou dne 30. 10. 2019 mezi obcí [obec] jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem na dobu neurčitou bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela smlouvu o dodávce elektřiny v rámci své podnikatelské činnosti provozování pohostinství v obci [obec]. Dle smlouvy o nájmu nebytových prostor se zavázala platit sjednané měsíční nájemné ve výši 3 000 Kč v období od května až do srpna, v ostatních měsících roku ve výši 2 000 Kč. Ze smlouvy o dodávce elektřiny bylo také zjištěno, že s ohledem na předpokládané množství odebírané elektřiny byla stanovena povinnost žalované platit za služby zálohu ve výši 1 000 Kč měsíčně při distribuční sazbě C25d. Ze smlouvy mezi účastníky bylo doloženo, že žalovaná se nezavázala po sjednanou dobu odebírat elektřinu, ale její závazek spočíval v povinnosti za dodané služby zaplatit cenu. Z obchodních podmínek žalobkyně, a to čl. 5 byla zjištěna povinnosti žalované platit za dodávky elektřiny a i plynu cenu formou záloh a vyúčtování ve lhůtě splatnosti 7 dní, nebude-li v konkrétním případě stanovena lhůta delší. Z čl. 8 podmínek bylo shledáno sjednání práva žalobkyně odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení povinností zákazníka ze smlouvy, za což se výslovně považuje prodlení se splněním peněžitého závazku trvajícího déle než 15 dnů.

7. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi účastníky dne 2. 12. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala pro žalovanou dodávat zemní plyn na odběrném místě na stejné adrese v [obec] jako shora uvedeno počínaje 4. 12. 2019. Žalovaná i tuto smlouvu uzavřela v postavení podnikatele, z pohledu množství sjednávaného odběru jako maloodběratel. Smluvní pokuty, jako i podmínky splatnosti ceny dodávky plynu byly sjednány shodně jak, u smlouvy o dodávce elektřiny shora.

8. Z opravného daňového dokladu [číslo] k faktuře [číslo] ze dne 6. 4. 2020 bylo doloženo, že žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu elektřiny za období od 16. 12. 2019 do 25. 3. 2020 v celkové výši 3 766,76 Kč, dále součástí vyúčtování je i smluvní pokuta za pozdní platbu záloh 2 x 100 Kč. Z odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 6. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně ke dni doručení odstoupení žalované odstoupila od smlouvy o dodávce elektřiny z důvodu neplnění platebních povinností žalovanou. Poštovní podací arch dokládá, že odstoupení bylo doručováno do dispoziční sféry žalované dne 9. 4. 2020. Z upomínky ze dne 4. 2. 2020 bylo shledáno upomenutí žalované o zaplacení zálohy splatné v lednu 2020 s výzvou k zaplacení smluvní pokuty z důvodu prodlení ve výši 100 Kč. Z vyúčtování smluvní pokuty ze dne 25. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně účtuje žalované smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 28 x 2 000 Kč, tj. ve výši 56 000 Kč se splatností do 6. 4. 2020. Předžalobní upomínka ze dne 13. 8. 2020 ve spojení s poštovním podacím archem poté dokládají, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky celkem 60 066,76 Kč (včetně smluvní pokuty a nedoplatku ceny elektřiny) s upozorněním na jinak soudní vymáhání dluhu.

9. Z vyúčtování dodávky plynu – faktury [číslo] ze dne 12. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení ceny služeb dodávky plynu za období od 4. 12. 2019 do 6. 5. 2020 ve výši 3 487,08 Kč, dále smluvních pokut z důvodu prodlení se zaplacením záloh ve výši 2 x 100 Kč (kdy rozpis záloh prokazuje měsíční zálohy ve výši 500 Kč), se splatností do 1. 6. 2020. Z oznámením o přerušení dodávky a o zahájení realizace přerušení dodávky plynu bylo shledáno, že žalovaná byla vyzvána také k zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením zálohy za únor 2020. Z oznámení o přerušení dodávky plynu ze dne 11. 5. 2020 bylo zjištěno vyúčtování smluvních pokut 2 x 100 Kč za prodlení se zaplacením záloh za březen a duben 2020. Z vyúčtování sdružených služeb dodávky plynu ze dne 6. 8. 2020 za období od 7. 5. 2020 do 29. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná při nulovém odběru plynu byla vyzvána k zaplacení ceny distribučních služeb ve výši 430,94 Kč a smluvních pokut za pozdní platbu 400 Kč, to vše se splatností do 3. 9. 2020. Upomínka ze dne 4. 6. 2020 dokládá výzvu žalované k zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením zálohy za květen 2020, oznámení o přerušení dodávky plynu ze dne 16. 6. 2020 prokazuje výzvu žalované k zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč z důvodu prodlení se zaplacením vyúčtování splatným 1. 6. 2020. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 10. 2020 a poštovním podacím archem bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 4 618,02Kč před podáním žaloby.

10. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztahy ukončila dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv zaplatila, ani že by její závazek zanikl z jiného důvodu.

11. Dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

12. Dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.

13. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

14. Podle § 433 odst. 1,2 občanského zákoníku kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.

15. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Po zhodnocení shora provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah ze smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a dodávky plynu uzavřené podle § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 energetického zákona. Žalovaná nesplnila svou základní povinnost odběratele zaplatit za službu dodávky plynu a elektřiny cenu. Soud proto shledal žalobu po právu co do částek 3 766,76 Kč (elektřina), 3 487, 08 Kč a 430,94 Kč (plyn) jako nedoplatku ceny služeb dodávky elektřiny a plynu a podle předně uvedených ustanovení energetického zákona uložil žalované tyto částky žalobkyni zaplatit.

17. Podle § 2048 občanského zákoníku ve spojení se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny soud uložil žalované také povinnost zaplatit smluvní pokuty za prodlení se zaplacením záloh, a to 100 Kč, kdy smluvní pokuta z důvodu pozdní platby zálohy je zahrnuta ve vyúčtování elektřiny. Dále dle § 2048 ve spojení se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu soud uložil žalované zaplatit žalobkyni smluvní pokuty 5 x 100 Kč za prodlení s úhradou 4 záloh na cenu dodávky plynu (zahrnuto ve vyúčtování plynu) a 100 Kč za prodlení se zaplacením vyúčtování. Smluvní pokutu soud shledává přiměřenou porušené povinnosti.

18. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni též nárok na úrok z prodlení a nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávek mezi podnikateli ve výši 3 x 1 200 Kč podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.

19. Naopak v případě smluvní pokuty ve výši 56 000 Kč dospěl soud k závěru o nedůvodnosti nároku. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, konkrétně z její první strany – cenových podmínek a ostatních ujednání ve spojení se sjednanou dobou trvání smlouvy od 16. 12. 2019 na 30 měsíců s automatickou prolongací, má soud za prokázané, že žalobkyně garantuje cenu sdružených služeb dodávky elektřiny na 3 x 10 měsíců. Oproti tomu se žalovaná zavazuje být ve smluvním vztahu se žalovanou nejméně 30 měsíců. Důsledkem kratší doby účinnosti smlouvy, ať již v důsledku aktivního jednání žalované (ukončení smlouvy, nebo znemožnění dodávky elektřiny, nebo v příčinné souvislosti s její pasivitou (porušením platebních povinností) je povinnost žalované platit žalobkyni v případě kategorie podnikatel smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč měsíčně po dobu sjednané délky smlouvy. Ve smluvním vztahu přitom žalobkyně vystupuje v postavení předního podnikatele sledujícího naplnění své hlavní hospodářské činnosti (dodávka energií), žalovaná taktéž jako podnikatelka, avšak nepodnikající v oboru předmětu uzavírané smlouvy, ale jako živnostník v oboru nízkoobratového pohostinství, jak prokazuje nejenom nájemní smlouva na objekt pohostinství v malé obci se symbolickým sjednaným nájemným a i samotná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny spolu s rozpisem záloh, kdy byla sjednána nízká distribuční sazba a záloha na odběr elektřiny dle jeho předpokládané výše v částce 1 000 Kč měsíčně, což odpovídalo spotřebě menšího rodinného domku. Byť se uzavřením smlouvy na dobu určitou dostávalo žalované výhody garantované ceny elektřiny na dobu 3 x 10 měsíců, v porovnání s tímto zajištěním ceny je smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč měsíčně za nedodržení trvání smlouvy po dobu 30 měsíců zcela nepřiměřená, zvláště zohlední – li se předpokládaný obrat žalobkyně ze smlouvy při jejím dodržení ve výši 1 000 Kč měsíčně (dle záloh stanovených podle předpokládané ceny služeb). Vyjádřeno jinak na jedné straně se žalovaná zavázala setrvat ve smluvním vztahu se žalovanou po dobu 30 měsíců s předpokládaným benefitem pro žalobkyni v prodeji služeb dodávky elektřiny v ceně cca 30 000 Kč (avšak bez smluvní povinnosti žalované reálně elektřinu odebírat, takže bylo možno počítat i s nižší inkasovanou částkou), na druhé straně vzniklo žalované právo odebírat od žalobkyně elektřinu po dobu 30 měsíců za předem danou cenu a v případě prodlení se zaplacením byť jedné platební povinnosti ze smlouvy po dobu delší než 15 dní (jak prokazují obchodní podmínky), nebo ukončení smlouvy z jejího podnětu, jí smlouvou vzniká povinnost zaplatit měsíčně částku ve výši dvojnásobku předpokládané ceny služeb na dobu i 29 měsíců. Fakticky si tak žalobkyně zajišťuje smluvní pokutou příjem ze smlouvy ve výši dvojnásobku předpokládaného příjmu při dodržení smlouvy. Smluvní pokuta určená v adhezní, formulářové smlouvě poměrně skrytým způsobem v hutně psaném textu (srovnej § 1798 odst. 1 občanského zákoníku) ve výši 2 000 Kč za popsaných okolností smluvního případu daných v době uzavření smlouvy způsobuje značnou nerovnováhu v povinnosti žalované a výhodou, kterou se jí uzavřením smlouvy na dobu 30 měsíců dostává, přitom obsah a forma smlouvy je důsledkem odborné zdatnosti žalobkyně a jejího předního postavení v oboru dodávky energií, akceptace smlouvy ze strany žalované také dílem nezbytnosti dodávka elektřiny pro pohostinskou činnost a obdobnými praktikami na trhu s energiemi ve vztahu k zákazníkům i u ostatních dodavatelů (jak je soudu z úřední činnosti známo a což není argumentem pro právní dovolenost). Dle názoru soudu žalobkyně inkorporováním takto nastavené nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty do smlouvy o dodávce elektřiny zneužila v neprospěch žalované jako ve smluvním vztahu slabší strany svého fakticky silnějšího ekonomického postavení a odborné zdatnosti i při formulaci smluv.

