219 C 219/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudcem JUDr. Jaroslavem Lockenbauerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částku [částka] a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky [částka] se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy odebíral žalovaný elektřinu, za realizovanou spotřebu elektřiny nezaplatil a nezaplatil ani smluvní pokuty za prodlení se zaplacením záloh a za prodlení se zaplacením předchozí faktury. Dále si strany sjednaly, že pro případ předčasného ukončení smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny má žalovaný povinnost zaplatit smluvní pokutu [částka] za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky až do konce trvání smlouvy. Smlouva o dodávce elektřiny byla ukončena ke dni [datum] a žalovanému tak byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši [částka] představující smluvní pokutu [částka] za každý z 27 měsíců (od února 2020 do května 2022), když po tuto dobu měla smlouva trvat. Smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy byla sjednána přímo ve smlouvě a posiluje tak právní jistotu stran. Smlouva sice byla uzavřena adhezním způsobem, ujednání o smluvní pokutě za předčasné ukončení smlouvy je však součástí konkrétní produktové propozice daného smluvního vztahu. Žalovaný měl možnost si smlouvu před jejím uzavřením prostudovat. Smlouva se žalovaným byla uzavřena na dobu určitou a žalovaný tak získal výhodnější cenu energie. Smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy zajišťuje dodržování závazku po sjednanou dobu, jedná se o pokutu svou výší přiměřenou, která je standardem v daném odvětví. V případě, kdy doba trvání smlouvy není dodržena, představuje smluvní pokuta paušalizovanou náhradu škody, která žalobkyni vznikla či mohla vzniknout. Smluvní vztah byl se žalovaným ukončen pro opakované porušení platebních povinností z jeho strany.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. K jednání soudu se nedostavila ani žalobkyně, když v den jednání avizovala pozdní příjezd a ačkoli soud vyčkal na její účast, déle než dvojnásobnou dobu avizovaného zdržení, k jednání nakonec nedorazila, další telefonická omluva též avizována nebyla. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /).

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] včetně dodatku z [datum], ceníku, plánu záloh a obchodních podmínek soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o dodávkách elektřiny do odběrného místa [část obce a číslo], [obec] na dobu určitou 30 měsíců s automatickou prolongací, a to v kategorii Domácnost. Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalovanému coby zákazníkovi elektřinu, žalovaný se zavázal hradit pravidelnou měsíční zálohu ve výši [částka] a spotřebovanou elektřinu na základě žalobkyní vystavených faktur. Strany si sjednaly pro případ prodlení žalovaného s jakoukoliv platbou delší než 10 dní smluvní pokutu ve výši [částka]. Dále byla ujednána smluvní pokuta, kdy mimo jiné v případě, že žalobkyně odstoupí od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkami ze strany zákazníka (žalovaného), má dle uzavřené smlouvy zákazník v kategorii Domácnost uhradit smluvní pokutu [částka] za každý kalendářní měsíc neodebírání elektřiny do konce sjednané doby trvání smlouvy. Ze smlouvy je také patrné, že žalovaný se po dobu trvání smlouvy nezavázal odebrat žádné konkrétní množství elektrické energie a že v případě neodběru elektrické energie mu žádná sankce po dobu trvání smlouvy nehrozí (např. smluvní pokuta).

5. Z faktur bylo zjištěno, žalobkyně vyúčtovala žalovanému, po zohlednění zaplacených záloh, spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] v celkové hodnotě [částka] splatných dne [datum] a za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] splatných dne [datum]. Vyúčtování elektřiny odpovídá sjednanému ceníku. Dále byla žalovanému vyúčtována i 5x smluvní pokuta za pozdní platby po [částka] za každou z prodlených plateb (konkrétně za prodlení s placením záloh za období [číslo] a za prodlení s úhradou faktur [číslo] [číslo]). Z vyúčtování smluvní pokuty bylo zjištěno, že žalovanému byla vyúčtována smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ve výši [částka].

6. Z upomínky, oznámení o přerušení dodávky, ukončení smlouvy, odstoupení, předžalobní upomínky, podacího archu a dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně nejprve upomínala žalovaného o zaplacení, poté žalovaného upozornila na možnost přerušení dodávky elektřiny z důvodu jeho prodlení a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, následně s účinností dnem doručení odstoupení od smlouvy žalovanému odstoupila žalobkyně od výše uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Poté žalobkyně žalovaného opět upomínala o zaplacení.

