220 C 202/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované opatrovník Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka o zaplacení částky 109 586,65 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit 117 224,76 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 74 586,65 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 68 865,89 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doměřený soudní poplatek za žalobu podle položky č. 2 bodu 2 přílohy zák. č. 549/1991 Sb. ve výši 1 096 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 100 % celkových nákladů, jejichž výše bude určena v samostatném usnesení k rukám České republiky – Okresního soudu v Kladně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 109 586,65 Kč z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 70 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách včetně úroku a sjednaných poplatků za navazující služby. Součástí splátky byla také úhrada pojistného ve výši 0,65% z dlužné částky měsíčně na základě přistoupení k pojistné smlouvě. Strany dále sjednaly paušální náklad spojený s upomínáním a pro případ zesplatnění smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Žalovaná se dostala se svým závazkem do prodlení, a proto jej právní předchůdce žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaná závazek neuhradila. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši 68 865,89 Kč, dlužného pojistného ve výši 2 975,76 Kč za období od dubna 2022 do září 2022, nákladů spojených s prodlením ve výši 2 500 Kč (2x upomínka a odstoupení od smlouvy), poplatku za vedení účtu za pět měsíců ve výši 245 Kč, kapitalizovaného úroku z dlužné jistiny za období od 16. 4. 2022 do 30. 9. 2022 při sazbě 29,88% p.a. ve výši 7 638,11 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od 4. 10. 2022 do 11. 3. 2024 ve výši 35 000 Kč, přičemž smluvní úrok ve výši 30 % p.a. žalobkyně požaduje z dlužné jistiny od 4. 10. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení požaduje z částky 74 586,65 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové služby2. Žalovaná se k nároku žalobkyně vyjádřila prostřednictvím opatrovníka tak, že jej v plném rozsahu neuznává. Především opatrovník uvedl, že nárok je promlčen. I pokud by nebyl promlčen, nebylo by možno nárok přiznat dle opatrovníka pro absolutní neplatnost z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru, zejména z důvodu nedostatečného posouzení úvěryschopnosti a předání smlouvy na pevném nosiči. Opatrovník dále poukázal na to, že nebylo platně odstoupeno od smlouvy a rovněž výzva k plnění považuje za neplatnou.

3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobkyně společnost , Anonymizováno, dne 2. 1. 2020 převedla na účet ve vlastnictví žalované částku ve výši 50 000 Kč, dne 16. 4. 2021 částku 10 000 Kč, dne 9. 7. 2021 částku 9 000 Kč (důkaz: výpis z účtu žalované za prosinec 2019; výpis z účtu právního předchůdce). Dne 31. 7. 2024 zástupce žalobkyně vyzval žalované k zaplacení dluhu ve lhůtě do 15. 8. 2024 (důkaz: předžalobní výzva, podací arch ze dne 31. 7. 2024). Dne 4. 12. 2023 právní předchůdce oznámil žalované, že došlo k postoupení pohledávky (důkaz: oznámení o postoupení, podací lístek ze dne 4. 12. 2023). Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o úvěru dne 2. 1. 2020, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako „smlouva o spotřebitelském úvěru cofiflexi“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí její projevu vůle. Z ostatních listin soud nezjistil žádné další rozhodující skutečnosti.

4. Žalobkyně byla na jednání poučena o svém břemenu tvrzení a břemenu důkazním podle ust. § 118a o. s. ř. Po poučení navrhla k důkazu časovou osu digitálních úkonů žalované. Soud tento důkazní návrh zamítl s ohledem na to, že nemůže přinést vyšší skutkovou kvalitu při prokazování sjednávání závazku a podpisu smlouvy (viz níže). Veškeré navržené a provedené důkazy k těmto skutečnostem jsou pouze interní dokumentací právního předchůdce žalobkyně bez dalšího ověřeni či časového razítka a jedná se tak o důkaz, jehož provedení nemůže mít vliv na skutkový závěr soudu. Soud rovněž zamítl důkaz výslechem pracovníka právního předchůdce pro nadbytečnost, neboť platnost a podpis odstoupení právního předchůdce není rozhodující skutečností v řízení.

5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.

6. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle ust. § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

8. Podle ust. § 629 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky (odst. 1). Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu (odst. 2).

9. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalované uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalované. Nadto nebylo v řízeno prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný el. podpis, všechny ostatní el. podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují (hodnocení těchto důkazů viz výše).

11. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost.

12. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně odeslala žalované na účet v jejím vlastnictví celkem částku 69 000 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce, má právní předchůdce žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. Žalovaná uplanila obranu spočívající v promlčení nároku. Počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty u nároku z bezdůvodného obohacení je vázán na vědomost, že došlo k bezdůvodnému obohacení a o osobě povinné. Obě rozhodující skutečnosti byly právnímu předchůdci známy již při odeslání prostředků v roce 2020 a 2021 a tedy v době podání žaloby dne 30. 10. 2024 již bylo právo z bezdůvodného obohacení promlčeno. Smluvní vztah s žalovanou se žalobkyni nepodařilo prokázat, přičemž skutková vědomost o nedostatku spočívajícím v absenci právního jednání žalované byla opět přítomna od samotného počátku. Skutečnost, že právní předchůdce a žalobkyně postupovali jako by závazek existoval a až při jednání dne 7. 5. 2025 získali vědomost o právním hodnocení nároku z titulu bezdůvodného oboihacení není pro počátek běhu lhůty rozhodující, rozhodující je pouze znalost skutkových okolností (srovnej např. rozsudek NS ze dne 6. 5. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2892/2012). Na základě výše uvedeného soud nárok zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť úspěch v řízení je na straně žalované, které dle obsahu spisu vznikly pouze náklady na ustanoveného opatrovníka. Tyto náklady jsou hrazeny ve prospěch státu v souladu s ust. § 149 o.s.ř. Nejprve bude samostatným usnesením rozhodnuto o odměně opatrovníka a následně o nákladech, které je žalobkyně povinna uhradit.

14. Vzhledem k tomu, že projednávaná věc byla převedena z rejstříku EPR do rejstříku C, aniž by došlo k vydání elektronického platebního rozkazu, vyměřil soud doplatek soudního poplatku podle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, položka 2, bod 2.