219 C 96/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudcem JUDr. Jaroslavem Lockenbauerem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 448 963 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 448 963 Kč společně s kapitalizovaným úrokem ve výši 23 440 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 442 288 Kč od 9. 5. 2025 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 442 288 Kč od 18. 4. 2025 do 8. 5. 2025, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 67 400,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 448 963 Kč s příslušenstvím z důvodů, že s ní dne 5. 10. 2023 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru CKL č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované prostředky ve výši 500 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši 13,68 % ročně, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 10 222 Kč. Žalovaná se v rámci smlouvy dále zavázala k placení pojistného za pojištění ve variantě JISTOTA, a to ve výši 715 Kč měsíčně, což představovalo 6,99 % z výše splátky poskytnutých peněžních prostředků a úroku. Měsíční výše splátky a pojistného tak činila celkem 10 937 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované splácet ujednané splátky na základě informací poskytnutých jí žalovanou a na základě jejich porovnání s výstupy z registrů a databází a s demografickými a statistickými údaji zanesenými v analytickém programu žalobkyně. Takto žalobkyně zjistila, že příjem žalované ke dni uzavření smlouvy činil 140 019 Kč měsíčně. Žalovaná však splatila jen 12 splátek včetně pojistného v celkové výši 131 244 Kč, z nichž bylo 57 712 Kč použito na splacení poskytnutých peněžních prostředků, 64 952 Kč bylo použito na zaplacení úroku a 8 080 Kč bylo použito na zaplacení pojistného. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky do 30 dnů. Jelikož žalovaná přes uvedenou výzvu svůj dluh nesplatila, žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem, jenž se podle smluvního ujednání považuje za doručený uplynutím 10 dnů od jeho odeslání. Žalobkyní požadovaná částka 448 963 Kč se skládala z poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 442 288 Kč, ze smluvních poplatků ve výši 2 600 Kč a z pojistného ve výši 4 075 Kč. Poplatky ve výši 2 600 Kč se skládaly z částky 500 Kč za první písemnou upomínku odeslanou v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo dosud trvající prodlení žalované, z částky 600 Kč za druhou písemnou upomínku odeslanou při trvajícím prodlení žalované v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém byla odeslána první upomínka, a z částky 1 500 Kč za ukončení závazku ze strany žalobkyně z důvodu prodlení žalované o délce nejméně 3 měsíců, přičemž žalovaná se k zaplacení těchto poplatků zavázala ve smlouvě a jejich výše byla uvedena v sazebníku. Za dobu trvání závazku měla žalovaná zaplatit 17 měsíčních pojistných po 715 Kč v celkové výši 12 155 Kč, zaplatila však jen 8 080 Kč, žalobkyně proto požadovala zaplatit zbývající část právě ve výši 4 075 Kč. Vedle toho žalobkyně požadovala po žalované zaplacení smluvního úroku z poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků kapitalizovaného ke dni 31. 3. 2025 na částku 23 440 Kč vypočteného jako rozdíl mezi úrokem, který měla žalovaná zaplatit v rámci splátek do uvedeného data při jejich řádném splácení ve výši 88 386,80 Kč, a úrokem, který zaplatila ve skutečnosti v celkové výši 64 952 Kč, přičemž počínaje splátkou splatnou v únoru 2025 byla použita sazba úroku ve výši 12,68 % ročně, neboť žalovaná se dostala do prodlení se splácením poté, co nesplatila splátku splatnou v říjnu 2024. Dále žalobkyně po žalované požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 442 288 Kč od 18. 4. 2025 do zaplacení. Splatnost dluhu podle žalobkyně nastala dne 17. 4. 2025. Žalobkyně dále vyzvala žalovanou k plnění výzvou odeslanou jí dne 29. 4. 2025.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud věc projednal při jednáních dne 30. 7. 2025 (č. l. 34) a dne 3. 9. 2025 (č. l. 57), k nimž se dostavil zástupce žalobkyně. Žalovaná se nedostavila ani k jednomu z uvedených jednání a nepožádala o jejich odročení, přestože předvolání k prvnímu jednání a žaloba jí byly doručeny do vlastních rukou již dne 9. 7. 2025 (č. l. 26, č. l. 27 p. v. a č. l. 30) a předvolání k druhému jednání jí bylo doručeno dne 5. 8. 2025 (č. l. 35). Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z písemnosti označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru Cofiklasik číslo , hodnota, (č. l. 14 p. v. – 16) včetně formuláře zpracování osobních údajů (č. l. 9), informačního dokumentu o pojistném produktu (č. l. 11) a všeobecných pojistných podmínek (č. l. 12–13) soud zjistil, že podle této smlouvy ze dne 5. 10. 2023 se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 500 000 Kč. Žalovaná se podle smlouvy zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit jí úrok ve výši 13,68 % ročně, to vše v 72 měsíčních splátkách po 10 222 Kč splatných vždy k 14. dni v měsíci, přičemž první splátka byla splatná 30. den ode dne poskytnutí peněžních prostředků a celková takto splatná částka činila 735 984 Kč. RPSN činila 14,59. Žalovaná v rámci smlouvy také přistoupila k pojištění schopnosti splácet úvěr ve variantě JISTOTA, za což se zavázala platit žalobkyni na pojistné částku 715 Kč měsíčně, takže celková měsíční výše splátky a pojistného činila 10 937 Kč. Žalobkyně měla podle smlouvy právo od ní písemně odstoupit, pokud se žalovaná dostala do prodlení se splacením více než 2 splátek nebo do prodlení se splacením 1 splátky delšího než 3 měsíce. V případě odstoupení od smlouvy byla žalovaná podle smlouvy povinna vrátit žalobkyni okamžitě všechny poskytnuté a dosud nevrácené peněžní prostředky. V případě prodlení žalované se splácením měla žalobkyně dále právo požadovat po žalované zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši podle sazebníku, jenž byl součástí smlouvy. Součástí smlouvy bylo ujednání, že zásilka odeslaná žalobkyní žalované se považovala za doručenou uplynutím 10 dnů od jejího odeslání.

