217 C 92/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Novákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s poukazem na to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a.s. a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování služeb v rámci členství v programu alza, na základě které bylo žalovanému umožněno na určenou dobu užívat [anonymizováno 6 slov] v hodnotě [částka]. Žalovaný se zavázal hradit členský poplatek ve výši [částka] a v případě ukončení členství, zařízení vrátit. Pro případ jeho nevrácení byla společnost oprávněna dle čl. 7 podmínek programu po žalovaném nárokovat úhradu hodnoty zařízení uvedenou v předávacím protokolu, tj. v tomto případě částku [částka]. Žalovaný nezaplatil poplatek za užívání přístroje vyúčtovaný fakturami ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] ve výši 1 x [částka] a poté vždy ve výši [částka], dále nezaplatil fakturu, kterou mu byla účtována cena nevráceného telefonu ve výši [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka ze smlouvy o členství za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný ničeho nezaplatil ani k předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně. Ke skutkové stránce věci žalobkyně zdůraznila, že její nárok je dostatečně prokazován druhou stranou předávacího protokolu ve spojitosti se-mailovou komunikací mezi žalovaným a zástupcem [právnická osoba] a.s., jako i z předložených faktur. Poukázala také na to, že žalovaný zůstal při soudním řízení zcela nečinný, čímž de facto nárok žalobkyně uznal.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz č.j.: EPR [číslo] ze dne [datum], který byl následně pro nedoručení do vlastních rukou žalovaného v celém rozsahu zrušen.

3. Ve věci bylo opakovaně jednáno v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), který, ač řádně předvolán, se nedostavil.

4. Soud v řízení rozhodl na základě níže uvedených listinných důkazů předložených k prokázání tvrzeného nároku žalobkyní.:

5. Z všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] a.s. pro smluvní členství v jejím„ [anonymizována čtyři slova] [příjmení] bylo zjištěno, že zájemce se stane členem programu na základě smlouvy uzavřené s [anonymizováno], jejímž předmětem je přenechání na dobu určitou v délce minimálně 1 roku a maximálně 3 let přístroje specifikovaného v žádosti o členství. Pro každý přístroj je uzavírána samostatná smlouva. Z podmínek bylo dále zjištěno, že za přenechání individualizovaného přístroje k užívání se člen zavazuje platit měsíční členské poplatky stanovené smlouvou. Dále bylo shledáno, že smlouva zaniká uplynutím doby a vždy vrácením přístroje [anonymizováno]. Z podmínek soud také shledal, že po celou dobu trvání smlouvy zůstává vlastníkem přístroje [webová adresa]. Z čl. 3 podmínek bylo zjištěno, že předání a převzetí přístroje si smluvní strany potvrdí podpisem předávacího protokolu, který je nedílnou součástí smlouvy. Z čl. 7 podmínek bylo zjištěno, že v případě ukončení smlouvy je člen povinen vrátit přístroj, o čemž se sepíše předávací protokol. Pro případ, že jej nevrátí, je alza oprávněna požadovat po členovi úhradu hodnoty přístroje uvedené na předávacím protokolu. Dle tvrzení žalobkyně z druhé strany předávacího protokolu k předání telefonu označeného v žalobě, když první stranou protokolu žalobkyně nedisponuje, bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] vrátil na pobočce [právnická osoba] v [anonymizováno] přístroj identifikovaný [anonymizováno]: [číslo], žádné jiné skutečnosti se z protokolu nepodávají. Z listinného zachycení elektronické písemnosti společnosti [webová adresa] blíže nezjištěného data bylo zjištěno, že tato společnost vyrozumívá elektronicky neurčenou osobu o tom, že objednávka [číslo] bude doručena v sobotu na prodejnu. Předmětem objednávky je [anonymizováno 7 slov], k úhradě v rámci služby [anonymizována dvě slova] každý rok je stanovena částka [částka]. Z faktury [číslo] vystavené společností [webová adresa] na jméno žalovaného dne [datum] bylo shledáno, že společnost účtuje žalovanému za službu [anonymizováno 7 slov] [anonymizována dvě slova] stříbrný částku [částka], která byla dle stvrzenky společnosti na faktuře zaplacena dne [datum] v hotovosti. Stvrzenka podpis žalovaného, či jeho jinou nezaměnitelnou identifikaci platící osoby neobsahuje. Z listiny nazvané objednávka [číslo], která není nikým podepsána, bylo zjištěno, že žalovaný pod označením jako kupující měl u společnosti [webová adresa] jako prodávající objednat službu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]: [anonymizováno 7 slov] za úhradu [částka] splatnou [datum] v hotovosti. Z e-mailové komunikace mezi společností [webová adresa] a pravděpodobně žalovaným (na což ukazuje pouze jeden e-mail z [datum] zasílaný společností na adresu [email] – jinak adresa žalovaného není pod e-mailem ze dne [datum], jež dle obsahu posílal partner v komunikaci alze, uvedena) má soud za zjištěné, že žalovaný dne [datum] projevil zájem o užívání [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] předaného na prodejně v [anonymizováno]. Jiné podmínky užívání, popř. cena přístroje se z komunikace nepodávají. Dále žalobkyně k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy předložila pouze faktury, z nichž soud zjistil, že společnost [webová adresa] účtovala žalovanému dne [datum], dne [datum], [datum] a [datum] úhradu za službu [anonymizována dvě slova] každý rok vždy částku [částka] a fakturu ze dne [datum], kterou žalovaného vyzvala k zaplacení částky [částka] za nevrácení přístroje„ [anonymizováno] [číslo]“.

6. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že ani jedna z listin samostatně, popř. společně s ostatními neprokazují tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy mezi jejím právním předchůdcem [právnická osoba] a.s. a žalovaným, na základě které by byl žalovanému předán shora specifikovaný mobilní telefon na přesně sjednanou dobu za smluvenou měsíční úplatu [částka], neprokazují ani sjednanou, či společností stanovenou cenu předávaného přístroje, když z e-amilové komunikace má soud za prokázané pouze předsmluvní jednání o uzavření smlouvy o členství s právem užívat konkrétní telefon, objednávka předložená žalobkyní je zcela neurčitá co do osoby objednatele, jako i doby jejího vzniku, druhá strana předávacího protokolu pouze prokazuje ve spojitosti se-mailovou komunikací, že žalovaný dne [datum] vrátil společnosti alza jiný telefon. Byť v kontextu e-mailové komunikace je pravděpodobné, že obdržel jiný telefon, jaký, v jaké hodnotě, na jakou dobu, za jakou úplatu, zřejmé není. Není ani najisto postaveno, že telefon obdržen. Ze sporných skutkových tvrzení nelze mít skutkový stav za prokázaný. Žalobkyně ani po poučení dle § 118 a) odst. 3 o.s.ř. žádný jiný důkaz k prokázání uzavření smlouvy o konkrétním obsahu se žalovaným a k předání mobilního telefonu žalovanému k užívání neoznačila. Soud proto uzavřel, že žalobkyně neprokázala vznik smluvní obligace žalovanému vůči žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci, a tedy důvodnost žaloby. Samotná smlouva o postoupení pohledávky a oznámení o postoupení pohledávky tuto skutečnost také neprokazují.

7. Podle § 2201 odst. 1 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

8. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

9. V projednávaném případě soud ze znění všeobecných smluvních podmínek programu [příjmení] prokázal, že tvrzená smlouva o členství v programu je dle svého obsahu smlouvou o nájmu movité věci, když vlastník jí přenechává objektivně určenou věci nájemci k dočasnému užívání za sjednanou úplatu. Protože však žalobkyně neprokázala uzavření nájemní smlouvy o konkrétním obsahu a předání předmětu nájmu žalovanému, shledal soud její nárok a contrario § 2201 občanského zákoníku ve spojitosti s § 1721 a § 1723 odst. 1 občanského zákoníku na zaplacení měsíčního nájemného ve výši [částka] a 3 x [částka] za nedůvodný.

10. Z obsahu podmínek programu má soud za prokázané, že povinnost zaplatit cenu přístroje uvedenou v protokole o jeho předání měla být v podmínkách stanovena a v případě prokázání, že jsou podmínky součástí nájemní smlouvy, sjednána pro případ porušení nevrácení přístroje po skončení nájemní smlouvy. Uvedené ujednání by tak dle svého obsahu bylo paušalizovanou náhradou majetkové škody pro případ porušení smluvní povinnosti, tedy smluvní pokutou. V posuzovaném případě však nebylo uzavření nájemní smlouvy prokázáno, nebyla ani prokázána sjednaná výše smluvní pokuty. Soud proto taktéž pro neunesení důkazního břemene žalobkyní nárok na zaplacení částky [částka] a contrario § 2048 občanského zákoníku zamítnul.

11. Povinnost k zaplacení částky [částka] není důvodná ani dle ustanovení o náhradě majetkové újmy při nevrácení přístroje užívaného bez právního důvodu, neboť, jak shora uvedeno, žalobkyně neprokázala předání telefonu žalovanému.

12. Nárok na zaplacení příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení byl zamítnut pro neprokázání důvodnosti jistiny.

13. Nutno dodat, že z nečinnosti žalovaného v průběhu řízení nelze dovozovat uznání nároku žalobkyně, popř. fikci nespornosti žalobních tvrzení za jiných podmínek, než upravuje institut rozsudku pro uznání a rozsudku pro zmeškání. Zákonné podmínky pro vydání těchto typů rozsudků však v projednávaném případě splněny nebyly.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za stavu, kdy žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly. zákona [číslo] Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].