218 C 147/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 53 332,80 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobce, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 53 332,80 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 21 538 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne 1. 1. 2001 uzavřel žalovaný, jako nájemce, smlouvu s panem [celé jméno žalobce] a paní [jméno] [příjmení], jako pronajímateli, jejímž předmětem byl pronájem nebytových prostor v přízemí domu na adrese [adresa žalované a žalobce]. Dne 30. 12. 2015 uzavřel žalovaný dodatek ke smlouvě s žalobcem a panem [jméno] [celé jméno žalobce] Cena pronájmu byla sjednána ve výši 20 000 Kč měsíčně, přičemž žalobci náležela částka ve výši 3 333,30 Kč, podle článku 4 dodatku. Žalovaný však toto nájemné žalobci nehradil. Vzhledem k tomu, že žalobce byl spoluvlastníkem předmětné nemovitosti do 3. 12. 2018, výše dluhu žalovaného se rovná částce za dlužné nájemné od srpna 2017 do listopadu 2018 Celkem se tak jedná o částku ve výši 53 332,80 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k uhrazení uvedené částky, ke dni podání žaloby však žalobce žádnou platbu neobdržel.

2. Soud žalobě vyhověl elektronickým platebním rozkazem, proti němuž žalovaný podal včas odpor. Ve vyjádření k žalobě učinil žalovaný nesporným, že dne 1. 1. 2001 došlo k uzavření smlouvy o nájmu nebytových prostor mezi [celé jméno žalobce], narozeným [datum] (dále jen„ [celé jméno žalobce] st.“) a [jméno] [příjmení], jako pronajímateli, a žalovaným jako nájemcem. K této smlouvě byl dne 30. 12. 2015 uzavřen dodatek [číslo] mezi [celé jméno žalobce] st., [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] (dále jen„ [jméno] [celé jméno žalobce]“), a žalobcem, jako pronajímateli, a žalovaným, jako nájemcem, který nahradil původní znění smlouvy, jak plyne z ustanovení článku 6 dodatku [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy byly žalovanému na dobu neurčitou pronajaty následující nebytové prostory sloužící k podnikání: nebytový prostor v přízemí a suterénu domu (budovy) [adresa] v ul. [ulice], [obec], parkovací stání pro 5 automobilů o výměře 120 m2 na pozemku parc. [číslo] dvougaráž o výměře 30 m2 a jednoduchá garáž o výměře 15 m2 na pozemku parc. č. st. [číslo], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] evidovaném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Slaný, pro katastrální území Slaný, obec Slaný (dále jen„ Předmět nájmu“). Nárok uplatněný žalobcem však žalovaný neuznává, neboť takový nárok nevznikl. Důvodem je skutečnost, že počátkem roku 2017 byla mezi tehdejšími spoluvlastníky nemovitostí v ulici [ulice a číslo], [PSČ] [obec] (včetně budovy a pozemků, na kterých byl umístěn Předmět nájmu dle Smlouvy), jmenovitě mezi žalobcem, jeho otcem [celé jméno žalobce] st., a bratrem žalobce [jméno] [celé jméno žalobce] (kteří byli zároveň rozhodujícími osobami v družstvu žalovaného), uzavřena dohoda, v rámci které bylo sjednáno, že Smlouva bude v budoucnosti ukončena, a že žalovaný tudíž nebude hradit platby z titulu nájemného na účty jednotlivých osob/spoluvlastníků na straně pronajímatele. Prostory, které byly v Předmětu nájmu žalovanému pronajaty, totiž mj. nebyly fakticky užívány a v Předmětu nájmu bylo toliko umístěno sídlo žalovaného. Součástí zmiňované dohody spoluvlastníků bylo i ujednání, že