219 C 97/2025
č. j. 219 C 97/2025-49
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 6 § 7
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2001 § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 122
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl soudcem JUDr. Jaroslavem Lockenbauerem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 85 061 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 85 061 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 899 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 82 461 Kč od 11. 2. 2025 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku., jméno FO, . Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 24 807,90 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 85 061 Kč s příslušenstvím z důvodů, že s ní dne 15. 9. 2020 uzavřela smlouvu o úvěru CPA č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované prostředky, které se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 2 869 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované splácet ujednané splátky na základě informací poskytnutých jí žalovanou a na základě jejich porovnání s výstupy z registrů a databází a s demografickými a statistickými údaji zanesenými v analytickém programu žalobkyně. Takto žalobkyně zjistila, že příjem žalované ke dni uzavření smlouvy činil 18 000 Kč měsíčně. Žalobkyně dne 16. 10. 2020 poskytla žalované převodem ve prospěch účtu č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 126 998 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky do 30 dnů. Jelikož žalovaná přes uvedenou výzvu svůj dluh nesplatila, žalobkyně od smlouvy odstoupila dopisem, jenž se podle smluvního ujednání považuje za doručený uplynutím 10 dnů od jeho odeslání. Žalobkyní požadovaná částka 85 061 Kč se skládala z poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 82 461 Kč a ze smluvních poplatků ve výši 2 600 Kč. Vedle toho žalobkyně požadovala po žalované zaplacení smluvního úroku ve výši 5 899 Kč vypočteného z poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 82 461 Kč. Dále žalobkyně po žalované požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 82 461 Kč od 11. 2. 2025 do zaplacení. Splatnost dluhu podle žalobkyně nastala již dne 29. 11. 2024. Žalobkyně dále vyzvala žalovanou k plnění výzvou odeslanou jí dne 13. 2. 2025.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Soud věc projednal při jednáních dne 6. 8. 2025 (č. l. 31) a dne 1. 9. 2025 (č. l. 47), k nimž se dostavil zástupce žalobkyně. Žalovaná se nedostavila ani k jednomu z uvedených jednání a nepožádala o jejich odročení, přestože předvolání k prvnímu jednání jí bylo doručeno dne 3. 7. 2025 (č. l. 29). Žaloba jí byla doručena do vlastních rukou již dne 16. 5. 2025 (č. l. 19 p. v.). Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.
4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Z písemnosti označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru Cofipartner číslo , hodnota, (č. l. 10–11) včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (č. l. 12) a včetně čestného prohlášení o účelu nákupu motorového vozidla (č. l. 13) soud zjistil, že podle této smlouvy ze dne 14. 09. 2020 se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 126 998 Kč za účelem financování nákupu vozidla VIN , VIN kód, od společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Žalovaná se podle smlouvy zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit jí úrok ve výši 20,63 % ročně, to vše v 84 měsíčních splátkách po 2 869 Kč splatných vždy k 14. dni v měsíci. RPSN činila 22,7. Dále se žalovaná podle smlouvy zavázala v případě prodlení se splacením splátky zaplatit žalobkyni částku 400 Kč za první písemnou upomínku odeslanou v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo dosud trvající prodlení žalované, částku 600 Kč za druhou písemnou upomínku odeslanou při trvajícím prodlení žalované v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém byla odeslána první upomínka, a částku 1 000 Kč za ukončení závazku ze strany žalobkyně z důvodu prodlení žalované o délce nejméně 3 měsíců. Žalobkyně měla podle smlouvy právo od ní písemně odstoupit, pokud se žalovaná dostala do prodlení se splacením více než 2 splátek nebo do prodlení se splacením 1 splátky delšího než 3 měsíce. V případě odstoupení od smlouvy byla žalovaná podle smlouvy povinna vrátit žalobkyni okamžitě všechny poskytnuté a dosud nevrácené peněžní prostředky. Součástí smlouvy bylo ujednání, že zásilka odeslaná žalobkyní žalované se považovala za doručenou uplynutím 10 dnů od jejího odeslání. O žalované bylo ve smlouvě uvedeno, že je svobodná, má 4 vyživované děti, je zaměstnána jako nekvalifikovaná pracovnice u společnosti , právnická osoba, , sídlem , adresa, , její čistý příjem činí 18 000 Kč měsíčně, za nájem bez služeb a energií platí 4 000 Kč měsíčně, nesplácí žádné úvěry, leasingy ani hypotéky, nejsou jí prováděny žádné srážky ze mzdy a nejsou proti ní vedeny žádné exekuce.