7. Jiné než shora uvedené důkazy soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti.

8. Soud na základě výše uvedených zjištění učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli kupní smlouvu na dodávku elektřiny. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu, za jejíž dodávku v uvedeném období žalovaný v plném rozsahu nezaplatil. Stejně tak žalovaný nezaplatil ani smluvní pokuty za prodlení s platbou, které mu byly vyúčtovány. Pro opakované prodlení s úhradou žalobkyně vypověděla smlouvu o dodávce elektřiny a vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši [částka].

9. Soud po právní stránce posoudil věc tak, že mezi stranami byla uzavřena kupní smlouva (na dodávky elektřiny) podle ustanovení § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona (respektive jde o specifickou smlouvu uzavřenou v režimu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon s převážnými znaky kupní smlouvy dle § 2079 o.z.). Tato smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 1810 o.z. a následujících, kdy žalovaný je spotřebitelem jednajícím mimo rámec své podnikatelské činnosti či rámec samostatného výkonu svého povolání (ust. § 419 o.z.) a žalobkyně podnikatelem vykonávajícím na vlastní účet a odpovědnost činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku (ust. § 420 o.z.). Jde současně o smlouvu uzavřenou adhezním způsobem ve smyslu ustanovení § 1798 o.z. a následujících, kdy dle odst. 2 platí, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku. Základní povinností kupujícího je uhrazení kupní ceny (ust. § 2118 o.z.). Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, když za odebranou elektřinu neuhradil shora uvedenou částku. Stejně tak nesplnil svou povinnost, když neuhradil 5x smluvní pokutu dle ust. § 2048 a násl. o.z. ve výši á [částka] za jednotlivý případ prodlení s úhradou, které soud shledal ještě jako přiměřené.

10. Smluvní pokuta ve výši [částka] svou výší odpovídá smluvním ujednáním mezi žalovaným a žalobkyní, která tuto smluvní pokutu vyúčtovala jako [částka] za každý z 27 měsíců zbývajících do původně ujednaných 30 měsíců odběru elektřiny. Soud však dospěl k právnímu závěru, že tato pokuta byla sjednána v rozporu se zákonem a tento nárok není důvodný. Takto sjednaná smluvní pokuta ve smyslu § 1813 o. z. představuje v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalované coby spotřebitele, neboť toto ujednání není vyváženo ve prospěch žalovaného obdobnou povinností. Argumentovala-li žalobkyně vyvážením smluvní pokuty ve prospěch žalovaného (spotřebitele) nižší cenou elektřiny v případě smlouvy na dobu určitou, dle ceníků provedených k důkazu šlo o cenu nejprve nižší v řádu desetikorun, posléze o cca [částka] za 1 MWh, přičemž nebyly-li by uvedené ceny pro žalobkyni ziskové, nedávalo by žádného smyslu, aby takové ceny (navíc posléze razantně snížené) nabízela. Její cenová politika nadto není předmětem tohoto řízení, žalovaný jako spotřebitel měl právo (které využila) tuto cenu akceptovat a stejně tak se rozhodnout pro uzavření smlouvy na dobu neurčitou či určitou, přičemž smlouva na dobu určitou je uzavírána formulářově s automatickým prodlužováním, a spotřebitel, tj. žalovaný, do tohoto ujednání nemá objektivně možnost zasáhnout (smlouva typu„ take it or leave it“), čímž se rozdíl mezi dobou určitou a neurčitou nepochybně stírá. Ohledně předmětné smluvní pokuty tak ze strany žalobkyně jde o sjednání jakéhosi nerovnovážného„ odstupného“ za předčasné ukončení smluvního vztahu (srovnej rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 103 Co 16/2018, či ze dne 12. 3. 2020, sp. zn. 27 Co 16/2020, a řada další). V tomto směru je na žalovaného jakožto spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak na dodržení sjednávané (a automaticky prolongované) doby trvání smluvního vztahu, přičemž v oblasti energetiky je takové ujednání v rozporu se zásadou ochrany slabší strany v právu (např. § 433 o. z.) a v rozporu s právem zákazníka na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny (§ 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona). V procesu kontraktace totiž spotřebitel zajišťuje pro sebe zásadní službu potřebnou pro život a obchodník v tomto nesmí svého postavení zneužívat k nepřiměřeným podmínkám, které mají jednostranně zajišťovat jeho zisk. K tomuto ujednání tak nelze přihlížet (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. 1. 2021, č. j. 21 Co 222/2020-58, a tam v odst. 36 odkazovaná rozhodnutí tohoto soudu, např. sp. zn. 21 Co 219/2020 či 27 Co 110/2020). K argumentaci žalobkyně stran funkce smluvní pokuty jako paušalizované náhrady škody je nutno vycházet z toho, že žalovaný nebyl ani dle trvající smlouvy povinen odebrat jakékoli určité množství elektrické energie a žalobkyni tak ani nemohla vzniknout žádná škoda v případě neodběru elektrické energie v době bez platné smlouvy (argumentace od většího k menšímu). Soud zároveň žádným způsobem nepochybuje o tom, že se v této části jedná o smluvní pokutu a nikoli o jakousi vzniklou škodu, v tomto směru jsou smluvní ujednání naprosto jasná. Pokud by soud přistoupil na to, že se jedná o paušalizovanou náhradu škody, tak žalobkyně jednak srozumitelně, úplně a přezkoumatelně netvrdila, jaká konkrétní škoda (popř. z čeho) jí měla konkrétně porušením smlouvy ze strany žalované vzniknout, a jednak není možné nevidět, že smluvní pokuta nebyla sjednána za tzv. nulový odběr, nýbrž za„ předčasné“ ukončení smlouvy, a musela-li žalobkyně nutně předem zajistit příslušnou kapacitu sítě, sama uvedla, že dodávky žalované ukončila, čímž mohla uvolnit kapacitu pro dalšího (nového) zákazníka. Odhlédnout nelze ani od skutečnosti, že žalobkyně je při své činnosti již ze samotné povahy této činnosti vystavena podnikatelskému riziku, které nelze – s ohledem na vše výše uvedené – nepřiměřeně přenášet na spotřebitele. Ztížená či objektivně horší důkazní situace žalobkyně v řízení o náhradu škody pak v žádném případě nemůže jít paušálně k tíži spotřebiteli, tj. slabší smluvní straně. Smluvní pokutu soud navíc shledává jako zjevně nepřiměřenou.

