220 C 140/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doměřený soudní poplatek za žalobu podle položky číslo bodu 2 přílohy zák. č. 549/1991 Sb. ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka z titulu nezaplacené spotřeby vody a odvádění odpadních vod. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný podle uzavřené smlouvy odebíral v období od datum do datum pitnou vodu a vypouštěl odpadní vody, přičemž za realizovanou spotřebu žalovaný nezaplatil. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Žalobkyně svým podáním ze dne datum vzala svoji žalobu částečně zpět co do částky částka představující náklady spojené s vymáháním pohledávky. Soud usnesením ze dne 8. 10. 2020, č.j. 220 C 140/2020-43 řízení ve vztahu k této částce zastavil 4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

5. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod k odběrnému místu na adrese adresa. Dle této dohody se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod a žalovaný se zavázal za toto plnění uhradit cenu dle cenových předpisů a platného ceníku žalobkyně na základě vystavených faktur. Splatnost vyúčtování byla sjednána na 14. den ode dne vystavení. Žalobkyně zajišťovala dodávku pitné vody a odvádění odpadních vod e do odběrného místa a za období od datum do datum vystavila fakturu ve výši částka se splatností ke dni datum, tato faktura byla uhrazena v části částka, za období od datum do datum vystavila fakturu ve výši částka se splatností ke dni datum, za období od datum do datum vystavila fakturu ve výši částka se splatností ke dni datum. Žalovaný vyfakturované plnění neuhradil a to ani na výzvu žalobkyně ze dne datum odeslané téhož dne.

6. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích (dále jen„ zákon o vodovodech a kanalizacích“) ve znění ke dni právního jednání.

7. Podle ust. § 8 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele. Podle odst. 13,14 téhož zákona vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. příjmení je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4. příjmení kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.

8. Podle ust. § 8 odst. 15 zákona o vodovodech a kanalizacích (účinnost do datum) náležitosti smlouvy o dodávce vody a náležitosti smlouvy o odvádění odpadních vod stanoví prováděcí právní předpis. Tímto prováděcím předpisem je vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb.; přičemž obsah smlouvy tato vyhláška blíže nespecifikuje.

9. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (číslo Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah ze smlouvy uzavřené podle výše citovaných ustanovení zákona o vodovodech a kanalizacích, na který lze přiměřeně aplikovat úpravu kupní smlouvy podle ust. § 2079 a násl. o. z. jakožto nejbližšího typizovaného smluvního vztahu. Ze skutkových zjištění bylo bez pochyb zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění na základě platné smlouvy a žalovanému vznikl závazek k zaplacení ceny, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že žalovaný tento závazek splnil. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb, neboť žalovaný se dnem následujícím po splatnosti jednotlivých vyúčtování dostal do prodlení s peněžitým plněním.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch v částce částka (76 %), naopak v částce částka, kterou vzala zpět, úspěch neměla (24 %). Přísluší jí tedy náhrada nákladů v rozsahu 52 % a soud tomuto účastníkovi přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši částka Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, z nákladů právního zastoupení v částce částka, které spočívají v odměně advokáta za dva a půl úkonů právní služby při sazbě za jeden úkon právní služby ve výši částka (příprava a převzetí věci, jednoduchá výzva k plnění, návrh ve věci samé) (§11 odst. 1,2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dále jen „a. t.”) celkově ve výši částka, dále z paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po částka, a dále pak z náhrady daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši částka, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Jejich zaplacení žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

12. Vzhledem k tomu, že projednávaná věc byla převedena z rejstříku EPR do rejstříku C, aniž by došlo k vydání elektronického platebního rozkazu, vyměřil soud doplatek soudního poplatku podle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, položka 2, bod 2. Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci). Soudní poplatek je třeba zaplatit podepsanému soudu v kolcích nebo na účet číslo VS: (číslo). Nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, přistoupí soud k jeho vymáhání.