6. Z kopií občanského průkazu a řidičského průkazu (č. l. 40) soud zjistil, že tyto doklady náleží žalované.

7. Dále soud ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti (č. l. 47–48) zjistil, že se jedná o písemnost vyhotovenou samotnou žalobkyní. Žalobkyně v písemnosti uvedla, že schopnost žalované splácet poskytnuté peněžní prostředky posoudila na základě ověření v registrech SOLUS a CRIF, na základě centrální evidence exekucí, na základě údaje o příjmu žalované ze mzdy ve výši 140 019 Kč měsíčně a na základě údajů o výdajích žalované na hypotéku nebo leasing ve výši 9 000 Kč měsíčně, na splátky úvěrů ve výši 33 627 Kč měsíčně a na jiné závazky, například výživné, ve výši 59 302 Kč měsíčně, přičemž žalovaná neměla žádné další náklady na bydlení v podobě nájemného.

8. Z výplatních pásek za červen a červenec 2023 (č. l. 46) soud zjistil, že žalovaná byla v uvedených měsících zaměstnána u společnosti , právnická osoba, , a její čistý měsíční příjem v červnu 2023 činil 152 138 Kč a v červenci 2023 činil 139 388 Kč.

9. Z výpisů z účtu číslo , č. účtu, za období od 15. 7. 2023 do 15. 8. 2023 (č. l. 40 p. v. – 42) a od 16. 8. 2025 do 15. 9. 2023 (č. l. 43–45) soud zjistil, že uvedený účet byl veden na jméno žalované. V červenci 2023 byla ve prospěch uvedeného účtu připsána platba od společnosti , právnická osoba, , dne 26. 7. 2023 ve výši 152 138 Kč. V srpnu 2023 byly ve prospěch uvedeného účtu připsány platby od společnosti , právnická osoba, , dne 23. 8. 2023 ve výši 20 000 Kč a dne 30. 8. 2023 ve výši 119 388 Kč. Nejnižší zůstatek účtu v uvedených obdobích činil 169 009,64 Kč a poslední zůstatek ke dni 15. 9. 2023 činil 278 007,21 Kč.