11. Co se týká skutečnosti, že smluvní pokuta byla sjednána přímo ve smlouvě, nikoli ve všeobecných či obchodních podmínkách, a žalovaný jakožto spotřebitel byl se svými povinnostmi ze smlouvy řádně seznámen a akceptoval je, pak zde soud odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne ze dne 13. 1. 2021, č. j. 21 Co 222/2020-58, kde Krajský soud vyslovil závěr, byla-li smluvní pokuta sjednána takto:„ Zákazník je povinen bez zbytečného odkladu poskytnout innogy součinnost nezbytnou k zahájení dodávky na základě uzavřené Smlouvy, zejména nečinit právní ani jiná jednání bránící v plnění takového jejího závazku (vč. provedení změny dodavatele), vyjma těch, k nimž je oprávněn dle zákona. V případě porušení této povinnosti je Zákazník povinen zaplatit innogy pokutu, a to ve výši [částka] pro kat. Domácnost a [částka] pro kat. Podnikatel. Stejnou pokutu je povinen uhradit Zákazník, který uvede innogy v omyl tím, že ukončí Smlouvu dohodou a v rozporu s deklarovaným důvodem pro její sjednání bude ve stejném OM pokračovat v odběru u jiného dodavatele, V případě, že Zákazník učiní bez souhlasu innogy jakýkoli právně relevantní projev vůle (bez ohledu na to, zda byl či nebyl určen a/nebo doručen innogy, zda se tak stalo opožděně, či zda trpěl vadami, a na to, jak a kým je Smlouva následně ukončena) směřující k předčasnému ukončení Smlouvy sjednané na dobu určitou a/nebo vedoucí k ukončení dodávky od innogy (v roli subjektu zúčtování u operátora trhu) probíhající na základě takové Smlouvy (za takový projev vůle se považuje i plná moc ke změně dodavatele či opožděně doručené oznámení o ukončení Smlouvy na dobu určitou ve sjednaném termínu; za takový projev vůle se naopak nepovažuje pouhý návrh na předčasné ukončení Smlouvy dohodou) a/nebo Zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoli platební povinnost vyplývající ze Smlouvy (bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně dojde k jednostrannému ukončení Smlouvy ze strany innogy) a/nebo Zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je innogy oprávněna účtovat Zákazníkovi pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro Zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši [částka] pro kat. Domácnost a [částka] pro kat. Podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od innogy v důsledku výše uvedeného jednání Zákazníka do konce sjednané doby trvání Smlouvy (vč. příp. Prolongace). … Zákazník je povinen zaplatit innogy pokutu ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle této Smlouvy přesahující 10 dní. … Není-li shora stanoveno jinak, má innogy vedle práva na pokutu vyplývající z porušení povinnosti Zákazníka též právo na náhradu škody a úrok z prodlení vyplývající z porušení téže povinnosti. Případným odstoupením od Smlouvy nezaniká právo innogy na pokutu vzniklou porušením povinnosti Zákazníkem před takovým odstoupením.“, je zřejmé že ujednání o ní je nepřehledné, navíc zavazuje spotřebitele k platbě opakovaně v různých výších za téže porušení smlouvy (prodlení s úhradou). Z uvedeného je pak zjevné, že žalobkyně využívá své silnější pozice při uzavírání spotřebitelské smlouvy a fakticky přistupuje ke dvojí sankci slabší smluvní strany za téže porušení smlouvy. Již jen v samotném znění smlouvy tak soud spatřuje ujednání, které v rozporu s požadavkem přiměřenosti zakládá významnou nerovnováhu povinností stran v neprospěch spotřebitele.

