219 C 72/2019
č. j. 219 C 72/2019-51
V PLATNOSTIOkresní soud v Kladně zamítl žalobu žalobkyně o zaplacení částky s úrokem, protože žalovaný byl osvobozen od placení pohledávek v rámci insolvenčního řízení. Soud se opřel o § 414 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, podle něhož osvobození platí i pro pohledávky, které nebyly přihlášeny do insolvenčního řízení. Žalobkyně nevykázala důkaz o splnění podmínek pro platnost spotřebitelské smlouvy podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto rozhodl, že žaloba nemá základ, a žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl soudcem titul Jaroslavem Lockenbauerem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, obec - 00 zastoupená advokátem titul. jméno jméno sídlem adresa, obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa, obec o zaplacení částka s příslušenstvím,
I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka společně se zákonným úrokem výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společnost právnická osoba) a žalovaným byla dne datum prostřednictvím elektronických prostředků uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka. Žalovaný však na poskytnutý úvěr a na další sjednané nároky nezaplatil ničeho.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se, ač řádně předvolán, bez odůvodněné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o.s.ř.“ /).
3. Soud provedl dokazování smlouvou o postoupení pohledávky, oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou, tabulkou, smlouvou o spotřebitelském úvěru, rámcovou smlouvou o spotřebitelském úvěru, podacím lístkem, všeobecnými obchodními podmínkami, výpisy z insolvenčního rejstříku a usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum č.j. insolvenční spisová značka. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému téhož dne poskytnut úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s poplatkem ve výši částka zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně do datum. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána jednorázová smluvní pokuta ve výši částka. S účinností ke dni datum byla pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný byl před podáním žaloby upomínán o zaplacení dlužné částky. Od datum (žaloba pak byla podána datum) je vůči žalovanému vedeno insolvenční řízení, přičemž dne datum byl prohlášen úpadek žalovaného, který byl řešen oddlužením. Z usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum č.j. insolvenční spisová značka bylo zjištěno, že soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaného a že soud osvobodil žalovaného od placení pohledávek, k nimž se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, nebo které nebyly do insolvenčního řízení přihlášeny, ač být měly.
4. Podle § 414 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, vydá insolvenční soud usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Podle odst. 2 osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.
5. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně vznikla před zahájením insolvenčního řízení žalovaného, přičemž se na ni nevztahuje žádná z výjimek z povinnosti přihlášení do insolvenčního řízení, měla tedy být přihlášena do insolvenčního řízení. Pohledávka nebyla v insolvenčním řízení uplatněna, ač být měla, žalovaný splnil podmínky oddlužení, na tuto pohledávku se tedy vztahuje rozhodnutí o osvobození žalovaného od placení pohledávek a v nalézacím řízení již nelze žalobkyni nárok na zaplacení této pohledávky přiznat. Žaloba tedy byla zamítnuta.
6. Stran nákladů řízení vycházel soud z toho, že i v případě, kdy by žalovaný nebyl osvobozen od placení pohledávky žalobkyně, byla by žaloba důvodná pouze zčásti, neboť žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost takové smlouvy. V tomto směru žalobkyně nic netvrdila ani nepředložila žádné důkazy a soud tak měl v úmyslu žalobkyni poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně by tak měla případně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení tj. částky částka, přičemž ve zbytku by byla žaloba zamítnuta. Ve věci úspěšnějším účastníkem by tak byl žalovaný, nelze tedy hovořit o tom, že by žalobkyně podala žalobu z větší části důvodně, v důsledku čehož by jí vzniklo právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.