náklady nezbytné pro údržbu a provoz nemovitostí v jejich spoluvlastnictví budou v dalším období hrazeny z plateb prováděných žalovaným za poskytnutí sídla, tedy z titulu možnosti vedení administrativního sídla žalovaného v nemovitostech spoluvlastníků. Tyto platby žalovaného přitom měly být (a byly) hrazeny na společný účet spoluvlastníků vyčleněný k tomuto účelu, jednalo se o účet č. [bankovní účet], vedený u [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba], který byl založen již v předchozím období a žalobce měl k němu sjednán pasivní přístup. O této dohodě byl informován i žalobce a souhlasil s ní. V souladu s výše uvedeným a dle ustanovení čl. 6 Smlouvy proto žalovaný dne 21. 3. 2017 Smlouvu vypověděl. Na základě této výpovědi došlo ke dni 30. 6. 2017 k ukončení nájmu na základě Smlouvy. V následujícím období od července 2017 nájem dle Smlouvy již neprobíhal a v intencích širší dohody z počátku roku 2017 byly veškeré náklady (případně jejich značná část) na provoz a údržbu nemovitostí ve spoluvlastnictví žalobce a tou dobou již jen jeho bratra [jméno] [celé jméno žalobce] hrazeny ze společného účtu, na který posílal žalovaný platby za sídlo a využívání části prostor v suterénu ke skladování. Je přitom možné, že o těchto platbách mohlo být obecně referováno jako o nájmu i po skončení Smlouvy, nicméně rozhodně se nejednalo o nájem na základě Smlouvy. Některé náklady na provoz a údržbu nemovitostí však byly hrazeny rovněž v hotovosti. Realizované náklady na provoz a údržbu nemovitostí ve spoluvlastnictví žalobce a [jméno] [celé jméno žalobce] nebyly zdaleka zanedbatelné a jen za období od července 2017 do listopadu 2018 činily minimálně částku ve výši 151 505 Kč Tyto náklady tak fakticky nesl žalovaný k benefitu žalobce. Samozřejmostí byly rovněž platby související s běžným provozem nemovitostí, jako jsou náklady na vodu, plyn, elektřinu atd. Na základě darovací smlouvy ze dne 26. 5. 2017 uzavřené mezi [celé jméno žalobce] st. a [jméno] [celé jméno žalobce], jejímž předmětem bylo darování 2/3 spoluvlastnického podílu na nemovitostech v ulici [ulice] ve prospěch [jméno] [celé jméno žalobce], byly nemovitosti v ulici [ulice] vlastněny již jen žalobcem, s podílem o velikosti id. 1/6, a [jméno] [celé jméno žalobce], s podílem o velikosti id. 5/6. O skutečnosti, že žalobce o veškerých výše uvedených okolnostech, včetně okolnosti týkající se ukončení Smlouvy a ukončení nájmu, věděl a souhlasil s nimi, svědčí i jeho prohlášení obsažené v ustanovení čl. III. odst. 3.1 písm. c) a odst. 3.6 dohody o zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání uzavřené mezi žalobcem a jeho bratrem [jméno] [celé jméno žalobce] dne 3. 12. 2018, na základě které byly nemovitosti převedeny do výlučného vlastnictví [jméno] [celé jméno žalobce]. Na neexistenci pohledávky byl přitom žalobce upozorněn rovněž v reakci na jeho předžalobní výzvu ze dne 13. 7. 2020, a to dopisem žalovaného ze dne 23. 7. 2020. Žalovaný v souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi vznesl námitku nedostatku své pasivní legitimace. Z hlediska právní jistoty žalovaný dále vznesl vůči žalobci kompenzační námitku z titulu bezdůvodného obohacení, kterého se žalobci dostalo vzhledem k finančním prostředkům, které žalovaný poukázal na společný účet, a které byly investovány do Předmětu nájmu ve vlastnictví žalobce.

