218 C 103/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 226 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 226 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky 226 000 Kč od 2. 2. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucího z částky 226 000 Kč od 23. 1. 2021 do 1. 2. 2021, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 79 518,20 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 11. 1. 2021 zprostředkovatelskou smlouvu, jejímž předmětem bylo zprostředkování smlouvy o úvěru mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ úvěrující“), s tím, že za splnění předmětu dle čl. I. smlouvy, tj. uzavření smlouvy o úvěru mezi žalovaným a úvěrujícím, náleží žalobkyni v souladu s čl. III. odst. 1 zprostředkovatelské smlouvy odměna ve výši 226 000 Kč, která měla být uhrazena na bankovní účet žalobkyně nejpozději do deseti pracovních dnů ode dne uzavření smlouvy o úvěru. Dne 20. 1. 2021 požádal žalovaný o čerpání úvěru. Dne 22. 1. 2021 byla uzavřena smlouva o úvěru mezi žalovaným a úvěrujícím, čímž vznikl žalobkyni nárok na odměnu v souladu s čl. III. odst 2 smlouvy a žalovanému započala běžet lhůta 10 pracovních dnů k uhrazení odměny. Téhož dne žalovaný uzavřel s úvěrujícím zástavní smlouvu [číslo]. Žalobkyně splnila veškeré povinnosti vyplývající ze smlouvy, tj. došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Lhůta stanovená v zprostředkovatelské smlouvě pro uhrazení odměny žalobkyni žalovaným však uplynula a žalovaný ve lhůtě stanovené smlouvou neuhradil žalobkyni ničeho. Žalovanému byla žalobkyní zaslána předžalobní výzva ze dne 25. 3. 2021. Žalovaný však na výzvu žádným způsobem nereagoval, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud.

2. Soud žalobě vyhověl elektronickým platebním rozkazem, proti němuž podal žalovaný včas odpor. Ve vyjádření k žalobě pak zejména uvedl, že nároky žalobkyně neuznává, žalobu považuje za nedůvodnou a neoprávněnou, a proto navrhuje její zamítnutí. Žalovaný učinil nesporným, že za účelem poskytnutí úvěru uzavřel se společností [právnická osoba], smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 3 600 000 Kč. Za účelem uzavření této smlouvy, s jejímž uzavřením byl spojen nárok ve prospěch společnosti [právnická osoba], na poplatek za sjednání úvěru, navštívil žalovaný v doprovodu (jak se domníval) pracovníka poskytovatele úvěru pobočku České pošty, aby zde nechali ověřit podpisy smluvních stran. V dobré víře tak žalovaný učinil a považoval věc za uzavřenou. Žalovaný po doručení návrhu na vydání platebního rozkazu a elektronického platebního rozkazu dospěl k závěru, že při ověřování podpisů podepsal zřejmě i dokument, který však podepsal nevědomky, nesvobodně a rozhodně bez srozumění s tím, že se zavazuje žalobkyni uhradit částku specifikovanou v návrhu žalobkyně. S odkazem na ustanovení § 547 a § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vyslovil žalovaný přesvědčení, že jednání žalobkyně při uzavírání smluv, na základě kterých se žalobkyně domáhá svého nároku, tedy tím, že žalovaný smlouvy podepsal bez znalosti obsahu a zjevně byl uveden v omyl, je jednáním v rozporu s dobrými mravy, a proto shledává takto uzavřenou smlouvu s žalobkyní za neplatnou.

