218 C 142/2020
V PLATNOSTIOkresní soud v Kladně rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení dlužné jistiny úvěru, který žalovaný nesplnil v plném rozsahu. Soud uznal platnost smlouvy o úvěru uzavřené elektronicky, i když nebyla ve formě vyžadované § 562 občanského zákoníku, protože byla prokázána skutečná výměna finančních prostředků a převzetí úvěru žalovaným. Nárok na úrok z prodlení byl vypočítán podle § 1970 občanského zákoníku ve výši 9,75 % ročně od splatnosti poslední splátky. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, včetně nákladů zastoupení advokátem.
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně jdoucím z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že její právní předchůdce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru, podle které žalovaný v plném rozsahu nevrátil zapůjčené finanční prostředky.
2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum. Žalobkyně svou neúčast u jednání předem písemně omluvila, na žalobě v celém rozsahu setrvala. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na svou obranu nic neuvedl. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně a včas předvolán. Soud za tohoto stavu jednal v nepřítomnosti účastníků.
3. Podle smlouvy o úvěru ze dne datum půjčil právní předchůdce žalobkyně právnická osoba, IČO) žalovanému částku částka. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit ve 12 splátkách po částka měsíčně se splatností do každého 24. dne v měsíci počínaje dnem datum Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaný se nejprve elektronicky registroval jako zájemce o úvěr vyplněním formuláře na internetových stránkách původního věřitele. V rámci toho vyplnil své identifikační údaje. Pod takto získanou elektronickou identitou pak elektronicky (kliknutím) vybral požadovanou částku a vyjádřil i souhlas se smluvními podmínkami na předem připraveném předtisku smlouvy a obchodních podmínek. Z předložených dokumentů to samo o sobě nevyplývá, nicméně výplata finančních prostředků byla prokázána výpisem z účtu. Tím byla i potvrzena totožnost osoby, která registraci provedla, jakož i skutečnost, že podle sjednaných podmínek převzala půjčenou částku, jinak by totiž žalobkyně neměla důvod konkrétní osobě peníze zasílat a žalovaný neměl důvod peníze přebírat, zejména pokud sám žalovaný nic netvrdil o jiném důvodu či o jiných podmínkách pro převzetí peněz v daném místě a čase. Je tedy zřejmé, že důvodem plnění byl v dokumentaci popsaný úvěr. Samotná (zcela anonymní) registrace (elektronická identita) by naproti tomu pro uzavření smlouvy právě se žalovaným nepochybně v dostatečné míře nesvědčila, stejně jako tvrzené (a jinak nedoložené) uzavření smlouvy kliknutím. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil pouze jedinou splátku ve výši částka, která byla započtena na částečnou úhradu poplatků, úroku z úvěru a jistiny úvěru. Žalobkyně se domáhá pouze zaplacení zbývající dlužné jistiny ve výši částka, ostatní sjednané nároky (poplatky, úrok z úvěru, smluvní pokuty) nepožaduje. Podle smlouvy o postoupení pohledávek byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni. To bylo také žalovanému písemně oznámeno.
4. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatil více, než připouštěla žalobkyně, ať již před zesplatněním úvěru, či poté, včetně období po postoupení pohledávky. Soud tedy vycházel z toho, že nic víc uhrazeno nebylo.
5. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný sjednali dne datum smlouvu o úvěru, podle které žalovaný čerpal úvěr ve výši částka, který se zavázal zaplatit ve sjednaných splátkách. Svůj závazek ale v celém rozsahu nesplnil. K zesplatnění úvěru došlo marným uplynutím sjednané doby úvěru (12 měsíců).
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Smlouva o úvěru ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu právního jednání, lze ji tedy uzavřít v libovolné formě (§ 559 občanského zákoníku). Proto se soud nezabýval tím, zda smlouva byla uzavřena elektronicky v písemné formě alespoň v souladu s § 562 občanského zákoníku. Patrně nebyla, neboť ani podle tvrzení žalobkyně nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalovaného. Z předložených dokumentů také nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska § 561 občanského zákoníku je také zřejmé, že smlouva nebyla žalovaným elektronicky podepsána uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem. V daném případě nicméně není pochyb o tom, komu a za jakých podmínek byly finanční prostředky zapůjčeny, finanční prostředky převzal žalovaný, nedostatek písemné formy není relevantní.
8. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný nesplnil v celém rozsahu svou povinnost vrátit úvěr, který podle platné smlouvy o úvěru čerpal. Pohledávka přešla na žalobkyni postoupením podle § 1879 a násl. občanského zákoníku Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky úvěru. Proto soud žalobě zcela vyhověl.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.