3. Žalobce v podání ze dne 18. 12. 2020 k obraně žalovaného zejména uvedl, že listinu označenou jako„ Výpověď smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 1. 2001, ve znění dodatku [číslo]“ považuje za nevěrohodnou. Tato listina mu nebyla nikdy doručena, a to přesto, že je označen jako jeden z jejích adresátů. Způsob doručení uvedený na listině, tedy„ osobně do poštovní schránky pronajímatele“ je navíc naprosto neprůkazný. Žalobce se o tom, že by listina, označená jako výpověď smlouvy, měla existovat, dozvěděl poprvé až z přípisu právního zástupce žalovaného v reakci na předžalobní výzvu zaslanou žalovanému v této věci. Žalobce v této souvislosti považoval za podivné, že dne 21. 3. 2017 mělo ze strany žalovaného, za nějž měl jednat mimo jiné pan [jméno] [celé jméno žalobce], dojít k vypovězení naprosto přesně identifikované nájemní smlouvy, když v dopise právního zástupce žalovaného (tehdy zastupujícího [jméno] [celé jméno žalobce] st. a [celé jméno žalobce] st.) ze dne 16. 10. 2017 zaslaném tehdejšímu právnímu zástupci žalobce je uvedeno mimo jiné uvedeno, že klienti nedisponují vyhotovením předmětné nájemní smlouvy ve znění jejího dodatku či dodatků. V textu listiny, označené jako výpověď, která měla být sepsána více než šest měsíců přede dnem sepisu shora zmíněného dopisu, však žalovaný (za nějž jedná [jméno] [celé jméno žalobce] st. a [jméno] [celé jméno žalobce] ml.) naprosto přesně cituje článek 6 předmětné nájemní smlouvy. Žalobce tedy vyslovil domněnku, listina označená jako„ Výpověď smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 1. 2001, ve znění dodatku [číslo]“ byla vyhotovena později, než 21. 3. 2017, a dle datace přípisu právního zástupce žalovaného i později než 16. 10. 2017 a popírá její pravost a pravdivost.

4. Žalovaný se k věci dále vyjádřil v písemném podání ze dne 21. 1. 2021, kdy zdůraznil, že žalobce se pokouší účelově znevěrohodnit žalovaného, aniž by reagoval na celou šíři argumentace. Žalobce se zejména vůbec nevyjádřil k doloženému skutkovému stavu, kdy žalobce odsouhlasil ukončení nájmu, toto deklaroval i v dohodě o vypořádání podílového spoluvlastnictví a kdy měl žalobce transparentní pasivní náhled na společný účet, z něhož je zřejmé, jaké platby byly kdy hrazeny a jak byly využity. Výpověď byla v návaznosti na dohodu spoluvlastníků žalovaným řádně zhotovena v březnu 2017 a následně doručena osobám na straně pronajímatele. Důvodem byla mj. i účetní stránka, kdy bylo nutno nájem ukončit i formálním způsobem. S ohledem na skutečnost, že počátkem roku 2017 byla mezi všemi tehdejšími spoluvlastníky nemovitostí v ulici [ulice a číslo], [PSČ] [obec], jmenovitě mezi žalobcem, jeho otcem [celé jméno žalobce] st., a jeho bratrem [jméno] [celé jméno žalobce] (kteří byli zároveň rozhodujícími osobami v družstvu žalovaného), uzavřena dohoda, v rámci které bylo sjednáno, že smlouva o nájmu bude v budoucnosti ukončena, žalovaný považoval za dostatečné doručit Výpověď„ pouze“ osobně do poštovní schránky na adresu [adresa žalované a žalobce]. Odsouhlasení uvedené dohody všemi spoluvlastníky, jakož i skutečnost, že všichni spoluvlastníci měli trvalý pobyt vedený na uvedené adrese a že všichni spolupracovali v rámci družstva žalovaného, vedly k volbě způsobu doručení Výpovědi. [jméno] považoval žalovaný pouze za formální završení dohody. Žalobce byl navíc průběžně ostatními spoluvlastníky opakovaně vyzýván k přebíraní pošty, která mu byla doručována na adresu trvalého pobytu. Nelze klást k tíži žalovaného, pokud žalobce přebírání pošty nerealizoval, v situaci, kdy měl v předmětné nemovitosti dobrovolně evidován trvalý pobyt. Pokud se žalobce snaží argumentovat citací z dopisu žalovaného ze dne 16. 10. 2017, a tím poukazovat na nevěrohodnost Výpovědi z důvodu jejího údajného pozdějšího vzniku, než je ve Výpovědi uvedeno, žalovaný uvádí následující. Konstrukce právního zástupce žalobce je v tomto směru zcela mylná a vytržená z kontextu, a vychází zřejmě z neznalosti okolností celého případu nebo případně z jejich úmyslného ignorování. Navzdory skutečnosti, že pracovní poměr žalobce byl žalovaným ukončen teprve 23. 2. 2018, první důvodná podezření na protiprávní a trestní jednání žalobce vůči žalovanému pojal žalovaný již v období září a října 2017 (tato podezření byla nakonec potvrzena). Proto právě od uvedeného období a získání prvních podezření vůči žalobci, žalovaný z povahy věci ověřoval a opakovaně v komunikaci se žalobcem vyžadoval veškeré dokumenty, na které se žalobce odvolával, a to i v případě, že žalovaný těmito dokumenty sám disponoval. Taktomu bylo i v případě nároku na zaplacení nájemného, který byl žalobcem vznesen v rámci dopisu ze dne 22. 9. 2017. Ačkoliv žalovaný od počátku disponoval originálem smlouvy o nájmu nebytových prostor, resp. jejím dodatkem [číslo] ze dne 30. 12. 2015, který původní smlouvu zcela nahradil (dále jen„ Dodatek“), s přihlédnutím k nepřístojnému a neakceptovatelnému jednaní žalobce, který se evidentně nezdráhal poškozovat žalovaného, požadoval žalovaný již z principu předložení veškerých dokumentů, na které se žalobce odvolával, a ze kterých dovozoval své nároky. Ze strany žalovaného se jednalo i o jakousi prevenci neboli snahu předejít tomu, aby byl žalovaný případně vystaven dalšímu protiprávnímu jednání žalobce.

5. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 1. 2001 bylo zjištěno, že pronajímatelé [celé jméno žalobce] st. a [jméno] [příjmení], pronajali touto smlouvou žalovanému nebytové prostory v přízemí nemovitosti v Balasově ulici [adresa] ve [obec] Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s tím, že nájem lze skončit výpovědí s výpovědní lhůtou 3 měsíce, která běží od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi druhé smluvní straně. Nájemné bylo počínaje od 1. 1. 2002 sjednáno ve výši 166 000 Kč ročně. Nájemce byl povinen uhradit nájemné pronajímateli nejpozději do 31. 12. běžného roku. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 1. 2001, který byl sjednán dne 30. 12. 2015, bylo zjištěno, že tímto dodatkem byla nahrazena původní smlouva z 1. 1. 2001. Pronajímatelé [celé jméno žalobce] st. (s podílem ve výši id. 4/6 vzhledem k celku), [jméno] [celé jméno žalobce] (s podílem ve výši id. 1/6 vzhledem k celku) a [celé jméno žalobce] (s podílem ve výši id. 1/6 vzhledem k celku), pronajali na základě dodatku [číslo] ze dne 30. 12. 2015 žalovanému nebytový prostor v přízemí a v suterénu domu [adresa] v [anonymizováno] ulici ve [obec] o celkové výměře 90 m2, dále přenechali nájemci k užívání parkovací stání pro pět automobilů na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území a obci [obec], dále dvougaráž o výměře 30 m2, a jednoduchou garáž o výměře 15 m2, obě umístěné na stavební parcele [číslo] v katastrálním území a obci [obec], to vše pro účely podnikání žalovaného. Nájemné bylo stanoveno dohodou ve výši 20 000 Kč měsíčně a bylo sjednáno, že [celé jméno žalobce] st. náleží částka 13 333,30 Kč měsíčně, [jméno] [celé jméno žalobce] náleží částka 3 333,30 Kč měsíčně a [celé jméno žalobce] náleží též částka 3 333,30 Kč měsíčně. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s obecnou tříměsíční výpovědní lhůtou, která počíná běžet od 1. dne měsíce následujícího po doručení výpovědi.

6. Z upomínky – výzvy před podáním žaloby ze dne 13. 7. 2020 a dokladu o doručení bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužného nájemného za období od července 2017 do listopadu 2018 v celkové výši 56 666,10 Kč, ve lhůtě 7 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla žalovanému doručena 17. 7. 2020. Z reakce žalovaného na předžalobní výzvu ze dne 23. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný se zaplacením částky 56 666,10 Kč z titulu tvrzeného dlužného nájemného nesouhlasil a argumentoval zejména tím, že nájemní smlouva ze dne 1. 1. 2001 ve znění dodatku [číslo] ze dne 30. 12. 2015 byla vypovězena a podle dohody spoluvlastníků byly náklady nezbytné pro údržbu a provoz nemovitostí v jejich spoluvlastnictví v dalším období hrazeny z plateb prováděných žalovaným na společný účet spoluvlastníků vyčleněný k tomuto účelu.

7. Z dopisu právního zástupce žalobce adresovaného Mgr. [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce] st. a žalovanému ze dne 22. 9. 2017 bylo zjištěno, že žalobce již v průběhu roku 2017 uplatňoval vůči žalovanému, [jméno] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] st. nárok na výplatu poměrné části měsíčního nájemného ve výši 3 333,30 Kč, celkové částky vyčíslené citovaným dopisem činily 69 999,30 Kč a 55 333,30 Kč. Z reakce [jméno] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] st. na citovaný dopis ze dne 16. 10. 2017 bylo zjištěno, že jmenovaní odmítli prostřednictvím svého právního zástupce nároky žalobce uplatněné z titulu dlužného nájemného a naopak vyzvali žalobce k úhradě částky 33 825 Kč představující podíl žalobce na nákladech souvisejících s předmětnou nemovitostí. Dále bylo uvedeno, že [jméno] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce] st. nedisponují nájemní smlouvou ve znění jejího dodatku či dodatků, a proto byl žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzván k předložení kopie zmíněné nájemní smlouvy.

8. Z trestního oznámení ze dne 8. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný podal trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání přečinu zneužití postavení v obchodním styku, přečinu zpronevěry, přečinu podvodu, přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku, přečinu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, přečinu pomluvy a případně ze spáchání dalších přečinů dle dovozené právní kvalifikace. Žalovaný protiprávní jednání popsal mimo jiné tak, že se jednalo zejména o vyvádění skladového materiálu a zásob oznamovatele přes„ nasazené“ třetí subjekty ve prospěch [právnická osoba], a s finanční ztrátou na úkor oznamovatele, dále soustavné a úmyslné převádění odběratelů a smluvních partnerů oznamovatele ke konkurenční společnosti [právnická osoba], kterého se dopouštěl [celé jméno žalobce] ve prospěch společnosti [právnická osoba], přičemž jednáním společnosti [právnická osoba], a [celé jméno žalobce] měla žalovanému vzniknout škoda v celkové výši přesahující 3 200 000 Kč. Z žádosti Policie ČR ze dne 28. 4. 2020 bylo zjištěno, že v návaznosti na podané trestní oznámení byl žalovaný vyzván k doložení konkrétních podkladů specifikovaných ve výzvě policie. Žalovaný k tomuto důkazu uvedl, že trestním oznámením dokládal širší vztahy mezi účastníky, neboť žalovaný vnímá podanou žalobu jako šikanózní, doprovázející narušené rodinné a pracovní vztahy mezi účastníky. Žalovaný k důkazu dále předkládal listiny, z nichž vyplývá, že účastníci spolu vedli nebo vedou řadu dalších sporů před Úřadem průmyslového vlastnictví, dále že žalovaný uplatňuje vůči žalobci nároky z titulu náhrady škody vzniklé žalovanému v souvislosti s působením žalobce v orgánech žalovaného. Soud tyto další důkazy neprováděl, neboť s projednávanou věcí přímo nesouvisí, svědčí pouze o konfliktních vztazích mezi účastníky.

9. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních služeb uzavřené dne 1. 2. 2016 mezi [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], a [jméno] [celé jméno žalobce], narozeným dne [datum], bylo zjištěno, že touto smlouvou bylo sjednáno vedení běžného účtu č. [bankovní účet], majitelem účtu je [jméno] [celé jméno žalobce]. Z příkazu k nastavení uživatele produktů přímého bankovnictví bylo dále zjištěno, že [celé jméno žalobce], narozenému [datum], byl umožněn přístup do přímého (online) bankovnictví k bankovnímu účtu č. [bankovní účet].

10. Ze seznamu položek bankovního výpisu žalovaného za období od července 2017 do listopadu 2018, a dále z přehledu transakcí na účtu č. [bankovní účet], bylo zjištěno, že ve sledovaném období byla prováděna úhrada ve výši 20 000 Kč měsíčně z účtu žalovaného na shora označený účet [jméno] [celé jméno žalobce]. Z přehledu transakcí a dále z přehledu dokladů týkajících se provozu a údržby domu v Balasově ulici [adresa] ve [obec] bylo zjištěno, že z účtu byly prováděny především pravidelné platby související s provozem domu, zejména poplatky SIPO, dále byly hrazeny náklady související s údržbou domu, některé z takových nákladů byly placeny i v hotovosti.

11. Z výpisu z obchodního rejstříku žalovaného bylo zjištěno, že žalobce byl předsedou žalovaného družstva v době od 2. 4. 2009 do 1. 3. 2017, tímto datem došlo k zániku jeho funkce i členství, dále v době od 1. 3. 2017 do 28. 5. 2018 byl žalobce místopředsedou představenstva žalovaného, k vzniku funkce a členství došlo 1. 3. 2017, den zániku funkce i členství je 28. 5. 2018. [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], je předsedou představenstva žalovaného od 1. 3. 2017 dosud, místopředsedou představenstva je [jméno] [celé jméno žalobce] ml., [datum narození], a to od 30. 5. 2018 do současnosti.

12. Z výpovědi smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 1. 2001 ve znění dodatku [číslo] datované dne 21. 3. 2017 bylo zjištěno, že žalovaný vypověděl shora uvedenou smlouvu ve znění dodatku [číslo] kterým byla nahrazena původní nájemní smlouva, a to ve sjednané tříměsíční výpovědní lhůtě. Ve výpovědi bylo konstatováno, že výpovědní lhůta začne běžet prvním dnem následujícího měsíce po doručení této výpovědi a uplyne posledním dnem výpovědní doby s tím, že nájem tedy skončí ke dni 30. 6. 2017. Výpověď byla podle záhlaví listiny adresována [celé jméno žalobce] st., [jméno] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobce]. Za žalovaného byla výpověď podepsána [jméno] [celé jméno žalobce], předsedou představenstva, a [jméno] [celé jméno žalobce] ml., členem představenstva.

