220 C 143/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 28 890 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 890 Kč, společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky 4 290 Kč od 1. 1. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky 8 060 Kč od 1. 1. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky 11 375 Kč od 1. 1. 2025 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % z částky 3 965 Kč od 2. 4. 2025, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku za žalobu ve výši 289 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 28 890 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného příspěvku a nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný v období od 29. 7. 2023 do 26. 9. 2024 provozoval vozidlo reg. zn. , SPZ, , aniž by měl sjednanou pojistnou smlouvu k pojištění odpovědnosti za provoz vozidla. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit příspěvek. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku výzvami ze dne 17. 10. 2024 (pro období od 29. 7. 2023 do 27. 7. 2024) a výzvou ze dne 16. 1. 2025 (pro období od 28. 7. 2024 do 26. 9. 2024), avšak bez úspěchu. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení příspěvku za období od 29. 7. 2023 do 2. 10. 2023 ve výši 4 290 Kč (66 dní * 65 Kč – při zdvihovém objemu válců do 2 500 cm³), příspěvku za období od 3. 10. 2023 do 25. 3. 2024 ve výši 11 375 Kč (175 dní * 65 Kč – při zdvihovém objemu válců do 2 500 cm³), příspěvku za období od 26. 3. 2024 do 27. 7. 2024 ve výši 8 060 Kč (124 dní * 65 Kč – při zdvihovém objemu válců do 2 500 cm³) a příspěvku za období od 28. 7. 2024 do 26. 9. 2024 ve výši 3 965 Kč (61 dní * 65 Kč – při zdvihovém objemu válců do 2 500 cm³) a mimosoudních nákladů ve výši 1 200 Kč za čtyři odeslané výzvy. Žalobkyně se dále domáhá zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % z částky 4 290 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % z částky 8 060 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % z částky 11 375 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % z částky 3 955 Kč od 2. 4. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.

5. Žalovaný v období od 29. 7. 2023 do 26. 9. 2024 provozoval vozidlo tovární značky , Anonymizováno, reg. zn. , SPZ, , se zdvihovým objemem válců 1 910 cm3, toto vozidlo bylo v registru zapsané jako provozované a zároveň nebyla splněna zákonná povinnost sjednaného pojištění odpovědnosti. Žalobkyně se dne 26. 9. 2024 dozvěděla, že žalovaný je provozovatelem tohoto vozidla (důkaz: interní výpis žalobkyně, kupní smlouva ze dne 1. 1. 2022, čestné prohlášení ze dne 26. 9. 2024). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku a nákladů za období od 29. 7. 2023 do 2. 10. 2023 ve výši 4 590 Kč, tento přípis byl předán k poštovní přepravě dne 17. 10. 2024, přičemž žalovaný na částce nic neuhradil (důkaz: výzva k zaplacení příspěvku do garančního fondu ze dne 17. 10. 2024, doklad o odeslání). Žalobkyně rovněž vyzvala žalovaného k úhradě dluhu upomínkami ze dne 8. 1. 2025 a ze dne 7. 2. 2025 a předžalobní výzvou ze dne 13. 3. 2025 odeslanou téhož dne (důkaz: upomínky ze dne 8. 1. 2025 a ze dne 7. 2. 2025, předžalobní výzva ze dne 13. 3. 2025, sledování zásilek ze dne 13. 3. 2025). Dále žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku za období od 3. 10. 2023 do 25. 3. 2024 ve výši 11 375 Kč, tento přípis byl předán k poštovní přepravě dne 17. 10. 2024, přičemž žalovaný na částce nic neuhradil (důkaz: výzva k zaplacení příspěvku do garančního fondu ze dne 17. 10. 2024, doklad o odeslání). Žalobkyně rovněž vyzvala žalovaného k úhradě dluhu upomínkou ze dne 8. 1. 2025 a předžalobní výzvou ze dne 13. 3. 2025 odeslanou téhož dne (důkaz: upomínka ze dne 8. 1. 2025, předžalobní výzva ze dne 13. 3. 2025, sledování zásilek ze dne 13. 3. 2025). Dále žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku a nákladů za období od 26. 3. 2024 do 27. 7. 2024 ve výši 8 360 Kč, tento přípis byl předán k poštovní přepravě dne 17. 10. 2024, přičemž žalovaný na částce nic neuhradil (důkaz: výzva k zaplacení příspěvku do garančního fondu ze dne 17. 10. 2024, doklad o odeslání výzvy). Žalobkyně rovněž vyzvala žalovaného k úhradě dluhu upomínkami ze dne 8. 1. 2025 a ze dne 31. 1. 2025 a předžalobní výzvou ze dne 6. 3. 2025 odeslanou téhož dne (důkaz: upomínka ze dne 8. 1. 2025 a ze dne 31. 1. 2025, předžalobní výzva ze dne 6. 3. 2025, sledování zásilek ze dne 6. 3. 2025). Dále žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku za období od 28. 7. 2024 do 26. 9. 2024 ve výši 3 965 Kč, tento přípis byl předán k poštovní přepravě dne 16. 1. 2025, přičemž žalovaný na částce nic neuhradil (důkaz: výzva k zaplacení příspěvku do garančního fondu ze dne 16. 1. 2025, sledování zásilek). Žalobkyně rovněž vyzvala žalovaného k úhradě dluhu upomínkou ze dne 8. 4. 2025 a předžalobní výzvou ze dne 2. 5. 2025 odeslanou téhož dne (důkaz: upomínka ze dne 8. 4. 2025, předžalobní výzva ze dne 2. 5. 2025, sledování zásilek ze dne 2. 5. 202).

6. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) a zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti od 1. 4. 2024“) ve znění účinném k datu provozování vozidla.

7. Podle ust. § 4 zákona o odpovědnosti, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. (odst. 1) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odst. 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu (odst. 7).

8. Podle ust. § 45 zákona o odpovědnosti od 1. 4. 2024, kancelář zpracovává údaje podle § 38 odst. 1 a 3 za účelem zjištění porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a v souvislosti s vymáháním příspěvku a nákladů podle odstavce 2 (odst. 1). Provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva (odst. 4).

9. Podle ust. § 46 odst. 2 zákona o odpovědnosti od 1. 4. 2024, výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.

10. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovaný jako zapsaný vlastník v období od 29. 7. 2023 do 26. 9. 2024 provozoval vozidla reg. zn. , SPZ, , toto vozidla bylo zapsané v registru vozidel, přičemž v uvedených obdobích nebyla sjednána pojistná smlouva o odpovědnosti za škodu způsobenou tímto vozidlem. Žalobkyně žalovaného k úhradě příspěvků a nákladů mimosoudního vymáhání vyzvala vždy do jednoho roku od vzniku povinnosti, resp. od dne kdy se dozvěděla, že provozovatelem vozidla je žalovaný a v jednotlivých výzvách dostatečně popsala důvod vzniku nároku, vyčíslila výši příspěvku i nákladů, uvedla lhůtu ke splnění a poučila žalovaného o jejích právech a možnosti uplatnění nároku u soudu. Výše každého příspěvku je určena počtem dní, po které nebylo vozidlo řádně pojištěno dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. a dle vyhlášky č. 69/2024 Sb. Výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl.

12. Vzhledem k prodlení žalovaného s peněžitým plněním soud přiznal žalobkyni také požadovaný úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž splatnost nastala vždy v závislosti na datu splatnosti shora uvedené jistiny v souladu se žalobou.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 150 odst. 1 o. s. ř., neboť má za to, že zde jsou důvody hodné zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně zahájila řízení ve vztahu k žalovanému z obdobného závazkového vztahu také ve věci sp. zn. 208 C 47/2025, přičemž ve věci došlo k pravomocnému přiznání práva a k přiznání náhrady nákladů řízení. Dle soudu je chování žalobkyně spočívající v tom, že místo jedné žaloby podá v krátkém sledu na žalované několik žalob, v rozporu se zásadou procesní ekonomie a tímto dochází k umělému navyšování nákladů řízení. Taková praxe byla přitom z ústavního hlediska podrobena kritice nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 25/12 a nelze jí přiznat ochranu. S ohledem na to, že žalobkyni se po právu již dostalo přiznání nákladů řízení z řízení zahájeného dne 19. 3. 2025, v tomto řízení soud náklady řízení nepřiznal.

14. Třetím výrokem soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 289 Kč, který byl doměřen poté, co nedošlo k vydání platebního rozkazu podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. O uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek soud rozhodl v rozhodnutí, jímž se řízení končí v souladu s ust. § 9 odst. 4 písm. a) a odst. 6 větou první tohoto zákona (viz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 56/2013, publ. pod č. 48/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek NS).

15. Lhůty k plnění se opírají o ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.