10. Dále soud z oznámení o odchozí platbě (č. l. 51) zjistil, že dne 6. 10. 2022 byla provedena na vrub účtu číslo , č. účtu, platba ve výši 500 000 Kč ve prospěch účtu číslo , č. účtu, označená variabilním symbolem , var. symbol, .

11. Ze sazebníku (č. l. 14) soud zjistil, že náhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované činila 500 Kč za první písemnou upomínku odeslanou v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo dosud trvající prodlení žalované, 600 Kč za druhou písemnou upomínku odeslanou při trvajícím prodlení žalované v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém byla odeslána první upomínka, a 1 500 Kč za ukončení závazku ze strany žalobkyně z důvodu prodlení žalované o délce nejméně 3 měsíců.

12. Z odstoupení od smlouvy (č. l. 6) soud zjistil, že uvedeným dopisem ze dne 1. 4. 2025 žalobkyně oznámila žalované, že odstupuje od smlouvy číslo , hodnota, , a vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení dlužné částky ve výši 472 403 Kč, jejíž součástí byla nově i částka 1 500 Kč jako náhrada nákladů spojených s vymáháním. Žalobkyně v dopise uvedla, že od smlouvy odstupuje, protože je žalovaná v prodlení se splacením více než 2 splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, přičemž dluh nesplatila ani přes předchozí výzvu ze strany žalobkyně, ve které žalobkyně poskytla žalované pro splacení dluhu lhůtu 30 dnů.

13. Dále soud z přehledu splácení (č. l. 53) zjistil, že v případě řádného splácení by žalovaná ve splátkách splatných od listopadu 2023 do března 2025 zaplatila na úroku celkem 88 386,80 Kč a na pojištění celkem 12 155 Kč. Žalovaná splatila splátky a pojištění v celkové výši 131 244 Kč, z nichž bylo 57 712 Kč použito na splacení poskytnutých peněžních prostředků, 64 952 Kč bylo použito na zaplacení úroku, 8 080 Kč bylo použito na zaplacení pojistného a 500 Kč bylo použito na zaplacení nákladů spojených s upomínkou v souvislosti s pozdním splacením splátky splatné v dubnu 2024. Poslední splátka byla žalovanou splacena v září 2024, následně již žalovaná nesplatila ničeho. Nesplacena tak zůstala část poskytnutých peněžních prostředků ve výši 442 288 Kč, úrok ve výši 23 440 Kč a pojistné ve výši 4 075 Kč. Žalované byly dále za upomínky účtovány částky 500 Kč v prosinci 2024, 600 Kč v lednu 2025 a 1 500 Kč v březnu 2025.

14. Konečně z předžalobní upomínky (č. l. 5) včetně potvrzení podání (č. l. 7) soud zjistil, že dopisem ze dne 29. 4. 2025 odeslaným dne 5. 5. 2025 advokát zastupující žalobkyni vyzval žalovanou k plnění.

15. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla ve prospěch žalované peněžní prostředky ve výši 500 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 13,68 % ročně a pojistným, a to v pravidelných měsíčních splátkách, a pro případ prodlení zaplatit ujednané poplatky. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením a žalobkyně z toho důvodu od smlouvy odstoupila vyzvala žalovanou v souladu se smluvním ujednáním k okamžitému vrácení všech poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků a k zaplacení úroků, pojistného a poplatků, jejichž celková výše činila 472 403 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění dopisem odeslaným dne 5. 5. 2025.

