218 C 112/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 25 291,06 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 164,26 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 164,26 Kč od 24. 11. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 126,80 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 591,94 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 25 126,80 Kč od 24. 11. 2023 do zaplacení, a s úrokem ve výši 29 % ročně jdoucím z částky 23 326,80 Kč od 17. 5. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 464 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové částky 25 291,06 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba., IČ: IČO (dále jen „banka“), byla dne 17. 2. 2010 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení bankovního účtu č. č. účtu pro žalovaného. Následně smluvní strany sjednaly také poskytování kontokorentního úvěru Anonymizováno k tomuto běžnému účtu. Nárok 1) tvoří nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu žalovaného ve výši 164,26 Kč, který vznikl po zrušení poskytování kontokorentního úvěru Anonymizováno a převedení debetního zůstatku běžného účtu na úvěrový účet dne 16. 5. 2023. Nárok 2) je odůvodněn tím, že žalovanému byl v souvislosti se smlouvou o bankovních produktech a službách a dispozicemi k této smlouvě poskytnut úvěrový limit ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání Anonymizováno, že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Z tohoto důvodu banka využila svého práva ze smlouvy a všeobecných obchodních podmínek, zrušila žalovanému poskytování kontokorentu a debetní zůstatek ve výši 23 326,80 Kč převedla dne 11. 1. 2023 na nově otevřený úvěrový účet č. Anonymizováno/Anonymizováno. O převedení debetního zůstatku ve výši 23 326,80 Kč na zvláštní úvěrový účet banka žalovaného písemně informovala a umožnila je splácení ve splátkách. Žalovaný však dlužnou částku nesplácel, proto banka dopisem ze dne 16. 5. 2023 úvěr ke dni 16. 5. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 25 126,80 Kč. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na jistině úvěru částku 23 326,80 Kč a na poplatcích a pokutách částku 1 800 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je ve vztahu k oběma nárokům dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 11. 2023, s účinností ke dni 21. 11. 2023. Žalovaný byl o zaplacení upomínán i předžalobní výzvou ze dne 27. 2. 2024, dluh však nezaplatil.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. právnická osoba předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 11. 2023 a seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 11. 2023, smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 17. 2. 2010, dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 12. 10. 2020, produktových a obchodních podmínek původního věřitele, výpisů z účtů žalovaného, oznámení o zesplatnění ze dne 18. 5. 2023 a předžalobní upomínky ze dne 27. 2. 2024 vzal soud za prokázané, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek je dána aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání předmětných pohledávek. Dle uzavřené smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 17. 2. 2010 a dispozic k této smlouvě ze dne 12. 10. 2020, obchodních podmínek a úvěrové historie bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zřídila a vedla pro žalovaného běžný účet č. č. účtu. Ze smlouvy a obchodních podmínek původního věřitele dále vyplývá, že pokud není účastníky smlouvy sjednán povolený debet, je záporný zůstatek na běžném účtu považován za debet nepovolený a je okamžitě splatný původnímu věřiteli. Podle dispozic ze dne 12. 10. 2020 banka poskytla žalovanému kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané finanční prostředky bance splácet způsobem sjednaným ve smlouvě, tj. zejména dodržovat minimální měsíční kreditní příjem ve výši 50 % povoleného limitu a nepřekračovat povolený limit. Žalovaný úvěr stanoveným způsobem nesplácel, na upomínání nereagoval. Právní předchůdkyně žalobkyně proto zrušila poskytování Anonymizováno, dlužnou částku ve výši 23 326,80 Kč ke dni 11. 1. 2023 převedla na zvláštní úvěrový účet a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve splátkách. Po převedení debetního zůstatku z běžného účtu na zvláštní úvěrový účet došlo ze strany žalovaného k nepovolenému přečerpání běžného účtu, přičemž dlužná částka ke dni 16. 5. 2023 činila 164,26 Kč. O postoupení pohledávek byl žalovaný písemně informován. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky písemně vyzýván, soud však neměl k dispozici žádný důkaz, který by svědčil o zaplacení dlužné částky.

4. Ve vztahu k nároku I soud s ohledem na datum uzavření smlouvy o bankovních produktech a službách, za použití ustanovení § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, se smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Ve vztahu k nároku II byla věc posouzena podle příslušných ustanovení občanského zákoníku, neboť k poskytování Anonymizováno došlo na základě Dispozic ke smlouvě ze dne 12. 10. 2020. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

5. Soud tedy dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o běžném účtu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně vedla pro žalovaného běžný účet a dále poskytla žalovanému úvěr, obecně označovaný jako kontokorent, tedy umožnila mu čerpat z běžného korunového účtu peněžní prostředky až do výše debetního zůstatku, který v tomto případě činil 20 000 Kč. Žalovanému vznikla povinnost nepřekračovat povolený limit čerpání a v případě přečerpání finančních prostředků nepovolený debetní zůstatek věřiteli neprodleně splatit. Žalovaný tyto povinnosti nedodržel, žaloba proto byla podána důvodně, a soud jí v celém rozsahu vyhověl, včetně přiznání úroků z úvěru i úroků z prodlení v zákonné výši.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 464 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 012 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 291,06 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).