218 C 117/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím z částky 1 708,48 od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky 2 777,24 od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Co do částky [částka] se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky 2 577,08 od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VII. Co do částky [částka] se žaloba zamítá.

VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedených částek s odůvodněním, že podle uzavřených smluv odebírala žalovaná plyn a elektrickou energii, za realizovanou spotřebu plynu a elektřiny nezaplatila a nezaplatila ani smluvní pokuty za prodlení se zaplacením záloh a za prodlení se zaplacením předchozích faktur. Dále si strany sjednaly, že pro případ předčasného ukončení smlouvy o sdružených dodávkách plynu i elektřiny má žalovaná povinnost zaplatit smluvní pokutu ([částka] v případě smlouvy o dodávkách plynu, [částka] v případě smlouvy o dodávkách elektřiny) za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky až do konce trvání smlouvy. Smlouva o dodávce plynu byla ukončena ke dni [datum] a žalované tak byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši [částka] představující smluvní pokutu [částka] za každý z 26 měsíců (od října 2020 do listopadu 2022), když po tuto dobu měla smlouva trvat. Smlouva o dodávce elektřiny byla ukončena ke dni [datum] a žalované tak byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši [částka] představující smluvní pokutu [částka] za každý z 24 měsíců (od června 2020 do června 2022), když po tuto dobu měla smlouva trvat. Smluvní pokuty za předčasné ukončení smluv byly sjednány přímo ve smlouvách a posilují tak právní jistotu stran. Smlouvy sice byly uzavřeny adhezním způsobem, ujednání o smluvní pokutě za předčasné ukončení smlouvy jsou však součástí konkrétní produktové propozice daného smluvního vztahu. Žalovaná měla možnost si smlouvy před jejich uzavřením prostudovat. Smlouvy se žalovanou byly uzavřeny na dobu určitou a žalovaná tak získala výhodnější ceny plynu i elektřiny. Smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy zajišťují dodržování závazků po sjednanou dobu, jedná se o pokuty svou výší přiměřené, které jsou standardem v daném odvětví. V případě, kdy doba trvání smlouvy není dodržena, představuje smluvní pokuta paušalizovanou náhradu škody, která žalobkyni vznikla či mohla vzniknout. Smluvní vztahy byly se žalovanou ukončeny pro opakované porušení platebních povinností z její strany.

2. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán pro pochybnost o oprávněnosti celého uplatněného nároku. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. Žalobkyně na žalobě v celém rozsahu setrvala, zdůrazňovala výhodnost produktu Optimal, který měla žalovaná uzavřený u obou komodit, oproti produktu Standard. Zásadní rozdíl v těchto produktech spočívá v tom, že produkt Optimal je fixován na určitou dobu, kdy zákazník by měl délku jejího trvání dodržet, a pokud tak neučiní, jsou stanoveny smluvní pokuty. Oproti tomu produkt Standard je sjednán na dobu neurčitou, přičemž zákazník je oprávněn smlouvu ukončit kdykoliv, s výpovědní dobou tři měsíce. Rozdíl ve výši ceny stanovené v těchto obou produktech je pro zákazníka příznivý a filozofie produktu Optimal spočívá v tom, že cena, kterou dopředu zákazník zná, po 10 nebo 12 měsících, podle toho, jak je produkt modelován, postupně klesá, s tím, že zákazník má garantován bonus za každé období 10 nebo 12 měsíců. Pokud by zákazník měl po stejné období sjednán produkt Standard, tak jeho cena je naopak navyšována, protože se mění podmínky na trhu, zejména v poslední době, kdy obchodník, pokud nemá zajištěnou pro zákazníka komoditu, musí ji nakupovat na trhu za spotové ceny.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána. Soud za tohoto stavu věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).

