218 C 198/2024
č. j. 218 C 198/2024-58
V PLATNOSTICitované zákony (7)
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 120 025,12 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 118 807,12 Kč spolu s úrokem ve výši 4,9 % ročně jdoucím z částky 115 415,12 Kč od 29. 3. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky 115 415,12 Kč od 29. 3. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 868,04 Kč, a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 801,12 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 218 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně jdoucím z částky 1 218 Kč od 1. 3. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 27 454 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne 19. 7. 2021 smlouvu o úvěru ve výši 145 000 Kč, podle které žalovaná v plném rozsahu nevrátila zapůjčené finanční prostředky a nezaplatila ani sjednaný úrok, úrok z prodlení a poplatky. Úvěr byl zesplatněn ke dni 20. 3. 2024, žalovaná na výzvy k zaplacení (včetně předžalobní upomínky) nereagovala. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení, Anonymizováno, částky 1 218 Kč jako nepovoleného debetu na běžném účtu žalované, který žalobkyně pro žalovanou vedla.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Podle předložené smlouvy o úvěru ze dne 19. 7. 2021 poskytla žalobkyně žalované úvěr bez určení účelu ve výši 145 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit v 96 splátkách po 2 178 Kč měsíčně se splatností vždy k 15. dni v měsíci počínaje dnem 15. 9. 2021. Dále strany ve smlouvě sjednaly úrok ve výši 9,50 % ročně. Z platební historie smlouvy (výpisu) bylo prokázáno, že žalovaná úvěr čerpala, ale podle smlouvy nezaplatila. Jak dokládá výzva ke splacení celého úvěru, věřitel úvěr ke dni 20. 3. 2024 podle úvěrových podmínek zesplatnil a vyzval žalovanou k zaplacení. Z platební historie smlouvy dále vyplývá, že ke dni 28. 3. 2024 činil zůstatek jistiny částku 33 969,14 Kč a na poplatcích spojených s úvěrem částku 3 392 Kč. Podle smlouvy o bankovních službách ze dne 5. 8. 2021 zřídila žalobkyně žalované běžný účet č. , č. účtu, . Podle výpisů k běžnému účtu vznikl žalované v rozporu se smlouvou nepovolený debet, o tom byla žalovaná informována oznámením o vzniku nepovoleného debetu ze dne 5. 10. 2022. Následně žalobkyně dopisem ze dne 7. 2. 2024 od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu odstoupila. Podle oznámení ze dne 29. 2. 2024 a výpisu z běžného účtu žalované byl účet ke dni 29. 2. 2024 zrušen a konečný debetní zůstatek ve výši 1 218 Kč byl převeden na zvláštní účet pohledávek z nepovoleného debetu. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou ze dne 15. 4. 2024.
4. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatila více, než připouštěla žalobkyně, případně že by uhradila nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Soud tedy vycházel z toho, že nic víc uhrazeno nebylo.
5. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaná sjednaly dne 19. 7. 2021 smlouvu o úvěru, podle níž žalovaná čerpala úvěr ve výši 145 000 Kč, který se zavázala zaplatit ve sjednaných splátkách. Svůj závazek ale v celém rozsahu nesplnila. Proto došlo podle úvěrových podmínek k zesplatnění úvěru. Žalovaná zůstatek úvěru ve shora popsaném rozsahu nezaplatila a nezaplatila ani sjednaný úrok, úrok z prodlení a poplatky. Dále žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 5. 8. 2021 smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu, přičemž žalované vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek, jehož výše ke dni 29. 2. 2024 činila 1 218 Kč. Žalovaná ani tuto dlužnou částku neuhradila.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2662 občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 občanského zákoníku lze část obsahu smlouvy určit odkazem na všeobecné obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.
8. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaná nesplnila v celém rozsahu svou povinnost vrátit úvěr, který podle platné smlouvy o úvěru čerpala. Žalovaná v plném rozsahu nezaplatila ani sjednaný úrok, úrok z prodlení a poplatky, ačkoli se k tomu ve smlouvě zavázala. Vedle nároku na zaplacení jistiny a obchodního úroku žalobkyni vznikl i nárok na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na zaplacení nepovoleného debetu vyplývá z výše citovaného ustanovení § 2662 občanského zákoníku. Protože se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 454 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 802 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 120 025,12 Kč sestávající z částky 5 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 720 Kč ve výši 3 931,20 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.