217 C 73/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní titul Petrou Novákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený titul et titul advokátem jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatil žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši [částka] do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému vyplacen na jeho bankovní účet č.ú. [bankovní účet] úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a poplatkem za prodloužení termínu splatnosti ve výši [částka], což však nesplnil. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný ničeho nezaplatil ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně.

2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz.

3. Žalovaný prostřednictvím svého stálého opatrovníka a následně při ústním jednání prostřednictvím právního zástupce navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žádné finanční prostředky od právního předchůdce žalobkyně nečerpal. Namísto žalovaného jednala jeho matka, ta také pro sebe finanční prostředky vybrala a využila. Žalovaný, který neumí ani číst, není schopen činit úkony prostřednictvím elektronické komunikace. Současný stálý opatrovník žalovaného, Statutární město Kladno, podalo na matku žalovaného v souvislosti s uzavíráním internetových spotřebitelských úvěru jménem žalovaného trestní oznámení, které bylo předáno Okresním státním zastupitelstvím v Kladně Policii ČR k prošetření.

4. Dne [datum] bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) jednáno v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce, kteří se z účasti omluvili.

5. Soud v řízení provedl dokazování následujícími listinnými důkazy.:

6. Z rozsudku [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] [anonymizováno]: [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], bylo prokázáno, že žalovaný byl omezen na dobu 5 let ve svéprávnosti také v tom směru, že není schopen nakládat s žádnými finančními prostředky, spravovat veškerý svůj majetek, uzavírat veškeré smlouvy, vyjma smluv darovacích, kterými by přijímal darem věc osobní spotřeby. Opatrovnicí žalovanému byla jmenována jeho matka [jméno] [příjmení]. Svéprávnost žalovaného byla omezena pro trvalou duševní poruchu, léčbou neovlivnitelnou, a to středně těžkou mentální retardací, kterou žalovaný trpí již od narození. Tomuto rozhodnutí předcházelo zbavení způsobilosti žalovaného k právním úkonům v celém rozsahu rozsudkem zdejšího soudu [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] [anonymizováno]: [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí].

7. Z rozsudku [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] [anonymizováno]: [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] bylo prokázáno zproštění matky opatrovnictví žalovaného a jmenování nového opatrovníka – Statutárního města Kladno. Důvodem pro změnu opatrovníka byla prokázaná skutečnost, že matka žalovaného jako jeho opatrovnice jménem žalovaného uzavírala prostřednictvím prostředků elektronické komunikace spotřebitelské úvěry, které byly vypláceny na běžný účet žalovaného, z něhož je jako osoba s dispozičním právem vybírala matka žalovaného. Z tohoto rozsudku se dále podává, že ani jedno právní jednání za žalovaného učiněného tehdejší opatrovnicí nebylo soudem schváleno.

8. Ze znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie ze dne [datum] bylo zjištěno, že posuzovaný trpí středně těžkou mentální retardací, i přes vzdělání ve speciálním školství zůstal plně negramotný, není schopen žádného právního jednání. Je poživatelem invalidního důchodu, v době vyšetření žil s matkou.

9. Z protokolu o jednání před Okresním soudem v Kladně konaném dne [datum] ve věci změny opatrovnictví žalovaného bylo z výslechu matky žalovaného [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], zjištěno, že si je vědoma, že neoprávněně jménem žalovaného uzavírala smlouvy s nebankovními společnostmi a takto si půjčila finanční prostředky, které použila pro své potřeby, když jí k tomu vedla špatná finanční situace. Dále z protokolu o výpovědi matky žalovaného byla zjištěna její proklamace, že chce uhradit všechny závazky, které si„ jménem syna vlastně sama udělala“.

10. Z písemností, které jsou dle tvrzení žalobkyně zobrazením elektronických dokumentů, a to smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se úvěrující zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] na dobu 30 dnů, následně dodatkem prodlouženou o 8 dnů za poplatky ve výši [částka] a poplatek za prodloužení ve výši [částka]. Žalovaný je ve smlouvě a dodatku identifikován uvedením svého jména, příjmení, rodného čísla, adresou trvalého bydliště, emailovou adresou a telefonním číslem. Výpisem z účtu úvěrujícího, jak lze uvěřit z vyjádření žalobkyně, bylo zjištěno, že úvěrující poukázal částku [částka] pod variabilním symbolem v podobě rodného čísla žalovaného dne [datum] na účet č.ú. [bankovní účet]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem v návaznosti na seznam postupovaných pohledávek bylo, že pohledávka ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] za žalovaným byla postoupena žalobkyni.