4. Podle předložené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum], ceníku a obchodních podmínek uzavřely žalobkyně a žalovaná s účinností od [datum] smlouvu o dodávkách plynu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], na dobu 36 měsíců, s automatickou prolongací v kategorii Domácnost. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalované zemní plyn, žalovaná se zavázal hradit pravidelnou měsíční zálohu ve výši [částka] a spotřebovaný plyn na základě žalobkyní vystavených faktur. Strany si sjednaly pro případ prodlení žalované s jakoukoliv platbou delší než 10 dní smluvní pokutu ve výši [částka]. Dále byla ujednána smluvní pokuta, kdy mimo jiné v případě, že žalobkyně odstoupí od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkami ze strany zákazníka (žalované), má podle uzavřené smlouvy zákazník v kategorii Domácnost uhradit smluvní pokutu [částka] za každý kalendářní měsíc neodebírání plynu do konce sjednané doby trvání smlouvy. Ze smlouvy je také patrné, že žalovaná se po dobu trvání smlouvy nezavázala odebrat žádné konkrétní množství elektrické energie a že v případě neodebírání elektrické energie jí žádná sankce po dobu trvání smlouvy nehrozí (např. smluvní pokuta). Z faktur bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované za spotřebu plynu za období od [datum] do [datum] celkovou částku [částka], splatnou dne [datum] a za období od [datum] do [datum] částku [částka], splatnou na základě opravného daňového dokladu dne [datum]. Zálohy v obou sledovaných obdobích hrazeny nebyly, součástí druhé faktury bylo i vyúčtování smluvní pokuty ve výši 4 x [částka] za prodlení se zaplacením záloh a za prodlení se zaplacením předchozí faktury. Z vyúčtování smluvní pokuty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované byla vyúčtována smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy o sdružených dodávkách plynu ve výši [částka]. Z vyúčtování smluvní pokuty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši [částka] za prodlení se zaplacením faktury [číslo] jejíž splatnost nastala [datum]. V souvislosti s uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu přistoupila žalovaná podle Přihlášky k [anonymizováno] pojištění domácnosti ze dne [datum] k pojistné smlouvě uzavřené mezi [právnická osoba], jako pojistitelem a žalobkyní jako pojistníkem. Žalovaná se zavázala platit pojistné ve výši [částka] měsíčně, první pojistné bylo podle plánu záloh a plateb ze dne [datum] splatné ke dni [datum]. Žalovaná byla o zaplacení dlužného pojistného ve výši [částka] upomínána dopisem ze dne [datum]. Z upomínky, oznámení o přerušení dodávky, ukončení smlouvy, odstoupení, předžalobní upomínky, podacího archu a dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně nejprve upomínala žalovanou o zaplacení, poté žalovanou upozornila na možnost přerušení dodávky plynu z důvodu jejího prodlení a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, následně žalobkyně odstoupila od výše uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, a to s účinností dnem doručení odstoupení od smlouvy žalované. Následně žalobkyně žalovanou opět o zaplacení upomínala.

5. Podle předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], ceníku a obchodních podmínek uzavřely žalobkyně a žalovaná s účinností od [datum] smlouvu o dodávkách elektřiny do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], na dobu 30 měsíců, s automatickou prolongací v kategorii Domácnost. Žalobkyně se touto smlouvou zavázala dodávat žalované elektřinu, žalovaná se zavázal hradit pravidelnou měsíční zálohu ve výši [částka] a spotřebovanou elektřinu na základě žalobkyní vystavených faktur. Strany si sjednaly pro případ prodlení žalované s jakoukoliv platbou delší než 10 dní smluvní pokutu ve výši [částka]. Dále byla ujednána smluvní pokuta, kdy mimo jiné v případě, že žalobkyně odstoupí od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkami ze strany zákazníka (žalované), má podle uzavřené smlouvy zákazník v kategorii Domácnost uhradit smluvní pokutu [částka] za každý kalendářní měsíc neodebírání elektřiny do konce sjednané doby trvání smlouvy. Ze smlouvy je také patrné, že žalovaná se po dobu trvání smlouvy nezavázala odebrat žádné konkrétní množství elektrické energie a že v případě neodebírání elektrické energie jí žádná sankce po dobu trvání smlouvy nehrozí (např. smluvní pokuta). Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované za spotřebu elektřiny (po zohlednění záloh) za období od [datum] do [datum] celkovou částku [částka], splatnou dne [datum]. Součástí této faktury bylo i vyúčtování smluvní pokuty ve výši 2 x [částka] za prodlení se zaplacením záloh a za prodlení se zaplacením předchozí faktury. Z vyúčtování smluvní pokuty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované byla vyúčtována smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ve výši [částka]. Z upomínky, oznámení o přerušení dodávky, ukončení smlouvy, odstoupení, předžalobní upomínky, podacího archu a dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně nejprve upomínala žalovanou o zaplacení, poté žalovanou upozornila na možnost přerušení dodávky elektřiny z důvodu jejího prodlení a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, následně žalobkyně odstoupila od výše uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, a to s účinností dnem doručení odstoupení od smlouvy žalované. Následně žalobkyně žalovanou opět o zaplacení upomínala.

6. Další důkazy, např. smlouvami o sdružených službách dalších dodavatelů, ceníky služeb a smluvních pokut, rozhodnutími krajských soudů či kalkulací roční platby, soud neprováděl pro nadbytečnost.

7. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztahy ukončila dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv zaplatila, ani že by její závazky zanikly z jiného důvodu.

8. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaná uzavřely kupní smlouvy na dodávky zemního plynu a elektrické energie, podle kterých žalovaná ve shora uvedených obdobích odebrala zemní plyn a elektrickou energii ve shora uvedených hodnotách, spotřeba jí plynu jí byla vyúčtována fakturami splatnými dne [datum] a dne [datum], spotřeba elektřiny jí byla vyúčtována fakturou splatnou dne [datum]. Žalovaná fakturované částky nezaplatila, nezaplatila ani sjednané smluvní pokuty a pojistné za pojištění domácnosti, k němuž na základě smlouvy s žalobkyní přistoupila. Současně nezaplatila ani sjednanou smluvní pokutu.

9. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikly právní vztahy z kupních smluv uzavřených podle § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („občanský zákoník“) s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona. Žalovaná nesplnila svou základní povinnost kupujícího zaplatit za poskytnuté zboží (služby) kupní cenu podle § 2118 občanského zákoníku. Proto soud nárokům žalobkyně na zaplacení kupních cen za dodané energie vyhověl. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl prodávajícímu též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z jednotlivých dlužných částek ode dne prodlení do zaplacení. Žalobkyni byly podle § 2048 občanského zákoníku přiznány i smluvní pokuty ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s úhradou, neboť tyto pokuty soud shledal ještě jako přiměřené.

10. Pokud jde o uplatněné nároky na smluvní pokuty ve výši [částka] a [částka], soud žalobu zamítl, neboť ujednání, o která se tento nárok opírá, shledal nepřiměřenými podle § 1813 občanského zákoníku a v souladu s § 1815 občanského zákoníku k nim nepřihlédl z následujících důvodů.

11. Předmětné ujednání – přestože je formálně v obou smlouvách označeno jako„ pokuta“ – nelze po právní stránce považovat za smluvní pokutu ve smyslu § 2048 občanského zákoníku. Z tohoto ustanovení plyne, že smluvní pokutu lze ujednat toliko pro případ porušení smluvené povinnosti. I konstantní judikatura dovozuje, že smluvní pokutu lze sjednat pouze pro případ porušení smluvní povinnosti, a nikoliv jiné právní skutečnosti, zejména výkonu práva (mezi které řadí mj. odstoupení či výpověď smlouvy druhou stranou, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4469/2010). V daném případě je„ smluvní pokuta“ konstruována tak, že žalobkyně je oprávněna ji žádat, jestliže zákazník opakovaně poruší platební povinnost ze smlouvy. Potud je vše v pořádku. Výše pokuty se však odvíjí od doby ukončení nebo přerušení dodávky ze strany žalobkyně do konce sjednané doby trvání smlouvy. Přerušení (ukončení) dodávky plynu nebo elektřiny je přitom právem žalobkyně plynoucím z § 30 odst. 1 písm. d) energetického zákona, resp. § 61 odst. 1 písm. d) energetického zákona, kterého nemusí nikdy využít. Jinak řečeno, dokud žalobkyně nevyužije svého práva přerušit (ukončit) dodávku zákazníkovi (což je co do důsledků srovnatelné s odstoupením od smlouvy), právo na„ pokutu“ jí nevznikne, neboť ani nelze určit její výši. Právní skutečností, která zakládá nárok žalobkyně, proto není pouze porušení smlouvy zákazníkem, ale vedle toho i výkon práva žalobkyně na přerušení (ukončení) dodávky. Nemůže se tedy jednat o smluvní pokutu. Účastníkům samozřejmě nic nebrání v tom, aby do smlouvy zakotvili i takovéto nepojmenované ujednání. Jelikož však nejde o smluvní pokutu, jsou bezpředmětné veškeré úvahy žalobkyně o tom, že dané ujednání má paušálně kompenzovat údajnou škodu na její straně. Ustanovení § 2050 občanského zákoníku, které vylučuje právo věřitele na náhradu škody vzniklé z porušení utvrzené povinnosti, se totiž vůbec nepoužije, a stejně tak se neuplatní ani závěry judikatury o uhrazovací funkci smluvní pokuty.