20. Soud proto k ujednání o smluvní pokutě ve výši 2 000 Kč měsíčně pokládá za sjednané v rozporu se zákonem - § 433 odst. 1 občanského zákoníku a z tohoto důvodu pro rozpor se zákonem za neplatné dle § 588 občanského zákoníku. Je ve veřejném zájmu, aby živnostensky podnikající fyzické osoby nebyly zadlužovány v důsledku porušení smluvních ujednání uzavřených v rozporu se zákonem.

21. K argumentaci žalobkyně spočívající v tvrzení o vyrovnání soukromoprávní sankce smluvní pokuty veřejnoprávními nástroji k zajištění dodržení povinností žalobkyně ze smlouvy o dodávce elektřiny se sluší dodat, že pro posouzení vyváženosti soukromoprávního vztahu účastníků jsou regulace veřejného práva ukládané žalobkyni nepodstatné, neboť jde o odlišné roviny právních odvětví sledující primárně odlišné cíle. Účelem a cílem soukromého práva je zajištění obstarání si statku a adekvátní zisk dodavatele z podnikání prostřednictvím spravedlivého a vyváženého smluvního vztahu, rovina veřejnoprávní sleduje garantování přístupu k energiím a bezpečnost odvětví i co do dopadů na zdraví, majetek apod.

22. Argumentaci žalobkyně zdůrazňující vedle sankční povahy smluvní pokuty její funkce reparační ve vztahu ke vzniklé majetkové újmě v důsledku předčasného ukončení smlouvy, jako i tvrzení žalobkyně, že nárok na zaplacení 56 000 Kč představuje v projednávaném případě nárok z titulu náhrady majetkové újmy v důsledku porušení povinnosti žalované řádně platit za elektřinu, čehož přímým následkem je ukončení smluvního vztahu ze strany žalobkyně soud nepokládá za důvodnou. Předně, náklady spojené s uzavřením smlouvy na administrativu, nakoupení silové elektřiny, zajištění služeb distribuce apod. žalobkyni vznikají u každé z uzavřených smluv na dodávku elektřiny, tedy i u smlouvy uzavírané na dobu neurčitou. Za druhé, v posledních několika letech prakticky nenastala na trhu s elektřinou situace propadu cen, naopak ceny elektřiny průběžně (a v posledním roce významně) rostou, takže trh nenutí žalobkyni, aby dříve nakoupenou elektřinu následně prodávala pod cenou.

23. Pokud jde o rozhodnutí obecných soudů v České republice, jimiž žalobkyně podporuje důvodnost nároku na zaplacení 56 000 Kč, soud k nim nepřihlédl, vycházeje z toho, že ke sjednocení judikatury je povolán Nejvyšší soud České republiky (§ 21 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů). Soudu je známo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1192/2019, na které je také odkazováno, nicméně v projednávané věci zamítavé rozhodnutí soudu ve věci smluvní pokuty vychází z jiných skutkových a právních základů než věc posuzovaná Nejvyšším soudem, který se vyjadřoval pouze ve vztahu právní dovolenosti smluvní pokuty pro případ odstoupení od smlouvy jako výkonu práva žalobkyně v přímém důsledku porušení platební povinnosti smluvní strany.

24. Protože provedenými a shora zhodnocenými důkazy byl skutkový stav prokázán v míře potřebné pro rozhodnutí, veden zásadou hospodárnosti řízení, soud další návrhy na doplnění dokazování pro nadbytečnost zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, za stavu, kdy úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly.

26. Soudní poplatek byl doměřen dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. b) sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů., neboť ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz.