218 C 135/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 729,87 spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující vnikl tento nárok z titulu porušení smlouvy o zřízení a vedení sporožirového účtu, kterou žalovaná uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba (dále jen původní věřitel).

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná uzavřela dne datum prostřednictvím své zákonné zástupkyně s původním věřitelem smlouvu označenou jako Smlouva o účtu. Součástí uvedené smlouvy byly rovněž obchodní podmínky původního věřitele a sazebník poplatků, na něž smlouva přímo odkazovala. Z obchodních podmínek původního věřitele vyplývá, že pokud není účastníky smlouvy sjednán povolený debet, je záporný zůstatek na běžném účtu považován za debet nepovolený a je okamžitě splatný původnímu věřiteli. Na základě této smlouvy byl původním věřitelem žalované zřízen a veden běžný účet č. bankovní účet. Žalovaná čerpala z účtu finanční prostředky tak, že na tomto účtu došlo ke vzniku debetu ve výši částka, a to ke dni datum. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum je dána aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání předmětné pohledávky.

4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními, za použití ust. § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obchodní zákoník“), se smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obchodního zákoníku lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

5. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu ustanovení § 708 odst. 1 obchodního zákoníku. Na základě této smlouvy zřídil původní věřitel žalované běžný bankovní účet. Žalovaná v rozporu s uvedenou smlouvou a obchodními podmínkami, čerpala z účtu finanční prostředky tak, že ke dni datum vykazoval její účet záporný zůstatek. Podle obchodních podmínek původního věřitele tak vznikla žalované povinnost s okamžitou splatností záporný zůstatek původnímu věřiteli vrátit. Vzhledem k tomu, že tak žalovaná neučinila, vzniklo původnímu věřiteli právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení, a to ode dne čerpání nepovoleného debetu. Původní věřitel následně předmětnou pohledávku za žalovanou vyplývající ze shora uvedené smlouvy účinně postoupil včetně veškerého příslušenství žalobkyni. Protože se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).