3. Žalobkyně na obranu žalovaného reagovala replikou ze dne 10. 8. 2021. K věci zejména uvedla, že jednání s žalovaným ohledně zprostředkování úvěru započalo již v roce 2020, kdy s žalovaným komunikoval zástupce žalobkyně Mgr. [jméno] [příjmení]. Jak vyplývá z emailové komunikace ze dne 1. 11. 2020, zaslal žalovaný žalobkyni vyplněné dokumenty, a to návrh na uzavření podnikatelského úvěru podepsaný žalovaným, souhlas s kopií s občanským průkazem žalovaného a jeho manželky. Všechny tyto dokumenty jsou zcela zřetelně označeny logem žalobkyně včetně její bližší specifikace. Z těchto dokumentů muselo být žalovanému zcela jasné, že jedná se zprostředkovatelem úvěru, nikoli s úvěrujícím, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Žalovaný byl o všem žalobkyní informován, tj. že jedná se zprostředkovatelem, který se smluvně zavázal žalovanému úvěr u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. zprostředkovat. V návaznosti na sjednávání zprostředkování úvěru byla dne 11. 1. 2021 mezi účastníky uzavřena zprostředkovatelská smlouva, ve které se žalovaný zavázal uhradit dle čl. III žalobkyni odměnu, kterou v tomto řízení žalobkyně nárokuje. V této smlouvě je explicitně napsáno v úvodním článku, že žalovaný má zájem získat úvěr od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., který zprostředkuje žalobkyně. V hlavičce této smlouvy je zcela zřetelně označena žalobkyně, stejně tak u podpisu je označení žalobkyně nesporné. Až poté, co byla podepsána zprostředkovatelská smlouva uvedená výše, došlo k uzavření zástavní smlouvy, tak jak bylo všemi účastníky avizováno a předpokládáno. Ke komunikaci s žalovaným žalobkyně uvedla, že komunikace byla náročnější, jelikož se žalovaný ozýval vždy v různých intervalech a velmi často vše oddaloval a odmlčoval se, vše velice dlouho promýšlel, i z tohoto důvodu je zřejmé, že se smluvní dokumentací se vždy pečlivě seznamoval. Žalobkyně dále odkázala na sms komunikaci se žalovaným ze dne 10. 1. 2021, kdy žalovaný chtěl pročíst všeobecné podmínky a sazebník a následně sdělil žalobkyni, že s některými věcmi nesouhlasí a že posílá dokumentaci svému právnímu zástupci. Z uvedeného je zcela zřejmé, že žalovaný je osobou s rozumem průměrného člověka a že si svá práva hlídá a těžko lze i na základě uvedeného usuzovat, že by si nebyl vědom svých právních jednání, tj. že se žalobkyní zprostředkovává úvěr na základě zprostředkovatelské smlouvy. Žalovaný je dokonce fyzickou osobou podnikající a lze těžko předpokládat, že za předpokladu těchto skutečností by nebyl schopen rozpoznat vše výše uvedené, tj. že jedná se zprostředkovatelem, když ze všech dokumentů je zřejmé, že jsou dokumenty pod hlavičkou žalobkyně a dále také to, že by nebyl schopen porozumět zprostředkovatelské smlouvě ze dne 11. 1. 2021, která navazovala na komunikaci ke sjednání úvěru. Tato smlouva navíc nebyla podepsána v rámci podpisu dalších dokumentů a tím nemohlo dojít k tomu, jak žalovaný uvádí, že by tuto smlouvu pouze nevědomky podepsal. Zprostředkovatelská smlouva byla žalovaným podepsána zcela vědomě, když v této smlouvě v čl. VI. taktéž prohlásil, že si smlouvu přečetl, porozuměl ji a na důkaz toho smlouvu podepsal. S ohledem na shora uvedené skutečnosti žalobkyně na žalobě v celém rozsahu setrvala.

4. Ze zprostředkovatelské smlouvy datované dne 11. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně jako zprostředkovatel a žalovaný jako zájemce uzavřeli zprostředkovatelskou smlouvu, podle níž v článku I. zájemce prohlásil, že má zájem získat úvěr od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] („ úvěrující“), a v této souvislosti uzavřít s úvěrujícím smlouvu o úvěru, jejímž předmětem budou finanční prostředky v minimální výši 3 650 000 Kč. Zprostředkovatel se touto smlouvou zavázal zprostředkovat zájemci uzavření smlouvy o úvěru s úvěrujícím, jejímž předmětem budou finanční prostředky v minimální výši 3 650 000 Kč s vynaložením maximální odborné péče, a zájemce se zavázal zaplatit zprostředkovateli odměnu za podmínek stanovených touto smlouvou. Odměna byla sjednána v článku III. zprostředkovatelské smlouvy tak, že za splnění předmětu smlouvy podle článku I. této smlouvy přísluší zprostředkovateli odměna ve výši 226 000 Kč, která bude uhrazena zájemcem na účet zprostředkovatele do 10 pracovních dnů ode dne uzavření smlouvy o úvěru mezi zájemcem a úvěrujícím. Žalovaný nezpochybnil, že zprostředkovatelskou smlouvu uzavřel, poukazoval však na to, že mu byla„ podstrčena“ až na poště před podpisem ostatních dokumentů a neměl čas se s ní seznámit předem, případně ji prokonzultovat s právním zástupcem, dostal se pod tlak v souvislosti s potřebou podepsat další listiny.

5. Z návrhu na uzavření podnikatelského úvěru ze dne 21. 1. 2021 bylo zjištěno, že formulář je v záhlaví označen„ [anonymizováno]“ a je uvedeno jméno [jméno] [příjmení] spolu s telefonickým kontaktem. Žalovaný ve formuláři uvedl své osobní a kontaktní údaje, přehled refinancovaných závazků i návrh zajištění úvěru. Návrh byl podepsán žalovaným i jeho manželkou [jméno] [příjmení].

