221 C 100/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burešovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ., Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení částky 24 307,48 Kč s Anonymizováno

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18 000 Kč od 11. 6. 2024 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4 280 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 280 Kč od 10. 10. 2023 do zaplacení, co do částky 2 027,48 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 000 Kč od 10. 10. 2023 do 10. 6. 2024, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 18 000 Kč od 11. 6. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 280,64 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 24 307,48 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 9. 9. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 19 800 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit spolu s příslušenstvím k datu splatnosti dle smlouvy o úvěru. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost. Žalobkyně nejprve od žalované zjistila celkový počet členů domácnosti, příp. počet členů domácnosti s příjmem, pravidelné měsíční čisté příjmy a výdaje žalované, a další. Následně žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru hledaných osob PČR, registru politicky aktivních osob, dále kontrolovala výpis z katastru nemovitostí, sankční seznamy a interní registry historie klienta. Posouzení úvěruschopnosti žalobkyně provedla podle interní metodiky schválené Českou národní bankou, nahlédla do bankovních i nebankovních klientských informací (NKI a BRKI) a vycházela z informací získaných od dlužníka prostřednictvím licence AISP o platebním účtu a transakcích na účtu žalované, případně vycházela z předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila , částka, . Žalovaná správnost svých identifikačních údajů potvrdila ve smlouvě. Samotná smlouva o úvěru byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila a následně návrh smlouvy odsouhlasila kliknutím na , Anonymizováno, -, Anonymizováno, volbu „Podepisuji“. Úvěr byl žalované vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, dne 19. 9. 2023 v částce 2 000 Kč, dne v částce 2 000 Kč, dne 9. 9. 2023 v částce 10 000 Kč, dne 11. 9. 2023 v částce 2 000 Kč, dne 2. 10. 2023 v částce 2000 Kč a byl splatný dne 9. 10. 2023. Žalovaná nezaplatila ničeho a dostala se do prodlení. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 13 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 280 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny za prvních 90 dnů prodlení v částce 2 027,48 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 280 Kč od 10. 10. 2023 do zaplacení. Dluh žalovaná neuhradila, ač k tomu byla před podáním žaloby vyzvána. Pro případ, že by soud neměl nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně posouzení nároku jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, k jednání se nedostavila, neomluvila se. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby soud o věci rozhodl v její nepřítomnosti. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/).

3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

4. Z listiny označené jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru s , Anonymizováno, čerpáním“ ze dne 9. 9. 2023 včetně Sazebníku a Všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že se má jednat o smlouvu mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem, na základě které se žalobkyně zavazuje poskytnout žalované částku až do výše 19 800 Kč jako spotřebitelský úvěr, který se žalovaná zavázala vrátit společně s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 4 280 Kč nejpozději do 9. 10. 2023. Listina nicméně neobsahuje vlastnoruční podpis žalované ani žalobkyně, na místě předpokládaném pro jejich podpisy je uvedeno, že listina byla podepsána elektronicky.

5. Ze zprávy , jméno FO, , jméno FO, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . ze dne 8. 8. 2024 bylo zjištěno, že majitelkou a jedinou disponentkou účtu č. , č. účtu, je žalovaná a v období od září do října 2023 byly na účtu evidovány příchozí platby od žalobkyně v částkách 10 000 Kč, 2 000 Kč, 2 000 Kč, 2 000Kč, 2 000 Kč..

6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti včetně obecných principů posuzování a filozofie společnosti bylo zjištěno, že žalobkyně v rámci posuzování schopnosti žalované splácet evidovala čistý měsíční příjem žalované ve výši , částka, , pravidelné měsíční výdaje na půjčky ve výši , částka, a na bydlení ve výši , částka, , další nezbytné výdaje ve výši , částka, a ostatní zbytné výdaje ve výši , částka, .

