218 C 62/2022
V PLATNOSTIOkresní soud v Kladně vyhověl žalobkyni v nároku na zaplacení částky 37 611,14 Kč s příslušnými úroky a poplatky, které vznikly z nesplněné smlouvy o úvěru. Soud rozhodl bez jednání na základě listinných důkazů, protože žalovaná se ve věci nevyjádřila a nezareagovala na výzvy. Nárok na úvěr vyplývá z § 2395 občanského zákoníku, úrok z prodlení z § 1970 a § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 3 683 Kč byl přiznán podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 37 611,14 Kč a 369,53 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 37 611,14 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 630 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 315,62 Kč, s úrokem ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 33 969,14 Kč od 12. 11. 2021 do zaplacení, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně jdoucím z částky 33 969,14 Kč od 12. 11. 2021 do zaplacení, a dále částku 369,53 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 683 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne 27. 1. 2016 smlouvu o úvěru ve výši 112 000 Kč, podle které žalovaná v plném rozsahu nevrátila zapůjčené finanční prostředky a nezaplatila ani sjednaný úrok, úrok z prodlení a poplatky. Úvěr byl zesplatněn ke dni 3. 11. 2021, žalovaná na výzvy k zaplacení (včetně předžalobní upomínky) nereagovala.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Podáním ze dne 23. 2. 2022 se žalobkyně dále domáhala zaplacení částky 369,53 Kč jako nepovoleného debetu na běžném účtu žalované, který žalobkyně pro žalovanou vedla.
4. Podle předložené smlouvy o úvěru ze dne 26. 1. 2016 poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 112 000 Kč, z toho částka 87 000 Kč byla určena na konsolidaci jiného úvěru žalované u žalobkyně a částka 25 000 Kč byla žalované poskytnuta bez určení účelu. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit v 72 splátkách po 2 171 Kč měsíčně se splatností vždy k 16. dni v měsíci počínaje dnem 16. 3. 2016. Dále strany ve smlouvě sjednaly úrok ve výši 11,30 % ročně. Z platební historie smlouvy (výpisu) bylo prokázáno, že žalovaná úvěr čerpala, ale podle smlouvy nezaplatila. Jak dokládá výzva ke splacení celého úvěru, věřitel úvěr ke dni 3. 11. 2021 podle úvěrových podmínek zesplatnil a vyzval žalovanou k zaplacení. Z platební historie smlouvy dále vyplývá, že ke dni 11. 11. 2021 činil zůstatek jistiny částku 33 969,14 Kč, na kapitalizovaném úroku částku 4 630 Kč, na úroku z prodlení částku 1 315,62 Kč a na poplatcích spojených s úvěrem částku 3 418 Kč. Podle smlouvy o bankovních službách ze dne 19. 11. 2013 zřídila žalobkyně žalované běžný účet č. bankovní účet. Podle výpisů k běžnému účtu vznikl žalované v rozporu se smlouvou nepovolený debet, o tom byla žalovaná informována oznámením o vzniku nepovoleného debetu ze dne 8. 4. 2019. Následně žalobkyně dopisem ze dne 10. 12. 2020 od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu odstoupila. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 369,53 Kč předžalobní upomínkou ze dne 22. 11. 2021.
5. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr zaplatila více, než připouštěla žalobkyně, případně že by uhradila nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Soud tedy vycházel z toho, že nic víc uhrazeno nebylo.
6. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaná sjednaly dne 26. 1. 2016 smlouvu o úvěru, podle které žalovaná čerpala úvěr ve výši 112 000 Kč, který se zavázala zaplatit ve sjednaných splátkách. Svůj závazek ale v celém rozsahu nesplnila. Proto došlo podle úvěrových podmínek k zesplatnění úvěru. Žalovaná zůstatek úvěru ve shora popsaném rozsahu nezaplatila a nezaplatila ani sjednaný úrok, úrok z prodlení a poplatky. Dále žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 19. 11. 2013 smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu, přičemž žalované vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek, jehož výše ke dni 5. 1. 2021 činila 369,53 Kč. Žalovaná ani tuto dlužnou částku neuhradila.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaná nesplnila v celém rozsahu svou povinnost vrátit úvěr, který podle platné smlouvy o úvěru čerpala. Žalovaná v plném rozsahu nezaplatila ani sjednaný úrok, úrok z prodlení a poplatky, ačkoli se k tomu ve smlouvě zavázala. Vedle nároku na zaplacení jistiny a obchodního úroku žalobkyni vznikl i nárok na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na zaplacení nepovoleného debetu vyplývá z ustanovení § 708 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, za použití ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 občanského zákoníku. Protože se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 683 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 505 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 611,14 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.