6. Z kopie cestovního pasu (č. l. 13 p. v.) a z kopie průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie (č. l. 14) soud zjistil, že tyto doklady náleží žalované.
7. Dále soud z faktury číslo FVAA1821/201488 (č. l. 9) zjistil, že uvedenou fakturu dne 14. 9. 2020 vystavila společnost , právnická osoba, . ve své provozovně na adrese , adresa, , pro žalovanou jako odběratelku a konečnou příjemkyni na celkovou částku 126 998 Kč za vozidlo , jméno FO, 1.6, za DEFEND AllSafe: Produkt B, za doplňkový zákaznický servis, za Creedo kartu, za Carlife Elite extra 2 roky, za Carlife Garance 1-hvězda a za balíček Silver, to vše včetně DPH a již po zohlednění slevy ve výši 13 400 Kč. Celková částka měla být zaplacena z úvěru podle smlouvy číslo , hodnota, pod variabilním symbolem shodným s tímto číslem.
8. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti (č. l. 37–38) soud zjistil, že se jedná o písemnost vyhotovenou samotnou žalobkyní. Žalobkyně v písemnosti uvedla, že schopnost žalované splácet poskytnuté peněžní prostředky posoudila na základě ověření v registrech SOLUS a CRIF, na základě údaje o příjmu žalované ze mzdy ve výši 18 058 Kč měsíčně a na základě údajů o výdajích žalované na nájemné ve výši 4 000 Kč měsíčně, přičemž žalovaná neměla žádné výdaje na splátky úvěrů, hypotéku, leasing ani jiné závazky, například výživné.
9. Z výplatních pásek za červenec a srpen 2020 (č. l. 41 p. v. a č. l. 42) soud zjistil, že žalovaná byla v uvedených měsících zaměstnána u společnosti , právnická osoba, s úvazkem v rozsahu 40 hodin týdně a její průměrný čistý měsíční příjem za tyto 2 měsíce činil 18 058,50 Kč.
10. Dále soud z oznámení o odchozí platbě (č. l. 46) zjistil, že dne 16. 10. 2020 byla provedena na vrub účtu číslo , č. účtu, platba ve výši 126 998 Kč ve prospěch účtu číslo , č. účtu, označená variabilním symbolem , var. symbol, .
11. Z odstoupení od smlouvy (č. l. 6) soud zjistil, že uvedeným dopisem ze dne 2. 12. 2024 žalobkyně oznámila žalované, že odstupuje od smlouvy číslo , hodnota, , a vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení dlužné částky ve výši 90 960 Kč, jejíž součástí byla nově i částka 1 500 Kč jako náhrada nákladů spojených s vymáháním. Žalobkyně v dopise uvedla, že od smlouvy odstupuje, protože je žalovaná v prodlení se splacením více než 2 splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce, přičemž dluh nesplatila ani přes předchozí výzvu ze strany žalobkyně, ve které žalobkyně poskytla žalované pro splacení dluhu lhůtu 30 dnů.