7. Z předžalobní výzvy ze dne 31. 5. 2024 včetně podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů.

8. Z ostatních předložených listin nebyly zjištěny žádné další relevantní informace.

9. Pokud tedy žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli distančním způsobem úvěrovou smlouvu dne 9. 9. 2023, pak toto tvrzení nebylo v řízení dostatečně prokázáno, neboť z listiny označené „smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu se smluvními poplatky. Nebyl ani prokázán obsah tvrzené dohody, když soudu byla předložena pouze jednostranně žalobkyní vyhotovená a podepsaná listina, která mohla být žalobkyní jakkoliv změněna. Není zřejmé, zda strany elektronicky právně jednaly způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Elektronické jednání účastníků nebylo soudu doloženo, ani k tomu nebyly navrženy žádné důkazy a pouze na základě tvrzení žalobkyně, že tomu bylo tak, jak tvrdí, nelze jejímu návrhu vyhovět. Skutečnost, že listiny předložené žalobkyní obsahují osobní údaje žalované, není dostatečným důkazem jejího projevu vůle.

10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

12. Podle § 110 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

13. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

14. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Po právní stránce se soud nejprve zabýval tím, zda mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru. Jak vyplývá z § 1725 věty první a § 1745 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah, konkrétně v okamžiku účinnosti přijetí nabídky. Jinými slovy, podmínkou uzavření smlouvy je úplný konsensus (souhlasná vůle) smluvních stran na (zásadně) celém obsahu smlouvy.

18. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému.

19. Právně soud věc zhodnotil tak, že k uzavření smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě, nedošlo. Písemně lze smlouvu uzavřít v listinné nebo elektronické podobě, avšak i v případě elektronického uzavření smlouvy je podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. V daném případě ale nebylo prokázáno, že by žalovaná smlouvu elektronicky podepsala (případné, avšak neprokázané, přihlášení do uživatelského účtu nesplňuje definici elektronického podpisu dle nařízení, neboť osoba přihlašující se do svého profilu nepřipojuje specifikovaná data (elektronický podpis) k dalším specifikovaným datům (smlouva v elektronické podobě). Chybí zde tedy podstatná náležitost právního jednání. Písemná forma smlouvy v řízení prokázána nebyla. Ohledně dalších předložených listin (výpisů) žalobkyně neprokázala, že údaje o uzavřených smlouvách jsou zaznamenávány systematicky a jsou chráněny proti změnám, integrita předložených dokumentů je zcela neznámá. Žalobkyně tedy neprokázala, že uzavřela se žalovanou smlouvu tvrzeného obsahu.

20. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měla žalovaná žalobkyni plnit, tíží žalobkyni. Soud pak měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání tvrzení, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru právě s žalovanou a v tvrzeném rozsahu právního jednání. Jelikož se žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena (jak plyne z ustálené judikatury poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti, soud není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomuto jednání, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku tak nebylo v řízení prokázáno.

21. I pokud by však v řízení uzavření smlouvy bylo prokázáno, jednalo by se o smlouvu spotřebitelskou a bylo by na místě aplikovat příslušná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaná by dle smlouvy vystupovala jako spotřebitel a žalobkyně byla poskytovatelkou podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, když jako podnikatelka (§ 420 o. z.) měla poskytnout spotřebitelský úvěr. V takovém případě se soud v prvé řadě zabývá tím, zda žalobkyně ještě před tvrzeným uzavřením smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. o. z.) řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, neboť úvěr byl sjednán jako úvěr spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

