217 C 86/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní titul Petrou Novákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou v každém kalendářním pololetí a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá, zvýšené o sedm procentních bodů, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně soudní poplatek ve výši částka do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s úrokem z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které při podpisu smlouvy žalovaný převzal půjčku ve výši částka, kterou se zavázal zaplatit spolu s poplatkem – kapitalizovaným úrokem ve výši částka v 40 týdenních splátkách po částka Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Dluh z ní činí na jistině částku částka, když žalovaný zaplatil pouze částku částka Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena právnická osoba S. á.r.l., následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka ze smlouvy o půjčce za žalovaným postoupena předně jmenovanou společností na žalobkyni. Žalovaný neplnil ani k předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně.

2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, neboť na základě žalobních tvrzení nebylo možné uzavřít na oprávněnost nároku žalobkyně v celém rozsahu.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač byl soudem vyzván.

4. Soud podle §115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) ve věci rozhodl na základě listin založených ve spise, když účastníci proti tomuto postupu k výzvě soudu žádné námitky nesdělili, soud měl tedy za to, že souhlasí.

5. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v členském státě Evropské unie a žalovaný má bydliště v České republice, ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána věcná příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech.

6. Výpisem z obchodního rejstříku a rejstříku právnická osoba byla prokázána právní subjektivita právnická osoba S.a.r.l. se sídlem v Lucembursku, výpisem z obchodního rejstříku Malty byla prokázána právní osobnost žalobkyně. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právnická osoba a žalovaným dne datum v návaznosti na smluvní podmínky bylo soudem shledáno, že mezi těmito smluvními stranami byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které věřitel půjčil při podpisu smlouvy žalovanému jako dlužníkovi částku částka a žalovaný se zavázal zaplatit jistinu a souhrnný poplatek plnící funkci úroku z půjčky, když jinak úrok nebyl ve smlouvě sjednán, ve výši částka v 40 týdenních splátkách po částka splatných od 7. dne od uzavření smlouvy. RPSN byla stanovena na 294,1 %. Ze smlouvy nebylo dále zjištěno, že by ji žalovaný uzavřel v rámci své podnikatelské činnosti, naopak charakter předmětu smlouvy a identifikace žalovaného rodným číslem a bydlištěm ukazuje na spotřebitelský charakter smlouvy. Žalovaný netvrdil a ani v řízení nevyšlo jinak najevo, že by na smlouvu o půjčce zaplatil více, než vyplývá ze žalobních tvrzení, tj. částku částka. Ze smluv o postoupení pohledávek v návaznosti na seznam postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky má soud za doložené postoupení pohledávky ze shora specifikované smlouvy o půjčce na žalobkyni. Výzva před podáním žaloby ve spojení s poštovním podacím archem dokládají doručení předžalobní výzvy do dispoziční sféry žalovaného.

7. Na prokázaný skutkový stav soud dle §3028 odst. 1. zákona č. 89/2012, občanský zákoník aplikoval zákonné předpisy účinné v době uzavření smlouvy o půjčce.

8. Po zhodnocení shora uvedených zjištění tak soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba (když smlouvy o postoupení pohledávek prokazují postoupení pohledávky za žalovaným podle § 1879 a § 1880 nového občanského zákoníku) a žalovaným byla podle § 657 zákona č. 40/1964 sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013, uzavřena smlouva o půjčce, dle níž přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 odstavce prvního občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Žalovaný půjčenou částku částka převzal při podpisu smlouvy, jak prokazuje smlouva. Úrok byl mezi stranami sjednán v kapitalizované výši částka na 280 dní, což činí 83,42 % ročně. Žalovaný na smlouvu zaplatil částku částka, jak prokazují nezpochybněná žalobní tvrzení.

9. Dle § 41 občanského zákoníku (míněno tady i dále v textu zákona č. 40/1964 Sb.) vztahuje-li se důvod neplatnosti jen část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu, anebo z okolnosti, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Podle § 39 občanského zákoníku je neplatným právní úkon, který se příčí dobrým mravům. Ujednání o smluvním úroku ve výši 83,4 % ročně, a to v době, kdy banky v České republice uzavírali typově obdobné smlouvy o úvěrech se smluveným úrokem od 13,9 % (např. právnická osoba do cca 27 %, např. právnická osoba), jak je soudu z úřední činnosti známo a kdy v srpnu 2008 průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěru bankovních subjektů činila 13,48 % ročně (srovnej veřejně přístupnou databázi časových řad příjmení jméno národní banky) soud pokládá za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Tento sjednaný úrok podstatně převyšuje obvyklou úrokovou mírů úvěrů sjednávaných v daném místě a čase bankovními subjekty (k interpretaci dobrých mravů srov. ustálenou judikaturu soudů, např. rozhodnutí NS ČR sp. zn.: 33 Cdo 2248/2009, 33 Cdo 4900/2010, k přiměřenosti smluveného úroku např. rozhodnutí NS ČR sp. zn.: 21 Cdo 1484/2004).

10. Při neplatně sjednaném úroku z úvěru měly být platby od žalovaného věřitelem po právu zahrnuty na zaplacení jistiny, která tak podle § 559 starého občanského zákoníku zanikla splněním. Soud proto shledal žalobu v celém rozsahu nedůvodnou, a pro zánik dluhu splněním byla žaloba zamítnuta.

11. Při nedůvodné jistině byl zamítnut i nárok na příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za stavu, kdy úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.

13. Soudní poplatek byl žalobkyní uhrazen ve výši částka, avšak dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů činí výše uvedenou částku částka, soud proto žalobkyni soudní poplatek doměřil. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li soudní poplatek doplacen, bude soudně vymáhán.