220 C 104/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený zákonným zástupcem jméno celé jméno žalovaného bytem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doměřený soudní poplatek za žalobu podle položky [číslo] bodu 2 přílohy zák. č. 549/1991 Sb. ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému. Svůj nárok odůvodnila tak, že dne [datum] žalovaný cestoval dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní, ačkoli neměl platný jízdní doklad, čímž mu vznikla povinnost uhradit nejen jízdné ale také přirážku k jízdnému určenou smluvními přepravními podmínkami [anonymizováno 7 slov]“). Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud zvažoval, zda je ve věci vhodné ustanovit opatrovníka, tak aby byla zajištěna dostatečná ochrana práv žalovaného s ohledem na to, že žalovaný je nezletilý. Soud má za to, že žalovaný je schopen v dané věci vystupovat sám ve smyslu ust. § 20 o.s.ř., neboť jednak je dle soudu pro žalovaného nárok žalobkyně skutkově a právně srozumitelný, jednak má soud za to, že žalovaný je schopen se ve svých sedmnácti letech obrátit na soud a vylíčit svou skutkovou verzi, pokud by nesouhlasil se skutkovými tvrzeními žalobkyně. Byť si je soud vědom výjimečnosti tohoto postupu, neboť opatrovník je nezletilému ustanoven zpravidla vždy, právě konkrétní okolnosti případu a zřejmá procesní jednoduchost věci vedou soud k závěru, že ustanovení opatrovníka by bylo pouze formálním naplněním judikatorní praxe bez efektu pro zastoupeného. Opatrovník nemůže pro žalovaného přinést do řízení větší právní či skutkovou kvalitu. Ve věci není třeba vyslechnout žádné svědky, činit složitá podání, aplikovat složitou právní úpravu, činit důkazní návrhy či jinak být procesně aktivní nad rámec vyjádření nesouhlasu se skutkovými tvrzeními (srovnej nález Ústavního soudu I. ÚS 1041/14), přičemž samotné právní hodnocení skutku je věcí soudu. Nelze pominout ani skutečnost, že žalovaný fakticky získá plnou svéprávnost za méně než rok, dle soudu bude jeho rozumová a volní vyspělost na shodné úrovni, není tedy důvod k jinému postupu v řízení, resp. jiný postup v řízení by byl pouze alibismus ze strany soudu. Na dané věci nic nemění ani pasivita zákonného zástupce, neboť soud v této věci dospěl k závěru, že nezletilý je schopen sám před soudem vystupovat.

4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

5. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný dne [datum] cestoval dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní (metro linka A), přičemž na výzvu osoby pověřené ke kontrole jízdních dokladů se neprokázal jízdní dokladem. Zápis o provedené kontrole z téhož dne žalovaný podepsal. Přirážka k jízdnému stanovená SSP PID činí [částka].

6. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 266/1994 Sb. o drahách (dále jen„ z. o. d.“) ve znění účinném ke dni přepravy žalovaného.

7. Podle ust. § 2550 o. z. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

8. Podle ust. § 37 odst. 4 písm. d) z. o. d. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen„ pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození, adresa pro doručování 6i) a číslo osobního dokladu. Dle odstavce 6 citovaného ustanovení výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše [částka].

9. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. V řízení bylo bez pochyb zjištěno, že žalovaný vstoupil do dopravního prostředku a vznikl mu tak závazek zaplatit jízdné. S ohledem na skutečnost, že žalovaný se na výzvu pověřené osoby nemohl prokázat platným jízdním dokladem, porušil přepravní podmínky a vznikla mu též povinnost zaplatit přirážku k jízdnému dle platných smluvních přepravních podmínek dopravce. K zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému byl žalovaný vyzván na místě, a tedy následující den se dostal do prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu ust. § 1970 o. z., zákonný úrok z prodlení byl stanoven v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

11. Soud na základě výše uvedeného rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Při zohlednění judikatury ústavního soudu ve vztahu k rdousícímu efektu nákladů řízení u nezletilých soud dospěl k závěru, že náklady řízení za současné právní úpravy jsou přiměřené a vyjadřují alespoň částečně nákladnost celého procesu, který počal jednáním nezletilého, u něhož byl nezletilý schopen posoudit protiprávnost. Nepřiznání nákladů řízení by dle soudu bylo nejen nespravedlivé vůči žalobkyni, ale rovněž nemravné vůči žalovanému, který potřebuje od společnosti jasnou signalizaci, že nesprávné jednání sebou přináší negativní důsledky a žádná náprava není ze své podstaty bezplatná. Nezletilý je již v produktivním věku a pomocí přivýdělku může bez obtíží sanovat vzniklé náklady. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Postup podle ust. § 14b a.t. je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

13. Vzhledem k tomu, že projednávaná věc byla převedena z rejstříku EPR do rejstříku C, aniž by došlo k vydání elektronického platebního rozkazu, vyměřil soud doplatek soudního poplatku podle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, položka 2, bod 2.