16. Podle § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) „[o]d smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.“17. Podle § 2395 o. z „[s]mlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“18. Výše popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., na jejímž základě žalobkyně poskytla ve prospěch žalované peněžní prostředky a v níž se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Žalobkyně z ujednaných důvodů podle § 2001 o. z. od smlouvy odstoupila a žalovaná byla podle smluvního ujednání povinna vrátit všechny poskytnuté a dosud nevrácené peněžní prostředky okamžitě. Soud tedy žalobě co do jistiny a úroku zcela vyhověl, přičemž žalobkyni vedle částky 448 963 Kč jako nevrácené jistiny úvěru, pojistného a náhrady nákladů v souvislosti s prodlením žalované podle § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, přiznal rovněž příslušenství pohledávky, jež je tvořeno kapitalizovaným úrokem ve výši 23 440 Kč.

19. Nesplacením peněžitého dluhu řádně a včas se žalovaná dostala do prodlení podle § 1968 o. z., a tím jí vznikla povinnost podle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu a smluvního úroku též úrok z prodlení, a to ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná měla za to, že její pohledávka byla splatná dne 17. 4. 2025, žádná konkrétní tvrzení, z nichž by takové datum splatnosti plynulo, však neuvedla. Soud při jednání dne 3. 9. 2025 (č. l. 57) vyzval žalobkyni podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby uvedla veškerá tvrzení a označila veškeré důkazy k prokázání tvrzení v tom smyslu, že pohledávka byla splatná ke dni 17. 4. 2025. Současně soud žalobkyni poučil, že pokud tak neučiní do skončení uvedeného jednání, vystavuje se nebezpečí částečného neúspěchu ve věci. Žalobkyně po uvedené výzvě soudu žádná tvrzení nedoplnila a žádné další písemné důkazy nepředložila a jiné důkazy neoznačila. Z provedených důkazů tak nebylo zjištěno, že by žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení celé požadované částky dříve než prostřednictvím svého zástupce výzvou datovanou 29. 4. 2025, jež byla odeslána dne 5. 5. 2025. Konkrétně k dopisu ohledně odstoupení od smlouvy ze dne 1. 4. 2025 žalobkyně nepředložila žádný doklad o jeho odeslání a soudu nepředložila ani žádnou další výzvu. Ohledně výzvy odeslané dne 5. 5. 2025 se v souladu s § 573 o. z. má za to, že byla žalované doručena dne 8. 5. 2025. Následující den se žalovaná ocitla v prodlení, proto soud žalobě vyhověl co do úroku z prodlení až ode dne 9. 5. 2025. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu ohledně úroku z prodlení výrokem II. zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měl v řízení neúspěch v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 67 400,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 22 449 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 448 963 Kč sestávající z částky 10 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 050 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 10 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 10 100 Kč za účast na jednání před soudem dne 30. 7. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 37 150 Kč ve výši 7 801,50 Kč. Výzva ze dne 29. 4. 2025 (č. l. 5) neobsahovala ani základní právní rozbor, tak aby ji bylo možné považovat za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. První jednání dne 30. 7. 2025 bylo odročeno na žádost žalobkyně za účelem doplnění chybějících tvrzení a označení důkazů, které měly být obsaženy již v žalobě, případně doplněny na místě při prvním jednání. Náklady spojené s účastí zástupce žalobkyně při druhém jednání dne 3. 9. 2025 proto již nepředstavovaly náklady potřebné k účelnému uplatňování práva, žalobkyně tudíž nemá právo na jejich náhradu. To samé platí i pro písemná podání žalobkyně došlá soudu dne 8. 8. 2025 (č. l. 36–39 a č. l. 49–50), jimiž byla na výzvu soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. z prvního jednání doplněna právě jen chybějící tvrzení a doplněna označení chybějících důkazů, takže opět nešlo o náklady potřebné k účelnému uplatňování práva. Náhradu cestovních výdajů žalobkyně nepožadovala (č. l. 57 p. v.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

21. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.