220 C 172/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 29 731,14 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit 32 927,28 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 6 754,63 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 6 599,78 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 251,55 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 2 229,23 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doměřený soudní poplatek za žalobu podle položky č. 2 bodu 2 přílohy zák. č. 549/1991 Sb. ve výši 295 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 29 731,14 Kč z titulu uzavřených smluv o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dne 25. 11. 2022, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 15 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč včetně úroku a sjednaných poplatků za navazující služby. Dne 28. 7. 2022 byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 15 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč včetně úroku a sjednaných poplatků za navazující služby. V případě obou smluv strany sjednaly paušální náklad spojený s upomínkou ve výši 250 Kč, náklad spojený s oznámením o předání k vymáhání a možnosti zesplatnění ve výši 1 500 Kč, dále sjednaly smluvní pokutu pro případ nezaplacení splátky ve výši 500 Kč a pro případ prodlení s úhradou strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, a proto jej právní předchůdce žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaná závazek neuhradila. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá ve vztahu k smlouvě uzavřené dne 25. 11. 2025 jistiny ve výši 6 599,78 Kč, úroku za dobu trvání úvěru ve výši 154,85 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 094 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 890,23 Kč, poplatku za umožnění splátek v hotovostním režimu ve výši 1 157,14 Kč, kapitalizovaného úroku z dlužné jistiny ve výši 758,30 Kč od 26. 1. 2024 do 20. 2. 2025, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši 1 459,04 Kč od prodlení do 20. 2. 2025, nákladu spojeného s třemi upomínkami ve výši 750 Kč, nákladu spojeného s předáním k vymáhání ve výši 1 500 Kč a smluvní pokuty za tři zpožděné splátky ve výši 1 500 Kč a smluvní pokuty 0,1% denně za prodlení s úhradu od 26. 3. 2023 do 20. 12. 2024 ve výši 3 750 Kč, přičemž smluvní úrok ve výši 8 % p.a. žalobkyně požaduje z dlužné jistiny od 21. 2. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75% p.a. požaduje z částky 6 754,63 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení. Žalobkyně se dále žalobou domáhá ve vztahu k smlouvě uzavřené dne 28. 7. 2022 jistiny ve výši 2 229,23 Kč, úroku za dobu trvání úvěru ve výši 22,32 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 962 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 296,74 Kč, poplatku za umožnění splátek v hotovostním režimu ve výši 385,71 Kč, kapitalizovaného úroku z dlužné jistiny ve výši 337,21 Kč od 29. 9. 2023 do 20. 2. 2025, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši 641,59 Kč od prodlení do 20. 2. 2025, nákladu spojeného s třemi upomínkami ve výši 750 Kč, nákladu spojeného s předáním k vymáhání ve výši 1 500 Kč a smluvní pokuty za tři zpožděné splátky ve výši 1 500 Kč a smluvní pokuty 0,1% denně za prodlení s úhradu od 29. 3. 2023 do 20. 20. 2. 2025 ve výši 2 689,14 Kč, přičemž smluvní úrok ve výši 8 % p.a. žalobkyně požaduje z dlužné jistiny od 21. 2. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15% p.a. požaduje z částky 2 251,55 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Ze smlouvy o úvěru ze dne 25. 11. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba. uzavřela s žalovanou dohodu, podle níž se právní předchůdce zavázala poskytnout žalované částku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč počínaje měsícem po podpisu smlouvy. Strany dále sjednaly paušální náklad spojený s upomínkou ve výši 250 Kč, paušální náklad spojený s oznámením o zesplatnění ve výši 1 500 Kč. Pro případ prodlení se splátkou se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč a dále se zavázala uhradit smluvní pokutu 0,1% denně z dlužné částky. Žalovaná peníze čerpala při podpisu smlouvy, celkově uhradila částku 15 992 Kč (důkaz: smlouva o úvěru ze dne 25. 11. 2022, výpis transakcí pro smlouvu č. hodnota).

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 28. 7. 2022 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba. uzavřela s žalovanou dohodu, podle níž se právní předchůdce zavázala poskytnout žalované částku ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč počínaje měsícem po podpisu smlouvy. Strany dále sjednaly paušální náklad spojený s upomínkou ve výši 250 Kč, paušální náklad spojený s oznámením o zesplatnění ve výši 1 500 Kč. Pro případ prodlení se splátkou se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč a dále se zavázala uhradit smluvní pokutu 0,1% denně z dlužné částky. Žalovaná peníze čerpala při podpisu smlouvy, celkově uhradila částku 23 992 Kč (důkaz: smlouva o úvěru ze dne 28. 7. 2022, výpis transakcí pro smlouvu č. hodnota).

5. Z oznámení ze dne 31. 5. 2024, včetně kopie vrácené zásilky soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně předal dluh k vymáhání (důkaz: 2x oznámení ze dne 31. 5. 2024, kopie vrácené zásilky).

