218 C 78/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 15 631 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 702 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 11 000 Kč od 6. 9. 2023 do 11. 8. 2024, a z částky 2 702 Kč od 12. 8. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 4 631 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 4 631 Kč od 6. 9. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Co do částky 8 298 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 8 298 Kč od 12. 8. 2024 do 28. 8. 2024, se řízení zastavuje.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení částky 15 631 Kč s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaná však poskytnutý úvěr nevrátila a nezaplatila ani další sjednané nároky.

2. Z důvodu pochybností o oprávněnosti celého nároku soud ve věci nařídil ústní jednání na den 26. 9. 2024. Žalobkyně podáním ze dne 28. 8. 2024 vzala žalobu částečně zpět co do částky 8 298 Kč, kterou žalovaná po podání žaloby dne 12. 8. 2024 uhradila, přičemž částka 8 298 Kč byla započtena na jistinu pohledávky. Soud v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby řízení co do částky 8 298 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím této částky od 12. 8. 2024 do 28. 8. 2024 zastavil podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. (výrok III. rozsudku). Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast předem písemně omluvila, na žalobě v celém rozsahu setrvala. Žalovaná se k jednání též nedostavila, ve věci se nevyjádřila, na svou obranu nic neuvedla. Soud za tohoto stavu věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

3. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 3. 7. 2023 ve spojení s dodatkem č. , hodnota, ze dne 13. 7. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, , poskytl žalované úvěr v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 631 Kč. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě tak, že žalovaná se nejprve elektronicky registrovala jako zájemce o úvěr vyplněním formuláře na internetových stránkách , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . V rámci toho vyplnila své osobní údaje. Výplata finančních prostředků na bankovní účet žalované ve výši 19 300 Kč dne 3. 7. 2023 a ve výši 700 Kč dne 13. 7. 2023 byla prokázána potvrzením o odeslání finančních prostředků i potvrzením , jméno FO, , jméno FO, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., ze dne 24. 6. 2024 Tím byla potvrzena totožnost osoby, která registraci provedla, jakož i skutečnost, že podle sjednaných podmínek převzala půjčenou částku, jinak by totiž žalobkyně neměla důvod konkrétní osobě peníze zasílat a žalovaná neměla důvod peníze přebírat, zejména pokud sama žalovaná nic netvrdila o jiném důvodu či o jiných podmínkách pro převzetí peněz v daném místě a čase. Úvěr byl splatný ke dni 2. 8. 2023 (za 30 dní). Žalovaná podle tvrzení žalobkyně uhradila před podáním žaloby částku 9 000 Kč. Podle smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky byla uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by podle uzavřené smlouvy úvěr žalobkyni nebo právnímu předchůdci žalobkyně v plné výši vrátila, nebo že by uhradila více, než vyplývá z tvrzení žalobkyně.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Smlouva o úvěru ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu právního jednání, lze ji tedy uzavřít v libovolné formě (§ 559 občanského zákoníku). Proto se soud nezabýval tím, zda smlouva byla uzavřena elektronicky v písemné formě alespoň v souladu s § 562 občanského zákoníku. Patrně nebyla, neboť ani podle tvrzení žalobkyně nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalované. Z předložených dokumentů také nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska § 561 občanského zákoníku je také zřejmé, že smlouva nebyla žalovanou elektronicky podepsána uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem. V daném případě nicméně není pochyb o tom, komu a za jakých podmínek byly finanční prostředky zapůjčeny, finanční prostředky převzala žalovaná, nedostatek písemné formy není relevantní.

6. Protože žalovaná úvěr ve sjednané lhůtě nevrátila, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny úvěru ve výši 2 702 Kč po právu a uložil žalované povinnost dlužnou částku žalobkyni, na kterou byla pohledávka podle § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupena, zaplatit. Dále soud žalované uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. Pokud jde o částku 4 631 Kč, vycházel soud z toho, že smlouva byla uzavřena úvěrujícím jako podnikatelem a úvěrovanou jako spotřebitelem (§ 420 a § 1810 a násl. občanského zákoníku). S ohledem na formulářový typ smlouvy a připojené obchodní podmínky je zjevné, že se jedná o smlouvu adhezní ve smyslu 1798 občanského zákoníku, u níž neměla žalovaná jako úvěrovaná možnost jednat o konkrétních parametrech smlouvy či obchodních podmínek.

8. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

9. Soud má za to, že ujednání stran o výši úroku za poskytnutí úvěru je absolutně neplatné podle § 588 občanského zákoníku, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Úrok ze zápůjčky či úvěru je obecně možný (v komerčních vztazích obvyklý), nelze však tolerovat tzv. lichevní smlouvy. Zvýšená rizikovost poskytování půjček a úvěrů na nebankovním trhu není sama o sobě důvodem, pro který by úvěry měly být poskytovány se stále vyšší úrokovou sazbou, byť nejrůznějším způsobem skrytou pod různými „úplatami“, „poplatky“, „odměnami“ apod., popř. pod smluvními pokutami, nýbrž důvodem, pro který by úvěr (půjčka) neměl být poskytován vůbec. V daném případě činil smluvní úrok za poskytnutí úvěru na dobu 30 dnů 4 631 Kč, což odpovídá úroku ve výši 278 % ročně. Jde jednoznačně o úrok lichvářský, proto soud v této části žalobu zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť každý z účastníků měl ve věci pouze částečný úspěch.