22. V daném případě žalobkyně nejprve od žalované zjistila celkový počet členů domácnosti, příp. počet členů domácnosti s příjmem, pravidelné měsíční čisté příjmy a výdaje žalované, a další. Následně žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, registru hledaných osob PČR, registru politicky aktivních osob, dále kontrolovala výpis z katastru nemovitostí, sankční seznamy a interní registry historie klienta. Posouzení úvěruschopnosti žalobkyně provedla podle interní metodiky schválené Českou národní bankou, nahlédla do bankovních i nebankovních klientských informací (NKI a BRKI) a vycházela z informací získaných od dlužníka prostřednictvím licence AISP o platebním účtu a transakcích na účtu žalované, případně vycházela z předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila , částka, , kterou zjistila z výpisu z bankovního účtu, případně jiným způsobem. Měsíční výdaje byly určeny v částce , částka, na půjčky, , částka, na bydlení a , částka, na ostatní zbytné a nezbytné výdaje. Po takto provedeném posouzení žalobkyně vyhodnotila, že žalovaná byla schopna hradit splátky úvěru, a proto jí úvěr poskytla.

23. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů, a to vždy ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr a informacím o jeho konkrétních příjmech ze zaměstnanecké či jiné činnosti, nákladech na bydlení, dopravu, domácnost nebo nezaopatřené děti, jakož i o dalších pravidelných výdajích spotřebitele (viz usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Žalobkyně tvrdila, že příjem žalované byl ověřen z výpisu z bankovních účtů, případně jiným způsobem, nicméně tento výpis ani jiné listiny nedoložila. Neuvedla ani, o jaký příjem se mělo jednat (např. ze zaměstnání, zda žalovaná doložila pracovní smlouvu apod.). Co se týče tvrzených výdajů, nebylo tvrzeno ani doloženo, jaké bydlení má žalovaná zajištěné (vlastní nebo nájemní) a nebylo možné tedy ani ověřit, zda částka , částka, měsíčně na bydlení je adekvátní. Pokud jsou pak uváděny ostatní nezbytné výdaje ve výši , částka, a zbytné výdaje ve výši , částka, , tato výše je zcela nepřiměřená v porovnání s obvyklými výdaji domácnosti (např. na telefon, internet, potraviny, oblečení atd.). Pokud uvedené příjmy a výdaje žalované žalobkyně soudu nijak nedoložila, soud není schopen přezkoumat, zda žalobkyně skutečně posoudila úvěruschopnost žalované řádně.

24. Žalobkyně tak soudu neposkytla žádná tvrzení a neoznačila žádné důkazy k tomu, jakým konkrétním způsobem zkoumala a ověřovala příjmy a výdaje žalované. Jak bylo uvedeno shora, soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvat k doplnění tvrzení a označení důkazů, o tuto možnost však žalobkyně svou nepřítomností na jednání přišla. Žalobkyně tak rovněž neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ke své povinnosti řádně a s náležitou odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, což by v případě, že by bylo uzavření smlouvy prokázáno, způsobovalo její absolutní neplatnost (viz zejména rozsudek Soudního dvora , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , datum, , , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a dále např. rozsudek Krajského , spisová značka, soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , s jejichž závěry se soud plně ztotožňuje a odkazuje na ně).

25. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaná od žalobkyně převzala částku v celkové výši 18 000 Kč, na kterou dosud ničeho neuhradila. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně co do této částky bezdůvodně obohatila a je tak povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vrátit. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu § 1958 o. z. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 11. 6. 2024, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Předžalobní výzva k plnění byla žalované odeslána dne 31. 5. 2024, domněnka doby dojití v případě poštovních zásilek je v § 573 o. z. stanovena na třetí pracovní den po odeslání. Výzva byla žalované doručena dne 5. 6. 2024 a třídenní lhůta k plnění uplynula dne 10. 6. 2024. Počínaje následujícím dnem je tak žalovaná v prodlení a od tohoto dne žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

26. Ze shora uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala zaplacení částky 18 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18 000 Kč od 11. 6. 2024 do zaplacení. Výše úrokové sazby je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývající části nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení procesně úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 280,64 Kč, přičemž tato částka představuje 48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 74 % a úspěchu žalované v rozsahu 26 %). Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 216 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 24 307,48 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b a. t., protože se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení nebylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota by přesahovala 50 000 Kč.

28. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.