12. Absurdnost úvah žalobkyně o funkci tohoto ustanovení jako určité paušální náhrady škody lze snadno demonstrovat. Základní podmínkou práva na náhradu škody je její vznik v příčinné souvislosti toliko s porušením (smluvní či zákonné) povinnosti (§ 2910 či § 2913 občanského zákoníku), a nikoliv výkonem práva. Povinností, kterou dané ujednání zajišťuje (odhlédne-li soud od toho, že je navázáno i na výkon práva žalobkyní), je navíc toliko platební povinnost zákazníka. V důsledku jejího porušení může žalobkyni maximálně vzniknout škoda způsobená tím, že nebude mít k dispozici peníze, které měl zákazník zaplatit. Žalovaná nebyla dle trvající smlouvy povinna odebrat jakékoli určité množství energie a žalobkyni tak ani nemohla vzniknout žádná škoda v případě neodebírání energie v době bez platné smlouvy. Soud zároveň žádným způsobem nepochybuje o tom, že se v této části jedná o obdobu smluvní pokuty a nikoli o jakousi vzniklou škodu. Posuzované ujednání tak má ve skutečnosti úplně jinou funkci, než žalobkyně prezentuje. To shrnul Krajský soud v Praze v rozsudku ve věci sp. zn. 27 Co 30/2021:„ Jinými slovy představuje uvedená smluvní pokuta ve spojení s uzavřením smlouvy na dobu určitou 30 měsíců (bez sjednané možnosti výpovědi) a nikoli na dobu neurčitou, kde je výpovědní doba explicitně regulovaná (na maximálně tři měsíce), obyčejný„ spotřebitelský zámek,“ tedy snahu žalobkyně nepřiměřeně omezovat po určitou dobu spotřebiteli právo bezplatné volby dodavatele elektřiny, aniž by za to spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Nejde o smluvní pokutu vázanou na prodlení. Není také pravdou, jak žalobkyně uvedla, že by bylo neplatné„ veškeré ujednání“ smluv na dobu určitou, neboť brání v možnosti zvolit si dodavatele elektřiny kdykoliv. Problém spočívá v zákazu výpovědi smlouvy (v obcházení zákona), ve spojení s dobou trvání smlouvy a konstrukcí smluvní pokuty. Prostřednictvím předpřipraveného ujednání o době určité (s automatickou prolongací) a o smluvní pokutě, která ekonomicky představuje„ odstupné“ za předčasné ukončení smlouvy (iniciované druhou stranou), je na spotřebitele (žalovaného) vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k vynucení sjednané doby smlouvy delší než tři měsíce (zde jen po dobu 30 měsíců, potenciálně však i na jakoukoli delší dobu). Takové ujednání je zjevně nevyvážené v neprospěch spotřebitele a nelze k němu přihlížet, jak shora uvedeno.“ 13. „ Smluvní pokuta“ je tedy vlastně nepřiměřeným prostředkem k omezení smluvní volnosti spotřebitele. Na žalovanou, jakožto spotřebitele, je vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu, přičemž v oblasti energetiky je takové ujednání v rozporu se zásadou ochrany slabší strany v právu (např. § 433 občanského zákoníku) a v rozporu s právem zákazníka na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny (§ 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona). V procesu kontraktace totiž spotřebitel zajišťuje pro sebe zásadní službu potřebnou pro život a obchodník v tomto nesmí svého postavení zneužívat k nepřiměřeným podmínkám, které mají jednostranně zajišťovat jeho zisk. K tomuto ujednání tak nelze přihlížet (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2021, č. j. 21 Co 222/2020 – 58, a tam v bodě 36 odkazovaná rozhodnutí tohoto soudu, např. sp. zn. 21 Co 219/2020 či sp. zn. 27 Co 110/2020).

14. Při hodnocení přiměřenosti je dále třeba přihlédnout k tomu, že dané ujednání představuje jakousi paušální náhradu za to, že smlouvou sjednaný smluvní vztah skončil, aniž by bylo vyváženo ve prospěch spotřebitele v případě, že by smluvní vztah skončil z vůle druhé smluvní strany. Navíc do smlouvy bylo vtěleno vedlejší ujednání nazvané jako„ Ostatní ujednání“ obsahující komplex smluvních pokut, které rovněž stíhají výlučně žalovanou a jsou vázány nejen na porušení smluvních povinností, ale i na různé další právní skutečnosti. Pro porušení platebních povinností, ať již jde o povinnost platit zálohy či vyúčtovanou cenu dodávky, už byla zcela jednoznačně sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou po dobu delší 10 dnů. Žalobkyně využívá své silnější pozice při uzavírání spotřebitelské smlouvy a fakticky přistupuje ke dvojí sankci slabší smluvní strany za totéž porušení smlouvy. Již jen v samotném znění smlouvy tak soud spatřuje ujednání, které v rozporu s požadavkem přiměřenosti zakládá významnou nerovnováhu povinností stran v neprospěch spotřebitele.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalované, která měla v této věci větší úspěch, než žalobkyně, žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly.