218 C 17/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 7 968 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím z částky 6 000 Kč od 13. 2. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 1 968 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím z částky 1 968 Kč od 13. 2. 2020 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 044,50 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení zápůjčky ve výši 7 968 Kč s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, žalovaná však poskytnutou zápůjčku nevrátila a nezaplatila ani další sjednané nároky.

2. Žalovaný se k věci samé nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 22. 1. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], poskytl žalované zápůjčku ve výši 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku splatit spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 1 968 Kč Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaná se nejprve elektronicky registrovala jako zájemce o zápůjčku vyplněním formuláře na internetových stránkách [webová adresa]. V rámci toho vyplnila své identifikační údaje. Výplata finančních prostředků ve výši 6 000 Kč na bankovní účet žalované byla prokázána potvrzením o provedené platbě ze dne 22. 1. 2020 a zprávou [právnická osoba]. Tím byla potvrzena totožnost osoby, která registraci provedla, jakož i skutečnost, že podle sjednaných podmínek převzala půjčenou částku, jinak by totiž žalobkyně neměla důvod konkrétní osobě peníze zasílat a žalovaná neměla důvod peníze přebírat, zejména pokud sama žalovaná nic netvrdila o jiném důvodu či o jiných podmínkách pro převzetí peněz v daném místě a čase. Zápůjčka byla splatná ke dni 12. 2. 2020 (za 21 dní). Podle smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni.

4. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by podle uzavřené smlouvy zápůjčku žalobkyni nebo právnímu předchůdci žalobkyně vrátila, soud proto vycházel z toho, že zápůjčka (v celém rozsahu) zaplacena nebyla.

5. Podle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze podle § 2392 odst. 1 o. z. ujednat úroky.

6. Smlouva o zápůjčce ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu právního jednání, lze ji tedy uzavřít v libovolné formě (§ 559 o. z.). Proto se soud nezabýval tím, zda smlouva byla uzavřena elektronicky v písemné formě alespoň v souladu s § 562 o. z. Patrně nebyla, neboť ani podle tvrzení žalobkyně nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalované. Z předložených dokumentů také nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska § 561 o. z. je také zřejmé, že smlouva nebyla žalovanou elektronicky podepsána uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem. V daném případě nicméně není pochyb o tom, komu a za jakých podmínek byly finanční prostředky zapůjčeny, finanční prostředky převzala žalovaná, nedostatek písemné formy není relevantní. Protože žalovaná zápůjčku ve sjednané lhůtě nevrátila, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny zápůjčky ve výši 6 000 Kč po právu a uložil žalované povinnost dlužnou částku žalobkyni, na kterou byla pohledávka podle § 1879 a násl. o. z. postoupena, zaplatit. Dále soud žalované uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. Pokud jde o částku 1 968 Kč, vycházel soud z toho, že smlouva byla uzavřena zapůjčitelem jako podnikatelem a vydlužitelem jako spotřebitelem (§ 420 a § 1810 a násl. o. z.). S ohledem na formulářový typ smlouvy a obchodní podmínky, které jsou sjednány ve smlouvě, je zjevné, že se jedná o smlouvu adhezní ve smyslu [číslo] o. z., u níž neměla žalovaná jako vydlužitel možnost jednat o konkrétních parametrech smlouvy či obchodních podmínek.

8. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Soud má za to, že ujednání stran o výši poplatku za poskytnutí zápůjčky je absolutně neplatné podle § 588 o. z., neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Úrok ze zápůjčky či úvěru je obecně možný (v komerčních vztazích obvyklý), nelze však tolerovat tzv. lichevní smlouvy. Zvýšená rizikovost poskytování půjček a úvěrů na nebankovním trhu není sama o sobě důvodem, pro který by úvěry či zápůjčky měly být poskytovány se stále vyšší úrokovou sazbou, byť nejrůznějším způsobem skrytou pod různými„ úplatami“,„ poplatky“,„ odměnami“ apod., popř. pod smluvními pokutami, nýbrž důvodem, pro který by zápůjčka neměla být poskytována vůbec. V daném případě činil celkový poplatek za poskytnutí zápůjčky na dobu 21 dnů 1 968 Kč, což odpovídá úroku ve výši 570 % ročně. Jde jednoznačně o úrok lichvářský, proto soud v této části žalobu zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 044,50 Kč, přičemž tato částka představuje 50 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 75 % a úspěchu žalované v rozsahu 25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 968 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.