11. Podle § 581 občanského zákoníku není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá.

12. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

13. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

14. Dle § 8 občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

15. V rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 7. 2020 čj.: 28 Cdo 527/2020-274 Nejvyšší soud navázal na svou předchozí ustálenou judikaturu, podle které„ jde v případě bezdůvodného obohacení o objektivně nastalý stav vyvolaný tím, že bez právem uznaného důvodu došlo k přesunu majetkových hodnot od jednoho subjektu k druhému…“, a judikoval, že závěr obecně platí i v případě neplatnosti smlouvy z důvodu jejího uzavření člověkem omezeným v této věci ve svéprávnosti. V takovém případě je zásadně osobou povinnou k vydání bezdůvodného obohacení druhá smluvní strana, tj. i člověk omezený ve svéprávnosti, jehož majetková sféra se vyplacením částky zvětšila. V citovaném rozsudku však Nejvyšší soud také dovodil (opět s odkazem na svou prejudikaturu), že výjimečně, svědčí-li pro to okolnosti případu, lze odepřít výkon práva na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2 odst. 3 občanského zákoníku, resp. ve smyslu § 8 občanského zákoníku.

16. V souzeném případě dospěl soud k závěru, že minimálně z důvodu, že žalovaný je omezen ve svéprávnosti v rozsahu nakládání s finančními prostředky a uzavírání smluv, je smlouva o úvěru, která měla být uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným neplatná podle § 581 občanského zákoníku; k této neplatnosti soud přihlíží z moci úřední. Soud proto nárok žalobkyně posuzoval podle ustanovení o vydání bezdůvodného obohacení.

17. Z předloženého výpisu z účtu úvěrujícího, prokazující vyplacení částky [částka] ve spojení se zjištěním o dataci smlouvy o úvěru časově logicky předcházející vyplacení částky a zejména se zjištěními z protokolu o výpovědi [jméno] [příjmení] v opatrovnickém řízení o změně opatrovníka má soud za prokázané, že s úvěrujícím v záležitosti uzavření úvěrové smlouvy jednala výlučně o své vůli matka žalovaného, když žalovaný toho není jednak technicky schopen, jednak schopen intelektuálně, jak prokazuje znalecký posudek a rozsudky soudu ve věci jeho svéprávnosti. Z protokolu o výpovědi matky žalovaného soud dále prokázal v kontextu smluv a výpisu z účtu, že finanční prostředky byly vyplaceny na běžný účet žalovaného, s nímž výlučně disponovala matka žalovaného. [příjmení] finančních prostředků na běžném účtu není osoba s dispozičním oprávněním – v projednávaném případě matka žalovaného, ale majitel účtu, tj. žalovaný, jak plyne z ustanovení § 2 662 občanského zákoníku. Byť žalovaný z peněz vyplacených na jeho účet neměl žádný prospěch, když o penězích zjevně ani nevěděl a když peníze pro svou potřebu užila jeho matka, objektivně se v důsledku poukázání peněz na jeho účet zvětšil majetek žalovanému. Poskytnutím plnění z důvodu neplatně uzavřené smlouvy o úvěru se tak dostalo na úkor poskytovatele úvěru bezdůvodného obohacení žalovanému. Zásadně dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku by tak měl být k vydání bezdůvodného obohacení zavázán žalovaný.

18. Nicméně, v posuzovaném případě nelze odhlédnout od dalších, doprovodných okolností poskytnutí peněz z titulu spotřebitelského úvěru, pro jejichž existenci soud dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby.

