218 C 88/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Návrh žalobkyně, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná uzavřela dne datum s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO, smlouvu o půjčce. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku částka (z toho jistina činila částka a souhrnný poplatek částka), a to formou 53 týdenních splátek po částka. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi původním věřitelem a právnická osoba S.a.r.l., došlo s účinností k datum k převedení pohledávky na uvedenou společnost. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne datum. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení částka. V souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy bylo plnění žalované alokováno nejprve na souhrnný poplatek a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se proto skládá z jistiny ve výši částka. Následně, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právnická osoba anonymizováno a žalobkyní, došlo s účinností k datum k převedení pohledávky na žalobkyni. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem ze dne datum. Před podáním žaloby byla žalovaná o zaplacení marně upomínána předžalobní upomínkou ze dne datum.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ač byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Protože se žalobkyně rovněž nevyjádřila, soud na základě fikce souhlasu s rozhodnutím věci bez jednání rozhodl postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.

3. Z předložených listinných důkazů, a to smlouvy o půjčce ze dne datum, smluvních podmínek smlouvy o půjčce, smluv o postoupení pohledávek a předžalobní upomínky vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne datum právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované v hotovosti částku částka, a žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši částka, tj. celkem se zavázala zaplatit částka. Dlužná částka měla být splacena v 53 pravidelných týdenních splátkách po částka, počínaje 7. dnem ode dne uzavření smlouvy. Žalovaná hradila splátky nepravidelně, podle tvrzení žalobkyně uhradila pouze částka. Na základě smluv o postoupení pohledávek je dána aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání předmětné pohledávky.

4. Při právním posouzení věci soud za použití ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku postupoval podle občanského zákoníku číslo Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť právní vztah mezi účastníky vznikl přede dnem datum. Podle § 657 a § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964, Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Dle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

5. Soud z hlediska právního zhodnocení věci dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem bylo půjčení částky ve výši částka. Původní věřitel svou povinnost poskytnout žalované půjčku ve výši částka splnil, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy o půjčce. Pokud se žalovaná zavázala splatit kromě uvedené jistiny též souhrnný poplatek, hodnotil soud toto ujednání podle obsahu jako kapitalizovaný úrok z půjčky, představující cenu půjčky. Za situace, kdy byla půjčka sjednána na dobu 53 týdnů s navýšením o částka, je zřejmé, že smluvní úrok z předmětné půjčky fakticky přesahuje 69 % ročně. Takové ujednání o úroku soud hodnotil jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Smluvní úrok ve výši 69 % ročně výrazně přesahuje obvyklou úrokovou míru, a to i s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, účtovaným bankami při poskytování krátkodobých úvěrů či půjček, jde tak o úrok lichevní. Plnění žalované ve výši částka proto není možno zohlednit ani zčásti jako plnění na úrok (poplatek), ale pouze na jistinu. Vzhledem k tomu, že plněním žalované ve výši částka byla celá jistina uhrazena, byla žaloba jako nedůvodná v celém rozsahu zamítnuta.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků, jelikož úspěch v řízení měla žalovaná, které však v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).