12. Z výpisu vylustrovaných věcí u Okresního soudu v Kladně vyhotoveného soudem (připojeného vpředu ke spisovému obalu) soud zjistil, že až v roce 2024 byla proti žalované u uvedeného soudu vedena 2 řízení, v nichž jako žalobkyně vystupovala společnost , právnická osoba, ., přičemž předmětem řízení vedeného pod sp. zn. 25 C 64/2024 bylo zaplacení částky 159 346,88 Kč s příslušenstvím a předmětem řízení vedeného pod sp. zn. 27 C 73/2024 bylo zaplacení částky 223 775 Kč s příslušenstvím. Dále bylo proti žalované u uvedeného soudu vedeno řízení pod sp. zn. 107 EC 339/2010 o zaplacení částky 1 000,49 Kč, v němž jako žalobkyně vystupovala společnost , právnická osoba, . U uvedeného soudu byla proti žalované vedena také 3 exekuční řízení, a to pod sp. zn. 56 EXE 348/2016, v němž jako oprávněná vystupovala společnost s dřívější obchodní firmou , právnická osoba, , IČO , IČO, , dále pod sp. zn. 57 EXE 1137/2011, v němž jako oprávněná vystupovala společnost , právnická osoba, ., a konečně pod sp. zn. 13 Nc 5146/2008, v němž jako oprávněná vystupovala společnost , právnická osoba, . Posledně jmenovaná společnost vystupovala také jako žalobkyně v řízení o návrhu na vydání platebního rozkazu vedeném proti žalované u uvedeného soudu pod sp. zn. 30 Ro 2093/2005. Vše tedy mimo časový rámec sjednané smlouvy o úvěru.
13. Konečně z předžalobní upomínky (č. l. 5) včetně potvrzení podání (č. l. 7) soud zjistil, že dopisem ze dne 13. 2. 2025 odeslaným dne 17. 2. 2025 advokát zastupující žalobkyni vyzval žalovanou k plnění.
14. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz písemností označenou jako zpracování osobních údajů na č. l. 15.
15. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně poskytla ve prospěch žalované peněžní prostředky ve výši 126 998 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 20,63 % ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách, a pro případ prodlení zaplatit ujednané poplatky. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením a žalobkyně z toho důvodu od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovanou v souladu se smluvním ujednáním k okamžitému vrácení všech poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků a k zaplacení úroků a poplatků, jejichž celková výše činila 90 960 Kč.
16. Podle § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) „[o]d smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.“17. Podle § 2395 o. z „[s]mlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“18. Výše popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., na jejímž základě žalobkyně poskytla ve prospěch žalované peněžní prostředky a v níž se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Žalobkyně z ujednaných důvodů podle § 2001 o. z. od smlouvy odstoupila a žalovaná byla podle smluvního ujednání povinna vrátit všechny poskytnuté a dosud nevrácené peněžní prostředky okamžitě. Soud tedy žalobě zcela vyhověl, přičemž žalobkyni vedle částky 85 061 Kč jako nevrácené jistiny úvěru a náhrady nákladů v souvislosti s prodlením žalované podle § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, přiznal rovněž příslušenství pohledávky, jež je tvořeno kapitalizovaným úrokem ve výši 5 899 Kč a dále úrokem z prodlení podle § 1970 o. z., neboť nesplacením peněžitého dluhu řádně a včas se žalovaná dostala do prodlení podle § 1968 o. z., a tím jí vznikla povinnost platit vedle jistiny dluhu a smluvního úroku též úrok z prodlení, a to ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 807,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 403 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 85 061 Kč sestávající z částky 4 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 270 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 4 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 4 540 Kč za účast na jednání před soudem dne 6. 8. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 690 Kč ve výši 3 714,90 Kč. Výzva ze dne 13. 2. 2025 (č. l. 5) neobsahovala ani základní právní rozbor, tak aby ji bylo možné považovat za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. První jednání dne 6. 8. 2025 bylo odročeno na žádost žalobkyně za účelem doplnění chybějících tvrzení a označení důkazů, které měly být obsaženy již v žalobě, případně doplněny na místě při prvním jednání. Náklady spojené s účastí zástupce žalobkyně při druhém jednání dne 1. 9. 2025 proto již nepředstavovaly náklady potřebné k účelnému uplatňování práva, žalobkyně tudíž nemá právo na jejich náhradu. To samé platí i pro písemná podání žalobkyně došlá soudu dne 18. 8. 2025 (č. l. 33–36 a č. l. 44–45), jimiž byla na výzvu soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. z prvního jednání doplněna právě jen chybějící tvrzení a doplněna označení chybějících důkazů, takže opět nešlo o náklady potřebné k účelnému uplatňování práva. Náhradu cestovních výdajů žalobkyně nepožadovala (č. l. 47 p. v.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
20. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.