217 C 69/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Novákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zaplacení částky 31 365 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 000 Kč od 17. 2. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 18 365 Kč s úrokem z prodlení z částky 9 000 Kč od 17. 2. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši 240 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 24 000 Kč (jistina + poplatek) s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 7 365 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 15. 11. 2024 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně vyplatila žalované převodem na její účet jistinu ve výši celkem 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 9 000 Kč ve třech měsíčních splátkách do 16. 2. 2025, což nesplnila, a to ani k předžalobní upomínce.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Dne 14. 8. 2026 bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednáno v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se omluvila prostřednictvím své právní zástupkyně a žalovaná se bez omluvy nedostavila.

4. Soud v řízení rozhodl na základě níže uvedených důkazů.: Z předložené smlouvy o zápůjčce ze dne 15. 11. 2024, všeobecných smluvních podmínek spolu s potvrzením o platbě z účtu žalobkyně a odeslání autorizační korunové platby z účtu žalované soud shledal, že mezi žalobkyní a žalovanou bylo jednáno o uzavření smlouvy o zápůjčce, kdy z důvodu této smlouvy žalobkyně vyplatila na účet žalované dne 15. 11. 2024 částku 15 000 Kč. Dle smlouvy se žalovaná měla zavázat zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9 000 Kč (čl. 1.2 smlouvy o zápůjčce), dále pro případ prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, náklady na vymáhání ve výši 500 Kč za každou písemnou upomínku, ve výši 100 Kč za emailovou upomínku, 50 Kč za telefonickou upomínku a 30 Kč za výzvu k úhradě formou SMS, dále částku 1000 Kč za přípravu dohody o splátkovém kalendáři, částku 500 Kč za předání spisu internímu oddělení vymáhání pohledávek, 750 Kč za předání spisu inkasní agentuře, 1 800 Kč za účelně vynaložené náklady spojené s předáním a vymáháním pohledávky prostřednictvím inkasní agentury. Jak prokazuje nerozporované tvrzení žalobkyně, žalovaná na dluh nic nezaplatila. Z upomínky ze dne 18. 1. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 23 382 Kč, tj. včetně dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč. Z předžalobní upomínky ve spojení s poštovním podacím lístkem má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu podáním daným k poštovní přepravě dne 17. 2. 2026.

5. Při ústním jednání měl soud v úmyslu poučit a vyzvat žalobkyni o potřebě doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru ze strany žalobkyně. Žalobkyně zůstala nečinná, ústního jednání se neúčastnila. Soud tak uzavřel, že žalobkyně před poskytnutím úvěru s odbornou péčí úvěruschopnost žalované neposoudila.

6. Podle § 2 991 odst. 1,2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. Podle § 86 odst. 1. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zsu“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zsu poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. K neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 75 zsu poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, odbornou péčí se rozumí úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecním zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

8. Z důvodové zprávy k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen také „zsu“) je zřejmé, že zákon je transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Z důvodové zprávy k § 86 zsu se podává, že poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Při získání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem a další informace získává při respektování principu přiměřenosti nejvýše v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování spotřebitelových práv na ochranu jeho osobních údajů. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem… 9. V souzeném případě soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo z důvodu porušení povinnosti dané § 86 odst. 1 zsu žalobkyní, neboť žalobkyně v řízení neprokázala, že s odbornou péčí posoudila, zda je ve schopnostech žalované spotřebitelský úvěr zaplatit bez nezbytnosti druhotného zadlužení.

10. V řízení bylo dále prokázáno vyplacení částky 15 000 Kč žalobkyní žalované. Soud proto podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 15 000 Kč.

11. Co do poplatků za poskytnutí zápůjčky (tj. smluvního úroku), smluvních nákladů na vymáhání pohledávky za upomínky a smluvní pokuty byl nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítnut, neboť žalované a contrario § 1721 a § 1723 odst. 1 občanského zákoníku k tomuto plnění nezavazuje žádný právně relevantní důvod.

12. V případě skutkového a právního závěru o neplatně uzavřené smlouvě o spotřebitelském úvěru pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované je dluh z bezdůvodného obohacení podle § 87 odst. 1 věty druhé zsu splatný v době dle možností spotřebitele. Jde o speciální ustanovení o splatnosti dluhu ve vztahu k § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Žalovaná však v tomto směru nic netvrdila, soud proto určil splatnost pohledávky žalobkyně z bezdůvodného obohacení dle obecné úpravy o splatnosti pohledávek k výzvě věřitele podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že první výzvou k plnění celého bezdůvodného obohacení doručenou do dispoziční sféry žalované byla upomínka z ledna 2026, následovala předžalobní výzva. Pohledávka byla tak splatná k výzvě zasílané elektronicky dne 18. 1. 2025.

13. Jestliže žalovaná ve lhůtě splatnosti dluh z bezdůvodného obohacení nezaplatila, dostala se dle § 1968 občanského zákoníku do prodlení a je proto podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/213 Sb. povinna platit úrok z prodlení tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, když soud nejde nad rámec žalobního žádání.

14. Co do zbytku byl úrok z prodlení pro nedůvodnost jistiny zamítnut.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle poměru úspěchů účastníků ve věci, když více úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.

16. Soudní poplatek byl zaplacen ve výši 960 Kč, ač podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou první písm. b) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, činí částku 1 200 Kč. Soud proto soudní poplatek doměřil. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu ve dvojím písemném vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí, nebo v exekuci. Nebude-li soudní poplatek doplacen, bude soudem vymáhán.