218 C 171/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky 15 000 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do úroku ve výši 25,85 % ročně jdoucího z částky 15 000 Kč od 23. 5. 2016 do zaplacení, a co do zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky 15 000 Kč od 18. 6. 2017 do 30. 1. 2024, se řízení zastavuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 452 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba, IČO IČO) uzavřela dne 23. 5. 2016 smlouvu o úvěru ve výši 15 000 Kč. Na základě této smlouvy žalovaná převzala finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, což stvrdila svým podpisem na úvěrové smlouvě. Žalovaná se zavázala spolu s jistinou úvěru zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i částku 10 800 Kč jako celkové náklady spotřebitelského úvěru. Žalovaná byla podle smlouvy povinna úvěr splatit v Anonymizováno splátkách po 1 950 Kč měsíčně, počínaje od měsíce následujícího po podpisu smlouvy. Splatnost poslední splátky připadala na den 17. 6. 2017. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně dluh nesplnila. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala vrácení jistiny ve výši 15 000 Kč a dále požadovala zaplacení smluvního úroku z jistiny ve výši 25,85 % ročně od 23. 5. 2016 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ode dne 18. 6. 2017. Smlouvou o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018 nabyla pohledávku za žalovanou společnost právnická osoba., IČO IČO, která předmětnou pohledávku postoupila dne 11. 12. 2019 společnosti právnická osoba, IČO IČO. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2021 postoupila společnost právnická osoba, celou pohledávku na žalobkyni.

2. Žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu č. j. spisová značka ze dne datum vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů o tom, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované. Podáním ze dne 26. 11. 2024 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do úroku z jistiny ve výši 25,85 % ročně od 23. 5. 2016 do zaplacení a do zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od 18. 6. 2017 do 30. 1. 2024. Žalobkyně na žalobě setrvala co do částky 15 000 Kč (dlužná jistina úvěru) se zákonným úrokem z prodlení od 31. 1. 2024 do zaplacení.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů, a to smlouvy o úvěru ze dne 23. 5. 2016, standardních informací o spotřebitelském úvěru, smlouvy o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018, smluv o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a 9. 6. 2021 a předžalobní upomínky ze dne 23. 1. 2024 vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 23. 5. 2016 původní věřitel a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované v hotovosti částku 15 000 Kč, a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 10 800 Kč, tj. celkem se zavázala zaplatit 25 800 Kč. Dlužná částka měla být splacena ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně dluh nesplácela. Na základě smlouvy o prodeji části závodu a smluv o postoupení pohledávek je dána aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání předmětné pohledávky. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k plnění předžalobní upomínkou ze dne 23. 1. 2024, v níž jí byla stanovena lhůta k plnění do 7 dnů ode dne odeslání této výzvy. Podle podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána na adresu žalované dne 23. 1. 2024. K výzvě soudu k doplnění tvrzení a důkazů, že původní věřitel řádně zkoumal schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, žalobkyně žádná tvrzení a důkazy nedoplnila, na výzvu reagovala výše citovaným částečným zpětvzetím žaloby.

5. Soud hodnotil vztah mezi účastníky jako spotřebitelský, neboť původní věřitel byl obchodní korporací, která se zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelských úvěrů a žalovaná smlouvu uzavírala jako spotřebitel. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění platném v době vzniku smluvního vztahu mezi účastníky, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. Ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru se nepochybně řídí i smlouva o úvěru (podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) uzavřená mezi účastníky. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr absolutní neplatností smlouvy, přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 občanského zákoníku). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází v úvahu moderace neplatně sjednaného nároku soudem, jako je tomu v případě neplatnosti relativní.

6. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je absolutně neplatná, neboť nebylo prokázáno, že v době jejího uzavření byly s odbornou péčí posouzeny schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná však od původního věřitele převzala částku ve výši 15 000 Kč, kterou nesplatila. Žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, jež je povinna vrátit. Soud proto žalobě co do částky 15 000 Kč vyhověl, z této částky byl žalobkyni přiznán i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, a to ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění stanovené předžalobní upomínkou.

8. V rozsahu částečného zpětvzetí žaloby, tj. co do úroku z jistiny ve výši 25,85 % ročně od 23. 5. 2016 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od 18. 6. 2017 do 30. 1. 2024, soud řízení zastavil podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).