220 C 48/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od 7. 3. [číslo] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doměřený soudní poplatek za žalobu podle položky [číslo] bodu 2 přílohy zák. č. 549/1991 Sb. ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši [částka] z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku [částka], přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] včetně poplatku za poskytnutí úvěru [částka], úroku [částka], poplatku za vyhodnocení úvěru [částka] a poplatku za inkasní službu [částka]. Žalovaný se dostal se svým závazkem do prodlení, a proto jej právní předchůdce žalobkyně zesplatnila, přičemž ani poté žalovaný závazek neuhradil. Dluh byl následně postoupen na žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhá jistiny ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z nesplaceného úvěru ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru [částka], poplatku za vyhodnocení úvěru [částka] a neuhrazeného inkasního poplatku [částka]. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru, přehledu splátek a předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba] dne [datum] dohodu, podle níž se právní předchůdce zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 14 měsíčních splátkách po [částka] počínaje od ledna 2017. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši [částka], poplatek za poskytnutí úvěru [částka], poplatek za vyhodnocení úvěru [částka] a poplatek za inkaso v hotovosti ve výši [částka]. Pro případ prodlení o více jak 30 dnů se splátkou strany sjednaly automatické zesplatnění úvěru. Nárok na inkasní poplatek vznikl právnímu předchůdci v den každého výběru splátky v bydlišti žalovaného. [příjmení] úvěru byla vyplacena při podpisu smlouvy.

4. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný uhradil částku [částka] v hotovosti dne [datum], částku [částka] v hotovosti dne [datum], částku [částka] v hotovosti dne [datum], částku [částka] v hotovosti dne [datum], částku [částka] v hotovosti dne [datum], částku [částka] v hotovosti dne [datum] a částku [částka] převodem na účet dne [datum]. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením od února 2017.

5. Ze žádosti o úvěr, pracovní smlouvy, mzdových listů a podnájemní smlouvy bylo zjištěno, že právní předchůdce posuzoval schopnost žalovaného splácet úvěr. [příjmení] příjem žalovaného činil zhruba 15 tis. Kč měsíčně, žalovaný měl náklady na bydlení [částka] měsíčně.

6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu.

7. Ze smlouvy o postoupení včetně příloh, oznámení o postoupení ze dne [datum] a potvrzení o expedici bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni dne [datum], toto bylo žalovanému oznámeno přípisem odeslaným dne [datum].

8. Z výpisu statistiky [obec] národní banky bylo zjištěno, že průměrná úroková sazba pro korunové úvěry domácnostem na spotřebu byla ve výši 10,24 % v období 7/ 2017.

9. Z modelace průběhu splácení úvěru dle tabulky exel bylo zjištěno, že při zadaných parametrech jistiny ve výši [částka], splátce [částka] a úroku 10,24 % p.a. bude jistina úvěru po úhradách žalovaného ve výši [částka].

10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] dne [datum] dohodu, podle níž se právní předchůdce zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 14 měsíčních splátkách po [částka] počínaje od ledna 2017. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši [částka], poplatek za poskytnutí úvěru [částka], poplatek za vyhodnocení úvěru [částka] a poplatek za inkaso v hotovosti ve výši [částka]. Pro případ prodlení o více jak 30 dnů se splátkou strany sjednaly automatické zesplatnění úvěru. Žalovaný úvěr čerpal, přičemž následně se dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 30 dnů od února 2017. Celkově žalovaný uhradil ve splátkách částku [částka].

11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.

12. Podle ust. § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle ust. § 122 SpÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu (odst. 1). Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka] (odst. 2). Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka] (odst. 3).

14. Dle ust. § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

15. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle ust. § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

17. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle ust. § 2399 o. z. úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

19. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda právního předchůdce žalobkyně a žalovaného je smlouvou o úvěru podle ust. §2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§419 o. z.) a právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. V řízení bylo prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy, přičemž žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v plné výši. Právní předchůdce žalobkyně dostatečně posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Soud se zabýval sjednanou úrokovou sazbou, a zda je tato sazba v souladu s dobrými mravy. Dobrými mravy v občanskoprávních vztazích se v soudní praxi rozumí soubor společenských, kulturních a mravních pravidel chování, který je vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a který v historickém vývoji osvědčil jistou neměnnost, vystihujíce podstatné historické tendence jsou sdíleny rozhodující částí společnosti, a mají povahu norem základních (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 9. 1998 sp. zn. 3 Cdon 51/96, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001, a rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 5. 1997 sp. zn. 2 Cdon 473/96, uveřejněný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998). V oblasti kontraktačního práva pak lze připomenout, že smluvní volnost je omezena obecnou zásadou„ každému co jeho jest“ (viz např. nález ÚS ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 728/10), podle které se každý má spokojit s přiměřenou úplatou za půjčené prostředky (viz rozsudek NS ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V dané věci je pak zřejmé, že faktická odměna za půjčení peněz (součet úroku, poplatku za vyhodnocení a poplatku za sjednání) ve výši přes 350 % p.a. (soudem zjištěná dle výkladových pravidel pro právní jednání §555, §556 o. z. a §110 SpÚ) několikanásobně překračuje míru obvyklou, přičemž dané nelze ospravedlnit ani tím, že žalovaný byl jasně s cenou za půjčení peněz seznámen a souhlasil s ní. Takové ujednání není v souladu s dobrými mravy a je pohoršující pro drtivou část společnosti, přičemž zjevnost rozporu s dobrými mravy je seznatelná i pro osobu, která není v daném odvětví profesionálem. Z výše uvedeného tak lze dojít k závěru, že ujednání o úrokové sazbě, poplatku za poskytnutí úvěru a poplatku za náklady na vyhodnocení úvěru jsou absolutně neplatná.

22. Vzhledem k tomu, že ujednání o výši odměny je oddělitelné od zbývajícího právního jednání a je možné předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez této části, není neplatností stižena celá úvěrová smlouva, ale pouze část týkající se ceny za půjčení peněz. Jelikož vůle účastníků směrovala k úročení poskytnutých prostředků, je třeba aplikovat ust. § 1802 o. z. dle kterého jsou peněžité prostředky úročeny sazbou obvyklou v místě dlužníka a době uzavření smlouvy, přičemž v podmínkách tuzemského peněžního trhu tento údaj plyne ze statistiky [obec] národní banky. Podle modelace s úrokovou mírou 10,24 % p.a., při zachování vůle účastníků jednání (výše úvěru, výše splátky) a z prokázaných úhrad žalovaného pak plyne, že po úhradách na jistině dlužil žalobkyni na jistině [částka], přičemž s ohledem na délku prodlení byla celá tato zbývající jistina po právu zesplatněna. Nesplacený smluvní úrok do doby řádného zaplacení činil [částka] (celkem [částka]). V tomto rozsahu soud shledal žalobu za důvodnou, ve zbývajícím rozsahu jistiny, úroku a poplatků žalobu zamítl.

23. Ve vztahu k inkasní službě soud posoudil nárok jako částečně důvodný. Žalobkyně prokázala, že v hotovosti právní předchůdce přebral splátku celkem šestkrát a náleží mu tak poplatek za službu v celkové výši [částka]. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta, neboť právnímu předchůdci nevznikl nárok na inkasní poplatek, tato služba nebyla žalovanému poskytnuta. Ujednání, podle kterého náleží právnímu předchůdci inkasní poplatek bez ohledu na poskytnutí služby, je zjevně nemravné a tudíž absolutně neplatné.

24. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení z žalované částky soud posoudil jako částečně důvodný v rozsahu, ve kterém bylo žalobě vyhověno. Nárok na úhradu celé jistiny dospěl nejpozději na konci srpna 2017, žalobkyně požadovala úrok až od [datum]. Výši úroku z prodlení soud přiznal v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. k datu, kdy nastalo prodlení s peněžitým závazkem. Ve zbývajícím rozsahu nárok na příslušenství zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěch v řízení je u obou účastníků v zásadě shodný a lze tedy spravedlivě požadovat po účastnících, aby si každý nesl své náklady sám. Při hodnocení úspěchu ve věci soud zohlednil i příslušenství sporu, tedy kapitalizoval výši požadovaného a přiznaného úroku do data podání žaloby (viz např. usnesení NS ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015).

26. Vzhledem k tomu, že projednávaná věc byla převedena z rejstříku EPR do rejstříku C, aniž by došlo k vydání elektronického platebního rozkazu, vyměřil soud doplatek soudního poplatku podle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, položka 2, bod 2.