6. Ze žádosti o čerpání úvěru bylo zjištěno, že žádost byla adresována úvěrujícímu, žalovaný žádal o čerpání úvěru na účet [právnická osoba], ve výši 2 201 563,31 Kč a na svůj účet ve výši 1 348 436,69 Kč. Žádost je podepsána žalovaným, datována dne 20. 1. 2021.

7. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 22. 1. 2021 bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba], jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Touto smlouvou se úvěrující zavázal poskytnout úvěrovanému úvěr ve výši 3 650 000 Kč, úvěrovaný se zavázal úvěr včetně sjednaných úroků a příslušenství zaplatit podle podmínek stanovených v úvěrové smlouvě, přičemž poplatek za sjednání a poskytnutí úvěru činil 100 000 Kč. Úvěr byl zajištěn zástavní smlouvou uzavřenou mezi zástavním věřitelem [právnická osoba], a zástavními dlužníky [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] Zástavní smlouva byla datována dne 22. 1. 2021, zástavní dlužníci podle ověřovací doložky České pošty, a. s., uznali své podpisy za vlastní dne 1. 2. 2021.

8. Podle předžalobní výzvy ze dne 25. 3. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky do 5 dnů od doručení této výzvy na účet žalobkyně, současně byl upozorněn na možnost vymáhání nároku soudní cestou. Podle kopie zásilky si žalovaný předžalobní výzvu nevyzvedl a zásilka byla poštou vrácena právnímu zástupci žalobkyně.

9. Z emailové zprávy ze dne 27. 10. 2020 bylo zjištěno, že Mgr. [jméno] [příjmení] sděloval žalovanému pokyny k doplnění karty klienta a zasílal Souhlasy s kopií OP k podpisu, zpráva byla zasílána z emailové adresy [email], v zápatí zprávy je obchodní firmou, sídlem, IČ, DIČ a dalšími kontaktními údaji označena žalobkyně. Z emailové komunikace z 8. 1. 2021 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] vyžádal od úvěrujícího pro žalovaného návrhy smluv, žalovaný potvrdil jejich převzetí a byl sjednán termín podpisu smluv na poště v pondělí 11. 1. 2021 v 8:00 hodin. Ze sms komunikace mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] ze dne 10. 1. (2021) bylo zjištěno, že žalovaný žádal p. [příjmení] o zaslání Všeobecných obchodních podmínek a Sazebníku, byl mu zaslán odkaz ke stažení požadovaných dokumentů, a v návaznosti na to žalovaný požádal o zrušení pondělní schůzky s tím, že ve smlouvě je spousta věcí, které se mu nelíbí, posílá vše ještě právníkovi k posouzení. Zástupce žalobkyně zrušení termínu akceptoval s tím, že následující den bude domluven další postup. Z další emailové komunikace mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným bylo zjištěno, že ve zprávách ze dne 28. 1. 2021 a 29. 1. 2021 byly dojednávány organizační podrobnosti týkající se schůzky na poště v [anonymizováno] za účelem podpisu smluv. Podle zprávy ze dne 3. 2. 2021 byly ještě žalovanému zasílány karty klienta a souhlasy s kopií OP k podpisu v souvislosti s opravou smluv.

10. Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že potřeboval přefinancovat zesplatněnou hypotéku. Prostřednictvím pracovnice původního věřitele získal žalovaný kontakt na poskytovatele úvěrů, vybral si úvěr od [anonymizováno]. Žalovaného kontaktovala paní [příjmení], jednal i s panem [příjmení], úvěr řešil s nimi. Žalovaný se ptal paní [příjmení], jakou úlohu v tom má pan [příjmení], říkala mu, že pro ně zařizují administrativu, protože nemají po republice pobočky a že je zastupují v [obec]. Když se žalovaný dotazoval na provizi, sdělovala mu, že to bude 100 000 Kč pro [anonymizováno], nic jiného. Žalovaný předpokládal, že potom si asi provizi nějak rozdělí, ale dál to neřešil. Jednat začali někdy v říjnu, v souvislosti s tím, že bylo třeba dát dům do zástavy, se muselo předělat zakreslení na katastru. Když to bylo vyřízené, tak někdy v lednu v jednáních pokračovali. V únoru se podepisovaly smlouvy, pan [příjmení] žalovanému při té příležitosti podstrčil k podpisu zprostředkovatelskou smlouvu. Vzhledem k tomu, že žalovaný už s úvěrem počítal, dost dobře nemohl nepodepsat, smlouvu nečetl, na poště na to ani nebyl prostor. Datum na smlouvách bylo uvedeno tak, jak je, tedy někdy z ledna 2021, žalovaný pak na poště v únoru uznával svůj podpis za vlastní. K sms komunikaci z 10. 1. 2021 žalovaný uvedl, že měl k dispozici smlouvu úvěru a zástavní smlouvu, nelíbila se mu zejména úroková sazba, chtěl to prokonzultovat s právníkem, proto původní termín podpisu smlouvy zrušil. Žalovaný věděl, že pan [příjmení] je zaměstnancem [právnická osoba], komunikovali spolu telefonicky i emailem, asi tam byla hlavička [příjmení] [jméno], žalovaný věděl, že je z této společnosti. Pokud jde o odměnu za zprostředkování, žalovaný vycházel z toho, že provize bude 100 000 Kč, potom v té smlouvě, kterou podepsal, bylo 226 000 Kč. Žalovaný nebyl seznámen s tím, že jde o zprostředkování, a že toto zprostředkování bude úplatné. Schůzka na poště kvůli podpisování smluv trvala asi 20 minut, zprostředkovatelská smlouva byla žalovanému předložena spolu s ostatními smlouvami s tím, že je potřeba aby to podepsal, aby všechno bylo tak, jak má být a originály listin aby mohly být zaslány do [obec].