19. V řízení je projednáván nárok původně ze spotřebitelského úvěru, kdy poskytnutím částky [částka] na 38 dní si právní předchůdce žalobkyně nechal smluvně slíbit úplatu ve výši [částka], tj. úrok ve výši 297,72 % ročně, pro případ prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Z předložených dokumentů k prokázání uzavření smlouvy o úvěru má soud za prokázané, že kontraktační jednání probíhala formou elektronické emailové komunikace, poskytovatel úvěru smlouvu sjednal, aniž by se zatěžoval ověřovat si totožnost smluvní strany, když vyšel jen z údajů udaných protistranou. Jestliže by si ověřoval totožnost jednající osoby alespoň telefonickým dotazem na žalovaného, musel by nutně získat pochybnosti o totožnosti jednající osoby, neboť, buď by telefonicky reagovala matka žalovaného, popř. by z kratšího pohovoru se žalovaným musel každý průměrně uvažující člověk zjistit neorientovanost žalovaného ve sjednávané záležitosti. Samozřejmě, je obecně přijatelné ověřit totožnost jednající osoby jiným věrohodným způsobem, např. odesláním verifikační symbolické platby z běžného účtu, nebo si nechat předložit výpis z běžného účtu. Zjištění z protokolu o výpovědi matky žalovaného a z rozsudku o změně opatrovníka prokazují, že matka žalovaného zneužívala účet žalovaného k přijímání výplat spotřebitelských úvěrů. I kdyby poskytovatel úvěru zvolil verifikační platbu převodem z účtu žalovaného jako doklad k prokázání totožnosti smluvní strany, bylo jeho zákonnou povinností podle § 75 a § 86 odst. 1. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zsu“) před poskytnutím úvěru, tedy i vyplacením peněz (s ohledem na zásadu pacta sunt servanda, pokud by se již smluvně zavázal úvěr poskytnout) s odbornou péči posoudit úvěruschopnost žalovaného. Podle § 86 odst. 2 z.s.u. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Pro splnění uvedené zákonné povinnosti by si nutně musel vyžádat od žalovaného doklady nejenom k prokázání pravidelných výdajů, ale i příjmů. Obdržel by tak potvrzení o výplatě důchodu, nebo rozhodnutí o přiznání důchodu, z nichž by bylo poznatelné, že žalovaný je zastoupen opatrovnicí, nebo že důchod je vyplácen k rukám opatrovnice. Popř. by výdaje a příjmy ověřil předložením výpisu z běžného účtu, z něhož by nutně musel zjistit, zadluženost žalovaného, když na účet směřovala řada výplat úvěrů od nebankovních společností. Výsledkem řádného postupu poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy by nezbytně muselo být zjištění, že žalovaný není pro poskytnutí krátkodobého úvěru se závazkem cca [částka] úvěruschopný, pravděpodobně i závěr, že ve věci nejedná sám žalovaný. Právní předchůdce uvedené skutečnosti pravděpodobně nezjistil, protože je v rozporu se zákonem ani nezjišťoval. [příjmení] se z předložených listin a obsahu žaloby nepodává. Jestliže by se žalobkyně účastnila soudního jednání, byl soud připraven ji po kvalifikovaném poučení dle § 118 a) odst. 1,3 o.s.ř. vyzvat k doplnění tvrzení, zda a jakým způsobem ověřovala totožnost žalovaného před uzavřením smlouvy a jeho úvěruschopnost. Žalobkyně se však ústního jednání neúčastnila, soud proto dospěl k předně uvedenému skutkovému závěru. Soudu je z úřední činnosti známo (např. věci projednávané u zdejšího soudu sp. zn. 217 C 105/2021, 217 C 94/2021), že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] se ve svém podnikání spočívajícím v poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů soustřeďuje na klientelu, která povětšinou není vzhledem ke svým příjmům a zadluženosti schopna dosáhnout na běžné úvěry u banky a u které, pokud by se řádně šetřila úvěruschopnost, by klienti na krátkodobý úvěr se závazkem kolem [částka] i u nebankovního poskytovatele nedosáhli. Podnikání má proto nastaveno tak, že spolu s úvěrem sjednává oproti bankám nadměrná protiplnění.

20. V projednávaném případě ze skutečnosti, že poskytovatel úvěru se nezatěžoval s odborně pečlivým ověřením totožnosti smluvního partnera, úvěr se zavázal smluvně poskytnout a poskytl, aniž by řádně splnil svou zákonnou povinnost šetřit úvěruschopnost žalovaného a nechal si přislíbit cenu peněz za 38 dní ve výši 297,72 % ročně z jistiny, soud dospěl k závěru, že hlavním motivem ochuzeného bylo i s vědomím nedodržení zákonné regulace spotřebitelského úvěrování vygenerovat krátkodobým investováním částky [částka] zisk za hranicí lichvy, když i takový produkt si na úvěrovém trhu najde svého zákazníka, s vědomím, že v případě neplatnosti smlouvy pro rozpor se spotřebitelským zákonem se mu navrátí alespoň holá investice. Při takto objektivně popsaném predátorském přístupu právního předchůdce žalobkyně k žalovanému soud dospívá k závěru, že uložení povinnosti žalovanému (v kontraktačním procesu v postavení živého nástroje) vydat žalobkyni, na níž i pohledávka z bezdůvodného obohacení přešla postoupením pohledávky určené původně smlouvou o úvěru dle § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, bezdůvodné obohacení ve výši jistiny vyplacené na formální účet žalovaného, by ve smyslu § 2 odst. 3 občanského zákoníku vedlo ve svém důsledku ke krutosti a bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Žalobkyni, jako právnímu nástupci původního věřitele by se dostalo ochrany, které by nebylo třeba, kdyby původní věřitel postupoval v souladu se zákonem, neboť jistým výsledkem řádného ověření totožnosti smluvního partnera a jeho schopnosti zaplatit úvěr se závazkem přes [částka] do 38 dnů by bylo nevyplacení úvěru, a tedy nesnížení majetku společnosti [právnická osoba] o [částka]. Žalobkyni by se dostalo ochrany zjevného zneužití práva jejího právního předchůdce.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za užití ustanovení § 150 o.s.ř. Byť byl žalovaný ve věci plně úspěšný, nelze odhlédnout od skutečnosti, že žalobkyně není původním věřitelem a sama o sobě neměla právní možnost zjistit konkrétní okolnosti vyplacení částky [částka] na účet žalovaného, obecně vycházela z poctivosti postupitele, že ji postupuje dobytnou pohledávku. Pravý stav věci mohla zjistit až v soudním řízení. Soud proto žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal.

22. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto žalobkyni podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, doměřil.