6. Právní předchůdce žalobkyně při ověření schopnosti žalované splácet úvěr vycházela z tvrzení žalované, která uvedla, že je zaměstnána s čistým příjmem 18 529 Kč, bydlí v nájmu s nákladem 3 000 Kč, má dvě vyživovací povinnosti a základní vzdělání. Příjem byl ověřen výplatnicí za květen a červen 2022 ve výši 17 475 Kč, mzdovým výměrem a pracovní smlouvou (důkaz: žádost o úvěr ze dne 24. 11. 2022 a 27. 7. 2022, výplatnice, mzdový výměr, pracovní smlouva).

7. Dohodou ze dne 12. 3. 2025 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Postoupení pohledávky žalované oznámil právní předchůdce žalobkyně přípisem ze dne 2. 4. 2025 k oběma smlouvám (důkaz: oznámení o postoupení ze dne 2. 4. 2025 ke smlouvě č. hodnota a č. hodnota, potvrzení o zaplacení kupní ceny, smlouva o postoupení včetně příloh)

8. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 7. 2025 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalované k uhrazení dluhu (důkaz: předžalobní výzva, podací lístek).

9. Žalobkyně byla na jednání poučena o svém břemenu tvrzení a břemenu důkazním podle ust. § 118a o. s. ř.

10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.

11. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 SpÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

12. Podle ust. § 87 odst. 1 SpÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohody právního předchůdce žalobkyně a žalované jsou smlouvami o úvěru podle ust. §2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§419 o. z.) a žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Z ust. §87 SpÚ, plyne, že věřitel je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a pokud tak neučiní, je následkem neplatnost uzavřené smlouvy. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. V dané věci z listinných důkazů plyne skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně ověřoval pouze příjmovou stránku žalované a nikoliv stránku výdajovou, přitom bylo zjevné, že minimálně údaj 3 000 Kč za nájemní bydlení se vymyká běžnému chodu věcí. I podle vlastních tvrzení žalované bylo zřejmé, že spadá do sociálně ohrožené skupiny (nízký příjem, další vyživované osoby, základní vzdělání) a právní předchůdce měl postupovat obezřetně, neboť zde panovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované dostát svým závazkům. I přes tyto pochybnosti právní předchůdce v obou případech úvěr poskytl a dostal se tak do rozporu s ust. § 86 SpÚ. Z hlediska platnosti smluv dané znamená, že jsou neplatné.

18. Soud ex offo posuzoval splnění povinnosti dle ust. § 86 SpÚ, přičemž dospěl k závěru, že na základě zkoumání právní předchůdce měl dospěl k negativnímu závěru o úvěryschopnosti žalované v případě obou smluv. Při úvaze o absolutní neplatnosti smluv pro případ nedostatečného zkoumání schopnosti spotřebitele splácet úvěr, soud vychází z toho, že zákon o spotřebitelském úvěru je svou povahou kogentní předpis, jehož účelem je ochrana slabší strany a zajištění socioekonomické rovnováhy ve společnosti, neboť v mnoha případech je spotřebitelský úvěr uzavírán při jednostranně určených podmínkách a v situaci, kdy potřeba peněžních prostředků je pro spotřebitele zpravidla aktuálně tíživá a jednorázově mu tak úvěr pomůže, avšak v dlouhodobém horizontu další zadlužení situaci tohoto spotřebitele naopak dále ztěžuje a v konečném důsledku toto zatěžuje i celou společnost (sociální a ekonomické vyloučení jedince ze společnosti a navazující správní, nalézací, vykonávací a insolvenční řízení). Pasivita věřitele v tomto směru je tak nejen v rozporu s kogentním ustanovením zákona, ale také zjevně narušuje veřejný pořádek a podrývá účelnost a efektivitu této právní regulace.

19. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.

20. Danou věc lze posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, neboť právní předchůdce žalobkyně předal žalované částku 15 000 Kč dne 25. 11. 2022 a částku 15 000 Kč dne 28. 7. 2022, žalovaná uhradila částku 15 992 Kč a částku 23 992 Kč, přičemž za stavu, kdy odpadl právní důvod těchto transakcí soud zohlednil platby při výši bezdůvodného obohacení, neboť žalovaná takto plnila ze stejného právního titulu a vůle účastníků smluvního vztahu směřovala k umoření dluhu vzniklého ze stejné kauzy, přičemž ve spotřebitelských vztazích je třeba postupovat vždy ve prospěch slabší strany, navíc ani žalobkyně by neměla těžit z protiprávního stavu, který svou činnosti (nebo spíše nečinností) vyvolala spoléhajíc na to, že druhá strana nebude hájit svá práva (§6 o. z.). Porovnáním soud dospěl k závěru, že dluh plynoucí z titulu bezdůvodného obohacení je zcela umořen a proto nárok žalobkyně z obou smluv zamítnul včetně příslušenství.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je na straně žalované, které dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

22. Vzhledem k tomu, že projednávaná věc byla převedena z rejstříku EPR do rejstříku C, aniž by došlo k vydání elektronického platebního rozkazu, vyměřil soud doplatek soudního poplatku podle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, položka 2, bod 2. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci). Soudní poplatek je třeba zaplatit podepsanému soudu na podatelně nebo na účet č. Anonymizováno (variabilní symbol Anonymizováno). Nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, přistoupí soud k jeho vymáhání.