13. Vzhledem k tomu, že žalobce popíral, že by mu výpověď nájemní smlouvy byla řádně doručena, bylo dokazování doplněno výslechem předsedy představenstva žalovaného [jméno] [celé jméno žalobce] a dále výslechem místopředsedy představenstva žalovaného [jméno] [celé jméno žalobce] ml. Z výpovědi předsedy představenstva žalovaného [jméno] [celé jméno žalobce] bylo zjištěno, že když se dohodli na výpovědi smlouvy o nájmu nebytových prostor, dal tuto výpověď do obálky a sám ji žalobci odnesl do schránky na adrese jeho trvalého pobytu [ulice a číslo], [obec]. V té době žalobce ještě ke schránce přístup měl, schránka se nacházela za vchodovou brankou. Žalobce se v té době zdržoval nebo bydlel v [obec], v [anonymizováno] ulici jej [jméno] [celé jméno žalobce] vídal, nevzpomínal si však, kdy naposledy před doručováním výpovědi. Žalobci nedoručoval do [obec], protože soukromé věci mu stále chodily na trvalou adresu, nebyla to pouze tato výpověď. [jméno] [celé jméno žalobce] si nepamatoval, kdy se žalobce z domu v [anonymizováno] ulici odstěhoval, ani kdy se měnily zámky v objektu [ulice], ale k výměně zámků došlo určitě nejméně rok po této výpovědi. Místopředseda představenstva žalovaného [jméno] [celé jméno žalobce] ml. potvrdil skutečnosti, které uváděl jeho otec. K otázce doručování do schránky doplnil, že když se schránka v objektu [ulice] naplnila, poštu vybral a vozil ji žalobci do [obec], kde se žalobce zdržoval. [jméno] [celé jméno žalobce] ml. poštu zasouval do vchodových dveří v bydlišti žalobce, což dokládal fotografiemi vchodových dveří s listinami zasunutým mezi dveře a rám dveří s tím, že fotografie byly pořízeny někdy v době, kdy začaly eskalovat jejich problémy. Schránka v objektu [ulice] je zevnitř otevřená, [jméno] [celé jméno žalobce] ml. doručoval žalobci poštu do [obec] průběžně.

14. Z dohody o zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání uzavřené dne 3. 12. 2018 mezi podílovými spoluvlastníky [celé jméno žalobce] (žalobcem) a [jméno] [celé jméno žalobce], bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalobce] byl výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideálních 5/6 ve vztahu k stavební parcele parc. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, dále k stavební parcele parc. [číslo] jejíž součástí je stavba bez č. p./č. e., stavba občanského vybavení, stavební parcele parc. [číslo] jejíž součástí je stavba bez č. p./č. e., stavba občanského vybavení, k pozemkové parcele parc. [číslo] zahrada, k pozemkové parcele parc. [číslo] ostatní plocha, a k pozemkové parcele parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Slaný, na listu vlastnictví [číslo] pro obec Slaný a katastrální území Slaný [celé jméno žalobce] byl vlastníkem spoluvlastnického podílu k výše uvedeným nemovitostem, a to o velikosti ideální 1/6. Dohodou účastníků smlouvy bylo podílové spoluvlastnictví zrušeno s tím, že [jméno] [celé jméno žalobce] se stal výlučným vlastníkem vyjmenovaných nemovitostí a [celé jméno žalobce] náleželo finanční vypořádání ve výši 2 130 500 Kč [celé jméno žalobce] v čl. III., odst. 3.1, písm. c), výslovně prohlásil, že jeho spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech je ke dni podpisu této dohody a do dne zápisu vkladu vlastnického práva dle této dohody ve prospěch pana [jméno] [celé jméno žalobce] do katastru nemovitostí zůstane prost a čist od jakýchkoliv věcných břemen, zástavních práv, nájemních smluv, právních vad, jakýchkoliv daňových a finančních závazků a práv třetích osob jakéhokoliv druhu. Dále smluvní strany společně v čl. III, odst. 3.6 prohlásily, že potom, co budou splněny jejich vzájemné závazky dle této dohody, tj. po zápisu vkladu vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu na předmětných nemovitostech (citovaných v článku I. této dohody) o velikosti ideální jedné šestiny ve prospěch pana [jméno] [celé jméno žalobce] do katastru nemovitostí a po vyplacení finanční částky určené k vypořádání zrušeného a vypořádávaného spoluvlastnictví dle článku II. odst. 2.5 této dohody, budou smluvní strany zcela a neodvolatelně vypořádané a nemají a nebudou mít vůči sobě žádné nároky. Tím není dotčen případný nárok na náhradu škody dle ustanovení článku III. odst. 3.2. a 3.4. této dohody.

