218 C 92/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jaroslavou Tenglerovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno’ Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 18 000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z částky 12 100 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, přičemž roční výše úroku z prodlení odpovídá v každém kalendářním pololetí, ve kterém trvá prodlení žalované výši limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k 1. dni příslušného kalendářního pololetí, zvýšené o 7 procentních bodů, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co částky 5 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z částky 5 900 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, a dále co do kapitalizovaného úroku ve výši 6 628 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 834 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 12. 12. 2006 s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, smlouvu o půjčce. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, které žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku 30 528 Kč (z toho jistina činila 18 000 Kč a souhrnný poplatek 12 528 Kč), a to formou 53 pravidelných týdenních splátek po částka. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas, původnímu věřiteli uhradil pouze 5 900 Kč. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 uzavřené mezi původním věřitelem a společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno., došlo s účinností k 1. 7. 2015 k převedení pohledávky na uvedenou společnost. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne 25. 6. 2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 24 628 Kč. V souladu s ustanovením čl. 5 smlouvy bylo plnění žalovaného započítáno nejprve na souhrnný poplatek a následně na jistinu. Postoupená pohledávka se proto skládá z jistiny ve výši 18 000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 6 628 Kč. Následně, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 uzavřené mezi společností Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.l. a žalobkyní, došlo s účinností k 24. 8. 2018 k převedení pohledávky na žalobkyni. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 13. 9. 2018. Před podáním žaloby byl žalovaný o zaplacení marně upomínán předžalobní upomínkou ze dne 25. 4. 2024.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ač byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Protože se žalobkyně rovněž nevyjádřila, soud na základě fikce souhlasu s rozhodnutím věci bez jednání rozhodl postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. právnická osoba předložených listinných důkazů, a to smlouvy o půjčce ze dne 12. 12. 2006, smluvních podmínek smlouvy o půjčce, smluv o postoupení pohledávek a předžalobní upomínky vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 12. 12. 2006 právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému v hotovosti částku 18 000 Kč, a žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit poskytnutou částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 12 528 Kč, tj. celkem se zavázal zaplatit 30 528 Kč. Dlužná částka měla být splacena v 53 pravidelných týdenních splátkách po 576 Kč, počínaje 7. dnem ode dne uzavření smlouvy. Žalovaný hradil splátky nepravidelně, podle tvrzení žalobkyně uhradil pouze 5 900 Kč. Na základě smluv o postoupení pohledávek je dána aktivní legitimace žalobkyně k vymáhání předmětné pohledávky.

4. Při právním posouzení věci soud za použití ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, postupoval podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť právní vztah mezi účastníky vznikl přede dnem 1. 1. 2014. Podle § 657 a § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964, Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Dle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

5. Soud z hlediska právního zhodnocení věci dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem bylo půjčení částky ve výši 18 000 Kč. Původní věřitel svou povinnost poskytnout žalovanému půjčku ve výši 18 000 Kč splnil, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy o půjčce. Pokud se žalovaný zavázal splatit kromě uvedené jistiny též souhrnný poplatek, hodnotil soud toto ujednání podle obsahu jako kapitalizovaný úrok z půjčky, představující cenu půjčky. Za situace, kdy byla půjčka sjednána na dobu 53 týdnů s navýšením o 12 528 Kč, je zřejmé, že smluvní úrok z předmětné půjčky fakticky přesahuje 69 % ročně. Takové ujednání o úroku soud hodnotil jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Smluvní úrok ve výši 69 % ročně výrazně přesahuje obvyklou úrokovou míru, a to i s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, účtovaným bankami při poskytování krátkodobých úvěrů či půjček, jde tak o úrok lichevní. Plnění žalovaného ve výši 5 900 Kč proto není možno zohlednit ani zčásti jako plnění na úrok (poplatek), ale pouze na jistinu. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil ani neprokázal, že včas zaplatil celou jistinu dluhu ve výši 18 000 Kč, shledal soud žalobu důvodnou co do částky 12 100 Kč (18 000 – 5 900) a uložil žalovanému zaplatit ji žalobkyni včetně zákonného úroku z prodlení. Co do částky 5 900 Kč s příslušenstvím a co do kapitalizovaného úroku ve výši 6 628 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 834 Kč, přičemž tato částka představuje 34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 67 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky Anonymizováno 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).