12. Ostatně i samotná složitá doplňující argumentace žalobkyně (která je pro právního laika zjevně zcela nesrozumitelná, což ostatně jen dokládá způsob, jakým žalobkyně jedná se svými zákazníky, od nichž lze očekávat pouze rozum průměrného člověka viz § 4 o.z.) ukazuje na to, že žalobkyně zjevně zneužívá své silnější postavení. Pokud pak jde o argumentaci levnějším tarifem při sjednání smlouvy na dobu určitou oproti smlouvě na dobu neurčitou, je to opět zcela jinak než žalobkyně uvádí. Cenovou politiku totiž v naznačeném směru určuje zejména žalobkyně, a to způsobem, který je pro ni výhodný (viz i argumentace výše). Soud neuvěřil žalobkyni, že rozdíl vyššího tarifu u smluv na dobu neurčitou a nižšího u smluv na dobu určitou je pro žalovanou výhodnější. Ve skutečnosti žalobkyně nastavila svým vlastním rozhodnutím takovou cenovou politiku, která má fakticky zákazníky přimět k uzavírání smluv na dobu určitou s automatickým prodloužením oproti uzavírání smluv na dobu neurčitou. A proč to žalobkyně činí? Inu, energetický zákon u smluv na dobu neurčitou chrání zákazníky tím, že dle § 50 odst. 1 písm. c) má zákazník právo na její výpověď toliko s 3 měsíční výpovědní dobou, a tedy bez dalších sankcí, naopak v případě konstrukce smlouvy na dobu určitou s automatickým prodlužováním (což je de facto totéž jako smlouva na dobu neurčitou) by k tomuto omezení na první pohled docházet nemuselo (což bezpochyby nemůže platit pro zastřené právní jednání…). Ve skutečnosti je tak předmětná smlouva vytvořená žalobkyní pokusem obcházet ta ustanovení energetického zákona, která byla zákonodárcem přijata za účelem ochrany spotřebitele, a to právě proto, aby mohla konstruovat tuto smluvní pokutu a znemožnit zákazníkovi v přiměřené době odejít k jinému obchodníkovi (tak jako může svobodně učinit v případě smlouvy na dobu neurčitou, toliko s 3 měsíční výpovědní dobou). Nemravnost jednání žalobkyně je zcela zjevná a nepřijatelná. Pokud žalobkyně argumentuje tím, že se jedná o standard trhu, pak opět zjevně manipuluje s fakty, když zaměňuje příčinu a následek. Skutečnost, že nejprve jeden subjekt na trhu a po něm další subjekty přijmou taková ujednání, která jsou hluboce nemravná (jako se to stalo v tomto případě) a následně je široce aplikují, ještě z nemravnosti mravné jednání nečiní. O tom jaké jednání je mravné pak zjevně nerozhoduje trh samotný (natožpak sama žalobkyně).

13. V otázce smluvní pokuty žalobkyně za předčasné ukončení smlouvy již existuje ustálená judikatura Krajského soudu v Praze (viz shora citovaná rozhodnutí), se kterou se soud plně ztotožňuje. Na základě uvedeného tak soud zamítnul žalobu co do částky [částka] představující smluvní pokutu.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.