22 C 41/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Randou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce a žalované zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalobce a žalované zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o ochranu osobnosti

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal na žalovaném zdržet se tvrzení, že stavba domu žalobce stojí„ na ukradeném pozemku“, že žalobce získal přístupovou cestu do vlastnictví koupí„ podloudným způsobem“, jímž bude označovat žalobce v souvislosti s jeho činností při uplatňování vlastnických práv zákonným způsobem jako osobu, která„ obci škodí“, jímž bude zpochybňovat oprávněnost zřetelného označení jeho soukromého majetku a vyhrožovat jeho poškozením a že žalobce je bývalý člen STB, a jíž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zveřejnit v nejbližším běžném vydání obec novin v běžné velikosti písma omluvu ve znění: „ Omluva celé jméno žalobce, Na 3. veřejném zasedání zastupitelstva územní celek dne datum místostarosta obce neoprávněně nařknul pana celé jméno žalobce z nelegálního původu pozemku, na kterém postavil svůj dům, dále z nabytí jeho přístupové cesty k pozemku„ podloudným způsobem“ a z označení jeho pozemku cedulemi jako odporující právním předpisům. Za tyto výroky se jemu i veřejnosti obec jménem starosty omlouvá, protože se nezakládají na pravdě. Obec se celé jméno žalobce rovněž omlouvá za výroky místostarosty anonymizováno jméno příjmení, který na stejném zasedání pohrozil celé jméno žalobce odstraněním cedulí, označujících pozemek a komunikaci ve vlastnictví celé jméno žalobce. starosta“, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou domáhal ve výroku I. rozsudku uvedeného zdržení se dalších tvrzení a omluvy s odůvodněním, že má bydliště v obci obec, vlastní zde nemovité věci vč. příjezdové komunikace, což je příčinou dlouhodobého sporu mezi účastníky. Místostarosta žalovaného, Ing. jméno příjmení jako představitel obce v rámci výkonu své funkce na 3. veřejném zasedání obce dne datum dehonestoval žalobce tvrzeními, že jeho stavba stojí„ na ukradeném pozemku“, získal přístupovou cestu„ podloudným způsobem“, že je„ ten, kdo obci škodí“, dále zpochybňoval oprávněnost označení jeho soukromého majetku a vyhrožoval jeho poškozením, a dále při podání vysvětlení na Policii ČR dne datum uvedl, že žalobce je bývalým členem STB. Tato tvrzení jsou nepravdivá a jsou difamující povahy. Žalobce vyzval žalovaného k omluvě, avšak neúspěšně.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok neuznal, uvedl, že žalovaný není v řízení pasivně legitimován, jednání Ing. příjmení nelze přičítat obci, ani pokud k nim skutečně došlo. Taktéž zpochybnil zvukový záznam pořízený žalobcem a jeho přepis a uvedl, že pokud Ing. příjmení podal vysvětlení Policii ČR jako svědek, toto jednání žalovaného nezavazuje. Je to naopak žalobce, kdo systematicky vyhledává spory s žalovaným.

3. Soud ze spisového materiálu zjistil následující pro rozhodnutí věci podstatné skutečnosti: Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobce spolu se svou manželkou má ve společném jmění manželů dům v obci obec a přilehlé pozemky vč. příjezdové cesty. Toto bylo mezi účastníky současně nesporné.

4. Z přepisu zvukového záznamu ze 3. veřejného zasedání zastupitelstva žalovaného ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce vytvořil přepis vlastního zvukového záznamu, přepis mj. obsahuje údaj o tom, že zasedání bylo zahájeno starostou žalovaného příjmení jméno příjmení, který byl řídícím jednání a diskuse. Dále přepis obsahuje mj. výstup místostarosty Ing. jméno příjmení, jenž měl kromě jiného uvést, že žalobce postavil dům„ na vyvlastněnym pozemku, ukradenym pozemku“, že žalobce cestu„ podloudně získal“, že mu osobně nechá vytrhat cedulky označující jeho pozemek, že je tím, kdo tady škodí a že cestu získal podvodným způsobem.

5. Z oficiálního zápisu z téhož jednání zastupitelstva bylo zjištěno, že bod 19 označený jako diskuse (v rámci níž měly být proneseny příslušné výroky) probíhal před formálním ukončením schůze zastupitelstva.

6. Z úředního záznamu o podání vysvětlení Policii ČR, obvodní oddělení obec, ze dne datum bylo zjištěno, že Ing. příjmení v postavení svědka ve věci označené jako„ příjmení pomluva, poškození a odcizení majetku“ mj. uvedl, že je zastupitelem územní celek, konkrétně místostarostou, že žalobce je chronický stěžovatel, dále uvedl, že žalobce„ jako bývalý člen STB získal parcelu svého domu, ta byla předtím vyvlastněna“ a že žalobci řekl, že mu cedule na pozemku osobně odstraní, ale dle svých slov tak nakonec neučinil, neví, kdo to udělal.

7. Z předžalobní upomínky ze dne datum bylo zjištěno, že výzva k omluvě byla určena Ing. jméno příjmení.

8. Soud neprovedl další žalobcem navržené důkazy pro jejich nadbytečnost, neboť rozhodnutí ve věci již nemohla další skutková zjištění získaná z těchto důkazů jakkoliv přispět.