15. Z čestného prohlášení [celé jméno žalobce] st. ze dne 18. 5. 2021 bylo zjištěno, že se mimo jiné vyjadřoval k tvrzení žalobce, že byl nucen odstěhovat se do areálu v [obec], protože mu byla zamezena možnost bydlet v domě v [anonymizováno] ulici ve [obec] [celé jméno žalobce] st. k tomu uvedl, že toto tvrzení je lživé, žalobce se z domu v [anonymizováno] ulici vystěhoval o vlastní vůli někdy okolo roku 2008. K domu v [anonymizováno] ulici neměl žádný faktický vztah, měl zde jen evidováno bydliště. Ani zde bydlet nechtěl, podíl na tomto domě později prodal bratrovi.

16. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

17. Podle § 2202 odst. 1 občanského zákoníku, pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.

18. Podle § 2213 občanského zákoníku, nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.

19. Podle § 2231 odst. 1 občanského zákoníku, nájem ujednaný na dobu neurčitou skončí výpovědí jednou ze stran. Jedná-li se o věc movitou, je výpovědní doba jednoměsíční, jedná-li se o věc nemovitou, je tříměsíční.

20. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce spolu s tehdejšími spoluvlastníky nemovitostí v [anonymizováno] ulici ve [obec] uzavřel dne 30. 12. 2015 s žalovaným smlouvu o nájmu nebytových prostor, parkovacích stání a garáží. Byť je nájemní smlouva označena jako Dodatek [číslo] ke smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne 1. 1. 2001, jedná se podle obsahu o smlouvu novou, která původní nájemní smlouvu nahrazuje. Žalovaný se podle smlouvy ze dne 30. 12. 2015 zavázal pronajímatelům platit nájemné v celkové výši 20 000 Kč měsíčně, z toho žalobci podle velikosti jeho podílu (1/6) náležela částka 3 333,30 Kč Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Smluvní vztah zanikl výpovědí žalovaného ze dne 21. 3. 2017 ke dni 30. 6. 2017. Žalovaný v dalším období od července 2017 hradil částku 20 000 Kč na základě ústní dohody se spoluvlastníky za poskytnutí sídla a skladovacích prostor na účet [jméno] [celé jméno žalobce], z něhož byly přímo hrazeny náklady na provoz nemovitostí. Žalobce tvrdil, že mu výpověď nájemní smlouvy nebyla doručena a dozvěděl se o ní až z reakce žalovaného na předžalobní výzvu, soud však tomuto tvrzení neuvěřil. Je skutečností, že žalobce a další osoby činné v orgánech žalovaného jsou příbuzní a v rozhodné době, kdy žalovaný zvažoval a následně realizoval vypovězení nájmu, se v případě žalobce a [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], jednalo o totožné osoby jak v orgánech žalovaného, tak na straně spoluvlastníků pronajímaných nemovitostí. Žalobce byl v rozhodné době místopředsedou představenstva žalovaného, již z titulu této funkce lze očekávat, že byl o výpovědi informován. Další podstatnou skutečností je, že všem spoluvlastníkům byla výpověď doručována vhozením do schránky na adrese [adresa žalované a žalobce]. Doručení touto cestou zpochybnil pouze žalobce. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce již několik let před skončením nájemní smlouvy v domě v [anonymizováno] ulici fakticky nebydlel. Současně však žalobce měl na výše uvedené adrese v rozhodné době evidován trvalý pobyt a pošta mu tudíž na tuto adresu zcela jistě doručována byla. Soud tedy uzavřel, že výpověď nájmu se doručením do schránky na adrese [adresa žalované a žalobce], dostala do dispoziční sféry žalobce. O tom dále svědčí i výpovědi statutárních zástupců žalovaného [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobce] ml. Další skutečností, která nepřímo svědčí o tom, že žalobce byl informován o skončení nájmu je výše citované prohlášení žalobce v rámci smlouvy o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy žalobce mj. potvrdil, že na nemovitostech nevázne žádná nájemní smlouva. Soud tedy dospěl k závěru, že nájemní smlouva k 30. 6. 2017 zanikla a nárok z titulu dlužného nájemného uplatněný žalobcem není důvodný. Žaloba proto byla v celém rozsahu zamítnuta.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 538 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 332,80 Kč sestávající z částky 3 260 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 800 Kč ve výši 3 738 Kč.