219 C 68/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudcem JUDr. Jaroslavem Lockenbauerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žaloba, jíž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky částka společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dohodu o uznání dluhu, kterou žalovaná uznala (co do důvodu a výše) vůči žalobkyni dluh ve výši částka, který se zavázala zaplatit v 30 měsíčních splátkách. Následně se však žalovaná dostala do prodlení se zaplacením 7. a 8. splátky a žalobkyně tak dluh zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení částky částka do datum. Žalovaná však svůj dluh neuhradila. Následně žalobkyně navrhla schválení soudního smíru, dle kterého by žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím s tím, že obsah soudního smíru žalovaná na výzvu soudu potvrdí.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila pouze písemně tak, že souhlasí se soudním smírem. Řádný podpis pod text smíru, který ve svém vyjádření ani nekonkretizovala, nepřipojila.

3. Účastníci se z jednání soudu omluvili. Soud tak věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /).

4. Ze splátkové dohody bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum splátkovou dohodu, ve které žalobkyně a žalovaná prohlásily, že žalobkyně nabyla postoupením od společnosti právnická osoba pohledávku vůči žalované vyplývající ze smlouvy číslo ve výši částka. Tuto pohledávku pak žalovaná uznala co do důvodu a výše a zavázala se ji zaplatit ve 30 splátkách po částka měsíčně s tím, že poslední splátka činila částka. První splátka byla splatná dne datum. Z předžalobní výzvy, zesplatnění dluhu a podacího archu bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o zesplatnění dluhu a zároveň byla vyzvána k zaplacení částky částka do datum. Z nerozporovaných tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku částka.

5. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

6. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že dohoda o uznání dluhu musí obsahovat jednak výši dluhu a jednak i jeho důvod. Žalobkyně soudu předložila dokument, ve kterém je uvedena výše dluhu, ale nikoliv již řádně specifikovaný důvod tohoto dluhu. Pouhý odkaz na dříve uzavřenou smlouvu řádné uvedení dluhu nepředstavuje (viz rozhodnutí NS ČR 33 Cdo číslo a.j.). Dohoda o uznání dluhu je tak neurčitá. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, kterými by byla tato neurčitost odstraněna. Žalobkyně se však jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní v tomto směru neunesla. Původní smlouva, zmíněná v dohodě o uznání dluhu, soudu nebyla předložena. Soud žalobkyni k předložení smlouvy nevyzýval, neboť je povinností žalobkyně doložit soudu všechny potřebné listiny předem či nejpozději u soudního jednání. Žalobkyně se dále svou neúčastí u jednání soudu vzdala též práva na poučení o jiném právním názoru soudu týkajícího se případného bezdůvodného obohacení a možnosti k této skutečnosti uvést patřičná tvrzení a také označit důkazy. Pokud jde o návrh žalobkyně na schválení smíru, k němu soud dle ust. § 41b o.s.ř. nepřihlížel, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila a listinu obsahující smír řádně nepodepsala (srov. příjmení, L., příjmení, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. číslo). Tato listina tak neobsahovala podpis obou účastníků, jak vyžaduje zákon. Navíc, i kdyby se žalovaná k jednání dostavila, pak by soud smír neschválil, a to pro rozpor s právními předpisy, neboť žalobkyně neprokázala, že v době uzavření smlouvy o poskytnutí peněz její právní předchůdkyně ověřovala úvěruschopnost žalované podle § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, což by mělo za následek absolutní neplatnost takové smlouvy (srovnej např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019 č.j. 27Co 143/2019-113). Obcházení ustanovení zákona chránícího spotřebitele pomocí soudního smíru je samozřejmě zcela nepřijatelné a v případě soudního smíru je v obdobných případech nutné vždy z úřední povinnosti posuzovat, zda nedochází k uzavření smíru v rozporu s právními předpisy (v rozporu s hmotným právem).

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a contrario, když úspěšnější žalované v řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.