9. Z účastníky učiněných nesporných tvrzení a z provedeného dokazování dospěl soud k závěru o tomto skutkovém stavu: soud má za prokázané, že žalobce je vlastníkem (v rámci SJM) domu v obci obec a přilehlých pozemků vč. příjezdové cesty, v obci žije, místostarostou obce je Ing. jméno příjmení. Dne datum proběhlo zasedání zastupitelstva územní celek (žalovaného), jež řídil starosta Ing. jméno příjmení. Soud neprováděl dokazování k autencititě zápisu pořízeného žalobcem ani neprováděl důkaz (žalobcem dosud nepředloženou) zvukovou nahrávkou ze zasedání zastupitelstva, tedy nemá za prokázané, že místostarosta Ing. jméno příjmení pronesl v rámci diskuse žalobcem tvrzené výroky, to však není pro řízení podstatné, pro rozhodnutí ve věci lze v tomto směru vycházet pouze z tvrzení žalobce, neboť i pokud by bylo pronesení takových výroků Ing. příjmení prokázáno, na rozhodnutí by to nic nezměnilo. Soud má za prokázané, že Ing. příjmení dále označil žalobce za bývalého člena STB v rámci podání vysvětlení Policii ČR dne datum. Žalobce se domáhal omluvy výzvou, určené přímo Ing. jméno příjmení.

10. Podle § 81 občanského zákoníku chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

11. Podle § 82 odst. 1 občanského zákoníku člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

12. Podle § 167 občanského zákoníku právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě.

13. Podle § 2914 občanského zákoníku kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

15. Podle § 103 odst. 1 zákona o obcích starosta zastupuje obec navenek. Podle § 104 odst. 1 zákona o obcích starostu zastupuje místostarosta. Zastupitelstvo obce může zvolit více místostarostů a svěřit jim některé úkoly. Místostarosta, kterého určí zastupitelstvo obce, zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci (§ 72 odst. 6 a § 81a odst. 1).

16. Soud po posouzení tvrzení žalobce a po provedeném dokazování dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná, a to pro nedostatek pasivní legitimace na straně žalované. Soud dospěl k závěru, že tvrzené výroky nebyly proneseny Ing. jméno příjmení v rámci jeho pověření ke konkrétní činnosti žalovaným a nejednalo se o sdělení oficiálního stanoviska žalovaného na základě rozhodnutí jeho orgánů. Jednalo vlastní excesivní výroky Ing. příjmení, za neoprávněný zásah do osobnostních práv, pokud k němu došlo (což soud pro nadbytečnost nezkoumal, stejně jako se nezabýval autencitou výroků, jak bylo uvedeno), tedy žalovaný jako obec neodpovídá. Skutečnost, že výroky učinila osoba v postavení místostarosty obce, bez dalšího neznamená, že do osobnostních práv žalobce zasáhla obec. příjmení příjmení je (pokud se tak stalo) učinil sám, nikoliv jménem obce, nezastupoval ji (a to ani v rámci výroků na zasedání zastupitelstva, ani v rámci podání vysvětlení), i z celkového vyznění přepisu zvukového záznamu vyznívá, že se jednalo spíše o hádku dvou obyvatel obce, když to, že jedna z nich je v postavení místostarosty, samu obec nezavazuje. Podání vysvětlení v procesním postavení svědka taktéž ne. Podle shora citovaných zákonných ustanovení místostarosta zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy funkci nevykonává, v tomto případě však byl starosta na zasedání zastupitelstva přítomen, ani z těchto důvodů tak nelze připisovat výroky místostarosty na zasedání zastupitelstva obci samotné. Odpovědnost žalovaného nelze v tomto konkrétním případě dovodit ani z citovaných ustanovení § 167 a § 2914 občanského zákoníku.

17. Pokud žalobce k vyřešení otázky pasivní legitimace odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1293/2007, lze uvést, že z tohoto rozhodnutí žalobcem dovozovaný právní závěr nevyplývá. Naopak z něho vyplývá závěr právě opačný - pokud výroky Ing. příjmení nepředstavovaly oficiální stanovisko obce odsouhlasené jejími orgány (v tomto případě zastupitelstvem), což žalobce netvrdil (dovozoval souhlas konkludentní, avšak pouhé mlčení či neohrazení se ze strany některých dalších členů zastupitelstva nelze považovat za souhlas, o to méně za řádně přijaté stanovisko příslušného orgánu), obec za ně neodpovídá.

18. Soud současně nebyl povinen ani oprávněn žalobce poučovat o hrozícím neúspěchu ve sporu z důvodu žalování nesprávného subjektu, jak vyplývá z konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR (30 Cdo 4581/2009, 21 Cdo 3820/2009, 26 Cdo 592/2010 a další). Vzhledem k uvedenému tak soudu nezbylo, než žalobu zamítnout.

19. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl ve sporu plně úspěšný. Pokud jde o konkrétní výši náhrady nákladů řízení, vycházel soud s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. Pl. ÚS 25/12 z ustanovení § 151 odst. 2 věta první in fine o.s.ř. Při stanovení výše odměny za zastoupení tak aplikoval vyhl. č. 177/1996 Sb. a úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši částka, kterou tvoří náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši částka dle § 9 odst. 3 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky (příprava a převzetí zastoupení, další porada s klientem přesahující 1 hodinu, vyjádření ve věci samé, účast u jednání) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši částka dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby po částka. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalovaného v řízení zastupoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.