Okresní soud v Kladně · Rozsudek

218 C 64/2026

č. j. 218 C 64/2026-52

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-04-23 · ECLI:CZ:OSKD:2026:218.C.64.2026.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 93 410,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 834,50 Kč spolu s úrokem ve výši 17,9 % ročně jdoucím z částky 13 834,50 Kč od 12. 1. 2026 do 10. 2. 2026, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky 13 834,50 Kč od 22. 1. 2026 do zaplacení, s úrokem ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky 13 834,50 Kč od 11. 2. 2026 do zaplacení, a s kapitalizovaným úrokem ve výši 856,68 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 78 575,96 Kč spolu s úrokem ve výši 17,9 % ročně jdoucím z částky 78 575,96 Kč od 12. 1. 2026 do 10. 2. 2026, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky 78 575,96 Kč od 22. 1. 2026 do zaplacení, s úrokem ve výši 11,5 % ročně jdoucím z částky 78 575,96 Kč od 11. 2. 2026 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 869 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 337 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedených částek s odůvodněním, že dne 12. 7. 2024 uzavřela se žalovaným Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , touto smlouvou byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Na základě Dodatku č. , hodnota, ze dne 15. 12. 2024 k Rámcové smlouvě byl žalovanému poskytnut úvěr č. smlouvy , IBAN, a dne 16. 12. 2024 byla na účet žalovaného vyplacena částka 15 000 Kč. Dále byl žalovanému na základě Dodatku č. , hodnota, ze dne 28. 12. 2024 k Rámcové smlouvě poskytnut úvěr č. smlouvy , IBAN, a dne 28. 12. 2024 byla na účet žalovaného vyplacena částka 80 223 Kč. Ve vztahu k běžnému účtu se žalovaný mimo jiné zavázal, že s penězi na účtu bude disponovat jen do výše dostupného zůstatku, dále se zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby, a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzván. Žalovaný se však dostal na běžném účtu do nepovoleného debetu ve výši 1 000 Kč. Žalovaný poskytnuté úvěry řádně nesplácel, proto je žalobkyně ke dni 12. 1. 2026 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě všech dlužných částek. Po marném upomínání žalovaného se žalobkyně se svými nároky obrátila na soud.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Podle Rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne 12. 7. 2024 ve spojení s obchodními podmínkami a ceníkem žalobkyně zřídila žalobkyně pro žalovaného po přezkoumání jeho schopnosti splácet úvěr běžný účet č. , č. účtu, a na základě Dodatku č. , hodnota, k Rámcové smlouvě ze dne 15. 12. 2024 poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 42 splátkách po 500 Kč měsíčně. Dále strany ve smlouvě sjednaly úrok ve výši 17,90 % ročně. Splátkovým kalendářem a dokladem o proplacení úvěru bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal v plné výši dne 16. 12. 2024, ale podle smlouvy nezaplatil. Žalovaný splácel úvěr nepravidelně pouze do 12. 11. 2025, žádná další splátka již nebyla uhrazena. Dlužná částka je tvořena jistinou ve výši 13 834,50 Kč a smluvním úrokem z úvěru kapitalizovaným ke dni 11. 1. 2026 ve výši 856,68 Kč (doloženo Rámcovou smlouvou č. , hodnota, ze dne 12. 7. 2024, Dodatkem č. , hodnota, ze dne 15. 12. 2024 k Rámcové smlouvě, splátkovým kalendářem a dokladem o proplacení úvěru).

4. Dále poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 80 223 Kč převodem na výše uvedený běžný účet, přičemž částka 30 223 Kč byla určena ke splacení předchozího úvěru a částka 50 000 Kč nebyla účelově vázána. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 121 splátkách po 1 432 Kč měsíčně. Dále strany ve smlouvě sjednaly úrok ve výši 17,90 % ročně. Splátkovým kalendářem a dokladem o proplacení úvěru bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal v plné výši dne 28. 12. 2024, ale podle smlouvy nezaplatil. Žalovaný splácel úvěr nepravidelně pouze do 13. 10. 2025, žádná další splátka již nebyla uhrazena. Dlužná částka je tvořena jistinou ve výši 78 575,96 Kč a smluvním úrokem z úvěru kapitalizovaným ke dni 11. 1. 2026 ve výši 4 869 Kč (doloženo Rámcovou smlouvou č. , hodnota, ze dne 12. 7. 2024, Dodatkem č. 12 ze dne 28. 12. 2024 k Rámcové smlouvě, splátkovým kalendářem a dokladem o proplacení úvěru).

5. Podle mimořádného výpisu z běžného účtu ke dni 13. 2. 2026 vznikl na běžném účtu žalovaného nepovolený debetní zůstatek ve výši 1 000 Kč. Ze smlouvy a obchodních podmínek žalobkyně dále vyplývá, že pokud není účastníky smlouvy sjednán povolený debet, je záporný zůstatek na běžném účtu považován za debet nepovolený a je splatný nejpozději do 5 dnů od výzvy věřitele.

6. Jak dokládá výzva k zaplacení dluhu, žalobkyně všechny úvěry i dluh na běžném účtu dopisem ze dne 12. 1. 2026 zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celkového dluhu ve výši 99 136,14 Kč nejpozději do 21. 1. 2026 s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou, nebude-li dlužná částka ve stanovené lhůtě zaplacena. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by předmětné dlužné částky zaplatil více, než připouštěla žalobkyně, ať již před zesplatněním úvěru, či poté. Soud tedy vycházel z toho, že nic víc uhrazeno nebylo.

7. Podle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 občanského zákoníku lze část obsahu smlouvy určit odkazem na všeobecné obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy.

8. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Soud tedy dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o běžném účtu ve smyslu ustanovení § 2662 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně vedla pro žalovaného běžný účet. Žalovaný v rozporu s uvedenou smlouvou a obchodními podmínkami čerpal z účtu finanční prostředky tak, že ke dni 13. 2. 2026 vykazoval jeho účet záporný zůstatek. Dále žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a další úvěr ve výši 80 223 Kč. Žalovanému vznikla povinnost splácet úvěry podle podmínek sjednaných v úvěrových smlouvách, včetně úroku z úvěru a dohodnutých poplatků, a v případě přečerpání finančních prostředků nepovolený debetní zůstatek věřiteli neprodleně splatit. Žalovaný své povinnosti nedodržel, žaloba proto byla podána důvodně, a soud jí v celém rozsahu vyhověl, včetně přiznání úroku z úvěru (jehož výše byla uplatněna v souladu s ustanovením § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) i úroků z prodlení v zákonné výši.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 337 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 737 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.