11. Z výpovědi svědka Mgr. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědek pracuje pro žalobkyni jako OSVČ. Žalovaný žalobkyni oslovil se žádostí o podnikatelský úvěr, jedná se o naprosto standardní záležitost. Veškerá komunikace s žalovaným probíhala telefonicky a emailem, emailů proběhlo více, než je běžné, protože žalovaný požadoval více informací. Každý email měl hlavičku žalobkyně a při telefonickém kontaktu se svědek vždy představuje tak, že je ze [právnická osoba]. Žalovaný požadoval např. obchodní podmínky, svědek ho odkazoval na stránky poskytovatele úvěru. Dále chtěl úvěrovou smlouvu, tu klientům běžně neposkytují, protože úvěrující společnosti pak jednají přímo s klientem, nicméně v tomto případě byla smlouva pro žalovaného vyžádána. Podpis smluv se uskutečnil v [anonymizováno], patrně na hlavní poště, bylo to v době covidu a na druhý pokus. Bylo to z toho důvodu, že když žalovaný dostal smluvní dokumentaci, chtěl ještě, aby si to přečetl jeho právník. Ke zprostředkovatelské smlouvě svědek uvedl, že vždy hned v úvodním telefonátu, pokud vystupují jako zprostředkovatel, informují o tom klienta, s tím, že zprostředkování provádí za určitý poplatek, nejsou placeni úvěrující společností. Zprostředkovatelská smlouva byla žalovanému předložena při podpisu úvěrové dokumentace, fyzicky ji tedy viděl až na poště, nebyla mu předem zasílána emailem. Pokud jde o podpis zprostředkovatelské smlouvy, na částce byli domluveni, celou smlouvu spolu pročetli, žalovaný ji podepsal bez připomínek, žádné otázky k této smlouvě neměl. K datu uzavření zprostředkovatelské smlouvy svědek uvedl, že s klienty se fyzicky nestýkají, pokud to klient výslovně nepožaduje, anebo do doby, než dojde k podpisu smluvní dokumentace. Svědek také zdůraznil, že to bylo v době covidu, kdy možnost osobních kontaktů byla podstatně omezena. Zprostředkovatelská smlouva není uzavírána na začátku jednání s klientem, protože neví, zda nakonec dojde k uzavření úvěrové smlouvy, pak by zbytečně jezdili po republice a podepisovali pouze zprostředkovatelské smlouvy, aniž by bylo jisté, jaký bude výsledek jednání. Ve zprostředkovatelské smlouvě se zavazují do nějaké doby úvěr zajistit, proto musí být datum na zprostředkovatelské smlouvě o něco dřívější, než na smluvní dokumentaci úvěru. K době trvání schůzky na poště svědek uvedl, že si to pamatuje poměrně přesně, protože v té době byl provoz úřadů omezený, a to pouze na pondělí a středu od 8 do 11 hodin. S žalovaným se sešli už někdy v 7:30, aby byli mezi prvními, i tak na poště čekali více než hodinu, pak měli domluvenu schůzku v [obec] na podpis dalších dokumentů pro TGI, tato schůzka musela být dokonce posunuta na pozdější termín. Svědek vyloučil, že by na žalovaného vyvíjel kvůli podpisu zprostředkovatelské smlouvy jakýkoliv nátlak. Dále svědek připustil, že podstupují určité riziko, když nemají podepsané zprostředkovatelské smlouvy, snaží se přesvědčit klienty, že jejich servis oproti konkurenci je nejlepší a dovést obchod do konce. Žalovanému zprostředkovatelskou smlouvu předem neposílal, protože to žalovaný nepožadoval, vyžadoval si pouze úvěrovou dokumentaci. Klienty vždy telefonicky seznamují s tím, že zprostředkovatelská smlouva bude uzavřena a říkají jim částku, tedy výši odměny. Záleží na klientovi, zda si zprostředkovatelskou smlouvu předem vyžádá, pokud ano, poskytnou mu ji.

12. Podle § 2445 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

13. Podle § 2445 odst. 2 občanského zákoníku, je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

14. Podle § 2447 odst. 1 občanského zákoníku, provize je splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy; byla-li tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, je provize splatná až splněním podmínky.

15. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření zprostředkovatelské smlouvy, jejímž předmětem bylo zprostředkování úvěru pro žalovaného u konkrétně určeného poskytovatele úvěru. Zprostředkovatelská smlouva byla uzavřena nejprve ústní formou a následně stvrzena podpisem písemné smlouvy počátkem února 2021. Soud v daném případě uvěřil tvrzením žalobkyně, která byla prokazována výpovědí svědka [příjmení] a komunikací účastníků (sms, emaily). Takto bylo prokázáno, že žalobkyně vyvíjela zprostředkovatelskou činnost pro žalovaného nejméně od října 2020, účelu zprostředkovatelské smlouvy pak bylo dosaženo, když 22. 1. 2021 byla uzavřena úvěrová smlouva. Žalovaný nezpochybnil, že k uzavření úvěrové smlouvy došlo, přičemž jednání byla vedena se svědkem [příjmení]. Žalovaný též nepopíral, že od počátku věděl, že svědek [příjmení] je zástupcem žalobkyně (nikoli poskytovatele úvěru). Odměna za zprostředkování byla ve smlouvě stanovena částkou 226 000 Kč a její splatnost nastala 10. den po uzavření úvěrové smlouvy, v tomto případě tedy 1. 2. 2021. Soud neuvěřil obraně žalovaného, který tvrdil, že mu zprostředkovatelská smlouva byla„ podstrčena“ až při podpisu ostatních dokumentů na poště a neměl možnost si smlouvu přečíst. Z výpovědi svědka [příjmení] vyplynulo, že sice zprostředkovatelskou smlouvu v písemné podobě neposkytoval žalovanému předem, avšak žalovaný měl před podpisem smlouvy dostatek času se s jejím textem seznámit, když čekali na poště, a smlouvu bez námitek podepsal. Tvrzení žalovaného, že smlouvu nečetl a k jejímu podpisu byl v podstatě donucen, protože potřeboval uzavřít smlouvu o úvěru, soud neuvěřil. Z komunikace žalovaného a svědka [příjmení] totiž vyplývá, že žalovaný se s úvěrovou dokumentací seznamoval předem, dokonce byl zrušen původní termín podpisu smluv, protože žalovaný chtěl ještě některé záležitosti projednat s právníkem. Bylo by pak s podivem, že by zprostředkovatelskou smlouvu (byť ji neměl předem k dispozici) žalovaný podepsal, aniž by se seznámil s jejím obsahem. Zprostředkovatelská smlouva má rozsah dvou stran, neobsahuje žádná složitá ujednání, práva a povinnosti stran jsou jasně vymezeny. Dále soud přihlédl i ke skutečnosti, že žalovaný zprostředkovatelskou smlouvu i smlouvu o úvěru uzavíral jako podnikatel, lze tedy u něho očekávat vyšší míru zkušeností s uzavíráním smluv i větší míru obezřetnosti při jednotlivých právních jednáních. Soud tedy uzavřel, že zprostředkovatelská smlouva mezi účastníky byla uzavřena platně a v návaznosti na dosažení účelu smlouvy, tj. uzavření smlouvy o úvěru s úvěrujícím [právnická osoba], vznikl žalobkyni nárok na zaplacení sjednané odměny. Žalobě proto bylo vyhověno a žalobkyni byl přiznán i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, a to od 2. 2. 2021, tedy po uplynutí 10 dnů jako lhůty k plnění od uzavření úvěrové smlouvy. V době od 23. 1. 2021 do 1. 2. 2021 nebyl žalovaný ještě v prodlení s plněním svého závazku, proto byl v této části nárok na přiznání úroku z prodlení zamítnut.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 79 518,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 040 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 226 000 Kč sestávající z částky 9 220 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 610 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 57 420 Kč ve výši 12 058,20 Kč.