219 C 92/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudcem JUDr. Jaroslavem Lockenbauerem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 20 836,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 836,89 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 836,89 Kč od 17. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 434 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 20 836,89 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná prováděla v období od 18. 7. 2025 do 17. 9. 2025 na adrese adresa, adresa neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, neboť po ukončení smlouvy na dodávku elektrické energie dne 18. 7. 2025 nebyla provedena demontáž elektroměru z důvodu nepřístupnosti odběrného místa. Žalovaná však odběr elektřiny prováděla i nadále a tím vznikla žalobkyni škoda sestávající z částky 7 296,91 Kč za neoprávněně odebranou elektřinu, z částky 13 048,64 Kč představující náklady na zjištění neoprávněného odběru, z částky 465,29 Kč představující platbu za příkon a z částky 26,05 Kč za provoz nesíťové infrastruktury. Žalobkyně vystavila žalované fakturu se splatností do 16. 10. 2025, žalovaná však dluh neuhradila. Žalobkyně je provozovatelem elektroenergetické distribuční soustavy.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila, proto soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa a protokolu o kontrole odběrného místa bylo zjištěno, že dne 17. 9. 2025 byla na adrese adresa, adresa, provedena kontrola, jejímž výsledkem bylo zjištění odběru elektřiny bez platné smlouvy se stavem elektroměru 16930 kWh, tedy vyšším, než při ukončení smlouvy. Zároveň byla provedena demontáž elektroměru. Z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr a faktury ze dne 25. 9. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované náhradu za neoprávněný odběr, přičemž spotřeba zaznamenaná měřicím zařízením činila 766 kWh (rozdíl mezi zjištěnou spotřebou ke dni kontroly ve výši 16 930 kWh a spotřebou ke dni ukončení smlouvy stanovenou z důvodu nepřístupnosti odběrného místa náhradním způsobem ve výši 16 164 kWh), cena byla určena dle příslušné vyhlášky a činila v době stanovení náhrady 7,87272 Kč/kWh. Výše náhrady tak činila částku 7 296,91 Kč včetně DPH a včetně ekologické daně (ve výši 21,68 Kč bez DPH). Dále byly žalované účtovány náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 13 048,64 Kč, platba za příkon ve výši 465,29 Kč a poplatek za provoz nesíťové infrastruktury ve výši 26,05 Kč, celkem byla tedy žalované vyúčtována k náhradě částka 20 836,89 Kč se splatností dne 16. 10. 2025. Z čestného prohlášení ze dne 19. 11. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila společnosti právnická osoba. za zjištění neoprávněného odběru nezbytně nutné vynaložené náklady ve výši 13 048,64 Kč. Žalovaná byla upomínána o zaplacení dlužné částky (viz upomínka ze dne 29. 10. 2025) a byla jí zaslána předžalobní výzva (viz předžalobní upomínka ze dne 19. 11. 2025 ve spojení s dodejkou).

4. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by v rozhodném období měla uzavřenu platnou smlouvu s jakýmkoli dodavatelem elektrické energie, podle které by zjištěný odběr elektrické energie ze sítě žalobkyně realizovala. Netvrdila ani, že by za shora uvedenou spotřebu cokoliv zaplatila.

5. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná odebírala z distribuční sítě žalobkyně elektrickou energii i poté, co s ní byla na adrese shora uvedeného odběrného místa dne 18. 7. 2025 ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Žalovaná za období od 18. 7. 2025 do 17. 9. 2025, kdy byla provedena kontrola odběrného místa, odebrala elektrickou energii v množství 766 kWh v ceně celkem 20 836,89 Kč. Žalovaná byla k zaplacení vyzvána fakturou ze dne 25. 9. 2025 se splatností dne 16. 10. 2025.

6. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „energetický zákon“), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

7. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

8. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

9. Podle § 16 odst. 1 věty první vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen „vyhláška“), při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru.

10. Podle § 17 odst. 3 písm. a) věty před středníkem, písm. b) bodu 1. a písm. c) vyhlášky výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového výměru Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového výměru Energetického regulačního úřadu, ceny za službu distribuční soustavy, kde v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, a daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.

11. Podle § 17 odst. 8 vyhlášky provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavců 3 až 7 platby, které zákazník, výrobce elektřiny, provozovatel zařízení pro ukládání elektřiny nebo provozovatel distribuční soustavy uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.

12. Příslušné ceny určují cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 11/2024 a č. 12/2024 účinné od 1. 1. 2025.

13. Ze shora uvedené právní úpravy tak vyplývá, že žalovaná se dopustila neoprávněného odběru elektrické energie z distribuční soustavy žalobkyně, neboť po ukončení smluvního vztahu s dodavatelem i nadále odebírala elektrickou energii a odpovídá tak za vzniklou spotřebu (škodu) distributorovi elektřiny bez ohledu na to, zda se v určitém období v odběrném místě fakticky zdržovala či nikoli. Současně žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru. Vyhláška žádným způsobem nestanoví, jakým způsobem má k výpočtu těchto nákladů dojít, je tedy třeba vycházet z nákladů, které by žalobkyni jinak nevznikly a které žalobkyně zaplatila společnosti právnická osoba. za zjištění neoprávněného odběru, jde-li o náklady v obvyklé výši, které byly účelně vynaloženy. Splatnost dluhu se odvíjí od výzvy věřitele ve smyslu § 1958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Z uvedených důvodů soud žalobě v plné výši vyhověl včetně nároku žalobkyně na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 434 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 834 Kč a nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška“), a to za návrh ve věci samé a za výzvu k plnění podle § 1 vyhlášky, přičemž výše paušální náhrady činí 300 Kč za každý z těchto dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na nařízení exekuce.